Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/256

Großvater, m. děd, dim. dědek, dědeček, mor. ſtařjk, ſtařjček, avus. Großväterlich, adj. dědkůw, od děda pocházegjcý.

Strany zdroje: I/4

Abfallen, v. a. er hat ſich die Naſe abgefallen, nos ſy pádem rozrazyl, vrazyl. 2) v. n. odpadnauti, opadnauti, ſpadnauti; decidere; a) das Obſt fällt ab, owoce padá, opadá; b) der Hut, klobauk mi ſpadl; c) das Waſſer, woda opadla, ſpadla; d) von jemanden abfallen, odpadnauti od někoho, ſtrhnauti ſe někoho.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/266

Handkauf, m. prodey od ruky. 2) počinek.

Strany zdroje: I/271, I/272

Haus, n. pl. Häuſer, dům, domus; dim. das Häuschen, Häuslein, domek, domeček; hayzljk, chyſſka, záchod, von Haus zu Hauſe gehen; dům od domu, po domjch choditi; zu Hauſe ſeyn, doma býti; nach Hauſe gehen, domu gjti; einen Brief von Hauſe bekommen, pſanj doſtati z do 272 mowa; ein Schalk von Hauſe aus, wybraná feryna; fig. bleiben ſie damit zu Hauſe, ſchowegte ſe s tjm. Wo gehört ihr zu Hauſe? odkuď gſte? ich bin von Prag zu Hauſe, gſem bytem, zůſtáwám w Praze. 2) fig. rod, rodina, čeleď, Haus halten, hoſpodařiti.

Strany zdroje: I/272

Haus-, domownj, od domu, domeſticus; der Hausſchlüſſel, kljč od domu; die Hausſchlange, domownj had; die Hausthüre, domownj dwéře; die Hausmaus, domownj, domácý myš. 2) domácý; der Hausdieb, domácý zloděg; das Hausbrod, domácý chléb; die Hausleinwand, domácý plátno; die Hausandacht, pobožnoſt domácý. 3) heimlich zahm, pitomý; die Hausänte, domácý, pitomá kachna.

Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.

Strany zdroje: I/276

Heiſer, adj. chraplawý, chraptawý, chřapawý, chroptiwý, ſyptawý; raucus; heiſer ſeyn, chraptěti; ſich heiſer ſchreyen, od křiku ochraptěti; adv. —wě.

Strany zdroje: I/278

Her, adv. ſem, huc: komm her, poď ſem; her die Hand, ſem ruku; verſammelt euch um mich her, obſtupte mne; von oben her, shůry; von unten her, zdůlu, zdůly; hin und her, ſem y tam, ſemotam, ſem a tam; von dort her, odtamtud; von außen her, zwenku; weit her, zdaleka. 2) Ueber etwas her fallen, něčeho ſe chopiti, dáti ſe do něčeho; ſie ſtanden alle um mich her, wſſickni okolo mne ſtáli; er ging neben mir her, ſſel okolo mne; er ging nahe vor mir her, bljzko předemnau ſſel. 3) fig. ich habe die Tage her viel zu thun gehabt, několik dnj (tyto dni) ſem tu měl mnoho práce; von Alters her, od ſtarodáwna; von Ewigkeit her, od wěčnoſti; er iſt nicht weit her, neſtogj hrubě za mnoho.

Strany zdroje: I/35

Anfliegen, v. n. přiletěti, přilétati, advolare. 2) růſti, zotawiti ſe. Das Holz fliegt an, ſtromowé leſnj ſami od ſebe roſtau. 3) wletěti, wletu wrazyti, vhoditi do něčeho. Der Vogel flog an das Haus an, pták wrazyl na dům, vdeřil ſebau o dům.

Strany zdroje: I/279

Herhaben, v. n. irr. od někud mjti; wo haſt du es her? odkud to máš?

Strany zdroje: I/282

Herz, n. ſrdce, cor; dim. das Herzchen, Herzlein, ſrdéčko, ſrdýčko; von Herzen gern, od ſrdce, ze ſrdce rád; zu Herzen gehen, nehmen, k ſrdcy gjti, wzýti; wie iſt dir ums Herz? gak geſt ti k ſrdcy? ich kanns nicht übers Herz bringen, nemohu ſe přemocy. 2) ſrdnatá myſl; Herz faſſen, zſrdnatěti, ſrdce nabyti; Jemanden Herz machen, ſrdce, myſli přidati někomu. 3) proſtředek, medium. 4) An den Pflanzen, mačiſſtě, mačinka, mor. běl, ſrdce.

Strany zdroje: I/282

Herzblatt, n. mázdřička, přjčnj blána, diaphragma. 2) liſt od ſrdýčka; fig. roztomilé djtě.

Strany zdroje: I/283

Heute, adv. dnes, hodie; heut zu Tage, podnes, nynj; noch heut zu Tage, až podnes, doſawád; von heute übers Jahr, od dneſſka za rok.

Strany zdroje: I/287

Hinweg-, vor Zeitwörtern, od; hinweg tragen, odneſti; hinweg fliegen, odletěti; hinweg nehmen, odnjti, odundati.

Strany zdroje: I/293

Hörenſagen, n. ſlyſſenj; von Hörenſagen, od ſlyſſenj, ze ſluchu, z lidſkých hub.

Strany zdroje: I/304

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.

Strany zdroje: I/305

Jetzt, adv. nynj, nynjčko, nynčko, teď; mor. wčil, nunc; eben jetzt, gednéž; bis jetzt, až do nynjčka; von jetzt an, od té doby, od té chwjle; bis jetzt, až dopoſawád, für jetzt, na ten čas.

Strany zdroje: I/306

Jugend, f. mladý wěk, mladoſt, mládenectwj, ginoſtwj ( ol. ginošſtwj); von Jugend an, von Jugend auf, z mládi, od mladoſti. 2) junge Perſonen, mládež. Der Jugendfehler, pokljſek mladoſti, chyba mládeže.

Strany zdroje: I/315

Keller-, ſklepowý; Kellerfenſter, ſklepowé okno; Kellerſchlüſſel, kljč od ſklepa.

Strany zdroje: I/317

Kiel, m. bey den Gärtnern, cybulka. 2) Ein Federkiel, pjſk (od péra), brk, mor. kos, sl. brko, penna; von geſchliſſenen Federn, paperka, coll. pápeřj, oſtenka. 3) Im Schiffe, ſpodnj hlawnj břewno v lodj, kýl.

Strany zdroje: I/317

Kind, n. djtě, děcko, robě, infans, prolis, pl. děti, djtky; dim. das Kindchen, Kindlein, děťátko, robátko; die unſchuldigen Kindlein, nemluwňátka, mlaďátka, newiňátka; ein unmündiges, mládě, nemluwně, infans; ungetauftes, nekřtěňátko; aus dem Mutterleibe herausgeſchnittenes, boček, cæſar; unreifes, nedochůdce nedochůdče ; ungebohrnes, nedorůdče; nachgebohrnes, pohrobek, ſyrůbě, poſthumus; letztgebohrnes, poſſkrabek; ein entwöhntes, oſtawče; ein loſes, ein Fratz, holopljſſtě, mrně, mrňauſe, ſſkwrně; liebes Kind! holečku! um das Kind kommen, potratiti; zum Kinde werden, dětiněti, zdětiněti; von Kind auf, od dětinſtwj, od maličkoſti.

Strany zdroje: I/318

Kindesbeine, pl. von Kindesbeinen an, od dětinſtwj, od djtěte.

Strany zdroje: I/318

Kindheit, f. dětinſtwj, infantia; von Kindheit an, od dětinſtwj.

Strany zdroje: I/322

Klein, adj. malý, ſkrowný, parvus; comp. kleiner, menſſj, minor; ſuperl. kleinſte, neymenſſj, minimus; ſehr klein, maličký; der kleine Finger, maljk, lichnjk. 2) drobný , minutus; kleine Vögel, drobné ptactwo; klein Geld, drobné penjze. 3) tenký; kleines Garn, tenká přjze. 4) fig. ein Kleines, djtě; von Kleinem auf, od dětinſtwj; über ein Kleines, maličko; klein werden, maleti, zmaleti; klein machen, maliti, zmaliti, minuere. Adv. drobně; klein ſchneiden, na drobno krágeti. 2) ein klein wenig, něco málo, drobet. 3) klein ſpinnen, tence přjſti. 4) klein denken, njžce ſmeyſſleti. 5) ſehr klein von Jemanden denken, ſprechen, potupně o někom ſmeyſſleti, mluwiti.

Strany zdroje: I/328

Kohlen-, vhelnj, vhelný, carbonarius; der Kohlenkorb, vhelnj koš; der Kohlenmarkt, vhelný trh. 2) Kohlendampf, pára od vhlj; Kohlenkübel, kbeljk na vhlj. 3) Kohlenſchwarz, Kohlſchwarz, černý gako vhel.

Strany zdroje: I/331

Kopfſtück, n. kus od hlawy, hlawy. 2) pohlawek, záſſigek, colaphus. Kopfſtücke geben, pohlawkowati.

Strany zdroje: I/333

Kraftlos, adj. bez ſýly, mor. bez wlády, ochablý, zemdlený; ich bin vom Gehen ganz kraftlos, od chůze gſem celý ochablý, mdlý; kraftloſe Rede, mdlá, ſlabá řeč; kraftlos werden, ochabnauti. 2) unkräftig, neplatný.

