Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/256

Grübeln, v. n. reypati; in der Naſe, w noſe reypati. 2) na ſſmeykawau hráti. 3) fig. hlaubati, ſſťárati.

Strany zdroje: I/4

Abfallen, v. a. er hat ſich die Naſe abgefallen, nos ſy pádem rozrazyl, vrazyl. 2) v. n. odpadnauti, opadnauti, ſpadnauti; decidere; a) das Obſt fällt ab, owoce padá, opadá; b) der Hut, klobauk mi ſpadl; c) das Waſſer, woda opadla, ſpadla; d) von jemanden abfallen, odpadnauti od někoho, ſtrhnauti ſe někoho.

Strany zdroje: I/32

Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hra icy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.

Strany zdroje: I/261

Habichts-, geſtřabj; Habichtskraut, geſtřabj bylina, Hieracium Lin.; Habichtsnaſe, geſtřabj, klikatý nos; der eine ſolche Naſe hat, klikonoſý. 2) geſtřábowý; Habichtsfeder, geſtřábowé péro.

Strany zdroje: I/281

Herum führen, v. a. prowáděti; jemanden bey der Naſe herum führen, někoho za nos woditi, za blázna mjti.

Strany zdroje: I/321

Klauben, v. a. přebrati, přebjrati, purgare. 2) fig. an einem Beine, objrati koſt; in der Naſe, ďaubati, reypati, párati ſe w noſe. 3) Grübeln, hlaubati.

Strany zdroje: I/337

Kriebeln, 1. v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe, čmýrati ſe. 2. v. a. čmýrati, ſſimrati; Impers. es kriebelt mich in der Naſe, čmeyrá , ſſimrá mi coſy w noſe. 3) fig. čpjti; das kriebelt ihn im Kopfe, to ho čpj.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/65

Naſe, f. nos, nasus; dim. das Näschen, noſek, noſýček; eine große, chrapáč, frňak; eine große Naſe bekommen, noſatěti; der eine große N. hat, noſál, noſáč; durch die Naſe reden, huhňati, ňuhňati; der Naſe nach, za noſem; das ſticht ihm in die Naſe, to mu gde pod nos, pod fauſy; laß die Naſe davon, čuc macku, nepleť ſe do toho.

Strany zdroje: II/65

Naſenbluten, n. krwácenj noſu.

Strany zdroje: II/65

Naſenknorpel, f. chruſtačka, chrupawka w noſe.

Strany zdroje: II/97

Platt, adj. plochý, ploſký, planus; das platte (flache) Land, krag; platt ſchlagen, na plocho, na ploſko tlaucy; ein platter Spiegel, ploché zrcadlo; eine platte Naſe, ploſký nos; eine platte Schüſſel, mělká mjſa. 2) fig. Plattes Deutſch, dolnoſaſký gazyk; ein platter Ausdruck, galowé, ploché wygádřenj. 3) platte Wahrheit, ſproſtá, čiſtá prawda; etwas platt abſchlagen, zproſta, zhola odepřjti; er iſt ſehr platt, nedělá mnoho cáru, okolků.

Strany zdroje: II/97

Plattnaſe, f. ploſký nos. 2) ploſkonoſek.

Strany zdroje: I/57, I/58

Aufbinden, v. a. nawázati, přiwázati, ſwázati, vwázati, adligare. 2) rozwázati, 58 ſolvere. 3) einem etwas aufbinden, někomu něco na nos vwázati, zawěſyti.

Strany zdroje: II/104

Putzen, v. a. čiſtiti, cýditi; die Bäume, ſtromy čiſtiti, ſtromowj. 2) das Licht, vtjrati, vtřjti ſwjčku. 3) den Bart, pácowati, holiti bradu. 4) Jemanden, čeſati, peſkowati, gebati. 5) den Feind, nepřjtele tepati, ztepati. 6) die Schuhe, ſtřewjce vtřjti, otjrati. 7) das Gewehr, zbraň pucowati. 8) die Naſe, nos vtřjti, wyſmrkati ſe. 9) das Geſchirr, drhnauti, wydrhnauti nádobj. 10) die Pferde, koně cýditi. 11) fig. ſſperkowati, fintiti, ſtrogiti, ſſňořiti; ein geputztes Frauenzimmer, wyſſňořená, wyſtrogená, wyfiflená ženſká.

