Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/64

Aufringeln, v. a. odemknauti, otewřjti, záworu odſtrčiti, peſſulum remouere.

Strany zdroje: I/65

Aufſchieben, v. a. odſtrčiti, pomknauti. 2) odkládati, odložiti, poodložiti; etwas auf die lange Bank ſchieben, s něčjm dlauho od ládati. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče, nevteče.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/361

Verſchieben, v. a. pomknauti, přeſtrčiti; den Tiſch, ſtůl. b) zaſtrčiti, přeſtrčiti, přeſtawiti, odſtrčiti. c) fig. odložiti, odkládati, differe. d) ein Kind, odſtrčiti djtě.

Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.

Strany zdroje: II/414

Wegrücken, v. n. odtáhnauti, cauwnauti, cauwati; die Armee, armáda. b) odſednauti; rück weg, odſedni. 2) v. a. pomknauti, poſtrčiti, odſtrčiti; den Tiſch, ſtůl, ſtolem.

Strany zdroje: II/414

Wegſchieben, v. a. odſtrčiti.

Strany zdroje: II/415

Wegſtoßen, v. a. odſtrčiti.

Strany zdroje: I/11

Abſchieben, v. a. odſtrčiti, odwaliti, pomknauti, poſtrčiti; a) eine Schuld von ſich, winu od ſebe odwaliti, s ſebe ſtřáſti; b) w kuželkách někoho obehrati; c) též, prohrané odehrati; d) též, dohrati, wyhrati. 2) v. n. při konjch, krawách, owcých, zuby ſwrhnauti.

Strany zdroje: I/12

Abſchlagen, v. a. odbiti, odrazyti, odtlaucy, otlaucy; porazyti, ſrazyti, vbiti, vrazyti; a) den Kopf, hlawu ſtjti; b) den Miſt, hnůg s wozu shazowati; c) den Feind, od iti odbiti , odeprati nepřjtele; d) eine Bühne, leſſenj porozrážeti, roztřjſkati; e) tüchtig abprügeln, hodně zbjti, ztepati, ztlaucy, ztřjſkati; f) einen Teich, rybnjk ſpuſtiti; g) ſein Waſſer, močiti, wodu pauſſtěti; h) einem etwas, někomu něco odepřjti, někoho w něčem odſtrčiti, oſlyſſeti. 2) v. n. vbýwati, vmenſſowati ſe; a) das Getreide iſt abgeſchlagen, obilj s ceny ſpadlo, sl. zlacynělo; b) die Kälte ſchlägt ab, zyma oblewuge, powoluge; c) das Gewehr, ručnice chybuge, nepřjmo neſe.

Strany zdroje: I/16

Abſtecken, v. a. odepnauti, rozepnauti; odetknauti, odſtrčiti, rozetknauti, wytknauti, koly wyznamenati, depalare.

Strany zdroje: I/16

Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, ( sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.

Strany zdroje: I/210

Fortſtoßen, v. a. odſtrčiti, odſtrkowati, dále ſtrčiti, poſtrkowati. Die Fortſtoßung, odſtrčenj, odſtrkowánj.