Strany zdroje: I/338

Kron-, koruny, od koruny: Kronbeamter, auřednjk koruny; Kronerbe, dědic koruny.

Strany zdroje: I/343

Kupfericht, adj. měďowitý, kupferichter Geſchmack, chuť od mědi, měďowina.

Strany zdroje: I/1

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

Strany zdroje: I/5

Abgebrannt, opálený, pohořelý. 2) od ſlunce, obhořelý, oſmahlý.

Strany zdroje: II/4

Landläufig, adj. plahočiwý; Landläufig werden, plahočiti ſe krag od krage, zběhat krag země. 2) běžný , berný. ku př. penjze.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/14

Lehr-, včenj; die Lehrart, způſob včenj; die Lehrbegierde, žádoſt po včenj; der Lehrbegriff, obſah včenj; die Lehrſtunde, hodina , čas včenj; das Lehrgeld, plat od včenj.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: II/14

Leib, m. tělo, corpus; dim. Das Leibchen, tjlko; ſeinem Leibe gutes thun, tělu ſwému howěti; bey Leibe nicht, nikoliwěk, na žádný způſob; an Leib und Leben ſtrafen, na hrdle treſtati; vom Leibe fallen, churawěti, hubnauti, padnauti ſe; einem zu Leibe gehen, na někoho dorážeti, na tělo gjti; wohl bey Leibe, tělnatý, tluſtý při těle. 2) Ein Kleidungsſtück, fig. das Leibchen, tjlko, žiwůtek, der Frauenzimmer, mor. kordulka, frytka, kazagka. 3) břicho, žiwot; Jemanden um den Leib faſſen, někoho w půly obeknauti, obegmauti; geſegneten Leibes, s autěžkem; von Mutterleibe an, od narozenj; das Reiſſen im Leibe, žřenj w břiſſe, vgjmánj. 4) der Rumpf, traup, mor. ſnět, truncus. Brod, pecen, bochnjk, libo; dim. pecnjk, bochnjček.

Strany zdroje: II/23

2) adv. eigentl. und fig. od, wy, roz: vor den Zeitwörtern, z. B.

Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.

Strany zdroje: II/30

Mahlgeld, n. Mahlgroſchen, m. melné, penjze od mletj.

Strany zdroje: II/34

Maſe, f. znamenj, gako důlky od neſſtowic, gjzwy od ran, 2) wada, naenus.

Strany zdroje: II/37

Mauthbar, adj. od čeho ſe meyto platj.

Strany zdroje: II/50

Morgen, adv. zeytra, zýtra, cras; hebe es bis morgen auf, vlož, ſchowey to k zeytřj, k zeytřku, do zeytřka; Morgen früh, zeytra ráno, Morgen Mittag, Nachmittag, Abend, zeytra o poledni, po polednj, wečjr, k wečerau; von Morgen an, od zeytřka.

Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.

Strany zdroje: II/52

Mottenfraß, m. ſežránj od molů.

Strany zdroje: II/56

Mutterleib, m. žiwot matky; von Mutterleibe an, od přirozenj.

Strany zdroje: II/56

Mütterlich, adj. matčin; von mütterlicher Seite, od matičny matčiny ſtrany, (po přeſlicy). 2) mateřſký, maternus; die Mütterliche Liebe, mateřſká láſka. adv. mateřſky.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: I/53

Apoſtaſie, f. odpadnutj, odpadlſtwj, odſtaupenj od wjry, apoſtaſia.

Strany zdroje: II/63

Nagelzwang, m. boleſt od záděry v nehtu.

Strany zdroje: I/6

Abgleiten, v. n. ſklauznauti, ſmeknauti ſe s něčeho. 2) vſſinauti ſe od ceſty prawé, t. g. zblauditi.

Strany zdroje: II/66

Nebenſtunde, f. kdy, pochwjli, wolná od zaměſtknánj hodina.

Strany zdroje: II/67

Neſſelbrand, m. ſpálenj od kopřiwy.

Strany zdroje: II/72

Nierenſtück, n. kus od ledwiny.

Strany zdroje: II/72

Norden, m. půlnoc; gegen Norden, k půlnocy, na půlnoc; aus Norden, od půlnocy.

Strany zdroje: II/78

Ochſengeld, n. ġroš od beyka.

Strany zdroje: II/79

Oehlflecken, m. flek od olege.

Strany zdroje: II/80

Oehltonne, f. tuna na oleg, od olege.

Strany zdroje: II/82

Ort, m. pl. Oerter, und Orte, mjſto, locus; dim. das Oertchen, mjſtečko, mjſtko; ein einſamer Ort, ſaukromj; ein Wind- oder Sonnenfreyer Ort, zákampj; am Meere, pomořj; unter dem Dache, podkrowj; unter der Schacht, wohin das Erz aus andern Orten zuſammen geführt wird, razump; aller Orten, wſſudy; aller Orten her, odewſſad; hieſigen Orts, zde, tuto; an einigen Orten, mjſtem; von Ort zu Ort, mjſto od mjſta; etwas an ſeinem Orte geſtellt ſeyn laſſen, něčeho tak ponechati; es bleibt an ſeinem Orte geſtellt, oſtane to tak, zůſtane při tom; meines Orts, co ſe mne týče. 2) vhel angulus.

Strany zdroje: II/83

Oſten, adj. wzchod; aus Oſten, od wzchodu; gegen Oſten, ku wzchodu, ku wýchodu.

Strany zdroje: II/91

Pfeifen-, z fayfky, k fayfce; der Pfeifendeckel, wjčko z fayfky; das Pfeifenrohr, trubka od fagfky.

Strany zdroje: II/92

Pferdeknecht, m. koňák, pacholek od konj.

Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.

Strany zdroje: II/100

Poſt-, poſſtowſký; der Poſtbeamte, poſſtowſký auřednjk. 2) od počty; das Poſtgeld, plat od počty.

Strany zdroje: II/115

Rechtläufig, adj. rechtflüchtig, od práwa vſſlý.

Strany zdroje: II/122

Rentierer, Rentner, m. který od auroků geſt žiw, auročnjk, důchodnjk.

Strany zdroje: II/123

Retten, v. a. wyſwoboditi, vhágiti, vchrániti; Jemanden retten, někoho wyſwoboditi; das Dorf brannte ab, und man konnte nichts retten, wes wyhořela a nic ſe nemohlo vchrániti, odkliditi; ſein Leben retten, žiwota vchrániti, vhágiti, von Fremden, od nepřátel wyſwoboditi; aus dem Waſſer, z wody wytáhnauti; aus der Gefahr, nebezpečenſtwj ſproſtiti; ſich wohin, někam vtecy, autočiſſtě wzýti, ſe ſchowati.

Strany zdroje: II/123

Revers, m. vpſánj od ſebe.

Strany zdroje: II/133

Rücken, m. hřbet, dorsum; dim. das Rücklein, hřbýtek; der Naſe, hřbýtek noſu; des Gebirges, des Waſſers, hřbet hory, moře, 2) záda; einen breiten Rücken haben, ſſiroký hřbet, ſſiroká záda mjti. 3) hřbet; Rehrücken, ſrnčj hřbet. 4) fig. den Rücken wenden, obrátiti ſe; Jemanden den Rücken halten, někomu nadržowati; etwas hinter jemandes Rücken thun, něco za něčjmi zády, krom něčjch očj činiti; in dem Rücken angreifen, od zadu připadnauti.

Strany zdroje: II/133

Rücklings, adv. zpět, zpátkem, retrorsum. 2) na znak, sl. horeznak, supinus; liegen, ležeti. 3) zadu; Rücklings angreifen, od zadu připadnauti, obořiti ſe.

Strany zdroje: II/135

Rühren, v. n. pocházeti; das rühret von dir her, to od tebe pocházý. 2) doſahowati; bis an den Himmel, až do nebe. II. v. a. a) ſpjrowati; den Vogel, ptáka. b) hnauti, hýbati, pohybowati; ſich, ſe, ſebau; Rühre dich hin, hoď ſebau. c) fig. pohnauti, pronikati, movere; deine Thränen rühren mich nicht, ſlze twé mne nepohnau; ein rührender Anblick, Ausdruck, Predigt, pohljdnutj, wygádřenj, kázanj, pronikagjcý, k pohnutj, pohnutedlný. 2) dotknauti; Gottes Hand hat ihn gerührt, ruka božj ſe ho tkla, dotkla. 3) Er iſt von dem Blitze, von dem Donner gerührt worden, hrom do něho vdeřil. 4) Von dem Schlage gerührt werden, ſſlakem poraženu býti. 5) Die Trommel, bubnowati; na buben tlaucy. 6) den Brey, kaſſi mjchati. 7) Die Butter, wrtěti. 8) Den Acker, namiſſowati.

Strany zdroje: II/137

Ruthe, f. ſtežeň w ſtohu, am Brunen, bidlo v řeřábu. 2) der Schmide, ožeh. 3) An der Brücke, moſtnice. 4) Am Rade, ſſjn. 5) Am Dreſchflegel, cepowka, držadlj. 6) prut, mor. hubowina, virga; die Angelruthe, prut (od vdice); 7) hůl; die Ruthe Arons, hůl Aronowa. 8) metla; die Ruthe geben, mit der Ruthe ſtreichen, metlau mrſkati; ſſlehati, ſſwjhati, wyſſwihati; den Kindern, pardus dáti. 9) Der Thiere, prut, oháňka. Der Menſchen, konec. dim. das Rütchen, prautek; metlička.

