Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/267

Hanföhl, n. ſemenečnj oleg.

Strany zdroje: I/305

Johannisöhl, m. zwonečkowý oleg.

Strany zdroje: I/317

Kien-, laučowý; das Kienholz, laučowé dřjwj, ſmolina, laučowina. 2) borowý; das Kienöl, borowý oleg.

Strany zdroje: I/340

Krummholzöl, n. krumpolcowý oleg.

Strany zdroje: I/341, I/342

Kümmel-, kmjnowý; sl. raſcowý; der Küm 342 melbrantwein, kmjnowá kořalka, das Kümmelöhl, kmjnowý oleg. 2) Die Kümmelſuppe, poljwka s kmjnem, z kmjnu; der Kümmelkäſe, ſeyr s kmjnem.

Strany zdroje: II/16

Lein-, lněný; das Leinöl, lněný oleg.

Strany zdroje: II/21

Lilien-, liliowý; das Lilienöl, liliowý oleg.

Strany zdroje: II/31

Mandel-, mandlownj; das Mandelholz, mandlownj wálec. 2) Mandelzehent, deſátek w mandeljch, w ſlámě. 3) mandlowý; das Mandelöhl, mandlowý oleg.

Strany zdroje: II/35

Maſtix, m. et n. maſtyx. Das Maſtixöl, maſtixowý oleg.

Strany zdroje: II/49

Mohn- makowý; das Mohnöhl, makowý oleg.

Strany zdroje: II/74

Nuß-, ořechowý, ořeſſný; das Nußöhl, ořeſſný oleg; die Nußſchale, ořechowá ſſkořjpka, ſſupina.

Strany zdroje: II/79

Oehl, n. oleg, oleum; Oehl ſchlagen, oleg tlačiti.

Strany zdroje: II/79

Oehl-, olegný; die Oehlhefen, olegný kal, rmut, amurca. 2) olegowý; die Oehlfarbe, olegowá barwa. 3) na oleg; der Oehlkrug, dčbán na oleg, olegná baňka.

Strany zdroje: II/80

Oehltonne, f. tuna na oleg, od olege.

Strany zdroje: II/84

Palm-, palmowý; das Palmöhl, palmowý oleg, der Palmzweig, palmowá ratoleſt; kočičky, koťátka.

Strany zdroje: II/87

Pech, n. ſmola, ſmůla, pix. mit Pech beſtreichen, ſmoliti, poſmoliti, zaſmoliti. Pech-, ſmolný; das Pechöl, ſmolný oleg.

Strany zdroje: II/273

Terpenthin-, terpentýnowý; das Terpenthinöhl, terpentýnowý oleg.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/382

Vitriol-, witroljmowý; Oehl, witroljmowý oleg.

Strany zdroje: II/400

Wacholder, m. galowec, juniperus Lin. W—baum, W—ſtrauch, galowec; W—beeren, —öhl, —ſaft, —brantwein, galowec, galowcowé zrno, oleg, ſſťáwa, pálenka; W—droſſel, kwjčala.

Strany zdroje: II/401

Wachsöhl, n. woſkowý oleg.

Strany zdroje: I/91

Baumöhl, n. dřewěný oleg.

Strany zdroje: II/460

Ziegel-, cyhlowý; die Ziegelfarbe, cyhlowá barwa; das Ziegelöhl, cyhlowý oleg. 2) cyhelná; das Ziegelmauer, zeď cyhelná, z cyhel. 3) na cyhly; die Ziegelform, forma na cyhly; der Ziegelofen, pec na cyhly.

Strany zdroje: I/102

Bergöhl, n. kamenný oleg.

Strany zdroje: I/135

Chriſam, m. křjžmo, ſwatý oleg, chriſma.

Strany zdroje: I/180

Erdöl, n. kamenný oleg, ſ. Steinöl.

Strany zdroje: I/192

Eyeröl, n. žlautkowý oleg, ze žlautků.