Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/58

Aufdingen, v. a. 1) ſ. dingen. 2) včedlnjka k řemeſlu přigiti, připuſtiti, sl. včně připowěděti.

Strany zdroje: II/201

Schwören, v. n. irr. ich ſchwor, habe geſchworen, kljti ſe, klnauti ſe, zapřjſahati ſe, zařjkati ſe, dovovere se devovere se; bey Gott, boha ſe dokládati; sl. božiti ſe; bey Baal, ſkrze bále přjſahati; bey ſ. Seele, duſſowati ſe; bey ſ. Treue, wěrowati ſe; bey Weiß Gott, pámbuhwowati ſe. 2) Einen Eid, přjſahati, jurare; ſchwören laſſen, připuſtiti k přjſaze, pohnati na přjſahu; falſch ſchwören, křiwě přjſahati, perjurare; der falſch ſchwört, křiwopřjſežnjk, perjurus; ein geſchworener Feind, auhlawnj nepřjtel; ein Geſchworener, přjſežný, sl. boženjk, juratus.

Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).

Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.

Strany zdroje: II/264

Stute, f. kobyla, kliſna, equa; eine Stute belegen laſſen, připuſtiti kliſnu.

Strany zdroje: II/393

Vorlaſſen, v. a. připuſtiti, předpuſtiti, nechati, puſtiti před ſebe.

Strany zdroje: II/432

Widerſpruch, m. odpor; etwas ohne Widerſpruch einräumen, něco bez odporu připuſtiti. 2) odpor, contradictio; der Pflichten, powinnoſtj.

Strany zdroje: II/436

Willfahren, v. a. po wůli býti; einem, někomu; einem in etwas, ſwoliti, přiwoliti, připuſtiti, dopuſtiti k něčemu.

Strany zdroje: II/470

Zugeben, v. a. přidati, přidáwati; auf zehn Aepfel einen, na deſet gablek gedno; durch Zugeben verſchenken, rozpřidati. 2) Im Spiele, přidati, přidáwati. 3) připauſſtěti, připuſtiti, mjſto dáti; ich gebe es zu, připauſſtjm. 4) powoliti, připuſtiti; eine Heurath, ženiti ſe.

Strany zdroje: II/470

Zugeſtehen, v. a. připauſſtěti, připuſtiti. 2) přiwaliti, powoliti.

Strany zdroje: II/471, II/472

Zulaſſen, v. a. zawřené nechati; eine Büchſe, ſſkatuli. 2) puſtiti; in das Zimmer, 472 do pokoge připuſtiti; zu Jemanden, k někomu. 3) pauſſtěti, připuſtiti; den Ochſen, k beyku. 4) dopuſtiti, dopauſſtěti; Gott, Bůh.

Strany zdroje: II/478

Zuſtehen, v. irr. a. připauſſtěti, připuſtiti. b) dowoliti. 2) v. n. ſluſſeti, přjſluſſeti, přináležeti.

Strany zdroje: I/159

Eingeſtehen, v. a. přiznati ſe, přiznáwati ſe, fateri. 2) připuſtiti, připauſſtěti.

Strany zdroje: I/162

Einlaſſen, v. a. puſtiti do —, wpuſtiti, připuſtiti. 2) ſich in etwas, puſtiti ſe, dáti ſe do něčeho, začjnati něco. Die Einlaſſung, pauſſtěnj, wpauſſtěnj.

Strany zdroje: I/238

Geſchehen, v. n. irr. du geſchieheſt, ich geſchahe, bin geſchehen, ſtáti ſe, djti ſe, ſtáwati ſe, přihoditi ſe, zběhnauti, fieri; es iſt ihm Unrecht geſchehen, ſtala ſe mu křiwda; zu geſchehenen Sachen muß man das Beſte reden; co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže; geſchehen, ſtalý, dálý; die Arbeit iſt bereits geſchehen, djlo giž ſe ſkončilo, wykonalo. 2) Ich muß es geſchehen laſſen, muſým toho tak nechati, to připuſtiti. 3) fig. Es iſt um ihn geſchehen, geſt po něm weta, geſt po něm.

Strany zdroje: I/241

Geſtatten, v. a. powoliti, připuſtiti, permittere; ſich keine Ruhe geſtatten, nedati ſobě pokoge, odpočinutj.

Strany zdroje: I/241

Geſtehen, 1. v. n. sſednauti ſe, ſrazyti ſe, coagulari. 2. v. rec. traufati ſobě. 3. v. a. přiznati ſe, wyznati, fateri. 2) připuſtiti. 3) dowoliti, admittere.