Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/4

Abfäumen, opěniti, pěnu ſnjti, (oſſumowati). 2) Ein abgefäumter Schalk, zchytralý čtwerák, ſſibal, chytrá liſſka.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/305

Jeſcht, m. pěna, záběl, ſ. Jäſcht, Gäſcht.

Strany zdroje: I/334

Krähen, v. n. kokrhati, ol. pěti, cantare. Das Krähen, kokrhánj , ol. pěnj, kuropěnj.

Strany zdroje: II/38

Meerſchaum, m. pěna mořſká. Meerſchaumen, adj. z mořſké pěny.

Strany zdroje: II/55

Muth, m. pěna.

Strany zdroje: II/62

Nachtſchläger, m. nočnjk, ſlawjk, který w nocy pěge.

Strany zdroje: II/154

Schaum, m. pěna, spuma.

Strany zdroje: II/154

Schaumen, v. n. pěniti ſe, spumare; er ſchäumte vor Wuth, pěna mu ſtála v huby od zloſti, zloſtj ſlintal; das Meer ſchäumet, moře ſe pěnj; zu Schaum werden, zpěněti; Geifer ſchäumen, ſlintati. 2) v. a. b) opěniti, oſſumowati, opěňowati.

Strany zdroje: II/160

Schichtig, adj. řadý; fünf- ſechsſchichtig, pěti- ſſeſtiřadý.

Strany zdroje: II/199

Schwer, adj. těžký, gravis; neſnadný, difficilis; fünf Gran ſchwer, pět zrn ztjžj; ſchweres Geſchütz, těžká ſtřelba, bořjcý děla; ſchwere Cavallerie, těžká gjzda. 2) fig. a) twrdý, tupý; ſchwerer Kopf; twrdá hlawa, newtipa; ſchwere Zunge, brebtawý, zagjkawý gazyk; ſchweres Gehör, náhluchoſt, ſchweres Gehör haben, náhluchým býti; ſchwerer Athem, záduch, záduſſiwoſt. b) Einem etwas ſchwer machen, někomu něco obtjžiti. c) Die ſchwere Noth, padaucý nemoc. d) Eine ſchwere Menge, ſýla; das hat ihm ſchweres Geld gekoſtet, to ho ſtálo hrůzu, ſýlu peněz, adv. těžce, neſnadně.

Strany zdroje: II/214

Silberſchaum, m. ſtřjbrná pěna, pěna od ſtřjbra.

Strany zdroje: II/214

Silberſchlacke, f. pěna od ſtřjbra, helcysma.

Strany zdroje: II/214

Singen, v. irr. ich ſang, ich ſänge, geſungen, I. v. n. zpjwati, pěti, canere, cantare; pozpěwowati, cantillare; ſchwach ſingen, mor. wrnožiti; ſtark ſingen, helekati; grob ſingen, kozmicý zpjwati, hirquitallire; einem (zu Ehren) ſingen, prozpěwowati; anfangen zu ſingen, zazpjwati; lange ſingen, nazpjwati ſe; zu Ende ſingen, dozpjwati; fig. Einen, někomu zpjwati; II. v. a. Eine Meſſe ſingen, mſſi zpjwati, odzpjwati. 2) báſniti, zpjwati.

Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).

Strany zdroje: II/272

Tauſend, m. kozel, ďas; der Tauſend! hrome! naſtogte! Tauſend, num. tiſýc, mille; vier tauſend, čtyři tiſýce; fünf tauſend, pět tiſýc; zu tauſenden, na tiſýce; je tauſend, po tiſýcy; ein Befehlshaber über tauſend, tiſýčnjk; tauſend Mahl, tiſýckrát; tauſend Dank, děkugi na tiſýckrát.

Strany zdroje: II/298

Uiberhaupt, adv. weſměs, auhrnkem, ſumau; überhaupt kaufen, ſumau kupiti; es waren ihrer überhaupt fünfe, bylo gich weſměs pět; überhaupt erzählen, weſměs powjdati.

Strany zdroje: II/337

Vaterunſer, n. otčenáš; fünf Vaterunſer beten, pět otčenáſſů ſe modliti.

