Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/268

Harniſch, m. brněnj, oděnj, ol. pláty, lorica. 2) fig. Einen in den Harniſch jagen, rozhněwati, rozlobiti, rozhořčiti koho; in Harniſch gerathen, rozhněwati ſe.

Strany zdroje: II/22

Lodern, v. n. žjřeti. 2) plápolati, pálati, ol. pláti.

Strany zdroje: II/33

Mantel, u. n. pláſſť, pallium; dim. das Mäntelchen, pláſſtěk, pláſſtjček, den Mantel nach dem Winde hängen, howěti, propůgčowati ſe čaſu, kam wjtr tam pláſſť. 2) fig. zámyſl, foch, záſtěra, bárwa, pláſſť, pretextum.

Strany zdroje: II/33

Mantelſtock, m. ſſrák na pláſſť.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/147

Sauſewind, m. chumel, circius. 2) fig. pudiwjtr, tintidlo, třeſſtidlo, kam wjtr tam pláſſť, mor. ſſaliplachta.

Strany zdroje: II/170

Schleifen, I. v. reg. act. Einen Buchſtaben, zlehka wyſlowiti, newyrážeti; zwey Noten, ſtáhnauti dwě noty, newyrážeti. b) einen Knoten, kličku vdělati. c) wlécy, wljcy; ein Kleid, oděw. d) Waaren, zbožj ſmykati, na ſmyku wozyti. e) zbořiti; eine Feſtung, pewnoſt rozbořiti, s prſtj ſrownati. 2) neut. wlécy ſe; der Mantel ſchleift, pláſſť ſe wleče. II. v. irr. ich ſchliff, habe geſchliffen, ſchleif, v. n. klauzati ſe; auf dem Eiſe, na ledě. 2) v. a. brauſyti, břiditi, oſtřiti; Meſſer, nože. b) ſſleyfowati; ein geſchliffener Degen, ſſleyfowaný kord. c) hladiti; Glas, ſklo wyhladiti, wycepowati.

Strany zdroje: II/170, II/171

Schleppen, v. n. wljcy ſe, ſmeykati ſe, trahi; der Mantel ſchleppt, pláſſť ſe wleče, ſmeyká, caurá; eine ſchleppende Schreibart, rozwlačitý způſob pſánj 2) v. a. ſmeykati, wlécy, tahati, trahere; ſich in der Welt elend herum ſchleppen, bj 171 dně ſe po ſwětě plahočiti, trmáceti, mor. ſmolýkati.

Strany zdroje: II/191

Schüſſel, f. mjſa, patina; eine flache, plát, patera; Suppenſchüſſel, poljwečná mjſa; Brotſchüſſel, ſlaměnka, oſſitka, koſſatka; eine tiefe Schüſſel mit zwey Henkeln, mor. ſſirnák; dim. das Schüſſelchen, n. miſtička, patella.

Strany zdroje: II/276

Thondraht, m. drát (na pláty).

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/305

Uiberwerfen, v. a. přehoditi; einen Stein, kámen; einen Mantel, pláſſť na ſe hoditi. 2) Den Teig, přewaliti těſto. 3) fig. ſich, pohodnauti ſe s někým, rozkmotřiti ſe, pohaſſteřiti ſe.

Strany zdroje: II/308

Umgeben, v. a. znowu dáti; die Karten, karty. 2) na něco dáti; den Mantel, pláſſť dáti na někoho. 3) obehnati, ohraditi; einen Garten mit einem Graben, zahradu přjkopem. 4) obkljčiti; ein Haus mit Leuten, dům lidmi.

Strany zdroje: II/309

Umhängen, v. a. obwěſyti; einen Mantel, láſſť na ſebe wzýti; einem den Mantel, na někoho pláſſť dáti. 2) přewěſyti; die Kleider im Schranke, ſſaty w almaře. 3) owěſyti, owěſſeti.

Strany zdroje: II/310

Umlegen, I. v. a. kláſti ſe; das Schiff, der Wind legt ſich um, lodj, wjtr ſe klade. 2) položiti; einen Schrank, ſſkřjni. 3) založiti, zahnauti; ein Blatt, liſt. 4) zahýbati; die Schärfe des Meſſers, eine Nadel, eine Spitze legt ſich um, oſtřj nože, gehla, ſſpička ſe zahýbá. 5) Einen Verband, zawázati; einen Mantel, pláſſť na ſebe wzýti; eine goldene Kette, zlatý řetjzek zawěſyti; den Degen, kord připáſati. 6) přeložiti, překládati; die Häringe, ſlanečky z tuny do tuny; die Soldaten, wogáky. 7) obložiti, obkládati; en Rand mit Eyern, okragek wegcy. II. v. n. točiti ſe; der Wind, das Schiff legt um, wjtr, lodj ſe točj.

Strany zdroje: II/310

Umnehmen, v. a. wzýti; einen Mantel, wzýti pláſſť na ſebe; ein Betttuch, do proſtěradla ſe zaobaliti.