Strany zdroje: II/153

Schatzfrey, adj. ſwobodný od daně.

Strany zdroje: II/154

Schaumen, v. n. pěniti ſe, spumare; er ſchäumte vor Wuth, pěna mu ſtála v huby od zloſti, zloſtj ſlintal; das Meer ſchäumet, moře ſe pěnj; zu Schaum werden, zpěněti; Geifer ſchäumen, ſlintati. 2) v. a. b) opěniti, oſſumowati, opěňowati.

Strany zdroje: I/65

Aufſchieben, v. a. odſtrčiti, pomknauti. 2) odkládati, odložiti, poodložiti; etwas auf die lange Bank ſchieben, s něčjm dlauho od ládati. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče, nevteče.

Strany zdroje: II/155

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý , ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.

Strany zdroje: II/165

Schlafgeld, n. penjz od noclehu, od ſlámy, nocležné.

Strany zdroje: II/170

Schleimen, v. a. oſſlemowati, očiſtiti ſe od ſſlemu. 2) v. n. ſſlemowati ſe, zaſſlemowati ſe. b) ſſlemowatěti; die Schneken, hlemeyždi.

Strany zdroje: I/7

Abkaufen, v. a. odkaupiti, kaupiti od někoho. 2) placenjm ſe wykaupiti.

Strany zdroje: II/185

Schoßfrey, adj. ſwobodný od daně.

Strany zdroje: II/186

Schreibegebühr, f. pjſemné, pjſebné, plat od pſánj.

Strany zdroje: II/186

Schreiben, v. a. irr. ich ſchrieb, geſchrieben, ſchreib, pſáti, ol. pjſati, scribere; oft, pſáwati, scriptitare; falſch, přepſati ſe; enge, weitläufig —, zhuſta od ſebe pſáti; ſich ſchreiben, pſáti ſe, podepſati ſe.

Strany zdroje: II/189

Schuh-, I. na, od, v ſtřewjce. 2) Die Schuhſchnalle, přezſka přezka od ſtřewjce. 3) Der Schuhriemen, řemjnek v ſtřewjce, v obuwi. II. Die Schuhbürſte, kartáč na ſtřewjce. 2) ſſewcowſký; der Schuhknecht, ſſewcowſký towaryš.

Strany zdroje: II/190

Schulgeld, n. plat od včenj, ſobotáres; wird es Samſtag entrichtet, ſobotáres; am Mittwoch, ſtředáres.

Strany zdroje: II/194

Schwanzſtück, n. kus od ocaſu.

Strany zdroje: II/200

Schwinden, v. n. irr. ich ſchwand, bin geſchwunden, mizeti, pomjgeti, evanescere. 2) přehljžeti, přehljzeti; er läßt ſchwinden, přehljžj, prohljdá. 3) vpuſtiti, desistere; einen Verdacht ſchwinden laſſen, vpuſtiti od podezřenj, ſlewiti, remittere; zehn Thaler ſchwinden laſſen, deſet tolarů ſlewiti; ſchnauti, chřadnauti, tabescere; das Holz ſchwindet, dřewo ſchne, tlj, lignum arefit; ein Glied ſchwindet, aud ſchne, chřadne, má ſſwiňk.

Strany zdroje: I/70

Ausarten, v. n. nepodařiti ſe, newrcy ſe po ſemenu, po otcy; er artet von der Tugend ſeiner Vorfahren aus, od ctnoſti předků ſwých odſtupuge.

Strany zdroje: II/206

Seinige, pron. pos. ſwůg , ſwá, ſwé, geho; die Seinigen, geho domácý, gemu přináležegjcý; er lebt von dem Seinigen, od ſwého geſt žiw; er hat das ſeinige gethan, on ſwau wěc vdělal, wykonal; Jemanden um das ſeinige bringen, někoho o gměnj připrawiti; gieb ihm das ſeinige, dey mu, co geho geſt, co mu patřj.

Strany zdroje: II/206, II/207

Seit, adv. od, za, ex; ſeit Pfingſten, od letnic; ſeit geſtern, od wčeregſſka; ſeit 207 welcher Zeit hat er nicht geſchrieben? dáwnoli ge tomu, co nepſal? Seit dem du weg biſt, od té chwjle, doby, cos odeſſel; dieß geſchah nicht ſeit Karl des IV. Zeit, to ſe neſtalo gak za čaſu Karla čtwrtého.

Strany zdroje: II/207

Seither, adv. od toho čaſu, od té chwjle, doby.

Strany zdroje: II/207

Selbſt, adv. ſám, ſama, ſamo, ipse; er ſelbſt, on ſám, ipsemet; von ſelbſt, ſám od ſebe, ſamochtě, ipse, sponte; die Liebe ſeiner ſelbſt, láſka k ſamému ſobě; an und für ſich ſelbſt, ſamo w ſobě. 2) y, ba, imo; ſelbſt die beſten, ba y ti neylepſſj; ſelbſt ſein Geld würde nichts helfen, ba ani geho penjze nicby neproſpěly; er iſt die Leutſeligkeit ſelbſt, geſt pauhá wlidnoſt.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/213

Siegelgeld, n. plat od pečetěnj, pečetné.

Strany zdroje: II/214

Silber-, ſtřjbrný, od ſtřjbra, argenteus; das Silberblatt, ſtřjbrný pljſſek, ljſtek; das Silberbergwerk, ſtřjbrné hory; das Silbergeräth, wěcy, nářadj od ſtřjbra; das Silbergeſchirr, ſtřjbrnice; náčinj od ſtřjbra, ſtřjbrné. 2) ſtřjbrowý; der Silberkalk, ſtřjbrowé wápno.

Strany zdroje: II/214

Silberſchaum, m. ſtřjbrná pěna, pěna od ſtřjbra.

Strany zdroje: II/214

Silberſchlacke, f. pěna od ſtřjbra, helcysma.

Strany zdroje: II/215

Sint, praep. obs. po, od.

Strany zdroje: II/219

Sonne, f. ſlunce, sol; dim. ſlunéčko; die Sonne geht auf, unter, ſlunce wzcházý, (wycházý); zacházý, zapadá. 2) Von der Sonne verbrannt, od ſlunce opálený, oſmáhlý, obhořalý.

Strany zdroje: II/219

Sonnenferne, f. neydálſſj odeſtánj planéty od ſlunce, odſlunj, aphelium.

Strany zdroje: II/221

Span, m. pl. Späne, blána, oblana, alburnum. 2) třjſka, třjſſťka, oſečka, ramentum; Sägeſpäne, drtiny, piliny; Papierſpäne, oſtřižky od papjru, 3) Ein Leichtſpan, dračka, zaſwět; großer, dřjn, taeda; dim. Spänchen, n. třjſſtička, dřjnka.

Strany zdroje: II/223

Speckſchwarte, f. ſſkwarek od ſlanin.

Strany zdroje: I/72

Auseinander, adv. narůzno, od ſebe.

Strany zdroje: II/225

Sperrig, adj. rozedřený, roztažený, adv. roztaženě, od ſebe.

Strany zdroje: II/230

Sprechen, v. n. irr. du ſprichſt, ich ſprach, ich ſpräche, habe geſprochen, mluwiti, loqui; das Kind lernt ſprechen, djtě ſe včj mluwiti. b) řjcy, (von vielen) prawiti; Er antwortete und ſprach, odpowěděw, řekl, prawil. c) rozpráwěti, řečiti, sermocinari; laut, (von mehreren) howořiti; öffentlich zum Volke, řečňowati; die Leute ſprechen, lidé rozpráwěgj, řečj; Sprich nur ein Wort, rcy toliko ſlowo; für Jemanden ſprechen, za někoho ſe přimlauwati; ich habe ein Wort mit ihnen zu ſprechen, mělbych s nimi ſlowjčko promlu iti; für J. gut, za někoho ſljbiti, ſtáti; etwas gut, za dobré wyhláſyti; ſich nicht ſprechen laſſen, nicht zu ſprechen ſeyn, někoho k ſobě, k mluwenj nepřipuſtiti; fig. er iſt heute nicht gut zu ſprechen, geſt dnes gakſy newrlý, newhodný. II. v. a. wyhláſyti; etwas gut, Jemanden heilig, rein, něco za dobré wyhláſyti, ſchwáliti, někoho za ſwatého, za čiſtého wyhláſyti; J. frey, někoho za newinného vznati; von einer Pflicht frey, od powinnoſti oſwoboditi; einen Lehrburſchen frey, za wyvčenau dáti, doſtati, za towaryſſe wyhláſyti; ein Urtheil, ſaud, nález wyneſti; den Segen, požehnánj řjkati; das Tiſchgebeth, das Vater unſer, k ſtolu, otče náš ſe modliti; der viel ſpricht, mnohomluwný, howora; der wenig, malomluwný, nemluwný, nemluwa.

