Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/32

Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hra icy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/37

Anglimmen, v. n. chytiti ſe, oheň chytiti, wznjtiti ſe, zažhnauti ſe, ignem concipere.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/42

Anmachen, v. a . přičiniti, přidělati, připogiti, připrawiti; ein Schloß, zámek přibiti; ein Band, tkanicy přiwázati; Feuer anmachen, oheň rozdělati, roznjtiti, zanjtiti; den Kalk, wápno rozdělati, ſmjſyti; das Mehl, mauku zadělati, zamjſyti; den Wein, wjno připrawiti, přiſtrogiti, falſſowati; ein angemachter Wein, ſtrogené wjno.

Strany zdroje: I/343

Kunſtfeuer, u. n. ſtrogený oheň.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: I/46

Anſchüren, v. a. rozdělati oheň.

Strany zdroje: II/9

Lauffeuer, n. rjchlý rychlý , běhlý oheň; wie ein Lauffeuer, gakby pálil.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/97

Platzen, v. n. pleſkati; es regnet, daß es platzt, prſſj až pleſká. 2) praſkati; das Holz platzt im Feuer, dřjwj praſká w ohni; 3) a) bauchati; das Pulver platzt, prach bauchá. fig. pukati, praſkati; das Glas iſt geplatzt, ſklenice pukla; ſo viel eſſen daß man platzen möchte, tolik gjſti ažby pukl. b) Er platzte hin, ſo lang er war, meykl, praſſtil, hodil ſebau, gak ſſiroký tak dlauhý; mit etwas herausplatzen, něco wybleknauti, wypleſknauti, probleknauti.

Strany zdroje: II/191

Schüren, v. a. kutiti, rozkutiti; Feuer ſchüren, rozdělati oheň.

Strany zdroje: I/71

Ausbrechen, 1. v. a. wylomiti, einen Zahn ausbrechen, zub wytrhnauti; Speiſen ausbrechen, wydáwiti gjdla. 2. v. n. das Feuer iſt ausgebrochen, oheň wyrazyl, oheň wyſſel; die Blattern brechen aus, neſſtowice wyrážegj, wyſkakugj, wyſypugj ſe; das wilde Schwein bricht aus, diwoký kanec wyrýwá.

Strany zdroje: I/71

Ausbruch, m. wyraženj, wyniknutj; der Ausbruch des Feuers, počátek, začátek ohně; der Blattern, wyraženj neſſtowic; Ausbruch des Weins, přednegſſj předněgſſj , neylepſſj wjno.

Strany zdroje: II/225

Speyen, v. irr. ich ſpie, geſpien, v. n. bljti, dáwiti ſe, vomere; b) pljwati; in das Geſicht, do twáři; nach Speyer appelliren, s kantorem ſe rwáti. 2) v. act. a) wybliti, wydáwiti, dáwiti, zwrátiti, vomere, evomere; die Speiſen, gjdla; b) fig. der Berg ſpeyet Feuer, hora wymrſſťuge, ſoptj, wyhazuge oheň. d) Feuer und Flamme ſpeyen, ſápati ſe, ſoptiti, ſrſſeti, wztěkati ſe. e) Geld ſpeyen müſſen, muſyti platiti, cwrkati.

Strany zdroje: II/233

Spuken, v. n. ſtraſſiti; sl. mátožiti, es ſpukt hier, zde ſtraſſj; mit dem Feuer ſpuken, žahati ohněm; fig. es ſpukt in ſeinem Kopfe, fučj mu w kotrbě.

Strany zdroje: I/74

Ausgehen, v. n. wygjti, wycházeti. 2) dogjti, docházeti; die Haare gehen ihm aus, wlasy mu lezau; das Feuer iſt ausgegangen, oheň wyhaſl; die Farbe geht aus, barwa pauſſtj, der Traum ging mir aus, ſen ſe mi wygewil; der heil. Geiſt geht vom Vater aus, duch ſwatý ot od otce pocházý, procedit.

