Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/251

Gräflich; adj. hraběcý, der Gräfinn gehörig, hraběnčin; adv. hraběcky; gräflich leben, gako hrabě, po hraběcku žiwu býti.

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/31

An, w spogenj s ginými ſlowy znamená: o, po, při, v, wz, za, ku přjkladu:

Strany zdroje: I/254

Griechiſch, adj. řecký; die griechiſche Sprache, řečtina, řecký gazyk; adv. řecky, po řecku.

Strany zdroje: I/254

Grieſeln, v. n. ſ. Grauſen; es grieſelt mich, gde po mně mráz.

Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/261

Habſucht, f. žádoſt gměnj, lakomſtwj po gměnj.

Strany zdroje: I/263

Halb, adj. půl, dimidius, ſemi; eine halbe Stunde, půl hodiny; den ganzen halben Tag, celého půl dne; bis in den halben Tag ſchlafen, až do poledne ſpáti; im halben April, v proſtřed dubna; zu halben Stunden, po půl hodinách, wždy po půl hodině; halb Prag, půl, polowic Prahy; auf den halben Berg, do polu wrchu. 2) fig. polowičnj, polowičný; ein halber Feyertag, polowičnj ſwátek. Adv. polowic, odpolu, půl, polau, napoly, ſemi; halbtodt, polaumrtwý, napoly mrtwý; halb blind, odpolu ſlepý; halb und halb, proſtředně, gakž takž; etwas halb hören, polowic toho (polowičně) ſlyſſeti; es iſt halb eins, zwey, drey, vier, fünf, geſt půl gedné, druhé, třetj, čtwrté, páté (hodiny); dritthalb, vierthalb, fünfthalb, maſc. půl třetjho, půl čtwrta, půl páta; foem. půl třetj, půl čtwrty, půl páty. Halb-, polo-, polau-, půl-: halbjährig, půlletnj, polauletnj, polauletý, ſemeſtris. 2) polowičnj. ſ. Halbbruder. 3) nedo-, halbwüchſig, nedoroſtlý.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/271

Haufenweiſe, adv. hlučně, hromadně, oborem, po hromadách, walně ſtádem, hauffně, acervatim, catervatim.

Strany zdroje: I/271, I/272

Haus, n. pl. Häuſer, dům, domus; dim. das Häuschen, Häuslein, domek, domeček; hayzljk, chyſſka, záchod, von Haus zu Hauſe gehen; dům od domu, po domjch choditi; zu Hauſe ſeyn, doma býti; nach Hauſe gehen, domu gjti; einen Brief von Hauſe bekommen, pſanj doſtati z do 272 mowa; ein Schalk von Hauſe aus, wybraná feryna; fig. bleiben ſie damit zu Hauſe, ſchowegte ſe s tjm. Wo gehört ihr zu Hauſe? odkuď gſte? ich bin von Prag zu Hauſe, gſem bytem, zůſtáwám w Praze. 2) fig. rod, rodina, čeleď, Haus halten, hoſpodařiti.

Strany zdroje: I/272

Hauſiren, v. n. po domjch obchod wéſti, zbožj roznáſſeti. 2) braukati, bublati, dowáděti, ſ. Hauſen.

Strany zdroje: I/272

Hauskleid, n. ſſat po domácku.

Strany zdroje: I/272

Häuslich, adj. domácný, hoſpodárný; adv. domácně, po domácku.

Strany zdroje: I/275

Heidniſch, adj. pohanſký, ethnicus; adv. pohanſky, po pohanſku.

Strany zdroje: I/276

Heimweh, n. (domácý nemoc), teſknoſt po domu, (po domowu), mor. teſknoty po domu.

Strany zdroje: I/277

Heldenmäßig, heldenhaft, adj. hrdinſký, rekowſký, heroicus. adv. —ſky, po hrdinſku.

Strany zdroje: I/278

Henkeriſch, henkermäßig, adj. kotowſký katowſký , adv. po katowſku, katowſky.

Strany zdroje: I/280

Herrſchaftlich, adj. panſký, wrchnoſtenſký, dominicus, dominicalis; adv. panſky, wrchnoſtenſky, po panſku.

Strany zdroje: I/280

Herrſchſucht, žádoſt panowánj, po panowánj.

Strany zdroje: I/35

Anfragen, v. a. dotazowati ſe, optati ſe, otázati ſe, ptáti ſe po něčem, tázati ſe na něco, zeptati ſe, percontari, quærere.

Strany zdroje: I/280, I/281

Herum, adv. okolo, wůkol, circa, circum; ſich im Kreiſe herum drehen, do kola ſe točiti; Rings herum, kolem okolo; herum trinken, kolem pjti; herum ſitzen, kolem ſeděti; in dem ganzen Hauſe herum gehen, po celém domě choditi; etwas mit ſich herum tragen, něco s ſebau noſyti. 2) mit Zeitwörtern für um, o-, ob-, drehe es herum, otoč to; ſich herum drehen, do kola ſe točiti; kehre es herum, 281 obrať to. 3) den ganzen Tag müßig herumgehen, celý den přechoditi. 4) Er muß da herum wohnen, tu někde muſý zůſtáwati.

Strany zdroje: I/281

Herum laufen, v. n. běhati; er iſt in der ganzen Stadt herum gelaufen, po celém měſtě běhal, celé měſto zběhal.

Strany zdroje: I/281

Herum reiſen, v. n. po ſwětě putowati, pracowati přes ſwět.

Strany zdroje: I/285

Hin, adv. tam, illuc; hin und her, ſem a tam; hin und wieder, leckdes, paſſim; längſt dem Ufer hin, po břehu; Mode hin, Mode her! což ge mi do kroge; er iſt ſchon hin, ge ten tam, ge po něm, geſt po něm weta; es iſt ſchon hin, giž ge to tam, fuč; hin iſt hin, co tam, to tam; meine Freude iſt hin, giž ge po mé radoſti; es geht noch hin, geſſtě to progde; obenhin, ledabylo, lecgaks, powrchně. 2) vor Zeitwörtern, tam: hinlaufen, tam běžeti; hingehen, tam gjti.

Strany zdroje: I/285

Hindurch, adv. ſkrze; den ganzen Tag hindurch, celý den, ſkrz celý den; zwey Nächte hindurch, po dwě nocy. S. Durch.

Strany zdroje: I/286

Hinnach, adv. po, ſ. Nach.

Strany zdroje: I/286

Hinten, adv. zadu, pozadu, wzadu, retro, a tergo; von hinten, z zadu, zezadu; weiter hinten, záze, zázegi; das Pferd ſchlägt hinten und vornen aus, kůň wyhazuge zadkem y předkem; hinten durchwiſchen, zadem vgjti, prchnauti; hinten nach, po čaſu, pozděgi, když ge po wſſem.

Strany zdroje: I/286

Hinter, præp. za, poſt; hinter dem Ofen, za kamny; hinter mir, za mnau; hinter einander, po ſobě, za ſebau; er kann weder hinter ſich, noch vor ſich, nemůže ani před ſe ani za ſe, to geſt, nikam; hinter etwas kommen, něčeho ſe domakati, dowěděti, doſkaumati; einen hinter das Licht führen, omámiti, oſſiditi někoho; ich will es mir hinter das Ohr ſchreiben, budu ſy to pamatowati; hinter her, po, po někom, potom, du wirſt es hinter her bedauern, pak toho budeš pykati.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/37

Angeln, v. a. ryby na vdicy chytiti, lapati, lowiti, piscari hamo. 2) dychtiti po něčem, něčeho žádoſtiwě hledati, adpetere.

Strany zdroje: I/290

Hofmänniſch, adj. dworſký; adv. po dworſku.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/302

Jagd, f. low, honba, hon, doſpěloſt k honěnj, myſliwoſt; naháňka, venatio. 2) der Jagdbezirk, lowiſſtě. 3) ſhon; Jagd auf etwas machen, ſtjhati, honiti, ſháněti ſe po něčem. 4) fig. hegno, množſtwj.

Strany zdroje: I/303

Jägeriſch, adj. myſliwecký; adv. myſliwecky, po myſliwecku.

Strany zdroje: I/303

Jähling, adj. náhlý; adv. jählings, po gednau, náhle; přjkře, ſ. Jähe.

Strany zdroje: I/303

Jahr, n. rok, léto; im vorigen Jahre, w loni; Jahr aus Jahr ein, von Jahr zu Jahr, z rok do roka, rok po roku; im Jahre 1803, roku, léta Páně 1803ho; er geht in das zwanzigſte Jahr, gde mu na dwadcátý rok; er hat nahe an die vierzig Jahr, ke čtyřidceti letům; ein Mann von meinen Jahren, muž w mých letech, w mém ſtářj; bey hohen Jahren, w ſtarých letech; er iſt ein Mann von Jahren, bey Jahren, geſt při letech, letitý; ſeit langen Jahren, dáwno. 2) wěk, in ſeinen beſten Jahren, w neylepſſjm wěku, w neylepſſjch letech; mit den Jahren anders werden, ſwým čaſem ginák býti. 3) im Holze, léto, (ljto).

Strany zdroje: I/304

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.

Strany zdroje: I/305

Jenſeit, Jenſeits, adv. za, na druhé ſtraně, z druhé, z onéno ſtrany; jenſeits des Meeres, za mořem, jenſeits des Grabes, po ſmrti; die Gegend jenſeits des Meeres, zámořj; die Gegend jenſeits des Jordans, zájordánj; jenſeits des Meeres befindlich, zámořſký, transmarinus; der jenſeits des Fluſſes wohnt, zářečák.

Strany zdroje: I/306

Jubelhochzeit, f. ſwadba druhá po padeſáti letech.

Strany zdroje: I/306

Jüdiſch, adj. židowſký; das jüdiſche Volk, lid, národ židowſký; das jüdiſche Land, Judſká, zaſljbená země; adv. židowſky, po židowſku.

Strany zdroje: I/307

Jungferlich, adj. panenſký; adv. po panenſku, ſ. Jungfräulich.

Strany zdroje: I/307

Jungfräulich, adj. panenſký; adv. po panenſku, gako panna.

Strany zdroje: I/39

Ankern, v. a. kotew vwrcy, zaſtati na kotwách. 2) dychtiti po něčem, adpetere.

Strany zdroje: I/310

Kante, f. hrana, krag, angulus, margo. 2) ſtrana, latus; an allen Kanten, po wſſech ſtranách. 3) fig. Kanten, pl. kragky, f. pl.

Strany zdroje: I/313

Kaufmänniſch, adj. kupecký; adv. po kupecku.

Strany zdroje: I/315

Kennen, v. a. imp. kannte, part. gekannt, znáti, poznati, agnoſcere, noſcere; ich kenne ihn, znám ho; ich kannte ihn an ſeiner Stimme, poznal gſem ho po geho hlaſu. 2) wěděti; in Afrika kennet man weder Kälte noch Schnee, w Afryce newědj nic ani o zymě ani o ſněhu; er kennet keine Gefahr, newj o žádném nebezpečenſtwj. 3) Wir haben einander erſt neulich kennen gelernt, teprw onehdy ſme ſe ſeznámili. 4) znáti ſe na něco, w něčem rozuměti, intelligere; er kennet Gemälde, zná ſe na obrazy.

Strany zdroje: I/316

Ketzeriſch, adj. kacýřſký, hæreticus; adv. kacýřſky, po kacýřſku.

Strany zdroje: I/322

Kleinſtädtiſch, adj. maloměſtſký; adv. po maloměſtſku.

Strany zdroje: I/324

Klöſterlich, adj. kláſſterſký; adv. po kláſſterſku.

Strany zdroje: I/326

Knechtiſch, adj. pacholſký; knecht ſche knechtiſche Arbeit, robota. 2) otrocký; die knechtiſche Furcht, otrocká bázeň; adv. po pacholſku, po otrocku.

Strany zdroje: I/326

Knietief, adv. do kolenau, po kolena.

Strany zdroje: I/330

Komödiantiſch, adj. komedyantſký, adv. po komedyantſku.

Strany zdroje: I/330

Königlich, adj. králowſký, regius; adv. králowſky, po králowſku.

Strany zdroje: I/330

Können, v. irr. n. ich kann, konnte, ich könnte, habe gekonnt, mocy, poſſe; ich kann nichts dafür, nemohu za to, negſem tjm winen; das kann nicht ſeyn, nemůže to býti, nenj možná; ich kann es nicht thun, nelze mi to včiniti. 2) vměti, znáti, wěděti, rozuměti, ſcire; könnet ihr böhmiſch? vmjteli čeſky, po čeſku? auswendig können, na zpamět, z paměti vměti. 3) Könnte er nicht indeſſen geſtorben ſeyn, nemohlliť zatjm vmřjti. Ich kann die Laſt nicht tragen, toho břemene nevneſu.

Strany zdroje: I/43, I/44

Anriechen, 1. v. a. přiwoněti k něčemu, ol 44 facere; man riecht es ihm ſchon an, wo er geweſen iſt, giž po wůni poznati, kde byl. 2. v. n. zawáněti, zawoněti, olere.

Strany zdroje: I/342

Kunkel, f. kužel, 2) přáſtwa, 3) der Kunkeladel, ſſlechtictwj po přeſlicy. fig. Eine alte Kunkel, babizna. Kunkelmann, m. přáſtewnjk; —weib, přáſtewnice.