Strany zdroje: II/231

Sprengen, v. a. ſypati, poſypati; Salz auf das Fleiſch, maſo ſolj poſypati, potrauſyti; den Ruß gen Himmel, ſáze ſaze , popel k nebi 2) kropiti, spargere; pohnogiti, aspergere; es regnet nicht, es ſprengt nur, neprſſj, gen pokrápá, poprcháwá. 3) wyrazyti, wymrſſtiti; ein Regiment, rozrazyti pluk; etwas von einander, něco roztrhnauti, rozpáčiti; eine Billiardkugel ſpielen, wyrazyti kauli; ein Stück von einem Steine, kus od kamene odrazyti, vrazyti; die Thür auf, wyrazyti, wypáčiti dwéře. 4) wyhoditi; einen Felſen, eine Feſtung in die Luft, ſkálu, pewnoſt do powětřj wyhoditi. 5) die Saiten, ztrhati ſtruny. 6) die Bank, banku wyhnati. 7) Jemanden herum, někoho ſſtwáti, honiti, ſem a tam poſýlati. 8) Etwas unter die Leute, něco mezy lidi roztrauſyti. 9) die Ader, žilau puſtiti.

Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.

Strany zdroje: II/232

Springhafer, m. od pauſſtěnj.

Strany zdroje: II/235

Stabsofficier, m. oficýr od ſſtábu (ſſtobu).

Strany zdroje: II/236

Stallgeld, n. plat od ſtánj, koničné.

Strany zdroje: II/236

Stallknecht, m. maſſtaljř, pacholek od konj, koňák.

Strany zdroje: II/237

Stämpelgeld, n. ſſtemplowné, penjze od ſſtemple.

Strany zdroje: II/238

Standesperſon, f. oſoba od ſtawu, ſtawownj oſoba.

Strany zdroje: II/238

Standgeld, n. plat od ſtawadla, od ſtánj, od mjſta, mjſtné.

Strany zdroje: II/239

Statt, adv. mjſto; Statt haben, mjti ſwé mjſto; das geht gut von Statten, to gde dobře od ruky, dařj ſe; zu Statten kommen, whod, wděk býti; an Kindes Statt nehmen, zaljbiti, adoptare; etwas Statt finden laſſen, něčemu mjſto dáti; Statt meiner, za mne.

Strany zdroje: I/7

Abländen, v. n. od břehu odtrhnauti, odplawiti ſe.

Strany zdroje: II/243

Stein-, kamenný, lapideus; die Steinkohle, kamenné vhlj. 2) ſkalnj, saxatilis; der Steinmarder, ſkalnj kuna. 3) z kamene. 4) od kamene, na kámen; die Steinbeſchwerung, boleſt, bolenj od kamene, na kámen. 5) peckowitý; die Steinfrucht, peckowité owoce.

Strany zdroje: II/244

Steinbau, m. ſtawenj od kamene.

Strany zdroje: II/245

Steinſchmerzen, pl. boleſti od kamene.

Strany zdroje: II/247

Steyerfrey Steuerfrey , adj. ſwobodný od daně.

Strany zdroje: II/248

Stichfrey, adj. ſwobodný od pjchnutj, nebodnutedlný.

Strany zdroje: II/251

Stockfleckig, adj. ſleželý, proleželý, od zleženj fleky magjcý.

Strany zdroje: I/7

Ablaſſen, v. a. odpuſtiti, puſtiti, ſpuſtiti, vpuſtiti; a) ein Schloß, einen Teich, zámek, rybnjk ſpuſtiti; b) jemanden eine Sache, někomu některau wěc odpuſtiti, popuſtiti, vpuſtiti; c) einen Brief, liſt odeſlati; d) etwas am Preiſe, něco z ceny ſpuſtiti, ſlewiti. 2) v. n. opuſtiti, von ſeinem Vorſatze, od předſewzetj ſwého vpuſtiti, přeſtati.

Strany zdroje: II/261

Stückknecht, m. pacholek od děl.

Strany zdroje: II/261

Stückwerker, m. řemeſlnjk od kuſu, podělkář.

Strany zdroje: II/263

Stunde, f. hodina, hora ; dim. das Stündchen, hodinka; von Stund an, od nyněgſſka , od té chwjle; zur Stunde, doſawad; die Uhr ſchlägt Stunden, hodiny bigj hodiny. 2) doba, chwjle, tempus. 3) Jemanden im Zeichnen Stunden geben, včiti někoho reyſowati, hodiny dáwati.

Strany zdroje: II/265

Süd, m. poledne, gih, meridies; der Wind iſt Süd, wjtr ge od poledne.

Strany zdroje: II/265

Süden, adv. poledne; der Wind kommt von Süden, wjtr přicházý od poledne; gegen Süden, k poledni.

Strany zdroje: II/268

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém ; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.

Strany zdroje: II/276

Thorſchlüſſel, m. kljč od brány.

Strany zdroje: II/276

Thräne, f. traup, trubec, fucus; S. Drohne. 2) ſlza, ſlze, lachryma; dim. das Thränchen, ſlzyčka; Thränen vergießen, plakati, ſlze proliti; die Thränen ſchoſſen ihm in die Augen, ſlze ho polily; er konnte die Thränen nicht halten, nemohl ſe zdržeti od ſlzý, od pláče; in Thränen ausbrechen, zaplakati; nicht eine Thräne fallen laſſen, ani ſlzyčky nevmořiti, nevroniti.

Strany zdroje: II/278

Tintenfleck, m. flek od inġauſtu.

Strany zdroje: II/286

Trennen, v. a. 1. děliti, rozděliti; der die Waſſer trennte, který rozdělil wody; den Kopf vom Rumpfe, odděliti hlawu od těla. 2) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik. 3) párati; eine Nath, ſſew; von ein nder, rozpárati. 4) fig. a) odlaučiti, rozlaučiti; die Kinder von den Eltern, děti od rodičů. b) ruſſiti; ein Bündniß, ruſſiti ſmlauwu. c) rozweſti; ein Paar Eheleute, dwa manžele. d) odděliti; ſich vom Jemanden, odděliti ſe od někoho; es ſoll uns nichts trennen, nic nás nemá rozlaučiti, rozdwogiti; ſich trenen, uneins werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, rozbratřiti ſe, rozpřáteliti ſe.

Strany zdroje: I/8

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.

Strany zdroje: II/287

Trieb, m. am Baume, weyhon, mladá ratoleſt, prut. 2) Des Viehes, weyhon; der Veihtreib Viehtrieb , průhon. 3) Bey den Jägern, léč. 3) Ochſen, Schafe, ſtádo. 4) Das Triebrad, kladnice. 5) Des Gewehrs, donáſſenj. 5) 6) podnět, instinctus Stimulus; aus eigenem Triebe, z wlaſtnjho wnuknutj, ſám od ſebe.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: I/8

Ableiten, v. a. odwáděti, odwéſti. 2) das Waſſer, vodu ſpauſſtěti. 3) ein Geſchlecht von Karl dem großen ableiten, rod od Karla welikého dowéſti, wykázati, wywéſti.

Strany zdroje: II/306

Uhr-, v hodin, v hodinek, k hodinkám; das Uhrband, pentle v hodinek; die Uhrkette, řetjzek v hodinek; der Uhrſchlüſſel, kljček od hodinek, k hodinkám.

Strany zdroje: II/316

Undenklich, adj. nepamětný, adv. —wě; vor undenklichen Zeiten, od nepaměti lidſké.

Strany zdroje: II/317

Unentſinnlich, adj. nepamětný; von unentſinnlichen Zeiten, od nepamětných čaſů.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, adj. neprawý; —te Erklärung, neprawé wyſwětlenj; Mittel, proſtředky; die unrechte Seite eines Tuches, wrub; Jemanden zur unrechten Zeit kommen, někomu přigjti newčas; alles liegt am unrechten Orte, wſſe ležj od mjſta; die unrechte Kehle, chřtán. b) das geht mit unrechten Dingen zu, to ge bezpráwné, nedowoleno; to gſau čáry, to ge s čertem; auf unrechten Wegen ſeyn, něco zlého obmeyſſleti.

Strany zdroje: I/81

Ausſehen, v. a. až do konce hleděti, kaukati; ſich etwas ausſehen, ſobě něco wyhledati, wybrati; ſich faſt die Augen ausſehen, od přjliſſného kaukánj bez mála oſlepnauti.

Strany zdroje: I/81

Ausſeimen, v. a. wyčiſtiti, woſk od medu odděliti.

Strany zdroje: II/328, II/329

Unterliegen, v. n. podſpod ležeti. 2) fig. padnauti, prohnati prohrati , succumbere; die Franzoſen unterliegen, Francauzy prohráli. b) podroben, potlačen býti; dem Feinde, od nepřjtele. c) padnauti; der Strafe, w pokutu, do pokuty. d) podléhati; dem Geſetze, práwu, zákonu. e) kleſnauti, kleſati; unter der Laſt des 329 Unglückes, der Betrübniß, der Plagen, pod břemenem neſſtěſtj, zármutku, trápenj. f) podſkočen, zachwacen býti; der Argliſt, lſtj.

Strany zdroje: II/329

Unterſcheiden, v. a. děliti, dividere; die Gränze die Felder, meze dělj obě pole; rozdělowati, děliti. 2) fig. rozděliti; der Mond die Monathe, měſýc měſýce; mit einem Strichlein, čárkau; unterſchieden, rozdjlný, distinctus; unter ſich, od ſebe, inter se. b) rozeznati, rozeznáwati, distinguere; das Weiße von Schwarzen, bjlé od černého. e) rozſuzowati; Leib des Herrn, tělo páně.

