Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 6 skupin hesel.

Strany zdroje: I/334

Krähen, v. n. kokrhati, ol. pěti, cantare. Das Krähen, kokrhánj , ol. pěnj, kuropěnj.



Strany zdroje: II/160

Schichtig, adj. řadý; fünf- ſechsſchichtig, pěti- ſſeſtiřadý.



Strany zdroje: II/214

Singen, v. irr. ich ſang, ich ſänge, geſungen, I. v. n. zpjwati, pěti, canere, cantare; pozpěwowati, cantillare; ſchwach ſingen, mor. wrnožiti; ſtark ſingen, helekati; grob ſingen, kozmicý zpjwati, hirquitallire; einem (zu Ehren) ſingen, prozpěwowati; anfangen zu ſingen, zazpjwati; lange ſingen, nazpjwati ſe; zu Ende ſingen, dozpjwati; fig. Einen, někomu zpjwati; II. v. a. Eine Meſſe ſingen, mſſi zpjwati, odzpjwati. 2) báſniti, zpjwati.



Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).



Strany zdroje: I/181, I/182

Ergehen, 1. v. a. obſ. dogjti; ſich ergehen, progjti ſe, wygjti ſe. 2. v. n. wygjti. Der Befehl iſt ergangen, poručenj wyſſlo; ergehen laſſen, wydati, wyneſti. 2) über ſich ergehen laſſen, z. B. einen Schaden, ſſkodu poneſti, tr 182 pěti. 3) ſtáti ſe, djti ſe. 4) es wird dir übel ergehen, zle ſe ti powede.



Strany zdroje: I/217

Fünf-, pět: fünfhundert, pět ſet. 2) pěti; fünftägig, pětidennj.