Strany zdroje: I/1

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

Strany zdroje: II/3

Land, n. pl. Länder, Lande, země, ſucho, terra; zu Waſſer und zu Lande, po wodě y po ſuſſe (po zemi); ein Schiff auf das Land ziehen, lodj na ſucho wytáhnauti. 2) krag, (wes) auf dem Lande wohnen, w kragi, (wenku, wně měſta, wewſy) přebýwati, rusticari. 3) pole; über Land gehen, přes pole gjti. 4) Das flache Land, krag, rowina. 5) země, dědina, rolj; das Land bauen, zemi zděláwati. 6) půda; Fettes Land, maſtnice, maſtná půda; mageres, ſteinigtes Land, ſſkrobotina; Brachland, auwar. 7) kragina, regio, prouincia. Vaterland, wlaſt. 8) Hier zu Lande, w naſſj zemi; außer Landes, w cyzyně; das Land jenſeits des Meeres, zámořj; — des Fluſſes, zářečj; — des Berges, záhořj; Des Feldes, zápolj; — des Waldes, záleſý.

Strany zdroje: II/3

Land-, zemſký; Das Landgericht, práwo zemſké; Der Landſchreiber, pjſař zemſký. 2) wenkowſký; Das Landleben, žiwobytj wně, w kragi, pokrágnj, wněgſſj; Der Landpfarrer, kragnj, wněgſſj Farář. 3) weſnj; ſedlſký; Das Landmädchen, ſedlſké děwče; Das Landvolk, wenkowſký, weſnj, ſedlſký lid. 4) Landregen, déſſť po celé zemi.

Strany zdroje: II/4

Landtrauer, f. ſmutek obecný; (po celé zemi).

Strany zdroje: II/5

Längſt, adj. po, wedlé, podlé; längſt der Mauer, wedlé, při ſamé zdi; längſt dem Lande hinſchiffen, při ſamém kragi ſe plawiti. 2) dáwno; das weiß ich längſt, to dáwno wjm.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: II/8

Lateiniſch, adj. latinſký; adv. latině, latinſky, po latinſku.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/12

Lechzen, v. n. pukati ſe, rumpi; die Erde lechzet, země ſe puká. 2) welmi taužiti, dychtěti, žjžniti po něčem.

Strany zdroje: II/14

Lehr-, včenj; die Lehrart, způſob včenj; die Lehrbegierde, žádoſt po včenj; der Lehrbegriff, obſah včenj; die Lehrſtunde, hodina , čas včenj; das Lehrgeld, plat od včenj.

Strany zdroje: I/47

Anſpeyen, v. a. na něco napliti, napliwnauti, po něčem pljti, plwati, něco vplwati, conſpuere, inſpuere.

Strany zdroje: II/21

Linie, f. linye, lina, čára, řádka, řádek. 2) rod; in männlicher Linie, po meči; in weiblicher —, po přeslicy.

Strany zdroje: II/27

Lüſten, Lüſtern, v. n. dychtěti, chtjti ſe, wzechtjti ſe, zachtjti ſe, bažiti po něčem; das lüſtert mich nicht, toho ſe mi nechce.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/29

Mädchenhaft, adj. djwčický; adv. po djwčicku.

Strany zdroje: II/30

Mahl, Mal, pl. Mahle; dieſes mahl, tehdáž, tenkrát; mit einem Mahle, gednau, gednjm rázem; das erſte und letzte Mahl, po neyprw a napoſledy; das andere Mahl, po druhé; zu keinem Mahle, nikdy; alle Mah Mahl , po každé, zu vier verſchiedenen Mahlen, po čtyřikrát wždy ginau chwjlj; unzählige Mahle, mnoho množſtwjkrát, bezpočtukrát.

Strany zdroje: II/32

Männern, v. n. dychtěti po muži.

Strany zdroje: II/32

Mannlehen, n. léno po meči.

Strany zdroje: II/32

Männlich, adj. von Menſchen, mužſký, virilis, masculinus; von Thieren, und Gewächſen, ſamčj; 2) zmužilý; ein männlicher Entſchluß, zmužilý aumyſl. adv. mužſky, po mužſku; zmužile.

Strany zdroje: II/33

Mannsſucht, f. dychtiwoſt po mužſkém.

Strany zdroje: II/33

Manntoll, adj. po mužſkém ſe wztěkagjcý.

Strany zdroje: II/35

Mäſten, v. n. tučnauti, tučněti, tluſtnauti, pinguescere. 2. v. a. krmiti, saquiare saginare ; die Bucheicheln mäſten ſchlecht, po bukwicech praſata nehrubě tluſtnau. Das Mäſten, die Mäſtung, krmenj.

Strany zdroje: II/36

Maulſchelle, Maultaſche, f. poliček, facka, mor. liſkanec, alapa; eine Maulſchelle geben, přes hubu dáti, poliček dáti; mehrere, poličkowati, mor. liſknauti, liſſtičiti; dřinknauti, dřinčiti po hubě.

Strany zdroje: II/41

Menſchlich, adj. lidſký, humanus, adv. lidſký lidſky , po lidſku, wljdně.

Strany zdroje: II/46

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden : mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě , mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.

Strany zdroje: II/47

Mittag, m. poledne, meridies; zu Mittage eſſen, obědowati, obědwati; drey Mittage hinter einander, po tři poledne. 2) gegen Mittag, k poledni.

Strany zdroje: II/48

Mittelſt, adv. proſtředkem, mediante; mittelſt göttlicher Hilfe, s božj pomocý; mittelſt einer Leiter, po řebřjce.

Strany zdroje: II/48

Mode-, podlé mody, po modě; der Modehut, klobauk po modě.

Strany zdroje: II/50

Morgen, adv. zeytra, zýtra, cras; hebe es bis morgen auf, vlož, ſchowey to k zeytřj, k zeytřku, do zeytřka; Morgen früh, zeytra ráno, Morgen Mittag, Nachmittag, Abend, zeytra o poledni, po polednj, wečjr, k wečerau; von Morgen an, od zeytřka.

Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.

Strany zdroje: II/55

Muße, f. prázdnoſt, chwjle, kdy, sl. ſtih, otium; keine haben, nemjti kdy, po chwjli, sl. neměti ſtihu; ſich Muße nehmen, k něčemu ſe vprázdniti; meine Berufsgeſchäfte laſſen nur nicht viele Muße übrig, po mých powinných pracech nezbýwá mi mnoho čaſu; eine gelehrte Muße, vprázdněnj k včeným pracem.

Strany zdroje: II/55

Mutter- I. děložnj, teřiſſnj, maternj, uterinus; die Mutterader, teřiſſnj žjla. 2) pro matku, pro dělohu; der Mutterbalſam, balſſam pro matku; das Mutterpflaſter, flaſtr na matku; 3) matky; die Mutterbeſchwerde, pohnutj, zbauřenj, pozdwiženj matky, passio hysterica. II. a) mateřſký; matčin; das Mutterherz, mateřſké ſrdce; die Muttermilch, matčino; mateřſké mléko. b) matečnj; die Mutterkirche, matečnj chrám, koſtel, matka. c) matka; der Muttertheil, podjl po matce.

Strany zdroje: II/56

Mütterlich, adj. matčin; von mütterlicher Seite, od matičny matčiny ſtrany, (po přeſlicy). 2) mateřſký, maternus; die Mütterliche Liebe, mateřſká láſka. adv. mateřſky.

Strany zdroje: II/56

Mutterlos, adj. oſyřalý po matce; adv. bez matky.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/57

Nach-, pozdněgſſj; die Nacharbeit, pozdněgſſj práce. 2) In Zeitw., a) po někom; nachähren, po někom klaſy zbjrati; nacharbeiten, po někom pracowati. b) za někým, nachbringen, za někým přineſti; nacheilen, za někým poſpjcháti poſpjchati , nachführen, za někým wezti.

Strany zdroje: II/57

Nachäffen, v. a. po někom ſe přetwářeti.

Strany zdroje: II/57, II/58

Nachahmen, v. a. po někom dělati, někoho náſledowati imitari; eines Stimme, po někom mluwiti, Gang, po někom choditi; Schreibart, někomu podobně pſáti, po 58 někom pſáti, Gebärden, po někom ſe přetwářeti.

Strany zdroje: II/58

Nacharten, v. n. po někom ſe wrcy; dem Vater, po otcy ſe wrcy, potatiti ſe; der Mutter, pomateřiti ſe.

Strany zdroje: II/58

Nachbarlich, adj. ſauſedſký; adv. ſauſedſky, po ſauſedſku.

Strany zdroje: II/58

Nachbethen, v. a. po někom ſe modliti. 2) fig. odřjkáwati, po někom řjkati.

Strany zdroje: II/58

Nacheiferer, m. ſſtekowatel, horlitel po někom. die —inn, horlitelkyně po někom.

Strany zdroje: II/58

Nacheifern, v. n. ſſtekowati, po někom horliti, řewniti, aemulari.

Strany zdroje: II/58

Nacheiferung, f. ſſtěkowánj ſſtekowánj , po někom horlenj, řewněnj, aemulatio.

Strany zdroje: II/58

Nacheſſen, v. a. na něco, po něčem gjſti, potom gjſti; zageſti.

Strany zdroje: II/58

Nachfärben, v. n. po něčem barwiti. 2) v. a. přebarwiti.

Strany zdroje: II/59

Nachgehen, v. irr. n. a) za někým gjti. 2) náſledowati; der Spur nachgehen, po ſtopě gjti; Jemanden auf allen Schritten und Tritten nachgehen, někoho pilně ſſetřiti. 3) fig. a) Einer Perſon, za ženſkau choditi. b) Seinen Geſchäften, powinnoſti ſwé, pracý ſwých pilen býti, po ſwé prácy gjti. c) Dem Müßiggange, dem Trunke, zahálky, pitj (chlaſtu) hleděti. d) Einem Befehle, přikázanj zachowati.

Strany zdroje: II/59

Nachhauen, v. irr. n. po někom, někoho ſtjhage ſekati.

Strany zdroje: II/59

Nachheben, v. irr. c. a. powyzdwihnauti, po ſobě wyzdwihowati.

Strany zdroje: II/59

Nachhinken, v. n. za někým; po někom kulhati.

Strany zdroje: II/59

Nachkommen, v. irr. n. za někým, po někom gjti, přigjti 2) fig. Befehle, rozkazu vpoſlechnauti, ſſetřiti; ſeinen Pflichten, powinnoſti ſwé wykonáwati; f. Verſprechen, ſlib ſwůg ſplniti, přjpowěd ſwau, wywaditi.

Strany zdroje: II/60

Nachkoſt, f. gjdlo po poljwce.

Strany zdroje: II/60

Nachleſen, v. irr. a. paběrowati, racemari. 2) přečjſti, po někom čjſti.

Strany zdroje: II/60

Nachmachen, v. a. dělati po někom.

Strany zdroje: II/60

Nachmittag, m. odpoledne, popolednj čas; ich komme Nachmittag, po polednj přjgdu.

Strany zdroje: II/60

Nachrechen, v. a. po někom hrabati.

Strany zdroje: II/60

Nachreden, v. a. pomluwiti, pomlauwati. 2) po někom mluwiti.

Strany zdroje: II/60

Nachruhm, m. ſláwa po ſmrti.

Strany zdroje: II/60

Nachſagen, v. a. po někom řjkati; ſage mir nach, řjkey po mně. 2) Gutes, dobře o někom mluwiti, powjdati; das kann ich zu ſ. Ruhme nachſagen, to mohu k geho pochwale řjcy. 3) Böſes, pomlauwati, zlau zpráwu o někom dáwati.

Strany zdroje: II/60

Nachſchauen, o. n. v. n. po někom kaukati. 2) dohljdati, dohljžeti, přihljžeti.

Strany zdroje: II/60

Nachſchießen, v. irr. a. přidati, dodati; Geld, penjze. 2) v. n. a) po někom ſtřjleti. b) ſwaliti ſe, ſletěti po něčem.

Strany zdroje: II/60

Nachſchlagen, v. a. a) po někom bjti. b) Einem Erze, rudy hledati. c) Eine Stelle im Buche, mjſto w knjze hledati, knihu rozwinauti.

Strany zdroje: II/60

Nachſchmecken, v. n. chuť po něčem mjti.

Strany zdroje: II/61

Nachſchreiben, v. irr. a. als eine fremde Schrift, něčj pjſmo, ruku wytwořiti, trefiti. Jemandes Worte, po někom pſáti. 3) Was verſäumet worden, připſati. 4) hinterher, za někým pſáti, dopiſowati.

Strany zdroje: II/61

Naſingen Nachſingen, v. a. po někom zpjwati.

Strany zdroje: II/61

Nachſprechen, v. irr. a. odpowjdati, po někom řjkati.

Strany zdroje: II/61

Nächſt, superl. adv. wedlé; er ſaß zu nächſt bey mir, ſeděl hned wedlé mne; er wohnt hier nächſt, hned zde wedlé bydlj. 2) po; nächſt dir, po tobě; nächſt Gott, po Bohu; nächſt dem, po tom, mimo to. 3) onehdá; nächſt, als ich im Garten war, onehdá, když ſem byl w zahradě.

Strany zdroje: II/61

Nachſtehen, v. irr. n. náſledowati. 2) po někom býti, gjti; der Menſch ſteht den Thieren an Stärke nach, člowěk geſt o mnoho ſlabſſj než zwjřata.

