Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/281

Herum gehen, v. n. obcházeti; procházeti ſe; das geht mir ſehr im Kopfe herum, to ſe w hlawě kolácý, kolotá; to mne welmi hněte. 2) ſtraſſiti. ſ. Umgehen.

Strany zdroje: I/281

Herum wandeln, v. n. obcházeti.

Strany zdroje: I/337

Kreiſen, v. a. obcházeti, do kola, kolem gjti. Der Kreisweg (der Jäger), ochoz, f.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: II/26

Lug, n. nedwědj brloha. 2) mit Lug und Trug umgehen, lžiwě a lſtiwě obcházeti.

Strany zdroje: II/283

Tragen, v. a. irr. du trägſt, ich trug, ich träge, getragen, neſti, noſyti, portare, ferre; eine Laſt, břemeno; Briefe herum, roznáſſeti pſanj; feil, na prodeg noſyti; eine tragende Kuh, březý kráwa; Jemandes Schuld, něčj winu neſti; ihr könnets jetzt nicht tragen, nemůžete ſneſti nynj. 2) den Sieg davon, wjtězſtwj obdržeti; Ehre, Schande davon, cti, hanby dogjti; derbe Stöße davon, notný weypraſk odneſti, doſtati; einen Gedanken mit ſich herum, s myſſljnkau obcházeti; man trägt ſich mit einem Gerüchte, roznáſſj ſe, gde powěſt, powjda powjdá ſe; etwas in ein Buch, něco do knjhy wneſti, zapſati; ein Amt, zaſtáwati auřad; 3) mjti; Liebe zu Jemanden, láſku k někomu mjti; trägſt du keine Scheu, nemáš ſtudu, neſtydjš ſe? Sorge für Jemanden, péči mjti o někoho; daran trage ich keinen Gefallen, w tom nemám zaljbenj; Eckel für etwas, něco ſobě oſſkliwowati; Leid tragen, žaloſt mjti. 2) v. n. neſti, noſyti; das Gewehr trägt 100 Schritt, ručnice neſe na ſto kroků; das Tragen, neſenj, noſſenj.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/308, II/309

Umgehen, v. n. točiti ſe; das Rad geht um, 309 kolo ſe točj. 2) dogjti, docházeti; das Jahr geht um, rok docházý. 3) gjti; die Hütte geht um, huť gde. 4) obgjti, obcházeti; in der Stadt, w měſtě. 5) ſtraſſiti; hier geht es um, zde ſtraſſj. 6) točiti ſe, kolem gjti; der Kopf, hlawa ſe ſemnau točj, gde kolem. 7) zagjti ſy, zacházeti ſy, eine Meile, mjli. 8) objrati ſe, zacházeti; mit Wolle, Federn, wlnau, peřjm. 9) obcházeti; mit Lügen, lžj, lžmi. 10) ſſetřiti; mit Wahrheit, prawdy. 11) obmeyſſleti; auf Krieg, wognu; ich weiß, worauf er umgeht, wjm, co obmeyſſlj, nač bige. 12) zacházeti; mit guten Leuten, s dobrými lidmi; mit böſen, obcowati ſe zlými; hart, leutſelig, zpurně, wljdně. II. v. a. obgjti, obcházeti, circumire; eine Stadt, měſto. 2) pominauti, wyhnauti ſe; ich habe nicht umgehen können, dir ſolches zu melden, nemohl ſem pominauti to tobě oznámiti.

Strany zdroje: II/314

Umzichen Umziehen , v. n. ſmeykati ſe, ſmolýkati ſe, plahočiti ſe, taulati ſe; in der Welt, po ſwětě. b) ſtěhowati ſe, přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přewlecy, přewljkati; ſich, ſe. b) přezauti, přezauwati; die Strümpfe, die Schuhe, punčochy, ſtřewjce. c) fig. potahowati; Jemanden, někoho. d) obgjti, obcházeti; das Land, zemi. e) obtáhnauti, obtahowati, obtočiti; einen Wald mit Netzen, les ſytj. f) zatahowati ſe; der Himmel umziehet ſich mit Wolken, nebe ſe mračny zatahuge.

Strany zdroje: I/95

Begehen, v. a. irr. obcházeti. 2) einen Feſttag, ſlawiti, držeti. 3) eine Sünde, hřjch ſpáchati, hřjchu ſe dopuſtiti. 4) ſich mit einem, ſnáſſeti ſe, ſrownati ſe s někým.