Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/77

Obſtand, m. odpor.

Strany zdroje: II/77

Obſtatt, m. odpor.

Strany zdroje: II/224

Sperren, v. a. roztáhnauti, roztahowati, extendere; die Zeilen, řádky; b) die Füße von einander, rozkročiti ſe, divaricare pedes. c) zawřjti; die Thore, brány; die Thür zuſperren, zawřjti dwéře; ein Rad, kolo. d) zahraditi, zaſtawiti, gjmati; den Fluß, řeku; e) ſtawowati; die Erbſchaft, dědictwj. f) ſich ſperren, na odpor ſe ſtawěti, zprotiwiti ſe; ſperren ſie ſich nicht, nezpauzegj ſe, nezdrahagj ſe. g) Jemanden den Weg, někomu ceſtu zaſtaupiti. h) das Maul, ſſklebiti ſe, rozdjrati tlamu, ringi.

Strany zdroje: II/255

Sträuben, v. a. gežiti; die Katze ſträubt ſich, kočka ſe gežj. 2) čepeyřiti ſe; der Hahn ſträubet ſich, kohaut ſe čepeyřj, rozčepeyřuge. 3) zpěčowati ſe, ſtawěti ſe na odpor, resistere, repugnare.

Strany zdroje: II/255

Strebe, f. mečjk. 2) odpor; ſich zur Strebe ſetzen, na odpor ſe poſtawiti.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: I/8

Ablehnen, v. a. zpodpjrati. 2) odwrátiti, odkloniti. 3) Einwürfe, odpory zmjtati, námjtky zwywraceti. 4) eine Ehre, cti nepřigjmati. 5) wypůgčiti ſy.

Strany zdroje: II/334

Unweigerlich, adj. bezodporný; adv. bez odporu, bezezdrahánj; gehorchen, vpoſlechnauti.

Strany zdroje: II/415, II/416

Wehr, f. obrana, odpor; ſich zur Wehr ſtellen, na odpor ſe poſtawiti, k zbrani ſáhnauti, brániti ſe. b) braň, zbraň; 416 ol. oružj, arma; die Wehr blößen, zbraně dobyti, ſe chopiti; mit entblößter Wehr anfahren, s dobytau branj ſe do někoho dáti. c) pazaur, pařát.

Strany zdroje: II/431

Wider, praep. proti, contra; wider den Strom ſchwimmen, proti praudu plowati; fig. wider Jemand ſtreiten, proti někomu bogowati; wider einander ſeyn, býti ſobě na ſſtjru, na ſporu, na odpor; wider einen ſchützen, před někým chrániti; keine Thräne ruft wider ihn um Hülfe, ani ſlzyčka newolá na něg o pomoc; ſich wider Jemanden ſetzen, na odpor ſe někomu poſtawiti, zprotiwiti ſe; wider meinen Willen, proti mé wůli; wider alle Erwartung, mimo wſſe nadánj; wider alle Wahrheit, proti wſſj prawdě; ich bin nicht dawider, negſem od toho. 2) pro; ein Mittel wider das Fieber, ljk pro zymicy zymnicy ; wider Kopfweh, pro bolenj hlawy.

Strany zdroje: II/431, II/432

Widerpart, m. ſaupeř, odpůrce, protiwnjk, adversarius. 2) odpornjk, odporná ſtra 432 na. 3) odpor; Widerpart halten, na odpor ſtáti, býti, odporowati.

Strany zdroje: II/432

Widerrede, f. odmluwa, odpor; ohne Widerrede, bez odporu.

Strany zdroje: II/432

Widerſetzen, v. rec. zprotiwiti ſe, na odpor ſe poſtawiti.

Strany zdroje: II/432

Widerſprechen, v. n. odmlauwati, odporowati, na odpor mluwiti, ozwati ſe; einem in das Geſicht, někomu wůči; einander widerſprechend, ſobě odporný.

Strany zdroje: II/432

Widerſpruch, m. odpor; etwas ohne Widerſpruch einräumen, něco bez odporu připuſtiti. 2) odpor, contradictio; der Pflichten, powinnoſtj.

Strany zdroje: II/432

Widerſtand, m. odpor, repugnantia; thun, leiſten, na odpor ſtáti, ſe poſtawiti, odoláwati.

Strany zdroje: II/432

Widerſtehen, v. n. odpjrati, odporowati , na odpor ſe ſtawěti, poſtawiti; einem in einer Sache, někomu o něčem. b) odporowati; der Witterung, powětřj. c) odpjrati, oddolati, odoláwati; der Verſuchung, der Reitzung, dem Feinde, pokuſſenj, podnětu, nepřjteli. d) zprotiwowati ſe, odporowati ſe; die Speiſe, gjdlo.

Strany zdroje: II/432

Widerſtreit, m. odpor.

Strany zdroje: II/479

Zuwider, praep. proti; dem Geſetze zuwider handeln, proti zákonu gednati; dem Befehle zuwider, proti nařjzenj; einem etwas zuwider thun, někomu něco na odpor dělati. 2) protiwný; er iſt ihr nich zuwider, nenj gj protiwný; zuwider werden, zprotiwiti ſe, zprotiwowati ſe.

Strany zdroje: I/164

Einrede, f. domlauwánj. 2) odmluwa, odpjránj, odmlauwánj. 3) Der gerichtliche Widerſpruch, odpor.

Strany zdroje: I/167

Einſpruch, m. odpjránj, odpor. Einſpruch thun, odporowati.

Strany zdroje: I/169

Einwenden, v. a. předſtjrati, namjtati, odpjrati, odpor kláſti, opponere, objicere. Die Einwendung, předſtjránj, namjtka, odpor, objectio.

Strany zdroje: I/169

Einwurf, m. namjtka, namjtánj, odpor, objectio.

Strany zdroje: I/174

Entgegen, præp. proti, naproti, contra . Dem Winde entgegen reiten, proti wětru geti; dem Strome entgegen ſchiffen, proti wodě plauti. 2) obuiam, wſtřjc, proti. Einem entgegen gehen, kommen, laufen, někomu wſtřjc, w ceſtu, gjti, přigjti, běžeti. Fig. Entgegen ſehen, z. B. dem Tode, ſmrt očekáwati. Entgegen geſetzt, protiwný, proti ſobě poſtawený, contrarius. 3) protiwný, ſ. Zuwider. Einem entgegen ſeyn, proti někomu byti býti , někomu na odpor býti.

Strany zdroje: I/229

Gegentheil, n. odporná wěc; das Gegentheil behaupten, přjti ſe, na odpor mluwiti; im Gegentheile, naproti tomu.

Strany zdroje: I/229

Gegenwehr, f. obrana, odpjránj; ſich zur Gegenwehr ſtellen, na odpor ſe ſtawěti, odpjrati.