Strany zdroje: II/334

Unweit, adv. nedaleko; unweit von der Mauer, des Waldes, nedaleko odezdi, od leſa.

Strany zdroje: II/335

Urfehde, f. přjſaha, kterau berau od wypuſſtěného z wězenj neb wyhnance, že ſe mſtjti nebude.

Strany zdroje: II/338

Verbannen, v. a. zahágiti; eine Wieſe, lauku. 2) do klátby dáti, z cýrkwe wylaučiti, wyobcowati, excommunicare; 3) bohu poſwětiti; ein verbannter Acker, poſwěcené pole. b) zabiti; wer den Göttern opfert, der ſey verbannt, kdo bohům obětuge, zamordowán buď. 4) zapřiſáhnauti ſe, zařjcy ſe s klatbau. 5) prokljti, anathematizare; der ſey verbannt, proklet, proklat buď, anathema sit. 6) wypowjdati, wypowědjti; in exilium ejicere; ein Verbannter, wypowěděnec, wyhnanec. 7) fig. zapuditi, wypuditi, pellere; Jemanden von ſich, někoho od ſebe; die —ung, wyobcowánj, poſwěcenj, prokletj, wypowěděnj, zapuzenj.

Strany zdroje: I/82

Ausſpreyen, v. a. plewy wymjſyti, od plew wyčiſtiti.

Strany zdroje: II/340

Verbrennen, v. n. shořeti, ſpáliti ſe; comburi. 2) v. a. páliti; Steinkohlen, kameným vhljm. b) ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj; das Brod, chléb; das Zeug in der Farbe, cayk w barwě. c) vpáliti; einen Miſſethäter lebendig, zločince za žiwa. d) popáliti; ſich die Finger, ſy prſty. e) fig. opatřiti, ſpáliti; ſich das Maul, die Finger, ſobě hubu, prſty. f) ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer, koho kaſſe ſpálj, wždycky fauká. g) ohořeti, oſmáhnauti, opáliti ſe, aduri; von der Sonne, od ſlunce; ſo verbrannt, ohořelý, oſmáhlý, opálený, adustus; das Verbrennen, shořenj; die —ung, ſpálenj.

Strany zdroje: I/9

Abmooſen, v. a. od mechu očiſtiti, odemſſiti.

Strany zdroje: II/351

Verkaufen, v. a prodati, prodáwati, vendere; da und dorthin, rozprodati, divendere; etwas von ſeinen Sachen, vprodati, zaprodati; zu verkaufen ſeyn, haben, na prodeg býti, mjti; aus freyer Hand, od ruky; zu Sclaven, za otroky; wohlfeil, theuer, lacyno, draho; theuer, přetržiti, přitržiti; mit Schaden, protržiti.

Strany zdroje: II/364

Verſchreibung, f. zápis, vpſánj; eine V. machen, von ſich ſtellen, vpſánj od ſebe dáti.

Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.

Strany zdroje: II/367

Verſprechen, v. a. ſljbiti, ſlibowati, přiſljbiti; eine Belohnung, obdarowánj. b) připowědjti, zaſnaubiti; Jemanden ſeine Tochter, někomu ſwau dceru; ſich mit einer Perſon, namluwiti ſobě, připowědjti ſe. c) fig. ſlibowati; ſeine Miene verſpricht nichts gutes, geho pohled neſlibuge nic dobrého; er verſpricht ſich viel von ihm, mnoho ſobě od něho ſlibuge. 2) podřeknauti ſe. 3) očarowati, aby ſelhala; eine Büchſe, ručnicy. b) omlauwati, reptati. 4) zaſljbiti; ſich nach Maria Zell, ſe do Marye Celle.

Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.

Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.

Strany zdroje: I/9

Abneigen, v. a. odchýliti, odehnauti, odkloniti. 2) odwrátiti ſe od něčeho, nelaſkawým, nenáklonným býti.

Strany zdroje: II/376

Verzeihen, v. rec. ſich, odřjcy ſe; eines Dinges, něčeho, vpuſtiti od něčeho. 2) v. a. odpuſtiti, odpauſſtěti, prominauti.

Strany zdroje: II/378

Vieh-, howadj; der Viehſchweif, howadj ocas. 2) dobytčj; der Vieharzt, dobytčj lékař; der Viehmarkt, dobytčj trh. 3) pro dobytek; das Viehfutter, pjce pro dobytek. 4) od dobytka, k dobytku; die Viehmagd, děwka od dobytka. 5) z dobytka; der Viehſatz, die Viehſteuer, daň, plat z dobytka; der Viehzoll, clo z dobytka.

Strany zdroje: II/379

Viel, adj. mnohý, multus; ſeiner vielen Verdienſte wegen, pro geho mnohé záſluhy; viele ſagen, mnozý powjdagj. 2) mnoho, moc; viele Kinder haben, mnoho dětj mjti; an vielen Orten, na mnoha mjſtech; viele Hunde ſind des Haſen Tod, mnoho chrtů zagečj ſmrt, proti palicy, nenj ſſermu; es ſind unſer zu viel, geſt nás tuze mnoho; Frau von vielen Schlöſſern, panj mnoho zámků; ſeyt vielen Jahren her, od mnoha let; nicht gar viele Zeit übrig haben, neměti hrubě kdy; viel Weſen von etwas machen, mnoho hluku, cárů o něčem nadělati; es iſt ihm nicht ſchwer, durch viel oder wenig helfen, nenj mu neſnadně, na mnoze nebo na mále ſpomocy. b) wie viel, kolik; wie viel ſind euer? kolik geſt wás? der wie vielte? kolikatý; ſo viel Köpfe, ſo viel Sinne, koliko hlaw, toliko ſmyſlů; ſo viel nur immer, kolikžkoli, kolikokoli. 3) adv. mnoho; ſehr viel, allzu viel, viel zu viel, přemnoho, welmi, přjliš mnoho; zu viel, tuze mnoho; zu viel iſt ungeſund, co přjliš, to mnoho; gleich viel, wſſe gedno; die Lippe iſt eben ſo viel als Lefze, pyſk geſt tolik co ret; er fragt viel darnach, na to on mnoho dbá; mit den Comp., mnohem , o mnoho; viel mehr, größer, ſchöner, weniger , beſſer, mnohem, o mnoho wjce, wětſſj, pěkněgſſj, méně , lépe, lepſſj; haſt du noch viel zu ſchreiben? máš geſſtě mnoho, moc pſáti.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/387

Vor, I. praep. před, ante; vor Tage aufſtehen, předednem wſtáti; vor dir, mir, ihm, ſich, hertreiben, před tebau, předemnau, před njm, před ſebau, hnáti; vor dieſem, před tjm; vor einigen Jahren, před několika lety; vor dem, před tjm; vor Morgens, vor Abends, před gitrem, vſwitau, před wečerem, laſſen ſie das vor der Hand gut ſeyn, pro zatjm toho ponechagj, tak nechagj; vor allen Dingen, předewſſjm; hitzig vor der Stirn ſeyn, z horka nakwaſſen býti; ſchämeſt du dich nicht vor mir? neſtydjſſli, neoſteycháſſli ſe mne? 2) od; behüt uns vor Hölle, vor allen Sünden, vchowey nás od pekla, od wſſelikého hřjchu. 3) pro; vor vielen Hinderniſſen nicht weiter können, pro mnohé překážky nikam nemocy; hier iſt vor den Räubern nicht ſicher, zde nenj bezpečno pro laupežnjky; vor Schmerzen nich ſchlafen, vor Betrübniß nicht reden können, pro boleſt nemocy ſpáti, pro zármutek nemocy mluwiti; vor Alter ſterben, pro ſtaroſt vmřjti, wěkem, ſtaroſtj ſegjti. 4) za; vor Alters, za ſtarodáwna; Gnade vor recht ergehen laſſen, miloſt za práwo vděliti. 5) vor etwas erſchrecken, něčeho ſe leknauti; Schrecken vor etwas empfinden, něčeho ſe hrozyti; fürchte dir nicht vor mir, nebog ſe mne; einen Abſcheu, Eckel vor etwas haben, něco ſobě oſſkliwiti. 6) Vor Hunger ſterben, hladem vmřjti; vor Durſt verſchmachten, žjžnj chřadnauti, mřjti; vor Schrecken zittern, ſtrachem ſe třáſti; vor Zorn außer ſich ſeyn, hněwem ſe necýtiti; vor Freude weinen, radoſtj plakati; ſich vor Lachen kaum faſſen können, ſmjchy diw nepuknauti. 7) Führt ihn vor den Richter, weďte ho před ſaudce; vor ihn, před něho, předeň; vor die Thür ſtellen, přede dwéře poſtawiti; komm mir nicht vor die Augen, nechoď mi na oči; Jemanden vor den Kopf ſtoßen, někoho vrazyti; vor Anker legen, kotwicy zarazyti; die Sache geht vor ſich, něco gde k mjſtu, dařj ſe; die Heirath wird nicht vor ſich gehen, ze ſwadby nebude nic, ſe ſwadby ſegde. II. adv. dřjw; lerne vor ſelbſt, ehe du andere lehreſt, dřjwe ſám ſe vč, než giné včjš; vor wie nach, napřed gako potom.

Strany zdroje: II/393

Vorlängſt, adv. dáwno, od dáwna.

