Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/286

Hinten, adv. zadu, pozadu, wzadu, retro, a tergo; von hinten, z zadu, zezadu; weiter hinten, záze, zázegi; das Pferd ſchlägt hinten und vornen aus, kůň wyhazuge zadkem y předkem; hinten durchwiſchen, zadem vgjti, prchnauti; hinten nach, po čaſu, pozděgi, když ge po wſſem.

Strany zdroje: II/76

Oberhand, f. podloktj ? 2) fig. moc, wláda, předek; haben, předek mjti, předčiti; erhalten, přednoſt, předek obdržeti; 3) prawá ſtrana; die Oberhand geben, prawau ſtranu dáti.

Strany zdroje: II/76

Oberſitz, m. wyšſſj ſeděnj, ſedadlo. 2) fig. přednj mjſto, předek.

Strany zdroje: II/108

Rang, m. pořadj; im zweyten Range der Logen, w druhém pořadj ložj. 2) řada; Ein Schiff vom erſten Range, lodj prwnj řady. 3) fig. ſtaw, důſtogenſtwj, mjſto; Ein Mann vom hohen Range, muž wyſokého ſtawu; den erſten Rang haben, prwnj mjſto mjti; ein Mädchen ohne Vermögen und Rang, děwče bez bohatſtwj a (zweyſſenoſti ? ) Jemanden den Rang geben, někomu předek dáti; den Rang ablaufen, někoho předčiti.

Strany zdroje: II/108

Rangſtreit, m. pře o předek.

Strany zdroje: II/108

Rangſucht, f. předčiwoſt ? chtiwoſt, žádoſt po předku.

Strany zdroje: II/108

Rangſüchtig, adj. předčiwý ? předku žádoſtiwý, chtiwý.

Strany zdroje: II/114

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nich recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.

Strany zdroje: II/163

Schiffſchnabel, m. čelo, předek lodj, předák, prora.

Strany zdroje: I/70

Ausarten, v. n. nepodařiti ſe, newrcy ſe po ſemenu, po otcy; er artet von der Tugend ſeiner Vorfahren aus, od ctnoſti předků ſwých odſtupuge.

Strany zdroje: II/228

Spitze, f. ſſpic, ſſpice, cuspis, spiculum; eines Meſſers, ſſpic, ſſpička; des Bohrers, pochop; des Baumes, palička, wrchol; des Berges, wrch, wrſſek; am Getreide, oſyna, arista; des Heeres, čelo; des Schiffes, předek, předák, prora; des Hutes, tytljk, apex; ſich vor die Spitze ſtellen, poſtawiti ſe w čele, ſpředu; einem die Spitze bieten, wyzwati někoho na dwaubog; dim. das Spitzchen, ſſpička, ſſpičička. 2) die Spitzen, kragky, sl. čipka.

Strany zdroje: II/249

Stiftsmäßig, adj. do ſſtyftu ſchopen, k. p. za dámu ſchopna, magjc 32 vrozených předků.

Strany zdroje: II/257, II/258

Streiten, v. n. irr. ich ſtritt, geſtritten, bogowati, belligerare; für das Vaterland ſtreiten, bogowati pro wlaſt. 2) potýkati ſe, certare; um den Vorzug ſtreiten, potýkati ſe o předek. 3) hádati ſe, přjti ſe, disputare; er ſtreitet gern, rád ſe hádá; ich ſtreite nicht dawider, gá ſe nepru, nepřjm; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe hádali. 4) ſauditi ſe, litigare; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe ſaudili. 5) odporowati, repugnare; das ſtreitet 258 wider die Wahrheit, to odporuge prawdě. 6) wálčiti, bogowati; mit Hunger ſtreiten, wálčiti s hladem. 7) rytěřowati; die ſtreitende Kirche, cýrkew rytěřugjcý, ecclesia militans.

Strany zdroje: II/335

Urältern, pl. praprarodiče. 2) předkowé.

Strany zdroje: II/387

Vorältern, pl. předkowé, otcowé.

Strany zdroje: II/390

Vordertheil, n. předek; eines Schiffes, předek lodj; der Beinkleider, přednice.

Strany zdroje: II/390

Vorfahr, m. předek.

Strany zdroje: II/390

Vorgang, m. přednoſt, prwotnoſt, předek; ſie ſtreiten um den Vorgang, o přednoſt, předek ſe hádagj; Chriſtus hat den Vorgang, Kryſtus má prwotnoſt. 2) auwod, introductio. 3) přjklad; nach deinem Vorgange, podlé twého přjkladu. 4) Beym Brantwein, weyſtřelek. 5) přjhoda, přjběh.

Strany zdroje: II/392

Vorhand, f. předručj, předpěſtj. 2) Bey den Pferden, předek. 3) přednoſt, předek; vor ihm haben, před njm mjti; Wer hat die Vorhand? (im Spielen) kdo má před rukau? kdo wyhazuge? der zuerſt ſpielt, wyhrawač.

Strany zdroje: II/394

Vormann, m. předek; antecessor. 2) předák.

Strany zdroje: II/394

Vorn, adv. napřed, k předu, s předu; vorn und hinten beſchlagen, na předku y na zadku kowati; von vorn, s předu; ich komme von vorn, gdu od předu; nach vorn zu gehen, k předu gjti; vorn ſitzen, napřed ſeděti.

