Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/252

Gränz-, hraničný, pomeznj, meznj; das Gränzrecht, hraničné práwo; die Gränzſtadt, hraničné měſto; die Gränzfeſtung, pomeznj pewnoſt; der Gränzſtein, meznj kámen; der Gränzmeſſer, měřič hranic.

Strany zdroje: I/262

Haft, m. drženj, pewnoſt; die Sache hat keinen Haft, to nenj pewné, nic to nedržj. 2) dim. Häftchen, Häftlein, ſ. Häftel.

Strany zdroje: I/264

Halt, m. pewnoſt; keinen Halt haben, nedržeti.

Strany zdroje: I/265

Haltung, f. drženj, zachowánj. 2) pewnoſt; Haltung haben, držeti.

Strany zdroje: II/170

Schleifen, I. v. reg. act. Einen Buchſtaben, zlehka wyſlowiti, newyrážeti; zwey Noten, ſtáhnauti dwě noty, newyrážeti. b) einen Knoten, kličku vdělati. c) wlécy, wljcy; ein Kleid, oděw. d) Waaren, zbožj ſmykati, na ſmyku wozyti. e) zbořiti; eine Feſtung, pewnoſt rozbořiti, s prſtj ſrownati. 2) neut. wlécy ſe; der Mantel ſchleift, pláſſť ſe wleče. II. v. irr. ich ſchliff, habe geſchliffen, ſchleif, v. n. klauzati ſe; auf dem Eiſe, na ledě. 2) v. a. brauſyti, břiditi, oſtřiti; Meſſer, nože. b) ſſleyfowati; ein geſchliffener Degen, ſſleyfowaný kord. c) hladiti; Glas, ſklo wyhladiti, wycepowati.

Strany zdroje: II/224

Speiſen, v. n. gjſti, commedere; zu Mittage ſpeiſen, obědwati, prandere; zu Nachte, wečeřeti, coenare; zu Tiſche, ſtoliti, ſtolowati. 2) v. act. a) gjſti; Fiſche, ryby. b) ſtrawowati, dáwati gjſti, cibare; ich habe heute ſechs Perſonen zu Speiſen, dnes bude v mne ſſeſt oſob gjſti. 3) fig. a) mit leeren Hoffnungen, marnau kogiti naděgj. b) ſſpižowati, zaſſpižiti, záſobiti potrawau; die Feſtung, pewnoſt. c) wydáwati; das Fleiſch, maſo. d) Kommunikanten, podáwati; einem Kranken, nemocnému podati.

Strany zdroje: II/231

Sprengen, v. a. ſypati, poſypati; Salz auf das Fleiſch, maſo ſolj poſypati, potrauſyti; den Ruß gen Himmel, ſáze ſaze , popel k nebi 2) kropiti, spargere; pohnogiti, aspergere; es regnet nicht, es ſprengt nur, neprſſj, gen pokrápá, poprcháwá. 3) wyrazyti, wymrſſtiti; ein Regiment, rozrazyti pluk; etwas von einander, něco roztrhnauti, rozpáčiti; eine Billiardkugel ſpielen, wyrazyti kauli; ein Stück von einem Steine, kus od kamene odrazyti, vrazyti; die Thür auf, wyrazyti, wypáčiti dwéře. 4) wyhoditi; einen Felſen, eine Feſtung in die Luft, ſkálu, pewnoſt do powětřj wyhoditi. 5) die Saiten, ztrhati ſtruny. 6) die Bank, banku wyhnati. 7) Jemanden herum, někoho ſſtwáti, honiti, ſem a tam poſýlati. 8) Etwas unter die Leute, něco mezy lidi roztrauſyti. 9) die Ader, žilau puſtiti.

Strany zdroje: II/238, II/239

Stärke, f. tluſtoſt; der Baum hält 20 Zoll 239 in der Stärke, ſtrom ten geſt 20 caulů ztlauſſtj. 2) ſýla, fortitudo; die Stärke des Kriegsheeres, ſýla, množſtwj wogſka, copia militum; einer Meile, dálka; der Seele, wyſokoſt, wzneſſenoſt duſſe; der Stimme, hřmotnoſt; des Weines, kořenatoſt; des Leibes, ſýla, řičnoſt; eines Hauſes, Zeuges, pewnoſt. 2) die weiße, ſſkrob; die blaue, ſſmolka.

Strany zdroje: I/75

Aushungern, v. a. hladem wymořiti, vmořiti; eine Feſtung aushungern, pewnoſt hladem wyležeti; ausgehungert, wyzáblý, wychrtlý, wyhubený.

Strany zdroje: II/263

Stürmen, v. n. tlaucy, třjſkati; auf die Thür ſtürmen, třjſkati na dwéře. b) auf Jemanden hinein ſtürmen, obořiti ſe na někoho, invehi in aliquem. c) Der Wind ſtürmt, wjtr bauřj, ventus flat. d) alles ſtürmt auf ihn ein, wſſe ſe naň hrne, walj, obořuge. e) ſtürmen, Sturm läu en, ſſturmowati na zwon. 2) v. a. Bilder ſtürmen, obrazy ruſſiti; ein Haus, dům wybiti, ztecy ztécy , na dům vdeřiti; eine Stadt ſtürmen, měſto ztécy; eine Feſtung mit ſtürmender Hand einnehmen, pewnoſt ztekſſe dobyti, wzýti, brannau rukau dobyti; eine Mauer, proſtřjleti, probořiti zeď; ein Thor, bránu, rozſtřjleti, wybořiti; auf die Geſundheit losſtürmen, dorážeti na zdrawj.

Strany zdroje: II/321

Unhaltbar, adj. nepewný; —rer Zeug, nepewný cayk. 2) nevdržitedlný, nevdržný; eine —re Feſtung, nevdržitedlná pewnoſt; die —keit, noſt.

Strany zdroje: I/96

Beharrlichkeit, f. ſetrwanliwoſt, ſtáloſt, pewnoſt.

Strany zdroje: I/107

Beſtreichen, v. a. namazati; mit Farbe, barwau napuſtiti, pomazati. 2) eine Feſtung, na pewnoſt doſtřeliti, kaulemi zaſáhnauti.

Strany zdroje: I/188

Erſteigen, v. a. einen Berg, na horu wſtaupiti, wylezti; eine Stadt, Feſtung, měſto, pewnoſt zlezti. Die Erſteigung, wſtaupenj, wylezenj; zlezenj.

Strany zdroje: I/201

Feſte, f. pewnoſt, ſ. Feſtigkeit. 2) des Himmels, obloha nebeſká, firmamentum. 3) ein feſtes Schloß, twrz, arx.

Strany zdroje: I/201

Feſtigkeit, f. pewnoſt, firmitas; trwánliwoſt. 2) tuhoſt, twrdoſt.

Strany zdroje: I/201

Feſtung, f. pewnoſt, twrz.