Strany zdroje: II/311

Umſchlag, m. proměnina; des Windes, des Wetters, wětru, powětřj; in Umſchlag gerathen, nagednau ſe změniti; des Biers, der Milch, zwrhnutj piwa, mléka. c) nedochodilý porod, abortus. d) obrácenj; der Karte, karty. e) obchod; ſein Umſchlag hat nicht viel auf ſich, geho obchod nenj hrubě walný. f. ) trh, jarmark; der Güſtrowſche Umſchlag, kyſtrowſký jarmark. g) weyložek; am Rocke, v kabátu. h) beym Teiche, přjhrázka. i) beym Tuche, pokragek ? pláſſť ? k) obálka; eines Journals, dennjka. l) ſſupina; an der Nuß, na ořechu. m) okla ek, obložek; an ein krankes Glied, na nemocný aud; warmer, ohřiwka.

Strany zdroje: II/311

Umſchlagen, v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrátiti, překotiti ſe, přewaliti ſe; der Wagen, der Menſch, wůz, člowěk. 2) obrátiti ſe; der Wind, Wetter, wjtr, powětřj. 3) lepſſiti nebo horſſiti ſe; eine Krankheit, nemoc. 4) zwrhnauti ſe, zwrcy ſe; das Bier, die Milch, piwo, mléko; der Kauf ſchlug um, kaupě ſe zwrhla. 5) nepodařiti ſe, odroliti ſe; die Kinder, děti. 6) potratiti; eine Schwangere, obtjžná, oſoba s autěžkem. II. v. a. ohnauti, ohybati; einen Nagel, hřeb. 2) založiti; ein Kleid, kabát. 3) obrátiti; ein Blatt, eine Karte, liſt, kartu. 4) obaliti, zaobaliti; Leinwand um etwas, něco do plátna. 5) hoditi; einen Mantel, pláſſť na ſe. 6) obkládati, obložiti; warmen Wein, Kraupen, teplé wjno, krupky. 7) wybubnowati; einen Diebſtahl, krádež; das Umſchlagen, obalenj, ohnutj, založenj, obrácenj, obkládánj, obloženj.

Strany zdroje: II/313

Umthun, v. a. dáti, wzýti; einen Mantel, pláſſť na ſebe; ihm, na něho. 2) ohljdnauti ſe, ohljžeti ſe; ſich an etwas, po něčem.

Strany zdroje: II/313

Umwerfen, v. a. hoditi; den Mantel, pláſſť na ſebe. b) v. rec. der Hirſch, vhnauti ſe, wyſſinauti. c) zwrátiti, zkáceti, porazyti, wywrátiti; den Baum, ſtrom. d) přewrhnauti, zkáceti, zpřewraceti, Tiſche, Stühle, Bänke, ſtoly, ſtolice, lawice. e) zbořiti; Altäre, Mauern, oltáře, zdi. f) fig. zwrcy, přewrhnauti, zwrátiti; den Wagen, wůz.

Strany zdroje: II/430

Wetterhahn, m. korauhwička na ſtřeſſe, wětrnjk. 2) fig. kam wjtr tam pláſſť.

Strany zdroje: II/430

Wetterwendiſch, adj. wletořjčný ? Bach, potok. 2) Wetterläunich Wetterläuniſch , mlizywý; Menſch, člowěk. 3) kam wjtr tam pláſſť, fifidlo, inconstans.

Strany zdroje: II/437

Wind, m. wjtr, dim. wětřjk, ventus; es entſteht ein Wind, wjtr powſtáwá; es erhob ſich ein W., wjtr ſe ſtrhl; der Wind hat ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil; fig. den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť; in den W. reden, do wětru mluwiti; etwas in den W. ſchlagen, na něco nedbati; in den W. bauen, zlaté zámky ſtawěti; vom Winde leben, o wětru, o božjm žiwu býti. 2) wjtr, wětry, powětrnoſt; von Winden geplagt werden, trpěti na wětry. 3) fig. chlauba, Wind machen, wětřiti, wětry dělati; es iſt lauter Wind, ge pauhá chlauba; Wind bekommen, wjtr doſtati, nawětřiti, zwětřiti; Wind von etwas haben, něčemu býti na ſtopě, ſtopu, wjtr mjti, něco čjti, nawětřowati.

Strany zdroje: I/125, I/126

• Brennen, 3. v. n. hořeti, ardere; das Feuer brennt, oheň hořj. 2) páliti; die Sonne brennt, ſlunce pálj; brennende Hitze, parno; žahati, požahati, die Neſſel brennt, kopřiwa žahá; der Pfeffer brennt auf der Zunge, pepř pálj, ſſtjpe na gazyku; brennender Sand, horký, pálčiwý pjſek. 3) blýſkati ſe, rozpáliti ſe; brennende Augen, blýſkagjcý ſe oči, rozpalené oči; vor Liebe brennen, láſkau hořeti, plápolati, pláti. Das Brennen, pálenj, pálčiwoſt.

Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.

Strany zdroje: I/129

Bruſtharniſch, m. kyrys, plát na prſy, thorax.

Strany zdroje: I/140

Deckmantel, m. pláſſť k přikrýwánj. 2) fig. záſtěra, zakrytj, poklička, foch.

Strany zdroje: I/198

Fehe, f. popelice, popelka, mus ponticus. die Fehwamme, bělizna. Ein Fehmantel, popeličj pláſſť.

Strany zdroje: I/202

Filz-, plſtěný; der Filzhut, plſtěný klobauk; der Filzmantel, plſtěný pláſſť.