Strany zdroje: I/53

Apoſtoliſch, adj. apoſſtolſký, apoſtolicus; adv. po apoſſtolſku, apoſſtolſky.

Strany zdroje: II/61

Nachſtreben, v. n. dychtiti, vſylowati, taužiti po něčem.

Strany zdroje: II/62

Nachthun, v. a. něco po někom dělati.

Strany zdroje: II/62

Nachtrachten, v. n. čjhati, páſti na něco, dychtěti po něčem.

Strany zdroje: II/62

Nachwandeln, v. n. po někom, za někým pokračowati

Strany zdroje: II/62

Nachwerfen, v. a. po někom hoditi. 2) Holz —, dřjwj přiložiti, přikládati.

Strany zdroje: II/63

Nachzählen, v. a. přepočjtati, po někom počjtati.

Strany zdroje: II/69

Neunte, adj. dewátý, nonus; zum neunten Mahle, po dewáté; der neunte Theil, dewátek.

Strany zdroje: II/72

Nimmerstag, m. auf Sanct Nimmerstag, na pſý letničky, za vherſký měſýc, ten auterý po ſmrti, ad Calendas Graecas.

Strany zdroje: I/6

Abgöttiſch, modlářſký, modloſlužebný; adv. modlářſky, po modlářſku, modloſlužebně, po modloſlužebnicku.

Strany zdroje: I/55

Arten, 1. neut. podařiti ſe, potatiti ſe, wrhnauti ſe po někom. 2. act. způſobiti.

Strany zdroje: I/55

Artikel, m. članek, klaub, klaubek, articulus. Figürlich, artikul, čáſtka, članek, rozdělenj; die Glaubensartikel, članky wjry. Artikelweiſe, adv. po čáſtkách, po člancých.

Strany zdroje: II/82

Ordnung, f. řád, pořád, pořádek, pořádnoſt, ordo; in Ordnung bringen, w pořádek vweſti; die Truppen in Ordnung ſtellen, wogſko vſſikowati; nach der Ordnung, po pořádku. 2) ſtřjda, classis; die Schüler der erſten Ordnung, ſſkolácy prwnj ſtřjdy.

Strany zdroje: II/83

Paar, n. pár, dwé; ein paar Schuhe, pár (dwě) ſtřewjc; drey paar Stiefeln, tři páry, tré bot; Paar und Paar, masc. dwa a dwa foem. dwě a dwě; Paar bey Paar, po páru, po dwau, dwě a dwě; zu Paaren treiben, zkrotiti; — dim. das Pärchen, párek; ein Paar, ein Pärchen werden, býti párek, wzýti ſe; ein Paar Teller, pár taljřů.

Strany zdroje: II/84

Paarweiſe, adv. w páru, po páru, dwé a dwé.

Strany zdroje: II/84

Packen, v. rec. kliditi ſe; packe dich deiner Wege, hýbey, gdi po ſwých.

Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.

Strany zdroje: II/100

Poſt, f. poſta, ſumma. 2) poſſta; die fahrende, gjzdná; die reitende, gjzdecká; mit der Poſt kommen, po poſſtě přigeti. 2) Nachricht, poſſta, zpráwa.

Strany zdroje: I/59

Aufeinander, auf einander, gedno na druhé, na ſebe, gedno po druhém, po ſobě.

Strany zdroje: II/108

Rangſucht, f. předčiwoſt ? chtiwoſt, žádoſt po předku.

Strany zdroje: II/108

Ranken, v. rec. popjnati ſe, pnjti ſe; die Bohnen ranken ſich in die Höhe; fizole ſe pnau na horu. 2) plazyti ſe, rozkládati ſe; die Gurken ranken auf der Erde fort, okurky ſe rozkládagj po zemi.

Strany zdroje: II/110, II/111

Rauben, v. a. dráti; der Fuchs raubt, liſſka dere. 2) fig. odnjti, odnjmati; einem das Herz rauben, něčj ſrdce odnjti, opa 111 nowati, vchwatiti; die Ruhe rauben, pokog, odpočinutj odnjti; Jemanden ſeine Ehre, někoho ze cti zlaupiti. 3) laupiti, laupežiti, objrati, ol. pleniti; Menſchen, Vieh rauben, lidi, dobytek kráſti; auf den Landſtraßen rauben, po ſylnicech laupiti, laupežiti; eine Jungfrau, vneſti, vchwatiti pannu.

Strany zdroje: II/111

Rauchgar, adj. po kožiſſnicku wydělaný.

Strany zdroje: II/115

Rechts, adv. w prawo, na prawo; ad dextram; der rechts iſt, prawák; foem. prawačka; der rechts und links iſt, obogetnjk; rechts um, po prawé ſtraně.

Strany zdroje: I/1

Abarten, ſtrhnauti ſe, ſwrcy ſe, newrcy ſe, nezdařiti ſe, degenerare; der Sohn iſt von dem Vater abgeartet, ſyn ſe nepotatil, newrhl po otcy; die Tochter von der Mutter, dcera ſe nepomateřila, nezdařila po mateři.

Strany zdroje: II/119

Reihe, f. řada, pořadj, pořád, řad, ordo, series; eine R. Zähne, řada zubů; die Schindeln am Dache, ſſár; b) die Soldaten in eine Reihe ſtellen, wogáky do řady poſtawiti; das Glas gehet in der R. herum, ſklenice gde po pořádku, po řadě kolem, okolo; die Häuſer ſtehen in einer Reihe, domy ſtogj w gednom pořadj; die R. iſt an mir, na mně geſt řad; nach der R. ſtehen, řadau ſtáti; die Reihe der Fürſten, poſlaupnoſt knjžat.

Strany zdroje: II/119

Reihen-, řadau, po pořádku; der Reihenſchulze, rychtář po pořádku.

Strany zdroje: II/120

Reiſen, v. n. geti, gjti; zu Pferde, na koni; zu Fuß, pěſſky; zu Lande, zu Waſſer, po ſuchu, po wodě; in die Fremde reiſen, do cyzyny gjti, geti, nach Wien, do Wjdně; über Paris, přes Pařjž. 2) ein junger Menſch muß reiſen, mladý člowěk muſý pracowti přes ſwět, ceſtu konati; ein gereiſter Mann, zgezdilec, zgezdilý, proſſlý člowěk.

Strany zdroje: II/122

Rennen, v. irr. ich rannte, gerannt, I. v. n, . (ſeyn) hnáti ſe, cwálati, tjrati, páditi. , tryſkem běžeti, palowati, trčiti; gerannt kommen, přiběhnauti, přihnati ſe; nach etwas rennnen rennen, po něčem ſe hnáti; mit dem Kopfe widder wider die Wand, hlawau wrazyti do zdi; in ſein Verderben, k záhubě ſwé poſpjchati; fig. nach etwas, sháněti ſe po něčem. 2) v. a. habe Jemanden zu Boden, někoho žena ſe porazyti; den Degen durch den Leib, někoho kordem proboſti, prohnati, promrſſtiti; das Meſſer in den Bauch, někomu nůž do břicha wrazyti.

Strany zdroje: II/126, II/127

Ringen, v. irr. du ringeſt, ich rang, gerungen, du ringe. I. v. n. Mit jemanden ringen, někoho wzýti do křjžku, weypolky, zápaſyti s někým; beym Halſe erwiſchen, halten, hrdlowati ſe; zapáſyti, luctari; mit dem Tode ringen, s ſmrtj zapáſyti. 2) porážeti ſe, zápoliti, taužiti; nach Ehre ringen, taužiti, dychtiti, vſylowati po cti. II. v. a. ždjmati; die Wäſche, prádlo. 2) krautiti; ſich wie der Wurm, krautiti ſe gako čerw. 3) die Hände, rukama lomiti. 4) Seine Hände losrin 127 gen, wymnauti ſwé ruce. 5) Etwas aus der Hand, něco z ruky wykrautiti.

Strany zdroje: II/127

Rinnen, v. n. irr. du rinnſt, ich rann, bin geronnen, rinne, técy, manare; das Blut rinnet aus der Wunde, krew teče z rány; ſtark, chrčj; die Thränen rannen ihm aus den Augen, von den Wangen, ſlzy mu z očj, po ljcých tekly, padaly. 2) ſrazyti ſe, ſtydnauti, ſaditi ſe; die Milch iſt geronnen, mljko ſe ſrazylo, sſedlo; geronnenes Blut, sſedlá krew; das Fett rinnet, tuk ſe sſedá. 3) habe geronnen, técy; das Gefäß rinnet, nádoba teče; ſtark, crčj; das Licht rinnt, ſwjce ſe plawj; die Augen rinnen, z očj teče.

Strany zdroje: II/128

Ritterlich, m. rytjřſký; adv. ſky, po rytjřſku.

Strany zdroje: II/129

Röhrwaſſer, n. woda raurnj, po trubách wedená.

Strany zdroje: II/129

Rollen, v. n. ſeyn, rachotiti, chřeſtěti; der Wagen, wůz; der Donner, hrom. 2) kutáleti ſe, kauleti ſe, hrnauti ſe, volvi, devolvi. 3) ſypati ſe; die Erde von dem Berge, země s wrchu. 4) eine Thräne über die Wangen hinab, ſlze po ljcy. 5) točiti ſe; die Augen im Kopfe umher, oči w hlawě. 6) těkati; auf den Gaſſen herum, po vlicech těkati. II. v. a. kotáleti, kauleti, volvere. 2) wáleti; der Strom, die Wogen, praud, wlny; den Teig, těſto. 3) točiti; die Augen im Kopfe herum, oči w hlawě. 4) mandlowati; die Wäſche prádlo. 5) žeybrowati; Getreide, obilj. 6) prohazowati; die Erde, zemi. 7) kadeřiti; die Haare, wlaſy. 8) winauti, ſwinauti, ſwinowati; ein Blatt Papier, liſt papjru.

Strany zdroje: II/132

Rottweiſe, adv. po rotách, rotně.

Strany zdroje: II/134

Ruhm, m. ſláwa, oſlawa; ohne Ruhm zu melden, bez chlauby prawě, mluwě; nach Ruhm ſtreben, ſláwy wyhledáwati, po ſláwě dychtiti.

Strany zdroje: II/137

Saat, f. ſetba, ſetj, ſegba, ſýge, sato satio ; die Zeit der Saat, čas ſetj, die Saat iſt geſchehen, giž ge po ſýgi, zaſelo ſe, die Saat vornehmen, naſýti. 2) ſemeno; Sommerſaat, gař; die Winterſaat, ozym. 3) oſenj, oſetj, Satum.

Strany zdroje: II/138

Sächſiſch, adj. Saſký; adv. Saſky, po ſaſku.

Strany zdroje: II/154

Schauder, m. hrůza, horror; ich bekomme einen Schauder, hrůza mne pocházý, obcházý, gde po mne mráz.

Strany zdroje: II/154

Schaudern, v. a. děſyti ſe, hrozyti ſe, horrere; es ſchaudert mich, wenn ich daran denke, hrůza gde po mně, když na to myſljm; die Haut ſchaudert mir vor Kälte, gde po mne mráz, zyma mne lauſſtj. 2) v. n. děſyti ſe, hrozyti ſe, žaſnauti; ich ſchauderte vor Entſetzen, vžáſl ſem hrůzau.

Strany zdroje: II/156

Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle po oby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.

Strany zdroje: II/157

Schel, adj. křiwý, křiwolaký, křiwohranný, curvus, flexus; Jemanden ſchel anſehen, na někoho po oku, poloočima, křiwolace, nebozýzem, koſýřem hleděti, mračiti ſe, ſſkarediti ſe, někoho zahljzeti, limis tueri; adv. křiwě, křiwolace.

Strany zdroje: II/160

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.

Strany zdroje: II/161

Schielen, v. n. po očku hleděti; nach etwas, po něčem. 2) ſſilhati, mor. ſſwidrati, limis tueri. 3) fig. měniti ſe; der Taffet ſchielt, dykyta ſe měnj, ſchielend werden, vſſilhawěti.

Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.

Strany zdroje: II/166

Schlag, m. pl. Schläge, vdeřenj, vhozenj, ictus, tactus; ein kalter Schlag, (des Donners), vdeřenj (hromů) na ſucho. b) bauchnutj; die Büchſe hat einen guten Schlag, ručnice dobře bauchá. c) der Wachtel, der Nachtigall, tlučenj křepelky, ſlawjka. d) bitj; des Pulſes, pulſu; mit dem Schlage ſechs da ſeyn, gak odbige ſſeſt, přigjti, tu býti. e) fig. druh, species; Leute von einem Schlage, lidé ſtegného druhu, na gedno brdo, kopyto. f) von gutem Schlage, dobrého plemene. g) rána, vdeřenj, ictus; Schlag auf Schlag, rána po ráně, rána za ránu, drey Schläge mit dem Hammer thun, třikrát kladiwem vdeřiti, tři rány dáti. g) h) weypraſk, ſpraſk, weylupek, verbera. h) i) ſſkak ſſlak, božj ruka, sl. wřed, apoplexia; der halbe Schlag, mrtwice, hemiplexia; der Schlag hat ihm getroffen, ſſlak ho trefil, mor. zlý wjtr ho obeſſel, sl. porazylo ho; wie vom Schlage gerührt, ohromený. i) k) An der Müntze, ráz, nota. k) l) am Dache, poklop, effora. l) m) im Walde, paſeka, ſeč. m) n) der Windſchlag, zálom, weywrat. n) o) an der Kutſche, dwjřka.