Strany zdroje: II/394

Vorrang, m. předek, přednoſt; vor Jemanden haben, před někým mjti, předčiti.

Strany zdroje: II/395

Vorrecht, n. přednj práwo. 2) předek, přednoſt, des Adels, ſſlechtictwj; geben, dáti.

Strany zdroje: II/396

Vorſchub, m. im Spiele, předek, přednoſt. 2) přiſpěnj, přiſpjwánj.

Strany zdroje: II/397

Vorſitz, m. předek, přednj mjſto, ſeděnj, wláda; den Vorſitz haben, přednj mjſto, wládu mjti; unter Jemandes Vorſitze, disputiren, pod něčj wládau, řjzenjm ſe hádati.

Strany zdroje: II/398

Vortheil, m. vžitek, zyſk; mit Vortheil verkaufen, prodáwati, s zyſkem; auf ſein Vortheil bedacht ſeyn, zyſku ſwého hledati. b) proſpěch; zu deinem Vortheile, k twému proſpěchu; ſeinen Vortheil in acht nehmen, proſpěchu ſwého ſſetřiti, hleděti; dem Feinde den V. abgewinnen, nepřjtele přechytřiti, předſkočiti, předſpjſſiti. c) předek, přednoſt. d) wýhoda, fortel; etwas mit einem gewiſſen Vortheile thun, něco s giſtým fortelem činiti. e) pochwala, oſla a; er zeichnet ſich zu ſeinem Vortheile aus, wyznamenáwá ſe k ſwé pochwale.

Strany zdroje: II/399

Vorweſer, m. předek.

Strany zdroje: II/400

Vorzug, m. předek, přednoſt; haben, mjti; geben, dáti, přednj mjſto dáti. 2) přednj wogſko.

Strany zdroje: II/469

Zuerſt, adv. neydřjw, předkem, neypředněgi. 2) neyprw.

Strany zdroje: I/188

Erſte, der, die, das, adj. prwnj, přednj, sl. & ol. prwý, á, é, primus. Zum erſten, fürs erſte, předně, předkem, něyprwé neyprwé ; am erſten, neydřjwe, neyſpjſſe. Der erſetere, prwněgſſj, prior, Das erſte das beſte, kterékoli; zum erſtenmal, poneyprw.

Strany zdroje: I/25

Ahnen, plur. Voreltern, ſtařj předkowé, maiores.

Strany zdroje: I/25

Ahnenprobe, f. důkaz zemanſtwj z počtu předků.

Strany zdroje: I/28, I/29

Alt, adj. älter, älteſte, ſtarý, á, é, ſtarſſj, neyſtarſſj, ſenex, vetus, antiquus. Wie alt iſt er? gak ſtarý geſt? Ich bin zwanzig Jahr alt, dwadcet let mám, dwadceti let gſem ſtarý. Das Kind iſt noch nicht acht Tage alt, to djtě geſſtě nemá oſm dnj, geſſtě nenj oſm dnj ſtářj, ſtáro. Wer iſt unter uns der älteſte? kdo z nás geſt neyſtarſſj? 2. dlauhotrwagjcý, letitý, annoſus, antiquus, ku př. eine alte Eiche, ſtarý dub; alte Bücher, ſtaré knihy. 3. wěkem ſeſſlý, dlauhowěký, ætate provectus, ſenex. Ein alter Mann, ſtarý člowěk, ſtařec, ſtarček, ſtareček, kmet. Eine alte Frau, ein altes Weib, ſtará žena, ſtařena, ſtařice, baba, babička, babka, anus. Alte Leute, ſtařj lidé. Auf meine alten Tage, na má ſtará kolena. Přjſlowj: Jung gewohnt, alt gethan, čemu přiwykneš w mladoſti, budeš činiti w ſtaroſti. Alt werden, ſtarnauti, sſtarati ſe, wěkem ſcházeti, ſeneſcere; wetſſeti, zwetſſeti, ſcházeti, veteraſcere. Alter, ſtarec, ſtarček, ſtareček. Alte, ſtařena, ſtařice, babička, babice. Die Alten, ſtařj, ſtarcowé, předkowé, veteres, priſci. 4. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſtarožitný, 29 vetus, antiquus, priſcus. Ein alter Freund, ſtarobylý přjtel, veteranus amicus. Ein alter Haß, ſtarodáwnj nenáwiſt. Ein alter Aberglaube, ſtará, zaſtaralá powěra. 5. nenowý, vetus, vetuſtus. Ein alter Hut, ſtarý klobauk. Ein alter Wein, ſtaré wjno. 6. býwalý, předeſſlý. Der alte Pfarrer, býwalý farář. Das alte Teſtament, ſtarý zákon. Alte Zeiten, předeſſlj čaſowé. 7. zaſſlý, antiquus, obſoletus. Alte Wörter, zaſſlá, zaſtaralá ſlowa. 8. ſeſſlý, ruinoſus, ku přjk. Ein altes Gebäude, ſeſſlé ſtawenj. 9. wetchý, vetuſtate detritus, alte Kleider, wetché ſſaty. 10. Etwas alt, obſtarný, obſtarožný, přjſtarý, ſ. ältlich. 11. Sehr alt, přeſtarý, lety přebraný, ſtaroletý, wěkowitý.