Strany zdroje: I/74

Ausgießen, v. a. wyliti; das Feuer ausgießen, oheň zaliti, vliti, vhaſyti wodau.

Strany zdroje: II/250

Stochern, v. a. pobodati, pungere; den Ochſen ſtochern, pobodati, bodcem poháněti wola. b) In ein Weſpenneſt ſtochern, ſſťauchnauti, pichnauti do woſýho hnjzda. c) das Feuer ſtochern, kutiti ſe v ohně. d) auf Jemanden ſtochern, dorýwati, dogjmati na někoho. e) die Zähne ſtochern, párati ſe w zubech. f) in dem Eſſen ſtochern, přebjrati ſe, piplati ſe, žižlati ſe w gjdle. g) in der Naſe ſtochern, reypati w noſe.

Strany zdroje: II/263

Sturmhaken, m. hák pro oheň.

Strany zdroje: I/76

Auslöſchen, 1. v. n. zhaſnauti, wyhaſnauti. 2. v. a. das Feuer, Licht, oheň, ſwětlo zhaſnauti, zhaſyti, vhaſyti. 2) eine Schrift, wymazati. 3) fig. zahladiti. Die Auslöſchung, zhaſſenj, wymázánj.

Strany zdroje: II/315

Unauslöſchlich, adj. nevhaſytedlný; Feuer, oheň. 2) newymazatedlný; Schimpf, hana. 3) nevkogitedlný, neſmjřitedlný; Haß, záſſtj.

Strany zdroje: II/326

Unterdrücken, v. a. vduſyti; eine Feuersbrunſt, oheň; das Unkraut, zunu; das Gewiſſen, ſwědomj. 2) vtutlati; ein öffentliches Gerede, weřegnau rozpráwku. 3) zhrýſti; vduſyti w ſobě; einen Verdruß, einen Argwohn, den Schmerz, mrzutoſt, podezřenj, boleſt. 4) vtiſkowati, vtiſknauti, vtlačiti, vtlačowati, supprimere; die Armen, chudé.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/330

Unterſchüren, v. a. rozkutiti, rozdělati; Feuer, oheň.

Strany zdroje: I/82

Ausſpeyen, v. a. wypliti, wypljwati; Blut ausſpeyen, krew pljwati, wyhazowati; der Berg ſpeyet Feuer aus, wrch wyhazuge, wymjtá oheň.

Strany zdroje: II/349

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.

Strany zdroje: II/349

Verhärten, v. n. zatwrdnauti, indurescere. 2) v. a. twrditi; das Feuer den Thon, oheň hljnu. b) fig. zatwrzowati, zatwrditi; den Leib, žiwot; das Herz, ſrdce; ſich, ſe; verhärtet, zatwrzelý, zatwrdlý; die —tung, zatwrzenj.

Strany zdroje: II/355

Verlöſchen, v. n. irr. haſnauti, zahaſnauti, wyhaſnauti; das Feuer, oheň; verloſchen, zhaſlý, zhaſnutý, vhaſlý; die —ſchung, zhaſnutj.

Strany zdroje: II/373

Verwahrloſen, v. a. zanedbati; ein Kind, ſeine Geſundheit, ſeinen Verſtand, das Feuer, djtě, ſwé zdrawj, rozum ſwůg, oheň.

Strany zdroje: II/397, II/398

Vorſtellen, v. a. poſtawiti před; einen Stuhl, ſtolicy před něco. b) zaſtaupiti; der Herr hat ſich vorgeſtellt, pán mne zaſtaupil, poſtawil ſe přede mne. c) fig. předložiti; Feuer und Waſſer, oheň a wodu. d) předſtawiti; dem Könige, králi; 398 als Pfarrer der Gemeinde, za faráře obcy; ich ſtelle mir es ſo vor, gá ſy to tak předſtawugi.