Strany zdroje: I/61

Aufhängen, v. a. Kleider, Wäſche, nawěſſeti, powěſyti, rozwěſſeti, zawěſyti, ſuſpendere. 2) Einen Dieb, zloděge oběſyti. Einem etwas aufhängen, někomu něco wſtrčiti, t. g. ničemnau wěc mu dohoditi, neb k nj ho přemluwiti; někomu nedwěda na nos powěſyti, lež zawěſyti.

Strany zdroje: II/132

Rotznaſe, f. wozhřiwý nos. 2) vwozhřenec. , vſmrkanec.

Strany zdroje: II/133

Rücken, m. hřbet, dorsum; dim. das Rücklein, hřbýtek; der Naſe, hřbýtek noſu; des Gebirges, des Waſſers, hřbet hory, moře, 2) záda; einen breiten Rücken haben, ſſiroký hřbet, ſſiroká záda mjti. 3) hřbet; Rehrücken, ſrnčj hřbet. 4) fig. den Rücken wenden, obrátiti ſe; Jemanden den Rücken halten, někomu nadržowati; etwas hinter jemandes Rücken thun, něco za něčjmi zády, krom něčjch očj činiti; in dem Rücken angreifen, od zadu připadnauti.

Strany zdroje: II/136

Rümpfen, v. a. die Naſe, krautiti noſem; fňukati; Den Mund, vkřiwowati, čpauliti, ſſpauliti hubu, oſſkljbati ſe.

Strany zdroje: II/176

Schmecker, m. nos, huba.

Strany zdroje: II/178

Schnabel, m. ptačj pyſk, noſec, zob, kliwák, rosteum rostrum ; an den Schuhen, nos; an der Hinteraxe, kder, zderec; fig. huba; dim. das Schnäbelchen, zobáček, kliwáček.

Strany zdroje: II/178

Schnäbeln, v. rec. zobati ſe, celowati ſe, hubičkowati ſe, obgjmati ſe. 2) v. a. noſem zaopatřiti, onoſyti.

Strany zdroje: II/179

Schnaupe, f. nos. 2) oharek.

Strany zdroje: II/179

Schnautze, f. pſý, liſſčj nos; fig. nos, pyſk.

Strany zdroje: II/179

Schnäutzen, v. a. vtřjti nos, wyſmrknauti ſe, ſmrkati, mor. ſýkati, wyſýkati, emungere. 2) fig. das Licht, vtřjti ſwětlo. b) opentliti, podſkočiti, vtřjti někomu.

Strany zdroje: II/181

Schnellen, v. n. ſeyn, ſpuſtiti ſe, odſkočiti. 2) Feder ſchnellen laſſen, péro ſpuſtiti. 2) II) v. a. tláſkati; mit den Fingern, tláſkati, luſkati prſtami. b) ſſňupkati; vor die Naſe, ſſňupkati, ſſňupnauti pod nos. c) wyhoditi, wymrſſtiti; in die Höhe, wzhůru. d) ſtřjkati, pljſkati; Koth in den Wagen, bláto do wozu. e) fig. Jemanden, oſſiditi, opentliti, oſſauſtnauti, očiſnauti, podſkočiti; um zehn Thaler, o deſet tolarů.

Strany zdroje: II/182

Schnupftuch, n. ſſátek na nos, strophium.

Strany zdroje: II/182

Schnuppen, v. a. vtjrati ſwjčku. 2) čpjti; das ſchnuppt ihm vor die Naſe, to čpj w nos.

Strany zdroje: II/183

Schnurre, f. nos a huba; über die Schnurre hauen, oſupiti ſe. 2) hrkawka, chřeſtačka. 3) haraburdj, harampátj, křápy. 4) ſſibřinky, fraſſky.

Strany zdroje: II/228

Spitznaſe, f. ſſpičatý nos, ſſpičák.

Strany zdroje: II/250

Stochern, v. a. pobodati, pungere; den Ochſen ſtochern, pobodati, bodcem poháněti wola. b) In ein Weſpenneſt ſtochern, ſſťauchnauti, pichnauti do woſýho hnjzda. c) das Feuer ſtochern, kutiti ſe v ohně. d) auf Jemanden ſtochern, dorýwati, dogjmati na někoho. e) die Zähne ſtochern, párati ſe w zubech. f) in dem Eſſen ſtochern, přebjrati ſe, piplati ſe, žižlati ſe w gjdle. g) in der Naſe ſtochern, reypati w noſe.

