Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 26 skupin hesel.

Strany zdroje: I/302

Irren, 1. v. a. irre machen, turbare, meyliti, máſti, zaweſti, ſwéſti. 2) překážeti. 2. v. n. errare, blauditi, zablauditi, taulati ſe; ein irrendes Schaf, bludná owce. 3) v. rec. ſich irren, meyliti ſe, klamati ſe; chybiti, chybowati; bludně, ſceſtně ſmeyſſleti; darin haben ſie geirret, w tom pochybili.



Strany zdroje: II/148

Schaf, Schaaf, n. owce, mor. ſtřižka, ovis; dim. das Schäfchen, owčička, oweččka owečka ; fig. koťátka na ſtromě; ein ge örntes Schaf, rožanka, ovis strepsiceros Lin. Ein ausgemerztes, brakyně; ein drehkrankes, owce wrtohlawá; ein einjähriges, männl. zubák, dim. zubáček; weibl. zubkyně, dim. zubkyňka; ein zweyjähriges, owce dwauzubá; ein dreyjähriges, owce dwakrát ſtará, wyrownaná; das nicht gemolken wird, owce galowá, mor. bjra; das im Herbſt zur Welt kömmt, podzymčátko; das Schaf hat gelammet, owce ſe bahnila, obahnila; eine Herde Schafe, owčj braw. 2) fig. Ein rechtes Schaf, hlupec, božj gehňátko, dub, ſproſťák.



Strany zdroje: II/148

Schaf-, owčj, ovinus; die Schafpocken, owčj neſſtowice, der Schafhuſten, owčj kaſſel. 2) owce; das Schaflaub, liſtj pro owce; die Schaflacke, liz pro owce.



Strany zdroje: II/149

Schafhürde, f. ſtawadlo polnj pro owce.



Strany zdroje: II/155

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý , ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.



Strany zdroje: II/158

Scheren, v. irr. ich ſchor, ich ſchöre, habe geſchoren, du ſchere, I. v. neut. táhnauti, odegjti, warowati; ſcher dich weg! táhni! wary! warug! pakug ſe! mor. cuky! apage. II. v. act. a) wyhnati, expellere; b) ſſiditi, ſſkádliti, teyrati, illudere; laß mich ungeſchoren! dey mi pokog! was ſchert dich das? co geſt tobě do toho, potom? c) oſtauzeti ſe! ; ich will mich damit nicht ſcheren; nechcy ſe tjm obauzeti, oſtauzeti, mezkowati, peklowati. d) holiti; tondere; den Bart, ol. břjti; ſich den Kopf kahl ſcheren laſſen, hlawu ſobě dáti oholiti. e) ſtřihati, tondere; Schafe, owce ſtřihati. f) ſnowati, naſnowati, staminare. g) poſtřiháwati (ſukno.) h) ſtřihati, dřjti; der Wirth kann ſcheren, ten hoſpodſký dře, geſt pan odřihoſti.



Strany zdroje: II/177

Schmierſchaf, n. owce praſſiwá, genž ſe maže.



Strany zdroje: II/178

Schnacke, f. rod malé owce. 2) had, zwláſſtě wodnj. 3) komár, cynips culex Lin. 4) kudrlinky, ſſaſſky, fraſſky.



Strany zdroje: II/182

Schnucke, f. rod malé owce.



Strany zdroje: II/202

Sechsſchaufler, m. owce wyrownaná, dwakrát ſtará.



Strany zdroje: II/204

Segeler, Segler, m. plawec. 2) wrtohlawá owce.



Strany zdroje: II/219

Sonnenſchwindelig, adj. wrtohlawý; ein ſonnenſchwindeliges Schaf, wrtohlawá owce.



Strany zdroje: II/305

Uiberwintern, v. n. přes zymu zůſtati leže i, býti. 2) v. a. zymowati, přezymowati; Schafe, owce.