Strany zdroje: II/400

Wachfeuer, n. ſtrážnj oheň, sl. warta.

Strany zdroje: II/409

Warten, v. n. čekati; warte! čekey! ich habe ſchon lange gewartet, giž ſem ſe doſti načekal; ſich müde warten, včkati ſe; auf den Meſſias, Meſyáſſe čekati, očekáwati; ein Amt, eine Strafe wartet auf dich, auřad, treſt tě čeká; warte nur! gen počkey! ein wenig warten, poſečkati; auf einander warten, sčekati ſe; fig. Jemanden auf den Dienſt warten, na někoho páſti, čjhati. 2) v. a. hleděti; ſeines Amtes, ſeines Berufes, ſeiner Warnung, ſwého auřadu, powolánj, ſwé žiwnoſti. b) opatrowati, oſſetřiti, hljdati; einen Kranken, nemocného; ein Kind, djtěte, pěſtowati djtě; Feuer, ohně opatrowati; die Bäume, opatrowati, hljdati ſtromků; einen Garten, hleděti zahrady; die Pferde, hljdati, hleděti konj.

Strany zdroje: II/416

Wehren, v. a. brániti, zabrániti; das wird dir niemand, to ti žádný nezabránj. b) hágiti, zahagowati; dem Feuer, dem Waſſer, proti ohni, proti wodě. c) přetrhowati, zamezowati; dem Müßiggange, zahálku; ſeine Wuth, geho wztekloſt. 2) v. rec. ſich, ſe; gegen den Feind, nepřjteli; ſich zu erhalten, oháněti ſe.

Strany zdroje: II/477

Zuſetzen, v. a. přiſtawiti; dem Feuer, k ohni. b) přiſaditi; acht Groſchen, oſm groſſů ġroſſů . 2) v. n. Einem, dotýrati na někoho , dorážeti, doléhati, dorýwati, nabjhati; einem mit dem Trunke, ljti do někoho. b) wyrownati ſe; die Schafe, owce; ein zuſetziges Schaf, owce wyrownaná.

Strany zdroje: I/122, I/123

Brand, m. pl. Brände, hořenj, pálenj; in den Brand kommen, rozhořeti ſe. 1) oheň, pohoř, přjpal, incendium; in Brand ſtecken, zápaliti; einen Brand löſchen, oheň vhaſyti. 2) der Ziegel, des Kalkes, pálenj cyhel, wápna; ein Brand, ein Ofen voll, wypálenj, gedna pec. 3) ein brennendes Stück Holz, hlawně, hlaweň, torris; opalek, vhaſſená hlaweň. 4) der kalte Brand, woganſké maſo, sphacelus; der heiße Brand, prant, zapálenina, gangræna. 5) im Getreide, 123 ſnět, ſnětiwoſt, uredo, an Bäumen, rez, prant.

Strany zdroje: I/123

Brandmauer, f. zeď proti ohni.

Strany zdroje: I/123

Brandſchaden, m. ſpálenina, ambuſtio; durch Feuerbrunſt, ſſkoda ohněm poſſlá.

Strany zdroje: I/123

Brandſilber, n. ohněm wyčiſſtěné ſtřjbro.

Strany zdroje: I/125, I/126

• Brennen, 3. v. n. hořeti, ardere; das Feuer brennt, oheň hořj. 2) páliti; die Sonne brennt, ſlunce pálj; brennende Hitze, parno; žahati, požahati, die Neſſel brennt, kopřiwa žahá; der Pfeffer brennt auf der Zunge, pepř pálj, ſſtjpe na gazyku; brennender Sand, horký, pálčiwý pjſek. 3) blýſkati ſe, rozpáliti ſe; brennende Augen, blýſkagjcý ſe oči, rozpalené oči; vor Liebe brennen, láſkau hořeti, plápolati, pláti. Das Brennen, pálenj, pálčiwoſt.