Strany zdroje: II/170, II/171

Schleppen, v. n. wljcy ſe, ſmeykati ſe, trahi; der Mantel ſchleppt, pláſſť ſe wleče, ſmeyká, caurá; eine ſchleppende Schreibart, rozwlačitý způſob pſánj 2) v. a. ſmeykati, wlécy, tahati, trahere; ſich in der Welt elend herum ſchleppen, bj 171 dně ſe po ſwětě plahočiti, trmáceti, mor. ſmolýkati.

Strany zdroje: II/171

Schleyerlehen, n. léno po přeſlicy.

Strany zdroje: II/173

Schlumpen, v. n. wiſeti, plaužiti ſe, caurati, es ſchlumpt alles an ihr, wſſecko na nj wiſý gako na lundě; im Hauſe herumſchlumpen, po domě caurati, cárati.

Strany zdroje: II/174

Schmachten, v. n. ol. nýti, mřjti, ſchnauti po něčem, languere; vor Durſt, Hitze, žjžnj, horkem pogjti, ſe zalknauti. 2) fig. vor Liebe, láſkau mřjti, amore deperire; vor Verlangen, bažiti wyſoce po něčem; ſchmachtende Augen, bažiwé, zamilowané oči.

Strany zdroje: II/183

Schocken, v. a. kopiti, po kopách počjtati.

Strany zdroje: II/183

Schockweiſe, adv. po kopách, kopau, kopami.

Strany zdroje: II/187

Schritt, m. krok, kročeg, passus, gressus; einen Schritt thun, kročiti; dim. das Schrittchen, krůček, kročegjk; Schritt für Schritt, krokem, krok po kroku, co noha nohu mine, gradatim; Schritt an den Beinkleidern, rozkrok, rozkroky, inguina; Schritt im Maß, krok, kročeg.

Strany zdroje: II/190

Schule, f. ſſkola, včjrna, schola; hohe Schule, wyſoké ſſkoly, academia, universitas; niedere Schule, nižſſj ſſkoly, humaniora; die Schule iſt aus, geſt po ſſkole; fig. aus der Schule ſchwatzen, něco wyblebtati.

Strany zdroje: II/190

Schulmäßig, adv. po ſſkolku ſſkolſku.

Strany zdroje: II/199

Schwertlehen, n. léno po meči.

Strany zdroje: II/199

Schwertmage, m. přjbuzný po meči.

Strany zdroje: II/202

Sechs, numer. ſſeſt, sex; zu ſechſen, po ſſeſti; ſechs Kinder, ſſeſtero djtek; bey meiner ſechs, na ſwau duſſi.

Strany zdroje: II/202

Sechshundert, num. ſſeſt ſet, sex centi; je ſechs hundert, po ſſeſti ſtech; der ſechshundertſte, sexcentesimus; ſechs hundert Mahl, ſſeſtſetkrát.

Strany zdroje: II/202

Sechsmal, adv. ſſeſtkrát, sexies; zum ſechſten Mahle, po ſſeſté, za ſſeſté.

Strany zdroje: II/202

Sechsmalig, adj. ſſeſtkrátý, po ſſeſtkrát opětowaný.

Strany zdroje: I/70

Aus, adv. wenn es das Ende eines Dinges anzeiget, po, z. B. die Zeit iſt aus, geſt po čaſu; die Predigt iſt aus, geſt po kázanj; es wird mit ihm bald aus ſeyn, bude brzy po něm.

Strany zdroje: II/202

Sechſte, adj. ſſeſtý, sextus; zum ſechſten, za ſſeſté; zum ſechſten Mahle, po ſſeſté.

Strany zdroje: II/202

Sechzig, adj. indecl. ſſedeſát, sexaginta; je ſechzig, po ſſedeſáti, sexagena.

Strany zdroje: II/202

Sechzig Mahl, adv. ſſedeſátkrát, sexagies; ſechzigmahlig, adj. ſſedeſátkrátý, po ſſedeſátkrát opětowaný.

Strany zdroje: II/203

See, f. moře, mare; die hohe See, wyſoké moře, oceanus; in die See ſtechen, puſtiti ſe na moře; zur See, po moři.

Strany zdroje: II/203

Seefahrt, f. plawba, ceſta po moři.

Strany zdroje: I/70

Ausarten, v. n. nepodařiti ſe, newrcy ſe po ſemenu, po otcy; er artet von der Tugend ſeiner Vorfahren aus, od ctnoſti předků ſwých odſtupuge.

Strany zdroje: II/204

Segeln, v. n. plawiti ſe, po plachtách ſe ſpuſtiti. 2) v. a. Ein Schiff in den Grund, wrazyti na lodj a gi potopiti.

Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.

Strany zdroje: II/206

Sein, pron. ſtimmt die Perſon des Verbi mit der Perſon des pron. possess. überein, ſwůg, ſwá, ſwé, suus, sua, suum; Cajus hat ſein (eigenes) Haus verkauft, Kajus prodal dům ſwůg; er iſt nicht mehr ſein, nenj wjce ſwůg. 2) ſtimmt es nicht überein, kann, deſſen, ſtehen, geho, ejus; Cajus hat ſein (des Cicero) Haus verkauft, Kajus prodal dům geho; der Acker iſt ſein, to pole geſt geho; es hat ſeine Richtigkeit, geſt tomu tak, to má ſwé mjſto, geſt ſamo w ſobě; ſeinethalben, ſeinetwegen, ſeinetwillen, adv. pro někoho; kann ſeine Wege gehen, může gjti po ſwých.

Strany zdroje: II/207

Seite, f. bok, mor. vbočj, latus; die rechte Seite, prawice; die linke, lewice; Seite, Theil, Gegend, ſtrana, ſtránečka, pagina; einer Gaſſe, pořadj; an der Fußſohle, des Daumens, břichec, mor. bruſſec; auf Jemandes Seite ſeyn, něčj ſtranu držeti, po někom ſtáti; ſich auf faule Seite legen, zlenoſſeti, zwalaſſeti; ſich auf die Seite machen, prchnauti, poraditi ſe s Waňkem; etwas auf die Seite ſchaffen, něco odſtraniti, odkliditi; einem zur Seite gehen, přiſpěti někomu ku pomocy; Scherz bey Seite, žert na ſtranu; von allen Seiten, odewſſad, undique; zur Seite, ſtranau, poſtraně; meinerſeits, co ſe mne týče.

Strany zdroje: II/207

Seitenblick, m. poſtrannj wzezřenj; ein Seitenblick werfen, ſſikau, po oku, po očku, pohleděti.

Strany zdroje: II/s

Sicht, f. vkázka, provkázanj, auf Sicht dieſes Wechſels, po vkázce toho ſměnnjho liſtu.

Strany zdroje: II/212

Sieben, nom. num. ſedm, vulgo (ſedum sl. ſedem) septem; ſieben Kinder, ſedmero djtek; je ſieben, po ſedmi, septem; mit ſieben, ſedmi, s ſedmi.

Strany zdroje: II/212

Siebenhundert, adv. ſedmſet, septingenta; je ſiebenhundert, po ſedmiſtech; der ſiebenhundertſte, ſedmiſtý, septingentesimus; ſiebenhundert Mahl, ſedmſetkrát.

Strany zdroje: II/212

Siebenmahl, adv. Sieben Mahl, ſedmkrát, septies; zum ſieben Mahle, po ſedmkráte.

Strany zdroje: II/212

Siebenmahlig, adj. ſedmkratý, po ſedmkrát opětawaný opětowaný.

Strany zdroje: II/212

Siebzehn, num. ſedmnáct, septemdecim; je ſiebzehn, po ſedmnácti; der ſiebzehnte, ſedmnáctý; ſiebzehn Mahl, ſedmnáctkrát.

Strany zdroje: II/213

Siebzig, ſedmdeſát, septuaginta; je ſiebzig, po ſedmdeſáti.

Strany zdroje: II/213

Siebzigmahlig, adj. ſedmdeſátkrátý, po ſedmdeſátkrát opětowaný.

Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).

Strany zdroje: II/215

Sint, praep. obs. po, od.

Strany zdroje: II/217

Soldatiſch, adj. wogácký, woganſký; adv. po woganſku.

Strany zdroje: II/220

Sonntag, m. neděle, dies solis, dominicus; der S. Septuagesimae, dewjtnjk; der S. Sexagesimae; ned. prwnj po dewjtnjku; der S. Quinquagesima, ned. druhá po dewjtnjku neb maſopuſtnj; der S. Oculi, ned. keychawná; der S. Laetare, ned. družebná; der S. Judica, ned. ſmrtedlná, ſmrtná; der Palmſonntag, ned. kwětná; der weiße Sonntag, ned. prowodnj; dom. Quasimodogeniti, Rogate, ned. křižowá.

Strany zdroje: I/72

Ausfahren, v. a. wygeti, wygezditi; ein ausgefahrener Weg, ceſta wygezděná, wygetá. 2) ausführen, wywezti. 2. v. n. wygeti, wygjžděti. 2) fig. wygjti; die Seele iſt ihm ausgefahren, wypuſtil duſſi, zdechl, vmřel; die Blattern ſind ausgefahren, neſſtowice ſe wyrazyly; das Kind, fährt am ganzen Leibe aus, djte djtě ſe po celém těle wyrážj; die Hand, der Fuß iſt mir ausgefahren, noha, ruka ſe mi wyſmekla.

Strany zdroje: II/227

Spillmann, m. přjbuzný po přeſlicy.

Strany zdroje: II/234

Spur, f. in der Mühlpfanne, náraz; der Menſchen, ſſlepěge; ol. ſtupěge, mor. draha, tora , vestigum vestigium ; des Viehes, ſſlapota; des Wildpretes, ſtopa, ſled, ſſlak, čich, der Spur nach gehen, po ſtopě, po čuchu; die Spur, ein Merkmahl, znamenj, znamjnko; es iſt keine Spur mehr davon, ani znamjnka, ani znamte nenj o tom wjce.

Strany zdroje: II/234

Spüren, v. n. ſljditi, ſſlakowati, investigare; die Hunde ſpüren im Walde, pſy ſljdj po leſe, w leſe. 2) v. a. čenichati, čuchati, odorari; die Hunde ſpüren ein Wild, pſy čigj, čenichagj zwěř; die Katze ſpürt eine Maus, kočka čige myš.

Strany zdroje: II/234

Staat, m. ſtaw; im Staat ſeyn, w ſtawu býti. 2) nádhernoſt, ſtkwoſtnoſt, pompa; er macht vielen Staat, nádherně ſobě wede, ſtkwoſtně ſobě počjná; er macht königlichen Staat, po králowſku ſobě wede; im völligen Staate, we wſſj ſláwě, nádhernoſti; großen Staat von etwas machen, mnoho cárů, hluku nadělati; ich mache Staat, myſljm, trwám, tuſſjm. 2) mocnářſtwj, kraginy, regio, terra; die Europäiſchen Staaten, Ewropegſká mocnářſtwj; die Oeſterreichiſchen Staaten, rakauſké země.

Strany zdroje: II/235

Städtiſch, adj. měſtſký; adv. měſtſky, po měſtſku.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/255

Straße, f. ceſta, via; geh deine Straße, gdi po ſwých; die Land- oder Heerſtraße, ſylnice, mor. hučnice, via publica. 2) vlice, ſtřjda, platea; pořadj, vicus. 3) aužina, fretum.

Strany zdroje: II/255

Streben, v. n. ſnažiti ſe, vſylowati, conari, niti; nach Ehre ſtreben, dychtiti, taužiti po cti; ſtreben nach den beſten Gaben, ſnažuge ſe dogjti lepſſjch darů.

Strany zdroje: II/256

Strecke, f. protahowačka. 2) hon; Lage, kus ceſty; in einer Strecke fort, w gednom po ſobě. dim. das Streckchen, kauſek ceſty.

Strany zdroje: II/256

Streicheln, v. a. hladiti, mulcere, palpari; einem das Kien ſtreicheln, hladiti po bradě někoho.

Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.

Strany zdroje: II/257

Streifen, I. v. n. zaſáhnauti, ſſauſtnauti, dotknauti ſe, tangere. 2) odřjti, detrahere; ſich an die Hand ſtreifen, ruku ſobě odřjti. 3) wpadnauti, ſgezdy činiti, irruere; der Feind ſtreift über die Gränzen, nepřjtel ſgezdy činj; ſtreifende Rotte, wýběžná rota. 4) plahočiti ſe, vagari; im Lande herumſtreifen, potlaukati ſe, plahočiti ſe, trmáceti ſe po zemi. II. v. act. ſtáhnauti, deglubere; einen Haſen ſtreifen, zagjce ſtáhnauti. 2) zdrhnauti, odrhnauti; die Blätter von einem Zweige ſtreifen, liſtj s ratoleſti zdrhnauti. 3) ſwljcy ſe; die Schlange ſtreift ſich, had ſe ſwljká; mor. lenj ſe. 4) žihowati, pruhowati; geſtreifte Leinwand, pruhowané, žjhowané plátno.

