Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 36 skupin hesel.

Strany zdroje: I/4

Abfallen, v. a. er hat ſich die Naſe abgefallen, nos ſy pádem rozrazyl, vrazyl. 2) v. n. odpadnauti, opadnauti, ſpadnauti; decidere; a) das Obſt fällt ab, owoce padá, opadá; b) der Hut, klobauk mi ſpadl; c) das Waſſer, woda opadla, ſpadla; d) von jemanden abfallen, odpadnauti od někoho, ſtrhnauti ſe někoho.



Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.



Strany zdroje: I/267, I/268

Hangen, hängen, v. n. irr. ich hing, gehangen, wiſeti, pendere; am Kreuze hangen, pnjti na křjži; der Baum hängt 268 voller Früchte, na ſtromě wiſý plno owoce; hinab hangende Ohren, ochljpené vſſi. 2) den Kopf hängen laſſen, hlawu ſklopiti. 3) an einer Perſon hangen, přjdržeti ſe někoho. 4) hangen bleiben, zůſtati wiſeti; wězeti, wáznauti, vwjznauti, vwáznauti.



Strany zdroje: I/35

Anfaulen, v. n. nahnjti, ohnjti; angefaultes Obſt, nahnilé, ohnilé owoce.



Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.



Strany zdroje: I/316

Kernobſt, m. owoce s gádry, gadernj. 2) der Baum, gadernjk.



Strany zdroje: II/2

Lager-, zymnj; die Lagerbirn, zymnj hruſſka; das Lagerobſt, zymnj owoce. 2) polnj; Lagerkrankheit, polnj nemoc. 3) Lagerbuch, ſkladnj knjha; Lagergeld, ſkladné.



Strany zdroje: I/5

Abgefallen, odpadlý, ſpadlý. 2) Obſt, opadané owoce, opadalky, pádel, pádež, poma caduca.



Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma panj o tom neſmj nic wěděti.



Strany zdroje: II/77

Obſt, n. owoce, poma; friſches Obſt, rané, raučj owoce; gedörrtes, ſuchár; abgefallenes, pádel, pádež, padanka.



Strany zdroje: II/77

Obſtdarre, f. ſuſſjrna (na owoce).



Strany zdroje: II/77

Oebſter, n. Oebſtler, n. hljdač owoce. 2) owocnjk, gablečnjk; die —inn, owocnice, gablečnice.



Strany zdroje: II/77

Obſtjahr, n. aurodný rok na owoce.



Strany zdroje: II/94

Pflücken, v. a. (ſſklubati) ſſkubati, vellere. 2) přebjrati, purgare, den Salat, ſalát. 3) Brod in die Milch, chleba do mljka drobiti. 4) čkáti; Hopfen, chmel. 5) čeſati, decerpere; Obſt, owoce. 6) trhati, vtrhnauti; eine Blume, kwětinu.



Strany zdroje: II/119

Reif, adj. a) zralý, dozralý, maturus; Obſt, owoce; Reif ſeyn, zralým býti; reif werden, zráti, vzráti, dozráti; ein reifes Geſchwür, zralý nežit. 2) doſpělý; ein reifer Verſtand, doſpělý rozum; ein reifer Jüngling, mládenec doſpělý, na ženěnj; eine reife Jungfrau, doſpělá panna, na wdánj.



Strany zdroje: II/192

Schütteln, v. a. klátiti, potřáſati, quassare; die Hände ſchütteln, rukama potřáſati; den Kopf ſchütteln, hlawau wrtěti, třáſti; Obſt ſchütteln, owoce třáſti, klátiti.



Strany zdroje: II/218

Sommerobſt, n. ranné, letnj owoce.



Strany zdroje: II/223

Spätobſt, n. pozdnj, ležaté owoce.



Strany zdroje: II/243

Stein-, kamenný, lapideus; die Steinkohle, kamenné vhlj. 2) ſkalnj, saxatilis; der Steinmarder, ſkalnj kuna. 3) z kamene. 4) od kamene, na kámen; die Steinbeſchwerung, boleſt, bolenj od kamene, na kámen. 5) peckowitý; die Steinfrucht, peckowité owoce.



Strany zdroje: II/244

Steinobſt, n. peckowité owoce.



Strany zdroje: I/80

Ausſchuhen, v. a. ſtřewjce zauti; das Obſt ſchuhet ſich aus, owoce ſe ſwléká.



Strany zdroje: II/343

Veredeln, v. a. vſſlechťowati, zſſlechtiti; das Obſt, owoce. 2) wzdělati; die Sitten, das Herz, mrawy, ſrdce. 3) zdělati, zděláwati; die Produkte, plodiny; die —lung, zſſlechtěnj, wzdělánj, zdělánj.



Strany zdroje: II/409

Waſchen, v. irr. du wäſcheſt, ich wuſch, ich wüſche, gewaſchen, v. n. třepati, pljſkati, tlachati, žwáti. 3) v. a. a) mýti; ſich, ſe, lavare; die Hände, ruce; das Küchengeſchirr, nádobj mýti, vmyti. b) práti, lavare; die Wäſche, prádlo; den Waitzen, Obſt, Schafe, pſſenicy, owoce, owce; zu Ende, domyti, doprati; von neuen, přemyti, přeprati; ein nach dem Waſchen übrig gebliebenes Stückchen Seife, zpěrek. c) drbati, peſkowati, zpeſkowati; einen, někoho; einem den Kopf, čeſati, řezati; Waſch mir den Platz und mach ihn nicht naß, tintiry wantiry, kočička brauk, pleſky třeſky.



