Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/266

Handel, m. trh, handl, kupectwj, mercacatura mercatura ; Handel und Wandel, obchod; Handel treiben, obchod wéſti, obchoditi, negotiari; kupčiti, mercaturam facere. 2) pl. Händel, rwanice, roztržka, potržka, rixæ, ſwár, různice, jurgium; ein Rechtshandel, práwnj pře, rozepře, lis, cauſa. 3) wěc, res, gednánj, negotium.

Strany zdroje: I/268

Hanthieren, v. n. něčjm pohybowati. 2) dowáděti. 3) obchoditi, žiwnoſt, obchod wéſti.

Strany zdroje: I/268

Handthierung, f. obchod, žiwnoſt.

Strany zdroje: I/272

Hauſiren, v. n. po domjch obchod wéſti, zbožj roznáſſeti. 2) braukati, bublati, dowáděti, ſ. Hauſen.

Strany zdroje: I/332

Kornhandel, m. kupčenj, obchod w obilj; handl s obiljm.

Strany zdroje: II/11

Lebhaft, adj. čerſtwý, čjlý, sl. řezký, vivax, vegetus. 2) pronikawý; lebhafte Augen, pronikawé oči; lebhafte Farbe, žiwá, zdrawá barwa; lebhafter Handel, ſylný obchod. adv. —wě, —le.

Strany zdroje: II/80

Oehlhandel, m. obchod s olegem, olegnictwj.

Strany zdroje: II/85

Papierhandel, papjrnictwj, obchod s papjrem.

Strany zdroje: II/251

Stocken, v. a. bey den Tuchmachern, nawalowati. 2) tyčiti, ſtanowiti; den Wein, wjno. 2) v. rec. ſich ſtocken, přiſazowati. 3) v. n. zaſtawiti ſe; das Blut ſtockt, krew ſe zaſtawuge. b) die Milch ſtockt, mljko ſe ſrážj. c) die Handlung ſtockt, obchod wězý. d) In der Rede, koktati, zagjkati ſe. e) die Leinwand ſtockt, plátno ſe ſležuge, proležuge.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/292

Tuchhandel, m. obchod ſe ſuknem, ſaukenictwj.

Strany zdroje: II/308

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.

Strany zdroje: II/311

Umſchlag, m. proměnina; des Windes, des Wetters, wětru, powětřj; in Umſchlag gerathen, nagednau ſe změniti; des Biers, der Milch, zwrhnutj piwa, mléka. c) nedochodilý porod, abortus. d) obrácenj; der Karte, karty. e) obchod; ſein Umſchlag hat nicht viel auf ſich, geho obchod nenj hrubě walný. f. ) trh, jarmark; der Güſtrowſche Umſchlag, kyſtrowſký jarmark. g) weyložek; am Rocke, v kabátu. h) beym Teiche, přjhrázka. i) beym Tuche, pokragek ? pláſſť ? k) obálka; eines Journals, dennjka. l) ſſupina; an der Nuß, na ořechu. m) okla ek, obložek; an ein krankes Glied, na nemocný aud; warmer, ohřiwka.

Strany zdroje: II/351

erkehr, m. obchod, kupčenj. 2) obecenſtwj, obchod.

Strany zdroje: II/351

Verkehren, v. a. kupčiti, obchod prowozowati, mercari. b) obecenſtwj, obchod mjti, obcowati. c) obrátiti; die Freude in Traurigkeit, radoſt w zármutek. d) přewraceti; die Augen, oči; das Buch, knihu; Worte, ſlowa; das Recht, práwo; ein verkehrter Menſch, přewracený přewrácený člowěk, přewrhlý, powrhlec; e) verkehrt, na opak; das Buch verkehrt nehmen, knihu wzýti na opak. f) na ruby; Strümpfe verkehrt anziehen, punčochy na ruby obauti; alles verkehrt machen, angreifen, wſſe na opak, na ruby dělati, popadnauti.

Strany zdroje: I/243

Gewerbe, n. obchod, žiwnoſt, dim. žiwnůſtka, quæſtus, commercium; Gewerbe treiben, obchoditi, obchod wéſti.