Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/37

Angenehm, adj. libý, miloſtný, milý, přjgemný, vtěſſený, wděčný, gratus, iucundus, ſuavis, adv. ljbě, mjle, iucunde.

Strany zdroje: I/42

Anmuthig, adj. lahodný, ljbezný, pochotný, přjgemný, rozkoſſný, vtěſſený, amœnus, ſuauis. adv. láhodně, ljbezně, &c. ſuauiter.

Strany zdroje: I/42

Annehmlich, adj. přjgjmánj hodný, přjgemný, lahodný, ljbezný, pochotný, wděčný, acceptus, gratus, iucundus, ſuauis. adv. lahodně, ljbezně, pochotně, přjgemně, wděčně, iucunde, ſuaviter.

Strany zdroje: I/53

Appetitlich, adj. chutný, pochotný, přjgemný, žádaucý.

Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.

Strany zdroje: II/266

Süß, adj. ſladký, dulcis; ſüß ſchmecken, ſladko chutnati; ſüß machen, oſladiti; ſüß werden, ſladnauti, zaſladnauti, dulcescere. b) ljbezný, přjgemný, amoenus, svavis; eine ſüße Stimme, ljbezný hlas; ſüßer Schlaf, ſladké, ljbezné ſpanj. c) neſlaný; ſüße Butter, čerſtwé, neſlané máſlo. d) fig. Ein ſüßer Herr, ſlaďauſſek; adv. ſladce, dulciter; ſüß ſchlafen, ljbě, ljbezně ſpáti.

Strany zdroje: I/96

Behäglich, adj. přjgemný, milý.

Strany zdroje: I/100

Beliebt, adj. milý, přjgemný.

Strany zdroje: I/163

Einnehmen, v. a. wzýti z wenku ſem, do—; die Segel, plachty ſtáhnauti. 2) bráti, přigjmati; Geld, wybjrati; Arzney, vžjwati; die Mahlzeit, obědwati, wečeřeti; eine Sache, dobře ſlyſſeti, pogjmati, porozuměti. 3) in Beſitz nehmen, vwázati ſe; eine Stadt, mocý wzýti, dobyti, wybogowati. 4) einen Platz, mjſto zaměſtknati; fig. wyplniti, naplniti. 5) pogjti (pogmauti), pogjmati, k ſobě přitáhnauti. Von Freude eingenommen, radoſtj pogat; einnehmend, gemný, přjgemný, wábjcý.

Strany zdroje: I/190

Erwünſchen, v. a. winſſem doſáhnauti, winſſowati. Erwünſcht, žádaný, ( ol. žádaucý, žádoſtiwý,) winſſowaný; přjgemný, wzácný.