Strany zdroje: II/258, II/259

Strich, m. der Vögel, tah, taženj. 2) In einem Striche, bez přjtrže. 3) Des Holzes, ljto. 4) Des Zeuges, wlas; gegen Strich, proti wlaſu. 5) Zu Striche ſtellen, (auf Tiſche Fische ) po wodě kláſti, poljknauti. 6) Der Vögel, heyno, sl. krděl; ein Strich Repphühner, ſtádo korotwj. 7) Das Leichen der Fiſche, třenj; der Brut, potěr, plod, plůdek. 8) Mit der Feder, 259 auf der Geige, tah. 9) průba; den Strich halten, průbu wydržeti. 10) čára; viele Striche auf etwas machen, něco počarowati; fig. einen Strich durch die Rechnung machen, někomu něco překazyti, zkazyti, někomu autory ſrazyti. 11) čárka, comma. 12) pruh; ſchwarzes Pferd mit weißen Strichen, wranný kůň s bjlými pruhy. 13) Ein Strich Landes, kus země, podkragj. 14) der Erde, des Himmels, páſmo, pona. 15) Getreides, korec, modius. 16) An den Eutern der Kühe, cecek; mor. ſſwáh; dim. das Strichlein, čárka, čárčička.

Strany zdroje: II/259

Strichweiſe, adv. po korcých; po čarách.

Strany zdroje: II/260

Strohwittwe, f. wdowa po žiwém.

Strany zdroje: II/260

Strohwittwer, m. wdowec po žiwé.

Strany zdroje: II/261

Stückweiſe, adv. po kuſých, kus po kuſu.

Strany zdroje: II/262

Stufenweiſe, f. po ſtupnjch.

Strany zdroje: II/268

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém ; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.

Strany zdroje: II/269

Tändelwoche, f. miloſtinky, ten teyden po ſwatbě.

Strany zdroje: II/270

Taſten, v. n. makati; nach etwas taſten, po něčem hmatati; taſtend gehen, omatem gjti, ſſámati.

Strany zdroje: II/272

Tauſend, m. kozel, ďas; der Tauſend! hrome! naſtogte! Tauſend, num. tiſýc, mille; vier tauſend, čtyři tiſýce; fünf tauſend, pět tiſýc; zu tauſenden, na tiſýce; je tauſend, po tiſýcy; ein Befehlshaber über tauſend, tiſýčnjk; tauſend Mahl, tiſýckrát; tauſend Dank, děkugi na tiſýckrát.

Strany zdroje: II/274

That, f. ſkutek, čin; mit der That und nicht mit Worten, ſkutkem a ne ſlowy; nach der That kommt der Rath zu ſpät, po aučinku zlá rada; That, w ſkutku, ſkutečně, zagiſté, wězto, dozagjſta. 2) zločinſtwj, zločinſtwo, hanebný ſkutek; eine That begehen, zločinſtwj, hanebného ſkutku ſe popuſtiti dopuſtiti , zlý ſkutek zpáchati.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/278

Tiſchgebeth, n. modlitba před ſtolem, po ſtole.

Strany zdroje: II/279

Tochterkind, n. djtě po dceři.

Strany zdroje: II/281

Tölpiſch, adj. traupowſký, blbý; adv. —ſky, blbě; po traupowſku, po hňupowſku.

Strany zdroje: II/282

Trachten, v. a. obmeyſſleti; trachte nichts böſes wider ihn, neobmeyſſleg nic zlého proti němu. 2) v. n. a) vſylowati, ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, hleděti, hledati; ſie trachten ihm zu ſchaden, hledagj, hleděgj, vſylugj mu ſſkoditi. b) taužiti, dychtěti; nach Ehre, Reichthum, po cti, po bohatſtwj; nach einem Amte, ſtáti o auřad; einem nach dem Leben, hledati nečj něčj bezžiwotj, auklady ſtrogiti.

Strany zdroje: II/284

Trauern, v. n. ſmutiti ſe, truchliti, lugere; er trauert um ſeinen Vater, želj otce ſwého, truchlj po ſwém otcy; ſehr trauern, rozžaloſtiti ſe.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/286

Treppe, f. ſchody; dim. das Treppchen, ſchůdek; die Treppe hinauf, hinab gehen, po ſchodech gjti na horu, dolů; die Treppe hinunter werfen, horumpátem (horem patau) shoditi ſe ſchodů.

Strany zdroje: II/286, II/287

Treten, v. irr. du trittſt, ich trat, getreten, tritt, 1. v. n. ſſlapati, ſſlápnauti, calcare; leiſe treten, zticha ſſlapati, kráčeti; in Jemandes Fußſtapfen, do něčjch ſſlepěgj naſtaupiti, nakročiti; ich trat auf meine Füße, poſtawil ſem ſe na nohy. 2) fig. ſtaupiti; an das Fenſter, přiſtaupiti k oknu; bey Seite, odſtaupiti; ein wenig, poodſtaupiti, poodkročiti; herein, 287 wſtaupiti; hervor, wyſtaupiti; zuſammen, dohromady ſtaupiti; fig. ſpolčiti ſe; trete mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; J. Ehre zu nahe, něčj cti ſe dotknauti; der Wahrheit zu nahe, prawdě vbljžiti; auf J. Seite, k něčj ſtraně přiſtaupiti; in Unterhandlungen, začjti gednati, do gednánj ſe puſtiti; ins Mittel, za proſtřednjka ſe wyſtawiti; an J. Stelle, na něčj mjſto naſtaupiti. b) das Waſſer tritt in die Röhre, woda wſtupuge do trauby; ins Blut, in den Magen, wrazyti ſe do krwe, do žaludku; wenn die Sonne in den Stier tritt, když ſlunce do býka wſtaupj; die Thränen traten ihm in die Augen, ſlze ho polily. c) in ein Amt treten, ein Amt antreten, auřad přigjti; in Dienſte, do ſlužby wſtaupiti, přigjti; in den Eheſtand, w ſtaw manželſký wſtaupiti; zu einer Religion, k náboženſtwj přiſtaupiti . II. v. a. ſſlapati; zu Tode treten, vſſlapati; alle niedertreten, poſſlapati; ſich einen Dorn in den Fuß, trn ſobě wrazyti, zarazyti do nohy; etwas entzwey, in Stücke, něco rozſſlapati, rozſſlápnauti; etwas in den Koth, něco do bláta zaſſlapati; J. mit den Füßen, po někom ſſlapati; den Thon, den Wein, hljnu, wjno ſſlapati; einen Wurm, na čerwa ſſlápnauti; fig. das Pflaſter, po vlicých ſe ſmeykati, potlaukati; der Hahn tritt die Henne, der Tauber die Taube, kohaut ſe pogjmá se ſlepicý, holub s holubicý.

Strany zdroje: II/289

Trollen, I. v. n. haſſteřiti ſe, křičeti; v. a. er kommt daher getrollt, přihrncowal ſe, přichramoſtil ſe, přirachotil ſe; er iſt fort getrollt, vklidil ſe. II. v. a. kotáleti, kutáleti, recip. táhnauti, kliditi ſe; trolle dich! hybay! táhni! wary! gdi po ſwých!

Strany zdroje: II/290

Tropfenweiſe, adv. po kapce, po kapkách, po krůpěgjch.

Strany zdroje: II/292

Truppenweiſe, adv. kopcemi, po kopcých, haufně, po haufjch.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/310

Umlaufen, v. a. přeběhnauti, běže porazyti. 2) v. n. objhati, obbjhati; das Rad läuft um, kolo obbjhá, točj ſe. 3) fig. das Geld läuft um, penjze gſau w běhu; ein umlaufendes Schreiben, poſelacý pſanj; b) auf den Gaſſen, po vlicých ſe potlaukati, plahočiti, běhati; das Jahr iſt umgelaufen, rok proběhl, přeběhl; der Bothe iſt viel umgelaufen, poſel ſy mnoho zaběhl.

Strany zdroje: II/313

Umthun, v. a. dáti, wzýti; einen Mantel, pláſſť na ſebe; ihm, na něho. 2) ohljdnauti ſe, ohljžeti ſe; ſich an etwas, po něčem.

Strany zdroje: II/314

Umzichen Umziehen , v. n. ſmeykati ſe, ſmolýkati ſe, plahočiti ſe, taulati ſe; in der Welt, po ſwětě. b) ſtěhowati ſe, přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přewlecy, přewljkati; ſich, ſe. b) přezauti, přezauwati; die Strümpfe, die Schuhe, punčochy, ſtřewjce. c) fig. potahowati; Jemanden, někoho. d) obgjti, obcházeti; das Land, zemi. e) obtáhnauti, obtahowati, obtočiti; einen Wald mit Netzen, les ſytj. f) zatahowati ſe; der Himmel umziehet ſich mit Wolken, nebe ſe mračny zatahuge.

Strany zdroje: I/80

usſchreyen, v. a. wykřičeti, einen in der Stadt ausſchreyen, po měſtě rozkřičeti koho; ausſchreyen, kund machen, wywolati, rozkřičeti. 2) přeſtati křičeti, wykřičeti ſe.

Strany zdroje: I/81

Ausſeyn, nebýti doma, přjtomnu, přjtomným; du warſt lange aus, byls dlauho wenku; ich werde nicht lange aus ſeyn, přigdu brzo domů; das Lied iſt aus, pjſeň ſe ſkončila, geſt konec pjſně, geſt po pjſni; der Winter iſt aus, geſt konec zymy, geſt po zymě, es iſt aus mit ihm, geſt po něm, vmřel.

Strany zdroje: II/336

Vater, m. pl. otec, pater; gemein, táta, tatjk; dim. das Väterchen, tatjček; dem Vater nachſchlagen, wrcy ſe po otcy, potatiti ſe; des Vaters, otcůw; Vater des Erzes, nyſyk.

Strany zdroje: II/336

Vaterlos, adj. oſyřalý po otcy; werden, oſyřiti po otcy.

Strany zdroje: II/336

Vaterloſigkeit, f. oſyřaloſt po otcy.

Strany zdroje: II/343

Vereinzeln, v. a. po kuſu prodáwati.

Strany zdroje: II/343

Vereinzelung, f. prodánj po kuſu.

Strany zdroje: II/352

Verlangen, v. a. žádati; Geld, penjze, Hülfe, o pomoc; ein Amt, o auřad. 2) taužiti; nach Arzte, po lékaři. 3) impers. chtjti ſe, bažiti po něčem; es verlangt mich darnach chce ſe mi toho, bažjm po tom. 4) sháněti ſe; die Waare wird verlangt, sháněgj ſe po zbožj.

Strany zdroje: II/352, II/353

Verlangen, n. žádoſt, žádánj; ſinnliches, těleſná žádoſt; aus Verlangen nach dir, z žádoſti po tobě; was iſt dein Verlangen, čeho žádáš? b) sháněnj; nach einer 353 Waare, po zbožj. c) tauženj; nach etwas, po něčem; verlangt, žádaucý.

Strany zdroje: II/353

Verlauf, m. proběhnutj, prominutj; der Zeit, čaſu; nach Verlauf einiger Zeit, der Stunde, des Jahres, po něgakém čaſe, po hodině, po roce. b) přjběh; den ganzen Verlauf erzählen, celý přiběh přjběh powjdati.

Strany zdroje: II/354

Verliebt, zamilowaný; ein verliebter Menſch, zamilowanec; närriſch verliebt ſeyn, blázniti ſe po někom.

Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.

Strany zdroje: II/355

Verluſen, v. a. po hlaſu zwěř wypátrati.

Strany zdroje: II/356

Vermittelſt, adv. proſtředkem; vermittelſt deſſen, podlé toho; vermittelſt einer Leiter auf das Dach ſteigen, po řebřjku na ſtřechu lezti.

Strany zdroje: II/366

Verſitzen, v. irr. n. ſeyn, newzcházeti, nekljčiti ſe; die Gerſte, gečmen. b) auf etwas verſeſſen ſeyn, nedočkawý býti; sl. ſladčiti po něčem. 2) v. a. ſich, zaſeděti ſe. b) proſeděti; die Ruhe, pokog; die Zeit, čas. c) odſeděti; eine Schuld, dluh.

Strany zdroje: II/370

Verthun, v. a. irr. zkazyti, ztratiti; er iſt ſo gut als verthan, geſt ſkoro po něm weta, geſt giž gako ztracen. b) prondati , rozundati; viel Geld, mnoho peněz. c) zdělati; viel Holz, allen Kalk, mnoho dřjwj, wſſecko wápno. d) odbyti, odbýwati; Waare, zbožj. e) wydati; viel Geld, mnoho peněz.

Strany zdroje: II/378

Viehiſch, adj. howadſký, zhowadilý; viehiſche Wolluſt, howadſká rozkoš; viehiſch werden, zhowaděti; viehiſches Weſen, zhowadiloſt, howadſtwj; adv. howadſký howadſky , po howadſku, zhowadile.

Strany zdroje: II/380

Vier, num. card. čtyřj, čtyři, quatuor; vier Herren, Weiber, čtyřj páni, čtyři ženy; vor vier Wochen, před čtyřmi nedělmi; es ſind ihrer vier, gſau čtyřj; einer von vieren, geden ze čtyř; auf allen vieren kriechen, čtwermo, počtwermo, po beranau lezti; alle vier von ſich ſtrecken, meyknauti ſebau gak ſſiroký tak dlauhý, wſſecky čtyřy roztáhnauti; die vier Jahres-Zeiten, čtwero počaſý; zu vieren, po čtyřech; in vier Tagen, za čtyři dni.

