Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/280

Herſchießen, v. a. ſem ſtřeliti, ſtřjleti. 2) Geld herſchießen, penjze půgčiti, poſkytnauti, penězy přiſpěti. 3) v. n. třeſſtěně přiběhnauti, přihárati, přiletěti.

Strany zdroje: I/318

Kippen, 1. v. n. ſwézti ſe, ſwážeti ſe, nakloniti ſe. 2. v. a. Mit Oſtereyern, ťukati (cykati) weyce. 2) ſwéſti, nakloniti. 3) Kippen und wippen, das Geld, obřezáwati penjze; ſſantročiti s penězy.

Strany zdroje: II/109

Rappeln, v. n. chřeſtěti; mit dem Gelde, penězy. 2) fig. Im Kopfe, neměti wſſech doma, pohromadě.

Strany zdroje: II/109

Rath, m. pl. Räthe, ſpořenj; was zu Rathe halten, něco ſpořiti; ſein Geld ſchlecht zu Rathe halten, penězy pleytwati. 2) pomoc; dafür iſt noch Rath, tomu geſt geſſtě pomoc. 3) rada; kommt Zeit, kommt Rath, čekey čaſu co hus klaſu; Rath ſchaffen, radau přiſpěti; zu Rathe gehen, radu bráti; um Rath fragen, o radu ſe ptáti. 4) rada, consilarius; der geheime Rath, tagná rada. 5) Der Stadt-Rath, měſtſká rada, radnj.

Strany zdroje: II/132, II/133

Rücken, I. v. n. a) poſtupowati; der Zei 133 ger an der Uhr rückt immer weiter, vkazadlo na hodinách poſtupuge. b) pomknauti; mit dem Stuhle näher, pomknauti ſtolicý; rücke hinauf, pomkni, poſedni wýſſe; zuſammenrücken, shluknauti ſe. d) c) fig. Mit dem Gelde heraus rücken müſſen, s penězy muſeli wen wygjti. e) d) die Sonne rückt immer höher, ſlunce ſtále poſtupuge wyſſe wýſſe ; die Zeit rückt heran, čas ſe přibližuge; die Bäume rücken, ſtromy raſſj, pučj; in ein Land, ins Feld, do země, do pole wtrhnauti; aus dem Lager, wytrhnauti z leženj; höher, poſtaupiti wýſſe. II. v. a. poſtrčiti, pomknauti; den Tiſch an die Wand, ſtůl ke zdi pomknauti, přiſtrčiti; 2) přitlačiti; den Hut in die Augen, klobauk na oči přitlačiti. 3) Die Garne auf dem Vogelherde, zatrhnauti ſýť. 4) Vom Sattel, ze ſedla wyhoditi.

Strany zdroje: II/260

Strotzen, v. n. bobtěti, bubřiti, dauti ſe, tumere. 2) fig. ein ſtrotzender Beutel, nacwokowaný pytljk; ſtrotzend von Milch, nabobtělý, durmatělý, duřmatý mljkem; mit ſeinem Gelde, ſwými penězy ſe wypjnati, dmauti, wynáſſeti, hrděti; von Griechiſchen Wörtern ſtrotzen, řeckými ſlowy bubřeti, bobtěti, dauti ſe; ſtrotzende Worte, nadutá ſlowa, sesquipedalia verba; von Golde ſtrotzen, zlatem ſe třpytěti.

Strany zdroje: I/76

Auslöſen, v. a. wyplatiti, wykaupiti penězy, wyſwoboditi. 2) die Zunge auslöſen, gazyk wyřezati. Die Auslöſung, wýplata, wyplacenj, wynětj.

Strany zdroje: II/330

Unterſtützen, v. a. podpjrati, podepřjti; einen Pfahl, kůl; ein Haus, dům. 2) fig. podporowati, napomáhati; mit Geld, penězy; unterſtützen ſie meine Bitte bey ihm, gſau nápomocen mé prosbě v něho. 3) ſtwrditi, opatřiti, ſein Geſuch durch Beweggründe, žádoſt ſwau pohnutkami, důwody.

Strany zdroje: II/353

Verlegen, v. a. přeložiti; die Meſſe von F. nach Breslau, ročnj trh z F. do Wratiſlawi; einen Feſttag, ſlawnoſt; die Beſatzung, poſudku poſádku . b) odložiti; odkládati; den Termin, lhůtu. c) zachramoſtiti, zandati; unter mancherley Sachen, mezy rozličnými wěcmi. d) založiti; α) Jemanden den Weg, někomu ceſtu, zamezyti ceſtu. β) den Hut irgendwo, klobauk někde. γ) einen Kaufmann mit Waaren, mit Geld, kupce zbožjm, penězy. e) nakládati, naložiti, náklad wéſti; ein Buch, na knihu. f) v. rec. ſich, oddati ſe; auf die Poeſie, na báſnjřſtwj.