Strany zdroje: II/394

Vorn, adv. napřed, k předu, s předu; vorn und hinten beſchlagen, na předku y na zadku kowati; von vorn, s předu; ich komme von vorn, gdu od předu; nach vorn zu gehen, k předu gjti; vorn ſitzen, napřed ſeděti.

Strany zdroje: II/401

Wachsflecken, m. poſſkwrna, flek od woſku.

Strany zdroje: I/9, I/10

Abpreſſen, v. a. dopreſowati, odpreſowati, dotlačiti, odtlačiti. 2) Einem Geld 10 abpreſſen, vtiſkowánjm od někoho penjze wymocy, wypreſowati.

Strany zdroje: II/410

Wäſcherlohn, n. plat od prádla; ſie ließ mir keinen Wäſcherlohn hier, nenechala mi tu na prádlo.

Strany zdroje: II/412

Wegeſſen, v. a. wygeſti. 2) v. n. ſſupati, dobře od huby gjti.

Strany zdroje: II/412

Weggeben, v. a. pryč, od ſebe dáti; eine Tochter, prowdati dceru; alles, wſſe rozdati.

Strany zdroje: II/413

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.

Strany zdroje: II/413

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/413

Wegmachen, v. a. oddělati, odundati. 2) Sich, odebrati ſe, odrazyti ſe od někoho.

Strany zdroje: II/413

Wegnehmen, v. a. pryč wzýti, bráti; ein Buch von dem Tiſche, knihu ſe ſtola. b) vgmauti, vgjmati, vbrati, vbjrati; einem etwas, někomu něco. c) vieles, pobrati, rozebrati; vieles, alles, mnoho , wſſecko. d) hin und wieder, hin und her, probrati. e) wzýti; ein Schiff, eine Stadt, Jemanden etwas vor dem Maule, lodj, měſto, někomu od huby něco pryč wzýti. f) etwas Contrabandes, pobrati, rozebrati.

Strany zdroje: II/414

Wegſeyn, v. n. pryč býti; von Hauſe, od domowa. 2) pominauti, pogjti; die Zeit iſt weg, čas pominul, poſſel. 3) dogjti, wygjti, pryč býti; das Bier, der Wein, die Waare, piwo, wjno, zbožj. 4) Uiber etwas weg ſeyn, něco vděláno, přeſkočeno mjti. 5) Uiber einen Ort, přegjti.

Strany zdroje: II/415

Wegziehen, v. a. odtáhnauti; Jemanden, někoho. 2) v. n. odtáhnauti, odtrhnauti; der Feind von der Stadt, nepřjtel od měſta. b) odſtěhowati ſe, odebrati ſe; anderwärts hin, ginam.

Strany zdroje: II/419

Weinen, v. n. et a. plakati; von Kindern, ceniti ſe, flere; ſich des Weinens nicht enthalten können, nemocy ſe od pláče zdržeti; Jemanden weinen machen, někoho rozplakati; lange weinen müſſen, zu weinen haben, poplakati ſobě; über etwas, něco, nad něčjm plakati; heftig, kwjleti; vor Freude, radoſtj; mit weinenden Augen, plačtiwýma očima; ein wenig, poplakati; anfangen zu weinen, zaplakati; ins W. kommen, rozplakati ſe; ſich müde weinen, vplakati ſe; Weinend, plačtiwý, s pláčem, s plačky, der Weinſtock weint, les pláče.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: II/423

Weitläufig, adj. daleký; ein weitläufiger Vetter, daleký ſtreyc. 2) obſſjrný; eine weitläufige Rede, obſſjrná řeč. 3) prodlaužilý; ein weitläufiger Krieg, prodlaužená, protažený protažená wogna. 4) proſtranný; ein weitläufiges Haus, proſtranný dům; adv. obſſjrně; ſchreiben, pſáti. 5) Die Bäume ſtehen ſehr w., ſtromy ſtogj řjdce welmi od ſebe; — ſchreiben, pſáti od ſebe; Truppen weit aus einander ſtellen, wogſko ſſiroce rozložiti.

Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!

Strany zdroje: II/430

Wetterſchaden, m. ſſkoda od powětřj, bauřky.

Strany zdroje: II/431

Wider, praep. proti, contra; wider den Strom ſchwimmen, proti praudu plowati; fig. wider Jemand ſtreiten, proti někomu bogowati; wider einander ſeyn, býti ſobě na ſſtjru, na ſporu, na odpor; wider einen ſchützen, před někým chrániti; keine Thräne ruft wider ihn um Hülfe, ani ſlzyčka newolá na něg o pomoc; ſich wider Jemanden ſetzen, na odpor ſe někomu poſtawiti, zprotiwiti ſe; wider meinen Willen, proti mé wůli; wider alle Erwartung, mimo wſſe nadánj; wider alle Wahrheit, proti wſſj prawdě; ich bin nicht dawider, negſem od toho. 2) pro; ein Mittel wider das Fieber, ljk pro zymicy zymnicy ; wider Kopfweh, pro bolenj hlawy.

Strany zdroje: II/434

Wiege, f. kolébka, koljbka; sl. koljſka, bilčow; von der Wiege an, od koljbky, od dětinſtwj.

Strany zdroje: II/436

Wildſchade, m. ſſkoda od zwěři.

Strany zdroje: II/438

Windſtille, adj. tichý od wětru.

Strany zdroje: II/438

Windſtille, f. za wětrem, ticho od wětru.

Strany zdroje: II/439

Wirbel, m. kotauč, čerſtwé zatočenj; W. ſchlagen, bubnowati wjrem, rus. drobem. 2) fig. wjr, zátočina; des Waſſers, wody. b) opice; einen W. haben, mjti macha, opicy, rauš. c) Am Kopfe, pautec, čechalka, kotrba; von Wirbel des Kopfes, od wrchu hlawy. d) von Geſchäften, wjr, chomol práce; der Leidenſchaften, wjr náružiwoſtj. e) an der Geige, koljk. f) am Fenſter, obrtljk. g) am Bierhahne, kohautek, obrtel v pjpy. h) die Kurbel, klika, wognice. i) kotauč.

Strany zdroje: I/10

Abrechten, v. a. od někoho něco wyſauditi, sl. wypráwotiti.

Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.

Strany zdroje: II/446

Wörlich Wörtlich , adj. ſlowný, weyſlowný. 2) adv. ſlowně. b) zegmena , weyſlowně, ſlowo od ſlowa.

Strany zdroje: II/446

Wovon, part. inter. od čeho; o čem. determ. o něčem.

Strany zdroje: II/446

Wundenfrey, adj. bezranný, ſwobodný od rány.

Strany zdroje: II/448

Wurmloch, n. djrka od čerwa.

Strany zdroje: II/449

Wüſte, f. bey den Fleiſchern, keyta, kus od ocaſu. 2) pauſſť, puſtina; zur Wüſte machen, w pauſſť, w puſtinu obrátiti.

Strany zdroje: II/452

Zapfen-, čepowý, das Zapfenloch, čepowá djra, djra od čepu.

Strany zdroje: II/452

Zart, adj. comp. zärter, sup. zärteſte, autlý , sl.; sl. něžný, zart von Gliedern, autlých audů; zartes Gewiſſen, Herz, autlé ſwědomj, ſrdce; zartes Weſen, autloſt; ein zartes, junges Frauenzimmer, křehotinka; von zarter Jugend, od autličkého wěku; zart werden, autleti, tenerascere. 2) tenký; zarte Leinwand, tenké plátno. 3) drobaunký; zu einem zarten Pulver reiben, na drobňaučký práſſek roztřjti.

Strany zdroje: II/455

Zeit, f. čas, tempus; die Zeit wird es lehren, čas to vkáže; laßt uns ſorgen, ſo lange es Zeit iſt, pečugme za čaſu; geſtern um dieſe Zeit, wčera těmi čaſy; mit der Zeit, čaſem; es iſt noch lange Zeit, geſſtě ge dlauho do čaſu; zu jetzigen Zeiten, za nyněgſſjch čaſů, dnů; alles nur auf eine Zeit, wſſecko gen na čas; die Zeit verderben, mařiti čas; zur andern Zeit, giným čaſem; laſſen ſie mir Zeit, nechagj mi na čas, na chwjli; Zeit genug, doſt čaſu; es iſt die höchſte Zeit, geſt ſwrchowaný čas; die Zeit iſt vorbey, čas minul; außer der Zeit, krom čaſu; zur rechten Zeit, w čas, w hod, w prawý čas; ſich in die Zeit ſchicken, propůgčowati ſe čaſu; čaſu ſſetřiti; nach der Zeit, po čaſe; zu Zeiten, čaſem, druhdy; bey Zeiten, záhy, ráno; Zeit genug, doſt záhy; Zeit meines Lebens, gaktě žiw, gakžiw; mittler Zeit, unter der Zeit, mezy tjm; vor Zeiten, před čaſy, někdy; zu meiner Zeit, za mých let; zu ſeiner Zeit, ſwým čaſem; liebe Zeit, naſtogte! 2) doba, chwjle, kdy; die Zeit wird mir lang, ſteyſká ſe mi; die Zeit vertreiben, chwjli vkrátiti; ſich Zeit nehmen, na chwjli ſobě dáti, vprázdniti ſe; er hat keine Zeit, nemá kdy, po chwjli; zu welcher Zeit? kterau chwjli? in kurzer Zeit, gen co newidět; zu gewiſſer Zeit, kdys, kdyſy, quondam; eine Zeit lang, doněkud, aliquamdiu; zu dieſer Zeit, tu dobu; von langer Zeit her, od dáwna; ſeit der Zeit, od té doby.