Strany zdroje: II/381

Vierte, adj. čtwrtý, quartus; zum vierten Mahle, po čtwrté; ſelb vierte, ſám čtwrtý.

Strany zdroje: II/381

Viertelpfund, n. čtwrtlibry; zu Viertelpfunde, po čtwrtlibře; am Viertelpfund, za čtwrt libry.

Strany zdroje: II/381

Vierthalb, Vierte halb, adj. indecl. půlčtwrta, masc. Klaftern, půlčtwrta ſáhu; půlčtwrté; foem. — Stunden, půlčtwrté hodiny; zu vierthalb, po půlčtwrtu; Groſchen, ġroſſi; Ellen, lokti.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/388, II/389

Vorbey, adv. okolo, mimo; gehen, laufen, 389 fliegen, ſchießen, okolo gjti, běžeti, letěti, ſtřeliti; bey einem Hauſe, okolo domu, mimo dům; vor mir, okolo, mimo mne. 6) 2) fig. das Jahr iſt vorbey, rok proběhl, proſſel , minul; es iſt mit ihm vorbey, ge s njm konec, ge po něm, po něm weta, ten tam; es iſt damit vorbey, giž ge po tom, to tam.

Strany zdroje: II/394

Vormittag, m. předpoledne, čas předpolednj; drey Vormittage hinter einander, tři předpoledne po ſobě; heute Vormittag, dnes před polednem.

Strany zdroje: II/394

Vornehm, adj. přednj, wzácný; der Vornehmſte, neypředněgſſj; ein vornehmer Gaſt, wzácný, wzneſený, znamenitý hoſt; vornehm thun, po panſku ſobě weſti.

Strany zdroje: II/405

Waldgeſchrey, n. hulákánj po leſe.

Strany zdroje: II/406

Wälſch, adj. wlaſký; die wälſche Nuß, wlaſký ořech; ein Wälſcher, Wlach; eine Wälſche, Wlaſſka, Wlachyně; die wälſche Sprache, wlaſſtina; ein wälſcher Hahn, kruťák, indyán; adv. wlaſky, po wlaſku.

Strany zdroje: II/407

Wandeln, v. a. et n. měniti, proměniti, zaměniti; handeln und wandeln, kupectwj prowozowati, ſſantročiti. 2) gjti; choditi, procházeti ſe; gehe auf und wandle! powſtaň a choď! unter Bäumen, procházeti ſe pod ſtromowjm; den Weg der Tugend, po ceſtě ctnoſti kráčeti. 3) fig. pokračowati, kráčeti, choditi; in der Wahrheit, vor Gott, w prawdě, před bohem.

Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Strany zdroje: II/411

Wechſelsweiſe, adv. ſtřjdagjc ſe; wechſelweiſe wechſelsweiſe ſingen, ſtřjdagjc ſe zpjwati. b) po ſobě, geden po druhém, obapolně, odměnně, wzágem.

Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.

Strany zdroje: II/413

Wegpacken, v. a. odpakowati. 2) v. n. kliditi ſe, po ſwých gjti.

Strany zdroje: II/414

Wegſcheren, v. a. oholiti břitwau, obřjſti. 2) v. rec. kliditi ſe, po ſwých gjti, hýbati.

Strany zdroje: II/415

Weh, Wehe, interj. běda, vae; Au weh! auwe! wehe dir! běda tobě! Weh über Weh, běda, přeběda. 2) adv. boleſt; in der Kinderſprache, bebe; wehe thun, boleti; der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; einem wehe thun, boloſt boleſt někomu způſobiti; weher, am weheſten thun, wjce, neywjce boleti; fig. es iſt mir weh darnach, bažjm po tom; ſich wehe thun, im Tragen, Heben, Bewegen, vſſkoditi ſobě, vbljžiti ſobě, neſenjm, zdwjhánjm, hýbánjm.

Strany zdroje: II/416

Weiber-, ženſký; die Weiberarbeit, ženſká práce, ženſké djlo. 2) po přeſlicy; der Weiberadel, ſſlechtictwj po přeſlicy; Weiberlehen, leno po přeſlicy.

Strany zdroje: II/416

Weibiſch, adj. ženſký; eine weibiſche Stimme, ženſký hlas. 2) zženkylý, zženilý, rozmazaný. c) babſký; weibiſches Weſen, zženiloſt, zženkyloſt, rozmazanoſt, babſtwj; ein weibiſcher Menſch, ženkýl. d) eine Memme, baba; weibiſch werden, zženěti, zženkyleti. e) zbaběti; adv. ženſky, poženſku, zženile, rozmazaně, po babſku, babſky.

Strany zdroje: II/419

Weile, chwjle; dim. das Weilchen, chwjlka; bey nächtlicher Weile, nočnj dobau, nočnjm čaſem; eine Weile, chwjli; eine kleine W., chwjlku; ſich die W. nehmen, wzýti, dáti ſobě na chwjli; vprázdniti ſe; in einer W., za chwjli; in einer kleinen W., za chwjlku; Eile mit Weile, kwap gen ſe nepřekwap; W. haben, po chwjli, kdy mjti; ich habe keine W., nemám kdy, po chwjli; lange W., dlauhá chwjle; ich habe lange W., ſteyſká ſe mi; ſich die lange W. vertreiben, verkürzen, dlauhau chwjli zahnati, zapuditi.

Strany zdroje: II/424

Weltklug, adj. po ſwětſku, ſwětſky opatrný.

Strany zdroje: II/424

Weltlich, adj. ſwětſký; das weitliche weltliche Recht, ſwětſké prawo práwo ; weltlich machen, z ſwětſſtiti, saecularizare. 2) Nach Art der Weltleute, ſwětácký; adv. ſwětſky, po ſwětſku. 2) po ſwětácku.

Strany zdroje: II/425, II/426

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe 426 tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.

Strany zdroje: II/426

Werben, v. irr. du wirbſt, ich warb, daß ich würbe, geworben, v. n. um eine Perſon, namlauwati ſy, na ſlužbu hleděti někomu, fregowati; für einen andern, ginému namlauwati; für ſeinen Sohn um jemandes Tochter, o něčj dceru pro ſyna žádati, požádati. b) um ein Amt, um einen Dienſt, ſtáti o auřad, o ſlužbu, dychtěti po auřadu, po ſlužbě. 2) v. a. těžiti; viel Heu, mnoho ſena skliditi, stěžiti. b) nagjmati; Soldaten, na wognu nagjmati, werbowati; mit Gewalt, bráti, wzýti na wognu; ſich anwerben laſſen, dáti ſe pod wogáky, na wognu.

Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Strany zdroje: II/430

Wetzen, v. n. ſſauſtati, třjti; ſich an etwas, ſe o něco. b) méſti, zametati; mit den Kleidern über die Gaſſe, ſuknj vlicy zametati. e) gezditi; mit dem Hintern, po prdeli. 2) v. a. brauſyti, břiditi; ein Meſſer, nůž.

Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.

Strany zdroje: II/436

Wille, m. wůle, voluntas; freyen Willen haben, na wůli mjti; Jemanden ſeinen freyen Willen laſſen, někomu na wůli nechati. b) er will ſeinen Willen haben, chce ſwau na wrchu poſtawiti. c) er hat es mit Willen gethan, vdělal to chtě, ſamochtě; Willens ſeyn, mjniti, toho aumyſlu býti, hodlati; in Willens, s tjm aumyſlem. d) Wider Willen, bezděky, nechtě; einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti; etwas für Willen nehmen, za wděk wzýti. 2) adv. pro; um Gottes, um des Himmels willen oder Willen, pro Boha, probůh; um deines Bruders willen, pro twého bratra.

Strany zdroje: II/436

Willfahren, v. a. po wůli býti; einem, někomu; einem in etwas, ſwoliti, přiwoliti, připuſtiti, dopuſtiti k něčemu.

Strany zdroje: II/453

Zeche, f. pořádek, cech; 2) Im Bergbaue, důl; die Zeche bauen, pawowati, naklá ati na hory. 3) řád, řada, pořádek; das Vieh nach der Zeche; um die Zeche hüthen, dobytek páſti po řadě, po pořádku; die Zeche iſt an das Dorf N., nynj ge řád na wſy N. 4) řad řád , cech; die Zeche bezahlen, zaplatiti řád; fig. zaplatiti řad řád , odneſti, zažjti, zakuſyti.

Strany zdroje: II/453

Zehe, f. pazaur; die Knoblauchzehe, pazaur čeſnekowý. 2) prſt v nohy; die große, palec v nohy; auf den Zehen gehen, po prſtech gjti, choditi.

Strany zdroje: II/453

Zehen, zehn, num. deſet, decem; vor zehn Wochen, před deſýti nedělemi; einer von zehen, geden z deſýti; Herr von zehen Häuſern, pán deſýti domů; die Zehn Gebote Gottes, deſatero Božj přikázanj; zu zehn, po deſýti.

Strany zdroje: II/454

Zehente, Zehent, adj. deſatý deſátý , decimus; zum Zehnten Mahle, po deſáté.

Strany zdroje: I/91

Be-, in den zuſammengeſetzten Verbis, ſo viel, als o, ob, po, v, za. Oft kann es nur durch einfache Verba gegeben werden.

Strany zdroje: II/455

Zeit, f. čas, tempus; die Zeit wird es lehren, čas to vkáže; laßt uns ſorgen, ſo lange es Zeit iſt, pečugme za čaſu; geſtern um dieſe Zeit, wčera těmi čaſy; mit der Zeit, čaſem; es iſt noch lange Zeit, geſſtě ge dlauho do čaſu; zu jetzigen Zeiten, za nyněgſſjch čaſů, dnů; alles nur auf eine Zeit, wſſecko gen na čas; die Zeit verderben, mařiti čas; zur andern Zeit, giným čaſem; laſſen ſie mir Zeit, nechagj mi na čas, na chwjli; Zeit genug, doſt čaſu; es iſt die höchſte Zeit, geſt ſwrchowaný čas; die Zeit iſt vorbey, čas minul; außer der Zeit, krom čaſu; zur rechten Zeit, w čas, w hod, w prawý čas; ſich in die Zeit ſchicken, propůgčowati ſe čaſu; čaſu ſſetřiti; nach der Zeit, po čaſe; zu Zeiten, čaſem, druhdy; bey Zeiten, záhy, ráno; Zeit genug, doſt záhy; Zeit meines Lebens, gaktě žiw, gakžiw; mittler Zeit, unter der Zeit, mezy tjm; vor Zeiten, před čaſy, někdy; zu meiner Zeit, za mých let; zu ſeiner Zeit, ſwým čaſem; liebe Zeit, naſtogte! 2) doba, chwjle, kdy; die Zeit wird mir lang, ſteyſká ſe mi; die Zeit vertreiben, chwjli vkrátiti; ſich Zeit nehmen, na chwjli ſobě dáti, vprázdniti ſe; er hat keine Zeit, nemá kdy, po chwjli; zu welcher Zeit? kterau chwjli? in kurzer Zeit, gen co newidět; zu gewiſſer Zeit, kdys, kdyſy, quondam; eine Zeit lang, doněkud, aliquamdiu; zu dieſer Zeit, tu dobu; von langer Zeit her, od dáwna; ſeit der Zeit, od té doby.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: II/461

Ziel, n. cýl; Ziel ſetzen, cýl meze wytknauti, vložiti; überſchreiten, překročiti; das Ziel verfehlen, cýle ſe chytiti; ſein Ziel erreichen, cýle dogjti. 2) lhůta; in drey Zielen, po třech lhůtách.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/471

Zugweiſe, adv. walně, ſtádně, haufně, po haufjch.

Strany zdroje: I/93

Beerben, děditi po někom, ſ. Erben.

Strany zdroje: II/473

Zunftweiſe, adv. po pořádcých, po pořádku.

Strany zdroje: II/474

Zurückbinden, v. a. po zadu ſwázati.

Strany zdroje: I/93

Befahren, v. a. befürchten, obáwati ſe. 2) einen Weeg, po ceſtě geti, vbjrati ſe; das Meer, přes moře ſe plawiti.

Strany zdroje: II/474

Zurückſitzen, v. n. po zpátku ſeděti.

Strany zdroje: II/480

Zwey, num. masc. dwa, dwá, duo; foem. et neut. dwě, duae, duo; vor zwey Jahren, přededwěma lety; von den zweyen einer, geden ze dwau; zweyer Freunde, dwau přátel; alle zwey, obadwa; zu zwey, po dwau, dwa a dwa.

Strany zdroje: II/481

Zweyte, adj. druhý, ol. wterý, alter; zum zweyten Mahle, po druhé.

Strany zdroje: II/481

Zweytens, adv. za druhé, po druhé, secundo.

Strany zdroje: II/482

Zwölftens, adv. po dwanácté.

Strany zdroje: I/95

egierde, Begier, f. žádoſt, dychtiwoſt, dychtěnj, baženj, chtjč; die Ruhmbegierde, žádoſt po ſláwě; die Geldbegierde, žádoſt po penězých.

