Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.

Strany zdroje: I/34

Anfahren, 1. v. a. přiwézti, aduehere; obořiti ſe, ſápati ſe, oſapiti ſe na někoho, increpare aliquem, invehi in aliquem. 2. v. n. začjti geti; laßt uns anfahren, pogeďme. 2) ku prácy gjti, zwláſſtě mezy hor jky, odkudž Anfahrſchacht, m. ſſachta začátečná; Anfahrgeld, n. začátečné. 3) přigeti, advehi. 4) připlawiti ſe, připlauti, připlynauti, navi advehi. 5) do něčeho wrazyti, k něčemu přirazyti, o něco zawaditi, illidi, impingere.

Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.

Strany zdroje: I/40, I/41

Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: II/112

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý , raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.

Strany zdroje: II/133

Rücklings, adv. zpět, zpátkem, retrorsum. 2) na znak, sl. horeznak, supinus; liegen, ležeti. 3) zadu; Rücklings angreifen, od zadu připadnauti, obořiti ſe.

Strany zdroje: II/179

Schnarchen, v. n. chrápati, chrněti, sterere stertere . 2) bublati, braukati, oſupowati ſe, obořiti ſe.

Strany zdroje: II/179

Schnautzen, v. n. anſchnautzen, oſopiti ſe, obořiti ſe.

Strany zdroje: II/183

Schnurren, I. v. n. bručeti, bžučeti, bombitare; der Käfer ſchnurrt, brauk bručj. 2) řičeti; der Elephant, ſlon. 3) hrčeti; das Spinnrad, kolowrat. 4) fig. durditi ſe, brunditi, irasci. 5) oſupiti ſe, obořiti ſe, S. Anſchnurren. 6) Zuſammenſchnurren, ſcwrknauti, corrugari. II. v. a. žebrati, žebrotau choditi, mendicare. 2) vkraſti, vzpeyznauti, furari.

Strany zdroje: II/263

Stürmen, v. n. tlaucy, třjſkati; auf die Thür ſtürmen, třjſkati na dwéře. b) auf Jemanden hinein ſtürmen, obořiti ſe na někoho, invehi in aliquem. c) Der Wind ſtürmt, wjtr bauřj, ventus flat. d) alles ſtürmt auf ihn ein, wſſe ſe naň hrne, walj, obořuge. e) ſtürmen, Sturm läu en, ſſturmowati na zwon. 2) v. a. Bilder ſtürmen, obrazy ruſſiti; ein Haus, dům wybiti, ztecy ztécy , na dům vdeřiti; eine Stadt ſtürmen, měſto ztécy; eine Feſtung mit ſtürmender Hand einnehmen, pewnoſt ztekſſe dobyti, wzýti, brannau rukau dobyti; eine Mauer, proſtřjleti, probořiti zeď; ein Thor, bránu, rozſtřjleti, wybořiti; auf die Geſundheit losſtürmen, dorážeti na zdrawj.

Strany zdroje: II/344

Verfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; in Sünde, do hřjchu; in Strafe, do pokuty. b) přigjti, připadnauti, rozpomenauti; wie verfällſt du darauf? gak na to přicházýš? gak ti to připadlo? c) bořiti ſe, obořiti ſe; das Haus iſt verfallen, dům ſe bořj, geſt na zbořenj; obořil ſe; eine verfallene Mauer, zbořená, obořená zeď. d) hynauti; das Chriſtenthum verfällt; křeſťanſtwj hyne. e) zapadnauti, zaneſti ſe; das Schiff iſt verfallen, lodj zapadla, zaneſla ſe. f) proběhnauti, progjti; die Zeit, čas. g) propadnauti; der Wechſel, ſměna; die Waare, zbožj. h) proſtogjm; das Pfand, záſtawu. i) ſcházeti, podati ſe, přepadnauti ſe, padnauti ſe; macrescere; am Leibe, na těle. k) zahynauti, vmřjti, mori; des Todes, vmřjti.

Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.

Strany zdroje: I/168

Einſtürmen, v. n. auf jemanden, obořiti ſe na někoho.