Strany zdroje: II/455

Zeither, adv. od té doby.

Strany zdroje: II/455

Zeitherig, adj. od té doby.

Strany zdroje: II/456

Zeitungsblatt, n. nowiny, liſt od nowin.

Strany zdroje: I/92

Bedauern, v. a. želeti, litowati, politowati někoho; ich bedauere ihn von Herzen, od ſrdce ge mi ho ljto; er wird es bedauern, bude pykati, litowati toho; das Bedauern, litowánj, politowánj; Bedauernswerth, politowánj hoden.

Strany zdroje: II/464

Zollfrey, adj. ſwobodný od cla; die Gedanken ſind zollfrey, myſſlenj gſau ſwobodná.

Strany zdroje: II/464

Zollfreyheit, oſwobozenj, ſwoboda od meyta, cla, neclonoſt.

Strany zdroje: II/464

Zorn, m. hněw, zloſt, hněwiwoſt, ira; jäher Zorn, vnáhlenj; in Zorn gerathen, kommen, vnáhliti, rozhněwati ſe, rozprchliti ſe; zum Zorne reitzen, popuditi k hněwu, rozdrážditi; von Zorn wüthen, wztěkati ſe, ſápati ſe, hněwem, zloſtj; ſeinen Zorn an Jemanden auslaſſen, hněw ſwůg na někom wyliti, wypuſtiti; ſeinen Zorn fahren laſſen, vpuſtiti od hněwu, hněw mimo ſebe puſtiti; Gottes Zorn auf ſich laden, božj hněw na ſebe vwaliti; ſein Zorn leget ſich, hněw ho pomjgj.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/468

Zucker-, cukrowý; das Zuckerbrod, cukrowý chléb; die Zuckererbſe, cukrowý hrách. 2) na cukr; das Zuckerpapier, papjr na cukr, od cukru.

Strany zdroje: I/10

Abrindig, bezkorý; 2) abrindiges Brod, odpadlý, sl. odutý chléb, když kůrka od ſtřjdy odſtáwá.

Strany zdroje: II/482

Zwitſchern, v. n. ſſwiřinkati; wie die Alten geſungen, ſo zwitſchern die Jungen, gak ſtařj dělagj, tak ſe od nich mladj včj.

Strany zdroje: I/98

Bein, n. der ganze Fuß, noha, pes; dim. das Beinchen, nožka, nožička. Sich auf die Beine machen, vtecy; einem auf die Beine helfen, někomu pomocy; eine Armee auf den Beinen haben, armádu, wogſko pohotowě mjti; von Kindsbeinen an, od dětinſtwj, od prſů, od maličkoſti. 2) hnát, crus. Die Beine entzwey ſchlagen, hnáty přerazyti. 3) das dicke Bein, ſtehno, femur. 4) jeder Knochen, koſt, os; dim. kůſtka, kůſtička.

Strany zdroje: I/11

Abſchieben, v. a. odſtrčiti, odwaliti, pomknauti, poſtrčiti; a) eine Schuld von ſich, winu od ſebe odwaliti, s ſebe ſtřáſti; b) w kuželkách někoho obehrati; c) též, prohrané odehrati; d) též, dohrati, wyhrati. 2) v. n. při konjch, krawách, owcých, zuby ſwrhnauti.

Strany zdroje: I/11

Abſchied, m. oddělenj, odlaučenj; a) ze ſlužby propuſſtěnj, wýhoſt; b) při práwjch, rozhod, rozhodnutj. 2) odchod, odgetj, odgezd, odgitj , rozchod; a) einem Soldaten ſeinen Abſchied geben, wogáka propuſtiti, wýhoſt mu dáti; b) der Welt Abſchied geben, s ſwětem ſe rozlaučiti, rozžehnati; c) von jemanden nehmen, odebrati ſe od někoho, rozlaučiti, rozžehnati ſe s někým; d) aus dieſer Welt, wykročenj z tohoto ſwěta, ſkonánj, valedictio.

Strany zdroje: I/12

Abſchlagen, v. a. odbiti, odrazyti, odtlaucy, otlaucy; porazyti, ſrazyti, vbiti, vrazyti; a) den Kopf, hlawu ſtjti; b) den Miſt, hnůg s wozu shazowati; c) den Feind, od iti odbiti , odeprati nepřjtele; d) eine Bühne, leſſenj porozrážeti, roztřjſkati; e) tüchtig abprügeln, hodně zbjti, ztepati, ztlaucy, ztřjſkati; f) einen Teich, rybnjk ſpuſtiti; g) ſein Waſſer, močiti, wodu pauſſtěti; h) einem etwas, někomu něco odepřjti, někoho w něčem odſtrčiti, oſlyſſeti. 2) v. n. vbýwati, vmenſſowati ſe; a) das Getreide iſt abgeſchlagen, obilj s ceny ſpadlo, sl. zlacynělo; b) die Kälte ſchlägt ab, zyma oblewuge, powoluge; c) das Gewehr, ručnice chybuge, nepřjmo neſe.

Strany zdroje: I/12

Abſchlämmen, v. a. od ſljnu, ſſlemu očiſtiti.

Strany zdroje: I/103, I/104

Beſcheiden, v. a. vděliti, přiſauditi; mir 104 war es nicht beſchieden, mně to nebylo ſauzeno. 2) jemanden an einen Ort, powolati, wykázati mjſto. 3) ſich einer Sache beſcheiden, něco opuſtiti, od něčeho vpuſtiti, vſtaupiti.

Strany zdroje: I/105

Beſengen, v. a. opáliti, oſmáhnauti; beſengt, oſmáhlý od ſlunce.

Strany zdroje: I/2

Abbringen, odnéſti, odwéſti, odkliditi, ſkliditi, ſwéſti; a) den Schmutz abbringen, ſſpinu wyprawiti; b) von etwas, od něčeho odwéſti, z něčeho ſwéſti; c) abſchaffen, zahladiti, zkazyti, zruſſiti.

Strany zdroje: I/13

Abſchweifen, v. a. opláknauti, ſpláknauti. 2) v. n. vchýliti ſe, vſſinauti ſe; von der Tugend, ctnoſti ſe ſtrhnauti, od ctnoſti odſtaupiti.

Strany zdroje: I/14

Abſehen, v. a. ohledati, ohledáwati, ohledowati něčeho, prohlédati k cýli, prohlédnauti něco; porozuměti, ſrozuměti něčemu; k něčemu cýliti, na něco prozýrati, zřenj mjti, zřjti; ſezřjti, shlédnauti, ſpatřiti, vzřjti. Einem etwas abſehen, hleděnjm, patřenjm něčemu od někoho ſe naučiti, oculis concipere.

Strany zdroje: I/116

Blatternarbe, f. důlek od neſſtowic.

Strany zdroje: I/15

Abſpringen, v. n. odſkočiti, vſkočiti. 2) dolů ſkočiti, von dem Pferde, von dem Wagen, s koně, s wozu ſkočiti. 3) odrážeti ſe, odſkakowati, die Axt ſpringt von dem Aſte ab, ſekera ſe odrážj, odſkakuge od wětwe. 4) odpadáwati, odpadnauti, der Kalk ſpringt von der Mauer ab, wápno opadáwá, padá, prýſká ſe ſe zdi. 5) přetrhnauti ſe, pukati ſe, puknauti, die Saite iſt abgeſprungen, ſtruna ſe přetrhla, pukla. 6) opuſtiti, er will von uns wieder abſpringen, zas nás chce opuſtiti, von der Religion abſpringen, náboženſtwj opuſtiti, od náboženſtwj odpadnauti, deſilire, reſilire.

Strany zdroje: I/15

Abſtatten, v. a. ich ſtattete ab, habe abgeſtattet, odbýwati, odewzdati, prokázati, ſložiti, wybýwati, wyřjditi, zaprawiti. Eine Tochter, dceru wybyti, wdáti, wyprawiti, ſ. beſſer ausſtatten. Die Unkoſten, vtraty nahraditi, odwéſti, zaprawiti. Einen Beſuch bey jemanden, někoho nawſſtjwiti. Einen Gruß von jemanden, pozdrawenj od někoho wyřjditi. Ein Zeugniß, ſwědectwj wydati, wyſwědčiti. Dank abſtatten, djky činiti, wzdáwati. Eine Geldſchuld mit Getreide abſtatten, peněžitý dluh obiljm zaplatiti, præſtare.

Strany zdroje: I/124

Bräunen, 1. v. a. barwiti na hnědo; oſmahowati, ſmažiti; von der Sonne ge räunet, oſmahlý od ſlunce. 2. v. n. barwiti ſe na hnědo.

Strany zdroje: I/16

Abſtehen, v. irreg. ſ. ſtehen. 1) neut. odſtáti, odſtaupiti, wzdálenu býti. Der Tiſch ſtehet weit von der Wand ab, ſtůl daleko od ſtěny ſtogj. Von ſeinem Vorhaben, od předſewzetj ſwého odſtaupiti, vpuſtiti. Der Wein iſt abgeſtanden, vjno ſe zkazylo, zwětralo; der Baum, ſtrom vſchl; die Fiſche ſind abgeſtanden, ryby polekaly, t. g. pomřely, sl. pokapaly. Ein abgeſtandener Aal, leklý, sl. ſkapatý, auhoř. 2) activ. popuſtiti, poſtaupiti. Ein Amt, auřadu zanechati, ginému ho popuſtiti, poſtaupiti. Sich abſtehen, přeſtáti, vſtáti ſe. Das Pferd hat ſich abgeſtanden, kůň ſe zaſtál, diſtare; abſiſtere, deſiſtere.