Strany zdroje: II/253

Storchſchnabel, m. čapj nos. 2) čapj nůſek, (bylina) geranium Lin. 3) geřáb, trochlea. 4) čapj nos, wſſepis, opice, pantographum.

Strany zdroje: II/262

Stumpfnaſe, f. pleſkatý, rozpleſklý, připleſklý nos, nasus simus; mit einer Stumpfnaſe, pleſkonůſek.

Strany zdroje: II/290

Tropfen, v. n. kapati, stillare; Blut tropft aus der Wunde, krew kape z rány; die Naſe tropft ihm, kape mu z noſu; die Dächer tropfen, kape ſe ſtřech. 2) v. a. kapati, nakapati; Arzeney in Waſſer tropfen, kapati ljk, nakapati ljku do wody.

Strany zdroje: II/292

Tuch, m. pl. ſukno, pannus, ein Stück Tuch, poſtaw; von Flachs und Wolle, (der Duredry) poncowanka, pončowanina. 2) ſſat, ſſata, raucha; Leinenes Tuch, lněný ſſat, plátno; das Schweißtuch, potnj ſſat, raucha; das Wiſchtuch, wonuce. 3) ſſátek; das Schnupftuch, ſſátek na nos; das Halstuch, ſſátek na krk, S. Bett- Hand- Kopftuch, dim. das Tüchlein, Tüchel, ſukýnko, ſſáteček.

Strany zdroje: II/320

Ungeſäumt, adj. nezawraubený, neobraubený; Schnupftuch, ſſátek na nos. 2) nemeſſkawý; adv. bez meſſkánj, bezprodlenj, nemeſſkage; kommen, přigjti.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/401

Wachsnaſe, f. woſkowý nos; fig. wěc, která ſe wſſeligak wykládati dá.

Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Strany zdroje: II/437

Winder, m. nos v gelena a lani.

Strany zdroje: II/440

Wiſchen, v. n. wymknauti, wyſmrknauti ſe wyſmeknauti ſe , wyklauznauti; in das Haus wiſchen, wklauznauti do domu. 2) v. a. vtřjti, vtjrati; die Naſe, nos; ſich überall herumwiſchen, wſſudy ſe otjrati, ométati; ſich den Schlaf aus den Augen, oči ſy pro ſpanj mnauti, protjrati.

Strany zdroje: II/473

Zupfen, v. a. ſſklubnauti, ſſklubati, ſſkubati, ſahati; nach und nach, poſſklubáwati; zupfe dich bey der Naſe, popadni ſe, wezmi ſe ſám za nos; an dem Rocke, za kabát popadnauti. 2) třepiti; Seide, hedbawj; Wolle, wlnu.

Strany zdroje: I/115

Binden, v. a. ich band, gebunden, wázati, vwázati, zawázati; einem etwas auf die Naſe binden, něco na nos někomu powěſyti, zawěſyti; Kränze binden, wěnce wjti; Fäſſer, ſudy pobjgeti. 2) ſpogiti.

Strany zdroje: I/119

Bluten, v. n. krwáceti, krwawěti. Die Naſe blutet ihm, krew mu z noſu teče, krwácý; das Herz blutet mir, ſrdce mne bolj, ſrdce mi trne.

Strany zdroje: I/126

Brille, f. breyle, dim. breyličky. Einem eine Brille auf die Naſe ſetzen, někomu welblauda na nos powěſyti, někoho na wrch ſtřechy wyweſti.

Strany zdroje: I/166

Einſchnupfen, v. a. do noſu wtáhnauti.

Strany zdroje: I/24

Adler-, Adlers-, orličj, orlowý, aquilinus, ku přjk. Adlerkraut, orličj kapradj, pteris aquilina. Adlerorden, orlowý řád, ordo equeſter aquliæ. Adlersbeere, ſ. Arlesbeere. Adlersblume, ſ. Akeley. Adlersnaſe, orličj nos, ſ. Habichtnaſe. Adlerſtein, orličj kámen, aëtites.

Strany zdroje: I/24

Affe, m. opice; das Männchen, opičák, ſimius; Aeffinn, opice, ſimia; Aeffchen, n. opička, opičátko, ſimiolus, ſimiola. Einen Affen drehen, někoho za noſem woditi. Affen ausnehmen, blázniwě činiti.

Strany zdroje: I/24

Affen-, opičj, ku přjkl. Affengeſicht, opičj twář, (w poſměchu, opice); Affenliebe, opičj láſka; Affennaſe, opičj nos, pleſkonoſý, naſus ſimus.