Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/253

Grell, adj. přeſwětlý; grelle Augen, bleyſkawé oči. 2) eine grelle Stimme, oſtrý, pronikawý hlas.

Strany zdroje: I/273

Hechelroche, f. oſtrý reynok.

Strany zdroje: II/25

Luchs, m. rys, ( bey den Neuern oſtrowid ), Lynx. Der Luchsſtein, ryſý kámen. Luchsaugen, ryſý oči. 2) byſtrý, oſtrý zrak. Die Luchshaut, das Luchsfell, ryſyna, ryſý kůže.

Strany zdroje: II/42

Meſſer, n. nůž, culter; (zu den Kienfackeln, laučnjk, Späne zu ſpalten, mor. dřinčák ein Taſchenmeſſer zawjrák, ein ganz gemeines, kudla.) dim. das Meſſerchen, nožjk, nožjček; einem das Meſſer an die Kehle zu ſetzen, do chobotu wehnati; nůž někomu k hrdlu přiložiti. Meſſerſcharf, oſtrý gako nůž.

Strany zdroje: II/83

Ortfäuſtel, m. feyſtl, hawjřſké kladiwo, noſatec, oſtrý feyſtl.

Strany zdroje: II/109

Raſch, adj. rychlý, křepký, byſtrý; raſch mit dem Munde ſeyn, proſtořekým býti. 2) räſch von Brod, křaupawý, křauplawý, chrauplawý. 3) oſtrý; räſches Papier, oſtrý papjr. 4) fig. náhlý, prchlý.

Strany zdroje: II/112

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý , raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.

Strany zdroje: II/152

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.

Strany zdroje: II/152

Scharfhobel, m. oſtrý hobljk, hrubý vbjrák.

Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.

Strany zdroje: II/181

Schneidig, adj. břidký, oſtrý, řezawý.

Strany zdroje: II/188

Schrubbhobel, m. hrubý vbjrák, oſtrý hobljk.

Strany zdroje: II/232

Spröde, adj. ſuchý, twrdý; ſprödes Brod, ſuchý, okoralý chléb; ſpröde Lippen, ſuché pyſky; ſpröde Haut, ſuchá kůže. 2) křehký; ſprödes Eiſen, křehké železo. 3) fig. Ein ſpröder Wind, drſnatý, oſtrý wjtr. b) vpeypawý; ein ſprödes Mädchen, vpeypawá djwčice, holka.

Strany zdroje: II/481

Zweyſchneidig, adj. na obě ſtrany oſtrý.

Strany zdroje: I/148

Durchdringen, 1. v. n. protlačiti ſe, protiſknauti ſe, prodrati ſe, prorazyti. 2) pronikati, proniknauti. 2. v. a. protiſknauti, proniknauti, prorazyti. Eine durchdringende Stimme, pronikawý, pronikagjcý hlas; durchdringender Verſtand, oſtrý rozum. Die Durchdringung, proniknutj, pronikánj, protiſknutj, proraženj. Durchdrungen, proniknut, pohnut, gat.

Strany zdroje: I/166

Einſchneidig, adj. na gednu ſtranu oſtrý.