Strany zdroje: I/11

Abſatz, m. odſada, odſazenj, sſazenj. 2) přeſtánj, přeſtáwka; ohne Abſatz austrinken, bez oddechu, bez přeſtánj, dauſſkem, na geden dauſſek wypiti. 3) Abſatz der Waare, odbyt na zbožj, dobrý prodag. 4) der Rede, čáſtka, djl, oddělenj. 5) an den Schuhen, kramflek, ſſpaljček, opatek, podpatek v obuwi. 6) in den Gärten, záhonek, hřádka w zahradě. 7) Abſatzweiſe, čáſtečně, po čáſtkách, na djly, na kuſy, po kuſých.

Strany zdroje: I/101

Bequemen, ſich, v. rec. chowati ſe, zachowati ſe, řjditi ſe podlé něčeho; er bequemte ſich nach meinem Willen, byl mi po wůli; er bequemt ſich zu allem, wſſemu ſe podáwá, ſe podrobuge, powoluge.

Strany zdroje: I/101

Bereit, adj. hotow, hotowý; ſich zu etwas bereit machen, k něčemu ſe přihotowiti, přichyſtati; bereit ſeyn, po hotowě býti. 2) wolný; ich bin zu allem bereit, kewſſemu gſem wolný. adv. —ě.

Strany zdroje: I/102

Bereitſchaft, f. hotowoſt; in Bereitſchaft haben, po hotowě mjti. 2) přjprawa.

Strany zdroje: I/102

Bergmänniſch, adj. hornický; adv. po hornicku.

Strany zdroje: I/108

Bethwoche, f. teyden po průwodnj neděli.

Strany zdroje: I/110

Bewerben, v. rec. ſich um etwas, ſnažiti ſe, vcházeti ſe o něco, po něčem vſylowati, požádati; um ein Mädchen, namlauwati ſy.

Strany zdroje: I/14

Abſeits, (zastaralé adv.) po ſtraně, ſtranau, ſeorſum.

Strany zdroje: I/117

Blick, m. der Sonne, bleſk; des Silbers, leſk, leſkot. 2) pohled, wzezřenj, adſpectus; der Augenblick, okamženj. Einen Blick auf etwas werfen, na něco pohljdnaut; einander heimliche Blicke geben, po očku na ſebe ſe djwati; jemanden mit einem ſcheelen Blicke anſehen, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; durch Blicke mit jemanden reden, očima mluwiti.

Strany zdroje: I/117

Blicken, 1. v. n. blýſkati ſe, blyſſtěti ſe. Die Sonne blickt durch die Wolken, ſlunce blyſſtj ſe, ſwjtj ſkze oblaky; das Silber blickt, ſtřjbro leſkne ſe. 2) fig. vkázati ſe, wyſkytnauti ſe; laß dich nicht vor mir blicken, nechoď mi na oči. 2. v. a. pohleděti, wzezřjti; nach etwas blicken, po něčem očima mrſkati, mit den Augen, mjhati, mžjknauti, pokynauti.

Strany zdroje: I/119

Blutgier, f. žádoſt, dychtiwoſt po krwi.

Strany zdroje: I/15

Abſpeiſen, v. n. dogjſti, pogjſti, po gjdle býti. 2) v. a. nakrmiti, pokrmiti, pokrmem naſytiti. 3) Jemanden mit leeren Worten und eiteln Verſprechungen abſpeiſen, někoho lahodnými ſlowy a marnými ſliby vkogiti, z prázdna odbyti.

Strany zdroje: I/119

Bludsfreund Blutsfreund , m. krewnj přjtel, přjtel po krwi, consanguineus.

Strany zdroje: I/121

Böhmiſch, adj. čeſký, adv. čeſky, po čeſku. Das ſind ihm böhmiſche Dörfer, to geſt mu neznámo, diwné.

Strany zdroje: I/127

Brockenweiſe, adv. po drobtech.

Strany zdroje: I/132

Bürgerlich, adj. měſſťanſký, měſtſký, ſauſedſký, adv. —ſky, po měſſťanſku, po měſtſku, po ſauſedſku.

Strany zdroje: I/133

Cadet, m. panáček po prwnjm rozený, bratr mladſſj, kadet.

Strany zdroje: I/134

Cantonieren, v. a. po wſech ležeti.

Strany zdroje: I/137

Dahin, adv. tam, na to mjſto, k tomu, na to. Er iſt dahin, geſt po něm; unſere Freuden ſind dahin, radoſti naſſe pominuly. Es ſtehet dahin, kdo wj.

Strany zdroje: I/138

Daran, adv. na tom; w tom, na to, po něm, z toho, při něm. Ich weiß nicht, wie ich daran bin, newjm, gak to ſemnau ſtogj.

Strany zdroje: I/138

Darnach, adv. po tom, po té, po něm, po nj. 2) podlé toho, podlé nj. 3) o to, o ně.

Strany zdroje: I/142

Deutſch, adj. německý, adv. německy; deutſch, die deutſche Sprache, němčina; ich verſtehe kein Deutſch, nerozumjm německy; auf deutſch, po německu. Der Deutſche, němec; die Deutſche, němkyně.

Strany zdroje: I/146

Dritte, adj. třetj, tertius; zum drittenmale, po třetj, tertia vice.

Strany zdroje: I/146

Drohen, v. n. hrozyti, wyhrožowati, po rozyti, pohrůžky činiti, minari. 2) fig. das Haus drohet den Einfall, dům geſt na zbořenj, na ſpadnutj. Das Drohen, wyhrožowánj; die Drohung, pohrůžka, mina; Drohworte, pohrůžčiwá řeč, hrozba.

Strany zdroje: I/147, I/148

Durch, 1. præp. ſkrze, ſkrz, per, per medium; durch die Mauer, ſkrze zeď. 2) přes, trans, per; durch den Bach, přes řeku, durch den Wald, přes (ſkrze) les; die 148 ganze Nacht durch, hindurch, přes celau noc, durch alle Jahrhunderte, po wſſecky wěky. 3) iſt es ein Mittel, ſo ſteht im Böhm. der Inſtrumental: durch Geld, penězy, dadurch, tjm; durch Bitten, proſſenjm; durch die Thüre gehen, dweřmi gjti; durch das Fenſter ſehen, oknem ſe djwati. 4) durch einander, weſměs; alles durch einander mengen, wſſecko w hromadu ſmjſyti. 2. adv. naſkrz, weſkrz; die Schuhe ſind durch, ſtřewjce gſau naſkrz, durch und durch, naſkrz, weſkrz a weſkrz, zcela. 3. præp. inſep. in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, pro, pře, per, trans.

Strany zdroje: I/151

Durſten, v. n. žjžniti, (žjžněti), žjžen žjžeň mjti. Mich durſtet, chce ſe mi pjti. 2) nach Ehre, po cti dychtiti.

Strany zdroje: I/152

Edelmänniſch, adj. zemanſký, adv. po zemanſku, zemanſky.

Strany zdroje: I/20

Abzug, m. plur. —züge. 1. ſ. Abziehung. Seine Karte gleich in den erſten Abzügen verlieren, hned w prwnjch ſnětjch prohrati. Nach Abzug aller Unkoſten, po ſrážce wſſech vtrat, po ſtaženj wſſeho nákladu. 2. odchod, odgitj, odtáhnutj, odtaženj. Abzug nehmen, odtáhnauti, odtrhnauti. 3. Abzüge im Weinbaue, rozwody. 4. gazýček, gimž ſe ručnice ſpauſſtj, ſ. Abdruck. 5. ſpád, ſtok wody, das Waſſer hat keinen Abzug, woda nemá ſpádu, ſtoku.

Strany zdroje: I/153

Ehrbegierde, f. cti žádoſt, dychtiwoſt, tauženj po cti.

Strany zdroje: I/154

Ehrgeiz, m. hrdoſt, nezrjzená nezřjzená cti žádoſt, dychtiwoſt po cti.

Strany zdroje: I/154

Ehrgeizig, adj. hrdý, cti žadoſtiwý, welmi po cti dychtiwý, po cti lákagjcý; adv. hrdě.

Strany zdroje: I/155

Eigennützig, adj. wlaſtnjho zyſku žádoſtiwý, wlaſtnj zyſk wyhledáwagjcý, po wlaſtnjm vžitku dychtiwý. adv. s žádoſtj zyſku wlaſtnjho.

Strany zdroje: I/156

Einander, adj. einer den ander, geden druhého; einer dem andern, geden druhému. 2) ſe, ſobě; wir begegneten einander, potkali gſme ſe. Sie hindern einander, překážegj ſobě. Einander lieben, weſpolek ſe milowati. Mit Vorwörtern: an einander, k ſobě, při ſobě; auf einander, po ſobě, na ſobě; aus einander werfen, rozházeti; mit einander, ſpolu; nach einander, po ſobě; von einander, od ſebe; über einander, na ſobě, na hromadu; unter einander, do hromady.

Strany zdroje: I/160

Einheimiſch, adj. domácý. adv. po domácku.

Strany zdroje: I/21

Acht, numer. oſm, octo, acht Männer, oſm užů, acht Kinder, oſmero djtek; je acht, zu acht, po oſmi, octoni, jeder empfing 8 Pfennig, doſtali po oſmi penězých; der Achte, oſmý, oſmá, oſmé, octauus; zum achten, achtens, po oſmé, octauo; die Acht, oſmička, sl. oſmerka; ein Achter, oſmák, octonio.

Strany zdroje: I/22

Achtens, adv. po oſmé, octavo.

Strany zdroje: I/165

Einſchlagen, 1. v. a. wrazyti, wrážeti, zarazyti, zatlaucy, wpráti. 2) Die Fenſter, roztlaucy, roztřjſkati, rozrazyti; die Zähne, wytlaucy, wyrazyti. 2) Bey den Webern, wetkati. 3) zawřjti, zaobaliti, obložiti. 4) Den Rock, založiti. 2. v. n. Mit dem Hülfsworte haben: ruku nač dáti. 2) vom Blitze, vhoditi, vdeřiti, praſſtiti. 3) začjti kopati. 4) einen Weg, po ceſtě kráčeti, ceſtau gjti. 5) in etwas, patřiti k něčemu, týkati ſe něčeho. Mit dem Hülfsworte ſeyn: wrazyti ſe. 2) gerathen, podařiti ſe, zdařiti ſe.

Strany zdroje: I/166

Einſchroten, v. a. ſpauſſtěti po ljhách.

Strany zdroje: I/22

Achthundert, oſm ſet, octingenti; je achthundert, po oſmi ſtech, octingeni; der achthundertſte, oſmiſtý, octingenteſimus; achthundertmal, oſmſetkrát, octingenties; achthunderttauſend, oſm ſet tiſýců, octingenta millia.

Strany zdroje: I/167

Einſiedleriſch, adj. pauſtewnický; adv. po pauſtewnicku, pauſtewnicky.

Strany zdroje: I/22

Achtmal, adv. oſmkrát, sl. oſem rázů, octies; zum achten Male, po oſmé, sl. po oſmý ráz, octauum; achtmalig, adj. po oſmkrát opětowaný.

Strany zdroje: I/169

Eintröpfeln, v. a. wkapati, nakapati, po kapkách ljti.

Strany zdroje: I/169

Einzeln, adj. & adv. geden, po gednom, každý zwláſſť, geden po druhým. Singulus. 2) fig. ſamotný, po různu, o ſamotě. Es fallen nur einzelne Tropfen, gen pokrápá, po kapkách prſſj. 3) gednoduchý. 4) Ein einzelner Menſch, geden člowěk ſám, ſamotný, t. g. neženatý. Einzelnes Geld, drobné penjze.

Strany zdroje: I/22

Achtzehen, achtzehn, oſmnáct, oſmnácte, duodeviginti; je achtzehn, po oſmnácti, duodeviceni; der achtzehnte, oſmnáctý, duodeviceſimus; achtzehnmal, oſmnáctekrát, sl. oſemnáct rázů, duodevicies; achtzehnmal hunderttauſend, oſmnácte ſet tiſýců, duodevicies centum millia.

Strany zdroje: I/22

Achtzig, oſmdeſáte, oſmdeſát, octoginta; je achtzig, po oſmdeſáti, octogeni.

Strany zdroje: I/173

Engliſch, adj. Engländiſch, anġlický, anglicus; adv. anġlicky, po anġlicku.

Strany zdroje: I/183, I/184

Erkennen, v. a. znáti, poznati, poznáwati, ſeznati, rozeznati, cognoſcere. Einem etwas zu erkennen geben, někomu něco nawrcy. Die erkannte Wahrheit, poznalá prawda. Jemanden an ſeiner Stimme, an ſeinem Gange erkennen, někoho po hlaſu, po chůzy poznati. 2) vznati, vznáwati, agnoſcere, perſpicere. Mit Danke erkennen, wděčně vznati, jemanden für ſeinen Freund, někoho za 184 ſwého přjtele vznáwati; etwas für billig, něco za ſluſſné. 3) gerichtlich erkennen, práwně rozeznati, za práwo nalezti, rozſauditi. 4) daraus kann man erkennen, z toho ſe může poznati, wyrozuměti.

Strany zdroje: I/184

Erkundigen, v. a. wyzwjdati, ohledati. Sich auf etwas, ptáti ſe, wyptáwati ſe po něčem, na něco. Die Erkundigung, ohledánj, wyzwjdánj, wyptáwánj.

Strany zdroje: I/186

Ernde, Erndte, Ernte, f. klizenj, žeň, sl. žatwa. 2) die Erndezeit, žně, pl. Nach der Ernde, po žnjch.

