Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/17
Leiſten, v. a. dokázati, konati, wykonati, doweſti, způſobiti; Hülfe leiſten, ku pomocy přiſpěti; die Huldigung — poddanoſt ſljbiti; einen Eid — přjſahu ſkládati; Bürgſchaft —, rukogmjm býti; Gewähr — ſpráwau ſe zawázati; Widerſtand —, odoláwati, odporowati; Geſellſchaft —, prowázeti, towaryſſem býti na ceſtě; Pflicht —, powinnoſt prokázati, činiti; Frohndienſte — robotu wybýwati; das Verſprochene — k přjpowědi ſtáti, přjpowěd ſplniti.
Strany zdroje: II/102
Proteſtiren, v. n. odporowati.
Strany zdroje: II/257, II/258
Streiten, v. n. irr. ich ſtritt, geſtritten, bogowati, belligerare; für das Vaterland ſtreiten, bogowati pro wlaſt. 2) potýkati ſe, certare; um den Vorzug ſtreiten, potýkati ſe o předek. 3) hádati ſe, přjti ſe, disputare; er ſtreitet gern, rád ſe hádá; ich ſtreite nicht dawider, gá ſe nepru, nepřjm; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe hádali. 4) ſauditi ſe, litigare; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe ſaudili. 5) odporowati, repugnare; das ſtreitet 258 wider die Wahrheit, to odporuge prawdě. 6) wálčiti, bogowati; mit Hunger ſtreiten, wálčiti s hladem. 7) rytěřowati; die ſtreitende Kirche, cýrkew rytěřugjcý, ecclesia militans.
Strany zdroje: II/431
Widerhalten, v. n. zadržeti; odporowati.
Strany zdroje: II/431
Widerlegen, v. a. odporowati, odwozowati, odwoditi, porazyti, ſrážeti, zmjtati, wywrátiti, wywracowati; Jemandes Beweiſe, něčj důwody; Jemanden, porazyti, přehádati.
Strany zdroje: II/431
Widern, v. a. odporowati ſe, zprotiwowati ſe; die Speiſe widert mich, to gjdlo ſe mi odporuge. 2) nawoliti ſe; es widert ihn etwas ſehr bald, brzy ſe čeho nawolj. 3) odnechtjti ſe; es widert mich zu leben, odnechtělo ſe mi žiwu býti. 4) zoſſkliwowati ſobě; den Geſtank, ſmrad.
Strany zdroje: II/431, II/432
Widerpart, m. ſaupeř, odpůrce, protiwnjk, adversarius. 2) odpornjk, odporná ſtra 432 na. 3) odpor; Widerpart halten, na odpor ſtáti, býti, odporowati.
Strany zdroje: II/432
Widerſprechen, v. n. odmlauwati, odporowati, na odpor mluwiti, ozwati ſe; einem in das Geſicht, někomu wůči; einander widerſprechend, ſobě odporný.
Strany zdroje: II/432
Widerſtehen, v. n. odpjrati, odporowati , na odpor ſe ſtawěti, poſtawiti; einem in einer Sache, někomu o něčem. b) odporowati; der Witterung, powětřj. c) odpjrati, oddolati, odoláwati; der Verſuchung, der Reitzung, dem Feinde, pokuſſenj, podnětu, nepřjteli. d) zprotiwowati ſe, odporowati ſe; die Speiſe, gjdlo.
Strany zdroje: II/432
Widerſtreiten, v. a. odpjrati, odporowati.
Strany zdroje: I/17
Abſtreiten, v. a. irr. ſ. Streiten, odhádati, přepřjti, wyſauditi. Er hat mir einen Garten abgeſtritten, wyſaudil na mně zahradu. Das laſſe ich mir nicht abſtreiten, w tom ſe nedám přehádati, přepřjti. 2) odepřjti, odpjrati, odporowati. Man will uns alle Vorzüge abſtreiten, chtěgj nás o wſſecky přednoſti připrawit.
Strany zdroje: I/167
Einſpruch, m. odpjránj, odpor. Einſpruch thun, odporowati.