Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.

Strany zdroje: I/49

Anſtoßen, v. irr. 1. act. vdeřiti, vhoditi, zawaditi o něco, ſtrčiti, wrazyti do něčeho, vſtrčiti, impingere, offendere. 2) mit der Zunge, breptati, zagjkati ſe, balbutire. 3) napěchowati, pjchem přirážeti. 4) ein Gebäude an das andere, dům k domu přiſtawěti, připogiti, přirazyti, ſrazyti; mit den Weingläſern, ſkleničky přiſtrkowati, collidere. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, potknauti ſe, vrazyti ſe, vſtrčiti ſe, wrazyti do něčeho, zawaditi o něco; das Pferd ſtößt an, kůň kleſá, kůň ſe potýká, vrážj. 2) chybiti, pochybiti, kleſati, omýliti ſe, poblauditi. 3) napadnauti, přigjti, k. p. es ſtößt ihn ein Fieber an, napadá ho, přicházý na něho zymnice. 4) ležeti, ſtáti při něčem, dotýkati ſe, mezowati. 5) pohorſſowati ſe, vrážeti ſe na něčem.

Strany zdroje: II/86

Paß, adv. přjlehačný; das kommt mir recht zu Paß, to mi přicházý whod.

Strany zdroje: I/69

Aufziehen, 2. v. n. es zieht ein Wetter auf, mračj ſe; die Wache zieht auf, wogácy gdau, táhnau na wartu; er zieht prächtig auf, ſkwoſtně chodj, er kommt mit einer Lüge aufgezogen, přicházý ſe lžj.

Strany zdroje: II/221

Spaniſch, adj. ſpaňhelſký, ſſpaňhelſký, hispanicus; ſpaniſches Rohr, ſſpaňhelka; ſpaniſche Reiter, roſocháč; ſpaniſche Weide, zymoleyz, ligustrum vulgare Lin. ſpaniſche Schritte, wykračowánj, wyſſlapowánj ſobě; das ſind ihm ſpaniſche Dörfer, to mu diwně přicházý.

Strany zdroje: II/265

Süden, adv. poledne; der Wind kommt von Süden, wjtr přicházý od poledne; gegen Süden, k poledni.

Strany zdroje: I/162

Einkommen, v. n. wgjti, přigjti, wcházeti. 2) fig. ſchriftlich, pjſebně ſe vcházeti, s pjſmem přigjti. Vom Gelde, přicházeti, pocházeti. Was kommt dir ein, co ti napadá, přicházý na myſl. Sie wird bald einkommen, přigde brzy do kauta. Das Einkommen, přjgem, důchody, slez. přjpadek, ſ. Einkünfte.

Strany zdroje: I/24

After, zaſtaralá præpoſ. po- za- wyznamenáwagjcý, gjžto ſe nynj toliko w ſpogenj s ginými ſlowy vžjwá, ku přjk. Aftergeburt, co po porodu přicházý, lůžko. Afterbier, zadnj piwo, patoky. Aftergetraide, zadnj, ſſpatněgſſj obilj, sl. pozadek. Afterliebe, neprawá láſka.