Strany zdroje: II/365

Verſehen, v. irr. a. prohljdnauti, přehljdnauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt; die Sünden, hřjchy; verſehen iſt auch verſpielt, kdo přehljdne, prohrage. b) pochybiti, poblauditi, přehljdnauti; in ſeinem Amte, w ſwém auřadě. c) zawaditi; er hat es bey ihm verſehen, zawadil v něho, rozlil ſy ocet. d) nedopatřiti; aus Verſehen ſündigen, z nedopatřenj hřeſſiti. e) zhljdnauti ſe; ſich an etwas, von Schwangern, na něčem, o ženách s autěžkem. f) opatřiti, zaopatřiti, záſobiti; providere; mit Wein, Geld, Truppen, Waaren, wjnem, penězy, wogſkem, zbožjm. g) zaopatřiti; einen Kranken mit den h. Sacramenten, nemocného ſwátoſtmi. h) zprawowati, zaſtáwati, zaſtati; ein Amt, auřad; Jemandes Stelle, něčj mjſto. i) wywěřiti, nařjditi; es iſt in den Rechten ſo verordnet, w práwjch eſt to tak nařjzeno. h) k) obhljdnauti, obmyſliti; Jemanden etwas gutes, někomu něco dobrého, někoho něčjm dobrým. l) vrčiti; zu großen Dingen verſehen ſeyn, k welkým wěcem vrčen býti. m) nadjti ſe, nadáti ſe; ich verſehe mich deß zu euch, naděgi ſe toho o wás; ſich eher des Todes, dřjwe ſe ſmrti; ehe du dirs verſehen wirſt, dřjwe než ſe naděgeš.

Strany zdroje: II/395

Vorſchießen, v. n. waliti ſe, prudce běžeti, der Strom, řeka. b) wyřinauti ſe; eine Quelle, pramen. c) wynikati, přeſáhati; das Dach ſchießt vor, ſtřecha přeſahá. d) wyrazyti ſe; eine Blatter, neſſtowice. e) wyſtřeliti, wyhnati, wyraſſiti ſe; eine Blume, kwětina. f) předſtřeliti; einem, někoho. 2) v. a. rychle zaſtrčiti; den Riegel, záworu. b) poſkytnauti; Geld, penjze, penězy založiti, zakládati. c) zapůgčiti; Geld, penjze.

Strany zdroje: II/396

Vorſchuß, m. des Moſtes, ſamoteč. 2) Am Gelde, poſkytnutj, půgčka , založenj; thun, poſkytnauti, zapůgčiti penjze, založiti penězy. 3) Des Daches, přjſtřeſſek.

Strany zdroje: II/398

Vorſtrecken, v. a. podati, natáhnauti; die Hand, ruky. b) wyplazyti; die Zunge, gazyk. c) penězy založiti, zapůgčiti, poſkytnauti; Geld, peněz; Getreide, zapůgčiti obilj.

Strany zdroje: I/88

Bar, adj. hotowý; bares Geld, hotowé penjze, adv. hotowými penězy.

Strany zdroje: II/449

Wüſten, v. n. pleytwati; mit dem Gelde, penězy. 2) pleniti, kazyti.

Strany zdroje: I/106

Beſtechen, v. a. ſ. Stechen. 2) vplatiti někoho, poruſſiti někoho dary, penězy, podmazati, zamazati někomu.

Strany zdroje: I/112

Bezahlen, v. a. platiti, zaplatiti. Dieß iſt nicht mit Gelde zu bezahlen, to nenj penězy k zaplacenj. 2) oplatiti, wyplatiti.

Strany zdroje: I/147, I/148

Durch, 1. præp. ſkrze, ſkrz, per, per medium; durch die Mauer, ſkrze zeď. 2) přes, trans, per; durch den Bach, přes řeku, durch den Wald, přes (ſkrze) les; die 148 ganze Nacht durch, hindurch, přes celau noc, durch alle Jahrhunderte, po wſſecky wěky. 3) iſt es ein Mittel, ſo ſteht im Böhm. der Inſtrumental: durch Geld, penězy, dadurch, tjm; durch Bitten, proſſenjm; durch die Thüre gehen, dweřmi gjti; durch das Fenſter ſehen, oknem ſe djwati. 4) durch einander, weſměs; alles durch einander mengen, wſſecko w hromadu ſmjſyti. 2. adv. naſkrz, weſkrz; die Schuhe ſind durch, ſtřewjce gſau naſkrz, durch und durch, naſkrz, weſkrz a weſkrz, zcela. 3. præp. inſep. in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, pro, pře, per, trans.