Strany zdroje: I/23

Adelig, adj. vrozený, zemanſký; von adeliger Geburt, zemanſkého rodu, vrozenec, ſſlechtic, wládyka, zeman. 2. ſtatečný, vdatný, nobilis, generoſus, nobili genere; adv. zemanſky, po zemanſku, ſtatečně, vdatně.

Strany zdroje: I/186

Erpicht, adj. auf etwas, žáden něčeho, zapálený, zarytý do něčeho, přjliš dychtiwý. Erpicht ſeyn, sl. ſladčiti, po něčem.

Strany zdroje: I/193

Fahne, f. praporec, korauhew, sl. záſtawa, vexillum; dim. das Fähnchen, Fähnlein, praporeček, korauhwička. 2) Die Windfahne, krokwička. 3) peřj po obau ſtranách brku. 4) v myſliwců, ocas zagečj, pýrko. 5) Das Fähnchen, tenátka.

Strany zdroje: I/24

After, zaſtaralá præpoſ. po- za- wyznamenáwagjcý, gjžto ſe nynj toliko w ſpogenj s ginými ſlowy vžjwá, ku přjk. Aftergeburt, co po porodu přicházý, lůžko. Afterbier, zadnj piwo, patoky. Aftergetraide, zadnj, ſſpatněgſſj obilj, sl. pozadek. Afterliebe, neprawá láſka.

Strany zdroje: I/204

Flattiren, v. a. pochlebowati někomu, po ſrſti hladiti, ſ. Schmeicheln.

Strany zdroje: I/208

Folgen, v. n. náſledowati, za někým gjti, naſtupowati, poſtupowati, ſequi; einem auf dem Fuße, w patách (w zápětj) za někým gjti. Ein Unglück folgt auf das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. Folgender Maßen, náſledugjcým způſobem, takto. 2) poſlauchati, poſlechnauti, obedire; anderer Rathe folgen, po radě giných poſtupowati; der Vernunft, podlé rozumu pokračowati, rozumem ſe řjditi.

Strany zdroje: I/209

Forſchen, v. n. nach etwas, pilně ſe ptáti po něčem, wyptáwati, ſciſcitari. 2) zpytowati, ſkaumati, ſcrutari. Das Forſchen, wyptáwánj, zpytowánj, ſkaumánj.

Strany zdroje: I/210

Fragweiſe, adv. po otázkách, w otázkách.

Strany zdroje: I/210

Fragen, v. a. jemanden, ptáti ſe, zeptati ſe, optati ſe, tázati ſe, otázati ſe někoho, interrogare; nach etwas, ptáti ſe po něčem, nač; um Rath fragen, s někym radu bráti, poraditi ſe, někoho za radu žádati. 2) imp. es fragt ſich, geſt otázka, gedná ſe o tom. 3) fig. nach niemanden fragen, na žádného nedbati; er fragt nichts nach dem Gelde, nic ſobě peněz newſſjmá, o penjze neſtogj; er fragt den Henker darnach, čerta dbá o to, na to. Das Fragen, ptanj, tázánj.

Strany zdroje: I/211

Franzöſiſch, adj. francauzſký, adv. francauzky, po francauzſku.

Strany zdroje: I/211

Frauen-, ženſký: nach der Frauen Weiſe, po ženſku; Frauensperſon, Frauenbild, ženſká oſoba; Frauenkloſter, panenſký kláſſter. 2) Frauenkirche, Frauentag, koſtel, ſwátek panny Marye.

Strany zdroje: I/26

All, aller, alle, alles, wſſecek, wſſecken, wſſecka, wſſecko, wſſe, vulgo wſſechen, wſſechna, wſſechno, omnis, quisque; alle beyde, oba, obadva, vterque, ambo; vor allen Dingen, předewſſjm; ohne alle Barmherzigkeit, bezewſſeho miloſrdenſtwj. 2. každý, quisque, ſingulus; alle Tage, každý den, každého dne, quotidie, ſingulis diebus; alle fünf Jahre, každých pět let, každého pátého roku, quinto quoque anno; alle drey Stunden, každau třetj hodinu, každé třetj hodiny. 3. celý, á, é, weſſkeren, weſſkera, weſſkero, alle Welt, celý ſwět, weſſkeren ſwět, vniuerſus mundus; alles Böhmen, celé Čechy, weſſkera česká země. 4. konec, po wſſem, der Wein iſt ſchon all, giž geſt po wjně; es iſt ſchon alles, giž geſt po wſſem, jam eſt finis; bey alle dem, nicméně, nihilominus.

Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.

Strany zdroje: I/26

Allemal, adv. wždycky, pokaždé, každého čaſu, po wſſe čaſy, ſemper, omni tempore; allemal wenn, kdykoli, quotiescunque; es kamen allemal zwey, einer, po dwau, po gednom přicházeli, bini, ſinguli venerunt; allemal am ſechſten Tage, w každý ſſeſtý den, ſexto quoque die. 2. giſtě, owſſem, nepochybně, certo.

Strany zdroje: I/214

Fröſteln, v. n. zymu pocýtiti; mich fröſtelt, gde po mně mráz.

Strany zdroje: I/215

Fuchsſchwanz, m. liſſčj očas ocas . 2) fig. pochlebowánj; den Fuchsſchwanz ſtreichen, pochlebowati, po ſrſti hladiti, liſſčj ocas prodáwati, lahoditi, lichotiti ſe. 3) pochlebnjk. 4) der Fench, bér, panicum. 5) koniklec, alopecurus, Wel.

Strany zdroje: I/216

Fügen, 1. v. a. ſpogiti, ſpogowati, conjungere. 2) fig. hinzufügen, připogiti, adjungere; přidati, přiložiti. 3) zřjditi, zpořádati, ordinare. 4) rec. ſich fügen, přiſluſſeti, ſluſſeti, conuenire. 5) rec. přihoditi, dáti ſe, vdati ſe, accidere. 6) ſich in etwas, hoditi ſe, něčemu ſe podati. 2. v. n. einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti, propůgčiti ſe, morem gerere.

Strany zdroje: I/217

Fünfte, adj. pátý, quintus; zum fünften Male, po páté, po páty.

Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.

Strany zdroje: I/219

Fürſtlich, adj. knjžecký, knjžecý. adv. po knjžecku, knjžecky.

Strany zdroje: I/220

Fußſtapfen, m. ſſlepěge, ( vulgo ſſlápota, ſſlak), ſtopa, ol. ſtupěge, veſtigium. In eines Fußſtapfen treten, po ſſlepěgjch někoho kráčeti; ſſlepěgj náſledowati.

Strany zdroje: I/221

Gällen, v. n. znjti, hučeti; die Ohren gällen mir, znj mně w vſſjch; das ganze Haus gällte, po celém domě ſe rozljhalo.

Strany zdroje: I/224

Gauckleriſch, adj. keykljřſký; adv. po keykljřſku.

Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.

Strany zdroje: I/229, I/230

Gehen, v. n. irr. ich ging, bin gegangen, gjti, choditi, ire; an einer Krücke gehen, o berli choditi; ſich müde gehen, vgjti ſe; durch vieles Gehen erlangen, wychoditi; — verlieren, prochoditi; nach Hauſe gehen, domů gjti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; den Trab gehen, kluſem gjti; geh’ deinen Weg! gdi po ſwých! zu Fuße gehen, pěſſky gjti; vor die Obrigkeit gehen, v wrchnoſti ſe vcházeti; davon gehen, vgjti, prchnauti; auf Reiſen gehen, na ceſtu ſe wydati; irre gehen, blauditi, zablauditi. 2) fig. zu Grunde gehen, na myzynu přigjti; an die Hand gehen, pomáhati, na ruku gjti; in ſich gehen, do ſebe wſtaupiti, gjti; mit Stillſchweigen vorbeygehen, mlčenjm pominauti; in einer Sache vorſichtig gehen, opatrně ſobě w něčem počjnati; laß mich gehen! nech mne; laß ihn gehen, puſť ho; müßig gehen, zaháleti; ſchwanger gehen, s autěžkem býti; verlohren gehen, ztratiti ſe; zahynauti; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, rozbiti ſe; der Teig geht zu viel, těſto tuze kyne; es gehen zwey Maaß hinein, dwa máſy tam wegdau; viel darauf gehen laſſen, mnoho propleytwati, proheyřiti; es geht auf mich, mne ſe to týká; der ganze Tag gehet darauf, celý den ſe tjm ztráwj; vor ſich gehen, 230 začjti ſe, průchod mjti. 3) djti ſe; ſo geht es, tak ſe děge, ſtáwá; es geht ihm ſchlecht, zle ſe mu wede; wie geht es ihnen, gak ſe magj, gak ſe gim wede; es geht auf Leben und Tod, o hrdlo, o žiwot běžj. Das Gehen, chůze, chozenj, gitj; im Gehen, chodě, chodjc.

Strany zdroje: I/231

Geitzen, 1. v. n. lakoměti, ſkrbiti ſobě, dychtěti, taužiti po něčem. 2. v. a. zuſammen geitzen, ſháněti.

Strany zdroje: I/233

Gelüſten, v. n. bažiti po něčem, požádati, zachtjti ſe, appetere, deſiderare; es gelüſtet mich darnach, chce ſe mi toho.

Strany zdroje: I/29

Altdeutſch, adj. ſtaroněmecký, adv. ſtaroněmecky, po ſtaroněmecku.

Strany zdroje: I/238

Geſchehen, v. n. irr. du geſchieheſt, ich geſchahe, bin geſchehen, ſtáti ſe, djti ſe, ſtáwati ſe, přihoditi ſe, zběhnauti, fieri; es iſt ihm Unrecht geſchehen, ſtala ſe mu křiwda; zu geſchehenen Sachen muß man das Beſte reden; co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže; geſchehen, ſtalý, dálý; die Arbeit iſt bereits geſchehen, djlo giž ſe ſkončilo, wykonalo. 2) Ich muß es geſchehen laſſen, muſým toho tak nechati, to připuſtiti. 3) fig. Es iſt um ihn geſchehen, geſt po něm weta, geſt po něm.

Strany zdroje: I/29

Altgläubig, adj. ſtarowěrný, ſtarowěrſký; adv. ſtarowěrſky, po ſtarowěrſku.

Strany zdroje: I/240

Geſellig, adj. towaryšſký, družebný, ſociabilis, adv. po towaryšſku.

Strany zdroje: I/29

Atmodiſch, adj. ſtaromódný, á, é; adv. po ſtaré módě, podlé ſtaré módy.

Strany zdroje: I/29, I/30

Altväteriſch, adj. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſta 30 rožitný, priſcus, adv. po ſtarodáwnu, po ſtaroſwětſku, ſtarožitně, more antiquo.

Strany zdroje: I/30

Altvetteliſch, altweiberiſch, adj. babſký, anilis; adv. babſky, po babſku, aniliter.

Strany zdroje: I/30

Amazoniſch, adj. amazonſký; Amazonenkleid, amazonſké raucho; adv. po amazonſku.

Strany zdroje: I/247

Gleich, adj. rowný, rectus, æqualis; etwas gleich machen, něco rownati, ſrownati; dem Erdboden gleich machen, ſrownati s prſtj; er iſt nicht meines gleichen, nenj mně roweň; er hat nicht ſeines gleichen, nemá ſobě rowného; gleich und gleich geſellt ſich gern, rowné s rowným rádo táhne zaroweň; doba k době, rownj k ſobě. 2) ſtegný, æqualis; er iſt mir an Alter gleich, geſt w mých letech, gſme gednoho ſtářj, gſme wrſtewnjcy; ſie ſind ſich an Größe gleich, na wegſſku gſau ſobě ſtegnj; gleiche Strafe leiden, ſtegnau pokutu neſti. 3) týž, tentýž, idem; gleicher Geſtalt, týmž způſobem, nápodobně; zu gleicher Zeit, gednoho a téhož čaſu; es iſt mir alles gleich, mně geſt wſſe gedno. 4) podobný, ſimilis; fig. er ſiehet ſich nicht mehr gleich, nenj ſobě wjce podobný. Adv. rowně, zrowna; das Brod gleich ſchneiden, chléb zrowna krágeti. 2) ſtegně, gednoſtegně; ſie ſind gleich reich, ſtegně gſau bohatj; das iſt gleich viel, geſt gedno, tolikéž. 3) gako; du blüheſt gleich der Roſe, kweteš gako růže. 4) práwě; es iſt gleich ſo groß, ſo breit, práwě geſt tak weliké, ſſiroké; hier kommt ſie gleich, tu práwě gde. 5) hned, w tu chwjli, teď, záhy; gleich nach dem Eſſen, hned po obědě. Conj. třebas, ač, ačkoli; iſt er gleich nicht ſo groß, ſo — ačkoli nenj tak weliký; třebas nebyl tak weliký, ſ. Obgleich, Wenngleich.

Strany zdroje: I/248

Gleiten, v. irr. n. ich glitt, bin geglitten, lehce běžeti, geti; der Schlitten gleitet auf dem Eiſe, ſáně běžj po ledě. 2) klauznauti, ſklauznauti; der Ochs iſt geglitten, wůl ſklauzl. 3) fig. kleſnauti, pokleſnauti. 2. mit haben, ſklauzati ſe, klauzati ſe; ſie haben den ganzen Tag geglitten, celý den ſe klauzali.