Strany zdroje: II/424

Welk, adj. vwadlý, zwadlý; — werden, zwadnauti. 2) ochablý; welke Brüſte, ochablé prſy. 3) ſuchý; welkes Obſt, ſuché owoce.



Strany zdroje: II/424

Welken, v. n. wadnauti; fig. chřadnauti, wadnauti , ſlabnauti. 2) v. a. ſuſſiti; Obſt, owoce.



Strany zdroje: II/438

Winter-, zymnj; das Winterobſt, zymnj owoce; die Winterwolle, zymnj wlna.



Strany zdroje: I/91

Baumfrucht, f. owoce.



Strany zdroje: I/13

Abſchütteln, v. a. odtřáſti, otřáſti, ſtřáſti, wytřáſti; a) einen Baum, ſtrom klátiti, owoce s něho otřáſti, otřáſati; b) das Joch, gho s ſebe ſtřáſti, ſwrcy; c) das Fieber hat mich wacker abgeſchüttelt, zymnice mne ſtatečně wytřáſla, decutere.



Strany zdroje: I/125

Brechen, 1. v. a. du brichſt, er bricht, ich brach, habe gebrochen, lámati, zlámati, zlomiti, přelomiti, rozlomiti, vlomiti, frangere; Erz, rudy lámati, rud dobýwati. Den Hals, krk zlomiti, ſrazyti; Flachs, Hanf brechen, třjti. 2) trhati, vtrhnauti, zbjrati, čeſati; Roſen, růže trhati; Obſt, owoce čeſati, carpere; 3) Ein Schloß von der Thüre, zámek odrazyti. 4) Die Bahn, ceſtu prorazyti, prodělati. 5) Die Zähne, von Pferden, zuby ſwrcy, ſwrhowati. 6) Einen Bogen Papier, arch papjru ſložiti, ſkládati. 7) Die Farben, ſmjſyti, promjchati barwy. 8) Den Willen, wůli ſkrotiti, přemocy. 9) ruſſiti; den Frieden, pokog zruſſiti; ſein Wort, ſlowa ſwého nedržeti; die Freundſchaft, přátelſtwj zruſſiti, přetrhnauti; mit jemanden brechen, ſtrhnauti ſe někoho, rozhoſtiti ſe, rozkmotřiti ſe. 10) gebrochene Worte, neſrozumitedlná ſlowa; er ſpricht gebrochen, zatrhuge w řeči.



Strany zdroje: I/137

Dämpfen, v. a. vtlačiti, vduſyti, vpokogiti; das Fleiſch, duſyti maſo; gedämpftes Obſt, duſſené owoce; das Feuer, vduſyti, haſyti, vtutlati. Fig. einen Aufruhr, rozbrog lidu vpokogiti, vtlačiti. Die Dämpfung, duſſenj, vduſſenj, vkrocenj, vhaſſenj.



Strany zdroje: I/163

Einmachen, v. a. zadělati; Früchte, owoce naložiti, nakládati; den Teig, Kalk, těſto, wápno rozdělati.



Strany zdroje: I/199

Feld-, in der Zuſammenſetzung, polnj, na poli, w poli: die Feldblume, polnj kwětina. Der Feldheerd, čihadlo na poli. Der Feldhüter, hljdač polj, obilj. 2) planý, das Feldobſt, plané owoce; die Feldroſe, polnj, planá růže. 2) wogenſký, der Feldprediger, Feld-Pater, polnj kazatel, wogenſký kaplan. 3) zemſký: Feldfrüchte, zemſké aurody; der Feldmeſſer, zemſký měřič.



Strany zdroje: I/213, I/214

Friſch, adj. čerſtwý, recens. Friſche But 214 ter, nowé, čerſtwé máſlo; friſches Obſt, čerſtwé ( mor. ſwižj) owoce. Friſch und geſund, zdrawý a čerſtwý, faluus. 2) čjlý, ochotný, alacer; adv. čerſtwě, ochotně, čjle, chutně; friſch daran, s chutj do toho.



Strany zdroje: I/214

Frucht, f. auroda, požitek zemſký, obilj, požiwenj, fructus. 2) von den Bäumen, owoce, pomum. 3) bey den Thieren, plod, ol. zárod, zárodek, fetus. 4) fig. požitek, vžitek, platnoſt, utilitas.



Strany zdroje: I/215

Fruchtlos, adj. bez owoce, bez vžitku. 2) neplatný, nevžitečný, daremný, marný, inanis, inutilis. adv. —ně, na darmo, z bůh darma.



Strany zdroje: I/215

Früh-, rannj, matutinus: Das Frühgebeth, rannj modlitba; die Frühpredigt, rannj kázanj. 2) von Früchten, raný und ranj: Frühapfel, rané gablko. Frühgerſte, raný gečmen. Frühobſt, rané, raučj, sl. ſkoré, rané owoce. 3) před čaſem: früh klug, před čaſem maudrý.