Strany zdroje: I/129

Brunſt, f. plur. Brünſte, oheň, incendium. 2) fig. horkoſt, pálčiwoſt, wraucnoſt, horliwoſt, ardor; roznjcenj, rozpálenj. 3) běhánj, řjge, ſ. Brunft.

Strany zdroje: I/176, I/177

Entſtehen, v. n. naſtati, powſtati, powſtáwati, pogjti, pocházeti, wzniknauti, wznikati, exoriri. 2) Es entſtand ein Feuer, oheň ſe zňal, ſtrhl; ein Wind, wjtr ſe ſtrhl. Der entſtandene, 177 poſſlý, powſtalý, naſtalý, wzniklý. 2) deficere, ſcházeti, nedoſtáwati ſe. Die Entſtehung, pogitj, powſtánj, wzniknutj; von Entſtehung der Welt, od počátku ſwěta. 2) nedoſtatek; in Entſtehung des Rathes, když rada ſcházela, rady nebylo.

Strany zdroje: I/177

Entzünden, v. a. rozpáliti, zapáliti, roznjtiti, zažehati, rozžhnauti; ſich entzünden, wznjti ſe, zapáliti ſe; das Feuer entzündete ſich, zňal ſe oheň. 2) fig. rozljtiti ſe, rozněcowati ſe. Die Entzündung, zapálenj, roznjcenj, zažženj, inflammatio; ohnipal.

Strany zdroje: I/179

Erdbrand, m. zapálenj země, oheň w zemi.

Strany zdroje: I/180

Erdfeuer, n. podzemſký oheň.

Strany zdroje: I/195

Fangen, v. a. du fängſt, ich fing, habe gefangen, gjti, fut. gmu, gjmati, mor. chmatnauti, capere. 2) gefangen nehmen, zagjti, zagjmati. 3) Fiſche, Vögel , ryby, ptáky chytati, chytiti, lapati, polapiti. Fig. jemanden, někoho lapiti, durch Schönheit, kráſau pogjti. 4) Einen Hirſch, gelena zabiti. 4) Feuer fangen, oheň chytiti; fig. zapáliti ſe , rozzlobiti ſe.

Strany zdroje: I/201

Feuer, n. oheň, ignis; dim. das Feuerchen, Feuerlein, ohnjček. 2) fig. horkoſt, wraucnoſt. Er fängt bald Feuer, hned ſe hněwá. 2) 3) Das heilige Feuer, pekelnj oheň, ignis ſacer.

Strany zdroje: I/201

Feuer-, ohniwý: der Feuerballen, die Feuerkugel, ohniwá kaule; der Feuerpfeil, ohniwý ſſjp. Die Feuerblaſe, pucheyř od ohně.

Strany zdroje: I/201

Feuerbeſtändig, adj. w ohni ſtálý, trwánliwý.

Strany zdroje: I/201

Feuergewehr, n. zbraň k ſtřjlenj ohněm, flinta.

Strany zdroje: I/201

Feuermauer, f. zeď proti ohni.

Strany zdroje: I/201

Feuern, I. v. a. páliti, wypáliti, ſtřjleti; oheň dělati, topiti. 2. v. n. oheň dáwati, roznjtiti ſe.

Strany zdroje: I/201

Feuersbrunſt, f. oheň, incendium.

Strany zdroje: I/201

Feuerwerk, n. ſtrogený, dělaný oheň, rozkoſſné ohně.

Strany zdroje: I/204

Flamme, f. plamen, flamma; dim. das Flämmchen und Flämmlein, plamýnek. 2) fig. oheň, ol. plápol.

Strany zdroje: I/204

Flammen-, plamenný. Das Flammenfeuer, oheň plápolagjcý.

Strany zdroje: I/249

Gluth, f. oheň, řeřawé vhlj. 2) fig. wraucnoſt, plamen, horkoſt, roznjcenj.