Strany zdroje: II/353

Verlaufen, v. a. irr. zaſkočiti, zaběhnauti; den Weg, někoho. 2) v. rec. ſich, a) sběhnauti, opadati; das Waſſer, woda sbjhá, opadá. b) zběhnauti ſe; was at ſich verloffen? co ſe zběhlo. c) zaběhnauti; ein Schaf, owce, . d) rozběhnauti ſe; die Truppen, wogſko. 3) v. n. proběhnauti, minauti; die Zeit verläuft bald, čas brzy proběhne, probjhá; verlaufenes Schaf, zaběhlá owce.



Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.



Strany zdroje: II/380

Vierſchaufler, m. owce čtyřzubá.



Strany zdroje: II/409

Waſchen, v. irr. du wäſcheſt, ich wuſch, ich wüſche, gewaſchen, v. n. třepati, pljſkati, tlachati, žwáti. 3) v. a. a) mýti; ſich, ſe, lavare; die Hände, ruce; das Küchengeſchirr, nádobj mýti, vmyti. b) práti, lavare; die Wäſche, prádlo; den Waitzen, Obſt, Schafe, pſſenicy, owoce, owce; zu Ende, domyti, doprati; von neuen, přemyti, přeprati; ein nach dem Waſchen übrig gebliebenes Stückchen Seife, zpěrek. c) drbati, peſkowati, zpeſkowati; einen, někoho; einem den Kopf, čeſati, řezati; Waſch mir den Platz und mach ihn nicht naß, tintiry wantiry, kočička brauk, pleſky třeſky.



Strany zdroje: II/418

Weiden, v. a. páſti ſe; die Schafe weiden in dem Thale, owce ſe paſau w audolj. b) páſti; Damon weidet auf den Bergen, Dámon paſe na horách. 2) v. a. páſti; Lämmer, gehňata; fig. die Augen, oči.



Strany zdroje: II/439

Wintern, v. n. zyma naſtati, býti. 2) v. a. zymowati; Schafe, owce.



Strany zdroje: II/453

Zaupel, f. dwogſtřižnj owce.



Strany zdroje: II/477

Zuſetzen, v. a. přiſtawiti; dem Feuer, k ohni. b) přiſaditi; acht Groſchen, oſm groſſů ġroſſů . 2) v. n. Einem, dotýrati na někoho , dorážeti, doléhati, dorýwati, nabjhati; einem mit dem Trunke, ljti do někoho. b) wyrownati ſe; die Schafe, owce; ein zuſetziges Schaf, owce wyrownaná.



Strany zdroje: II/481

Zweyſchürig, adj. dwogſtřižný; Schaf, owce. 2) dwogſečný; Wieſe, lauka.



Strany zdroje: I/12

Abſchlachten, v. a. das Vieh, zabjgeti; wola aneb kráwu porazyti, porážeti, zabiti; ſwině, owce, drubeř zařezati, zapichnauti, zabiti; wir haben bereits abgeſchlachtet, giž ſme pozabjgeli, wyzabjgeli, totiž krmný dobytek.



Strany zdroje: I/108

Betreiben, v. a. hnáti, ſ. Treiben; die Felder mit den Schafen betreiben, hnáti owce na pole. 2) pilně konati, k něčemu doháněti. 3) prowozowati. Die Betreibung, hnánj, doháněnj, prowozowánj.



Strany zdroje: I/145

Drehend, adj. ein drehendes Schaf, ein Dreher, wrtohlawá owce; drehend werden, zwrtohlawěti.



Strany zdroje: I/21, I/22

Achten, v. a. dbáti, pozorowati, ſſetřiti, péči o něco mjti, wſſjmati ſy něčeho, adtendere, rationem habere rei. Ein Miethling achtet der Schafe nicht, nágemnjk nedbá o owce, nemá péče o owce, newſſjmá ſy owec. 2. domnjwati ſe, držeti za —, nadáti ſe, pokládati, ſauditi, zato mjti, æſtimare. Etwas für Gewinn achten, něco za zyſk držeti, pokládati. 3. wážiti, wſſjmati ſobě, æſtimare, hoch, wyſoce ſobě wážiti, geringe, málo ſobě wážiti, nichts, nic ſobě newážiti, nihili facere; die Gefahr achten, 22 wſſjmati ſobě, báti ſe nebezpečenſtwj, timere periculum; die Koſten achten, vtrat ſſetřiti, na autraty hleděti.