Strany zdroje: II/353

Verlaſſen, v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquerre relinquere ; fünf Söhne, pět ſynů; ein großes Vermögen, weliké gměnj. b) přepuſtiti; das iſt nicht zu verlaſſen, to nenj k přepuſſtěnj. c) zanechati; ich habe es zu Hauſe verlaſſen, zanechal ſem toho doma. d) opuſtiti, opauſſtěti; wir haben Prag, opauſſtěli ſme Prahu; die Welt, ſwět; verlaſſen, opuſſtěný. e) ſpuſtiti ſe; den Weg , ceſty; Gott, boha. f) pominauti; der Zorn hat ihn ſchon, zloſt ho giž pominula. g) v. rec. ſich, bezpečiti ſe, ſpoléhati, ſpolehnauti; auf etwas, na něco; auf Gott, na Boha; es iſt ſich nicht darauf zu, nenj ſe na to co ſpolehnauti.

Strany zdroje: II/381

Viertelelle, f. čtwrt lokte; Tafet, dykyty; fünf Viertelellen, pět čtwrtj lokte; Viertelellen lang, čtwrtloketnj.

Strany zdroje: I/87

Badeſtein, n. mořſká pěna, pumex.

Strany zdroje: II/401

Wachtelauf, m. pět peněz, poďte žat. 2) pjſſťalka na křepelky.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: I/89

Bärme, f. pěna. 2) droždj, kwaſnice.

Strany zdroje: I/115

Bimsſtein, m. mořſká pěna.

Strany zdroje: I/134

Cent, m. ſto, centum, fünf pro Cent, pět ze ſta.

Strany zdroje: I/181, I/182

Ergehen, 1. v. a. obſ. dogjti; ſich ergehen, progjti ſe, wygjti ſe. 2. v. n. wygjti. Der Befehl iſt ergangen, poručenj wyſſlo; ergehen laſſen, wydati, wyneſti. 2) über ſich ergehen laſſen, z. B. einen Schaden, ſſkodu poneſti, tr 182 pěti. 3) ſtáti ſe, djti ſe. 4) es wird dir übel ergehen, zle ſe ti powede.

Strany zdroje: I/197

Faum, m. pěna, ſpuma, ſ. Schaum.

Strany zdroje: I/26

All, aller, alle, alles, wſſecek, wſſecken, wſſecka, wſſecko, wſſe, vulgo wſſechen, wſſechna, wſſechno, omnis, quisque; alle beyde, oba, obadva, vterque, ambo; vor allen Dingen, předewſſjm; ohne alle Barmherzigkeit, bezewſſeho miloſrdenſtwj. 2. každý, quisque, ſingulus; alle Tage, každý den, každého dne, quotidie, ſingulis diebus; alle fünf Jahre, každých pět let, každého pátého roku, quinto quoque anno; alle drey Stunden, každau třetj hodinu, každé třetj hodiny. 3. celý, á, é, weſſkeren, weſſkera, weſſkero, alle Welt, celý ſwět, weſſkeren ſwět, vniuerſus mundus; alles Böhmen, celé Čechy, weſſkera česká země. 4. konec, po wſſem, der Wein iſt ſchon all, giž geſt po wjně; es iſt ſchon alles, giž geſt po wſſem, jam eſt finis; bey alle dem, nicméně, nihilominus.

Strany zdroje: I/217

Fünf, num. pět, quinque. Fünf Jahre, Wochen, Tage, pět let, neděl, dnj. Fünf Pfennige, pět widenſkých, ſedmák. Es waren ihrer fünfe, pět gich bylo. Es geht auf fünfe, gde na pátau (hodinu). 2) patero, die fünf Gebothe der Kirche, patero přikázanj cýrkewnj; die fünf Bücher Moſis, patery knihy Mogžjſſowy.

Strany zdroje: I/217

Fünf-, pět: fünfhundert, pět ſet. 2) pěti; fünftägig, pětidennj.

Strany zdroje: I/217

Fünfeck, n. pětihranatoſt, w pět vhlů; pětihranjk ? , pentagonum.

Strany zdroje: I/223

Gäſcht, m. pěna, záběl.