Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.

Strany zdroje: II/155

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý , ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.

Strany zdroje: II/345

Verfügen, v. a. nařjditi, poručenj vſtanowiti; daß etwas geſchehe, by ſe něco ſtalo, wykonalo. 2) ſich, odebrati ſe, gjti; ſich auf das Land, do krage; in die Kirche, gjti do koſtela.

Strany zdroje: II/407

Wandern, v. n. pracowati; in der Welt herum, přes ſwět. 2) Als Geſell, wandrowati. 3) fig. a) odebrati ſe, kliditi ſe, ſtěhowati ſe; wohin, někam. b) aus dieſem Leben, zhynauti. c) das muß wandern, to muſý táhnauti.

Strany zdroje: II/413

Wegmachen, v. a. oddělati, odundati. 2) Sich, odebrati ſe, odrazyti ſe od někoho.

Strany zdroje: II/415

Wegziehen, v. a. odtáhnauti; Jemanden, někoho. 2) v. n. odtáhnauti, odtrhnauti; der Feind von der Stadt, nepřjtel od měſta. b) odſtěhowati ſe, odebrati ſe; anderwärts hin, ginam.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: I/95

Begeben, v. rec. gjti, wydati ſe, odebrati ſe, vbjrati ſe; ſich in Gefahr, do nebezpečenſtwj ſe puſtiti; auf die Flucht, na autěk ſe dáti; in den Eheſtand, oženiti ſe, wdáti ſe. 2) přihoditi ſe, ſtáti ſe, zběhnauti ſe. 3) ſich ſeines Rechts, ſwému práwu odřeknauti, zbawiti ſe ho.

Strany zdroje: I/11

Abſcheiden, v. a. odděliti, odlaučiti. 2) v. n. odebrati ſe, odgjti, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe, valedicere; a) von der Welt, odebrati ſe s ſwěta, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe s ſwětem; b) er iſt bereits abgeſchieden, giž dokonal, odebral ſe, t. g. vmřel, exceſſit vita.

Strany zdroje: I/11

Abſchied, m. oddělenj, odlaučenj; a) ze ſlužby propuſſtěnj, wýhoſt; b) při práwjch, rozhod, rozhodnutj. 2) odchod, odgetj, odgezd, odgitj , rozchod; a) einem Soldaten ſeinen Abſchied geben, wogáka propuſtiti, wýhoſt mu dáti; b) der Welt Abſchied geben, s ſwětem ſe rozlaučiti, rozžehnati; c) von jemanden nehmen, odebrati ſe od někoho, rozlaučiti, rozžehnati ſe s někým; d) aus dieſer Welt, wykročenj z tohoto ſwěta, ſkonánj, valedictio.

Strany zdroje: I/20

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.

Strany zdroje: I/182, I/183

Erheben, v. a. zdwjhati, zdwihnauti, pozdwihnauti; wyzdwihnauti, wyzdwihowati; die Hände erheben, rukau pozdwihnauti; ſich, zdwjhati ſe, wznáſſeti ſe. 2) fig. wo ſich der Hügel erhebt, kde pahrbek wywſtáwá, wyſkytuge ſe. 3) ſich erheben, wſtáti a odebrati ſe; ſich wider jemanden, powſtati, pozdwihnauti ſe. 4) začjti; ein Geſchrey erheben, křičeti, eine Klage, žalowati; es erhebt ſich ein Streit, powſtáwá ſwár; es erhob ſich ein Wind, ſtrhl ſe wjtr. 5) Geld, bráti, wybjrati. 6) ſein Gemüth zu Gott, myſl ſwau k Bohu pozdwihnauti, zur Würde, k hodnoſti powýſſiti. 7) bis in den Himmel, wyſoce až k nebi chwáliti, wychwalowati, wynáſſeti. 8) ſich, wynáſſeti ſe, honoſyti ſe, peychati, wypjnati ſe. Die Erhebung, pozdwiženj, 183 wyzdwiženj; ſtrhnutj; powýſſenj, wynáſſenj.

Strany zdroje: I/210

Fortſchleichen, v. rec. ſich, vtjhnauti, kradmo vgjti, odebrati ſe.

Strany zdroje: I/210

Fortziehen, I. v. n. odebrati ſe, odſtěhowati ſe, odtáhnauti. 2. v. a. dále, pořád, tahati. Das Fortziehen, die Fortziehung, odebránj, odſtěhowánj, odtahnutj.