Strany zdroje: I/16

Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, ( sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.

Strany zdroje: I/136

Da, adv. hier, tu, zde; von da, odtud. 2) dort, tam, tamto; von dort, od onud. 3) relat. kde. 4) conj. als, když. 5) weil, poněwadž, že. 6) da doch, geſſto, ač, ačkoliw.

Strany zdroje: I/139

Davon, adv. von deiſem, z toho, z něhož, do toho, od něhož, o tom, o němž de. S. Von. Vor Zeitwörtern, v, od: davon fliegen, vletěti, avolare; davon gehen, vgjti, abire; davon laufen, vtecy, aufugere; davon reiten, fahren, vgeti. 2) pryč: davon eilen, pryč poſpjſſiti; davon jagen, pryč odehnati.

Strany zdroje: I/18

Abweichen, od weichen , v. n. odſtaupiti, vchýliti ſe, vhnauti, vſſinauti ſe, decedere, declinare. Im abgewichenen Jahre, pominulého, předeſſlého, lonſkého roku. Sie weichen von einander ab, dělj ſe geden od druhého, rozdjlnj gſau.

Strany zdroje: I/143

Dienſtfrey, adj. ſwobodný (od roboty).

Strany zdroje: I/18, I/19

Abweinen, v. a. od někoho něco wyplakati, 19 ſich, vplakati ſe. O daß ich das abweinen könnte! ó bych toho mohl oplakati, odplakati.

Strany zdroje: I/144

Dorther, adv. odonud, odtamtuď, od onoho mjſta, illinc, iſtinc.

Strany zdroje: I/20

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.

Strany zdroje: I/152

Eckſchaft, f. roh od zdi, kragnj kus zdi.

Strany zdroje: I/156

Einander, adj. einer den ander, geden druhého; einer dem andern, geden druhému. 2) ſe, ſobě; wir begegneten einander, potkali gſme ſe. Sie hindern einander, překážegj ſobě. Einander lieben, weſpolek ſe milowati. Mit Vorwörtern: an einander, k ſobě, při ſobě; auf einander, po ſobě, na ſobě; aus einander werfen, rozházeti; mit einander, ſpolu; nach einander, po ſobě; von einander, od ſebe; über einander, na ſobě, na hromadu; unter einander, do hromady.

Strany zdroje: I/3

Abdrohen, pohrůžkami wymocy, wyhrozyti. 2) pohrůžkami od něčeho zdržeti, odhrozyti.

Strany zdroje: I/170

Eiſenfleck, m. Eiſenmal, znamenj, flek od rezu, sl. zrza.

Strany zdroje: I/170

Eiſenroſt, m. rez na železe, od železa, ferrugo.

Strany zdroje: I/170

Eiſenſchlacke, f. truſka (trůſka) od železa, ſſlak.

Strany zdroje: I/170

Eiskluft, f. rozpuklina od mrazu. Ein eisklüftiger Baum, od mrazu rozpukaný.

Strany zdroje: I/173

Entbrechen, v. rec. ſich, odtrhnauti ſe, zproſtiti ſe. 2) fig. der Thränen, zdržeti ſe od pláče.

Strany zdroje: I/175

Enthalten, 1. v. a. obſahowati, w ſobě držeti, mjti, zawjrati, continere. 2. v. rec. ſich des Eſſens enthalten, od gjdla ſe zdržeti, zdržowati, abſtinere. Ich konnte mich des Lachens nicht enthalten, nemohl ſem ſe ſmjchy zdržeti. Enthalten, obſažen.

Strany zdroje: I/23

Ackergeld, n. Ackerzins, m. činže, plat od rolj, agraticum. 2. Ackerlohn, mzda za oránj, worné.

Strany zdroje: I/176, I/177

Entſtehen, v. n. naſtati, powſtati, powſtáwati, pogjti, pocházeti, wzniknauti, wznikati, exoriri. 2) Es entſtand ein Feuer, oheň ſe zňal, ſtrhl; ein Wind, wjtr ſe ſtrhl. Der entſtandene, 177 poſſlý, powſtalý, naſtalý, wzniklý. 2) deficere, ſcházeti, nedoſtáwati ſe. Die Entſtehung, pogitj, powſtánj, wzniknutj; von Entſtehung der Welt, od počátku ſwěta. 2) nedoſtatek; in Entſtehung des Rathes, když rada ſcházela, rady nebylo.

Strany zdroje: I/177

Entſündigen, v. a. od hřjchu očiſtiti, hřjchu zbawiti, zproſtiti, rozhřeſſiti. Die Entſündigung, očiſſťowánj, hřjchů zproſſtěnj, rozhřeſſenj.

Strany zdroje: I/3

• bendandacht, f. wečernj pobožnoſt.
• Abendgebet, n. wečernj modlitba.
• Abendglocke, f. wečernj zwoněnj, na wečer, klekánj.
• Abendgegend, f. západnj ſtrana ſwěta.
• Abendländer, n. pl. západnj kraginy, země.
• Abendländer, m. obywatel od západu, západnj.

Strany zdroje: I/189

Erwarten, v. a. čekati, očekáwati; fig. das hätte ich nicht von dir erwartet, tohobych ſe byl od tebe nenadál. Sie erwartet ihre Niederkunft, čeká ſe do kauta. 2) dočkati ſe. Kannſt du es nicht erwarten? nemůžeš ſe dočkati? Die Erwartung, čekánj, očekáwánj; nadánj, nadáloſt.

Strany zdroje: I/192

Eyerſchale, f. ſſkořjpka, ſſkořápka, ſſkořepina od wagec, mor. ſſkařupka, ſſkařupina.

Strany zdroje: I/198

Federkiel, m. brk, pjſk od pera, mor. kos, sl. brko.

Strany zdroje: I/200

Ferſe, f. pata, calx; auf den Ferſen, hinten nach, w zápětj; Ferſengeld geben, od pat platiti, vtjkati.

Strany zdroje: I/201

Feuer-, ohniwý: der Feuerballen, die Feuerkugel, ohniwá kaule; der Feuerpfeil, ohniwý ſſjp. Die Feuerblaſe, pucheyř od ohně.

Strany zdroje: I/209

Fort-, in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, dále, pořád, před ſe. 2) preč, pryč, v, od, za.

Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.

Strany zdroje: I/216

Fuhrknecht, m. wozka, pacholek od wozu, od konj. 2) der Ackerknecht, woráč.

Strany zdroje: I/216

Fuhrlohn, m. plat od fůry, za wezenj.

Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.

Strany zdroje: I/219

Fuß, m. pl. Füße, noha, das ganze Bein, hnát, pes; dim. das Füßchen, Füßlein, nožička, nožka. Fuß für Fuß, co noha nohu mine, noha za nohau, polehaučku. Zu Fuße gehen, pěſſky gjti. Ein Soldat zu Fuße, pěſſj wogák. 2) der unterſte Theil, ſpodek, pata. Vom Kopfe bis zum Fuße, od hlawy až do paty. Auf dem Fuße nachfolgen, w patách, w zápětj za někým gjti. Der Fuß eines Berges, ſpodek, pata hory. 3) an einem Strumpfe, chodidlo, ſſlapadlo, přjkopytj; an einer Säule, pata, podſtawek, baſis; an einem Tiſche, ſlaupek, noha. 4) fig. ein Maß, ſtřewjc; zwey Fuß hoch, dwa ſtřewjce zweyſſj. 5) Die Art, der Zuſtand, způſob, modus; ſtaw, conditio. Auf freyen Fuß ſetzen, propuſtiti, ſwobodu dáti; ſtehenden Fußes, ſtoge; hned na mjſtě; feſten Fuß faſſen, poſtawiti ſe, vſaditi ſe; feſten Fußes, pewně ſtogjc; ſie leben auf einem ſehr guten Fuße mit einander, welmi dobře ſe ſrownáwagj, ſpolu žiwi gſau.

Strany zdroje: I/240

Geſicht, n. zrak, viſus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; ein kurzes Geſicht haben, mjti krátký zrak. 2) oči, aus dem Ge ichte gehen, s očj gjti; zu Geſichte bekommen, ſpatřiti, shljdnauti; ins Geſicht ſagen, do očj řjcy; ſich aus dem Geſichte verlieren, zmizeti s očj. 3) obljčeg, twář, facies, dim. das Geſichtchen, Geſichtlein (Geſichtel), twářička, twářka; einem ein freundliches Geſicht machen, přjgemně pohleděti, hleděti na někoho; ich kenne ihn vom Geſichte, od widěnj , z pohledu ho znám. 4) fig. Geſichter machen, dwořiti ſe; ſaure Geſichter machen, zakrněle hleděti, ſſkarediti ſe; Geſichter ſchneiden, oſſkljbati ſe, ſſkaredě hleděti. 5) das Geſichte, widěnj, vkaz, visum.

Strany zdroje: I/241

Geſtern, adv. wčera, heri; ſeit geſtern, von geſtern her, od wčeregſſka; geſtern Abends, wčera v wečjr, pod wečer.