Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/295
Huldigen, v. a. přjſahu wěrnoſti ſkládati, ſložiti, holdowati. Die Huldigung, přjſaha wěrnoſti, holdowánj.
Strany zdroje: II/15
Leiblich, adj. těleſný; ein leiblicher Eid, těleſná přjſaha. 2) wlaſtnj, ein leiblicher Bruder, wlaſtnj bratr, frater germanus; leibliche Kinder, wlaſtnj děti, proles legitimæ.
Strany zdroje: II/39
Meineid, m. křiwá přjſaha, perjurium. 2) zruſſenj přjſahy.
Strany zdroje: II/94
Pflicht, f. powinnoſt, obligatio, partes. ſeine Pflicht thun, ſeiner Pflicht nachkommen, powinnoſt ſwau konati; meine Pflicht erfordert es, má powinnoſt to káže; ſich einer Pflicht entledigen, powinnoſt wykonati; ſich etwas zur Pflicht machen, za powinnoſt ſobě kláſti, pokládati. 2) přjſaha; Jemanden in Pflicht nehmen, přjſahau zawázati; die Pflicht leiſten, přjſahu ſložiti.
Strany zdroje: II/201
Schwur, m. Schwür, zaklenj, přjſaha, juramentum; einen Schwur thun, zakljti ſe.
Strany zdroje: II/335
Urfehde, f. přjſaha, kterau berau od wypuſſtěného z wězenj neb wyhnance, že ſe mſtjti nebude.
Strany zdroje: II/390
Voreid, m. přjſaha pro leſt, juramentum calumniae.
Strany zdroje: I/93
Beeiden, beeidigen, v. a. něco zpřjſahati, přjſahau potwrditi, na něco přjſahati. 2) přjſahau někoho zawázati; Beeidigt, přjſežný. Beeidigung, f. přjſaha, vtwrzenj přjſahau.
Strany zdroje: I/132
Bürger-, měſſťanſký; der Bürgereid, měſſťanſká přjſaha.
Strany zdroje: I/155
Eid, m. přjſaha, jusjurandum. Einen Eid ablegen, přiſahati, přjſahu ſložiti, ſkládati.
Strany zdroje: I/155
Eidſchwur, m. přjſaha, ſloženj přjſahy.
Strany zdroje: I/178
Erbhuldigung, f. přjſaha powinnoſti k dědičnému pánu.
Strany zdroje: I/194, I/195
Falſch, adj. faleſſný, neprawý, křiwý, falſus. Ein falſcher Spieler, podwodný hráč; ein falſcher Weg, neprawá, bludná 195 ceſta. Falſcher Eid, křiwá přjſaha, falſches Zeugniß, křiwé ſwědectwj; falſche Götter, lžiwj, neprawdiwj, ſmyſſlenj bohowé. Es iſt falſch, geſt lež, nenj prawda. Adv. faleſſně, nepráwě, lžiwě; falſch ſchwören, křiwě přiſahati. Das Falſch, faleš; in welchem kein Falſch iſt, w němžto lſti nenj, Joh. 1, 47.