Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/284

Himmel-, nebeſký: Das Himmelreich, králowſtwj nebeſké. 2) do nebe: himmelſchreyend, adj. do nebe wolagjcý. 3) Himmelan, Himmelwärts, k nebi, k nebeſům. 4) Himmelbett, poſtel s nebeſy.

Strany zdroje: I/317

Kindbett, n. omlazenj, kaut, ſſeſtineděle, pl. ol. & mor. poloh, sl. poſtel, puerperium; ins Kindsbett kommen, ſlehnauti, do kauta ( sl. do poſtele) přigjti, na omladcých býti.

Strany zdroje: I/317, I/318

Kinder-, děcký, djtěcý; Kinderbett, děcká 318 poſtel; Kinderbrey, kaſſe pro děti. 2) Kinderalter, dětinſký wěk, infantia. 3) na děti, Kinderruthe, metla na děti, mor. chabowina. 4) Kindertaufe, křeſt djtěte.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/32

Männiſch, adj. mužný, ein einmänniſches Bett, poſtel gednomužná, pro gednu oſobu.

Strany zdroje: I/57

Aufbetten, v. a. poſtlati, poſtel vſtlati, vſtjlati, ſternere lectum.

Strany zdroje: II/100

Pracht-, náherný nádherný , ſtkwoſtný; das Prachtbett, nádherná poſtel.

Strany zdroje: II/108, II/109

Ranzen, I. v. n. hmožditi ſe; im Bette herum, w poſteli ſe hmožditi. 2) roztahowati ſe, se extendere. 3) běhati ſe, 109 honiti ſe, peleſſiti ſe; von Schweinen, baukati ſe, chrauti ſe. II. v. a. hmožditi; das Bett zu Schanden, poſtel zhmožditi, zchrauniti.

Strany zdroje: II/120

Reiſe-, ceſtný; die Reiſegeſellſchaft, ceſtné towaryšſtwo. 2) na ceſtu; das Reiſebett, poſtel na ceſtu; das Reiſekleid, ſſaty na ceſtu.

Strany zdroje: II/202

Sechswochen, pl. ſſeſtineděle, kaut, mor. poloh, sl. poſtel, puerperium; in die Sechswochen kommen, přigjti do kauta, slehnauti.

Strany zdroje: II/213

Siedel, m. et f. žjdle, zawěracý poſtel.

Strany zdroje: II/222

Spännig, adj. ſpřežený; ein ſechsſpänniger Wagen, ſſeſtiſpřežný wůz. 2) ložný; Einſpänniges Bett, gednoložná poſtel.

Strany zdroje: II/246

Sterbebett, n. ſmrtedlná poſtel.

Strany zdroje: II/254

Strampeln, v. n. et a. cupati, hmožditi; das Bett zu Schanden ſtrampeln, poſtel zhmožditi, zchrauniti.

Strany zdroje: II/279

Todbett, n. ſmrtedlná poſtel.

Strany zdroje: II/305

Uiberziehen, v. n. přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přetáhnauti, illuc trahere. b) powlécy, powljknauti; ein Bett, poſtel. c) pomlázeti ſe, powlákati ſe, mračiti ſe; der Himmel ſich, nebe. d) potáhnauti, přetáhnauti; mit Gold, Leder, zlatem, kožj. e) Ein Land mit Krieg, nepřátelſky do země wtrhnauti.

Strany zdroje: II/310

Ummachen, v. a. předělati; das Bett, poſtel. 2) přiwázati, zawázati; die Schürze, záſtěru.

Strany zdroje: II/359

Verranzen, v. a. zhmožditi, zchrauniti, das Bett, poſtel.

Strany zdroje: II/417

Weich, adj. měký (měkký) mollis; ſehr weich, měkaučký; Brod, Bett, Getreide, Holz, Waſſer, chléb, poſtel, obilj, dřjwj, woda; weiche Eyer, wegce na měko; ein Ey weich ſieden, wegce na měko wařiti. 2) Flüßig, židký; weiche Speiſen, židká gjdla; weich machen, měkčiti, změkčiti; — werden, měkčeti, měknauti, změknauti, von Wetter, Waſſer, odmokati, moral. das Herz weich machen, obměkčiti ſrdce; adv. měkce; ſehr, měkaučce.

Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Strany zdroje: II/441

Wochenbett, a. n. poſtel ſſeſtinedělky. 2) kaut, ſſeſtineděle, pl. sl. poloh.

Strany zdroje: II/480

Zweymänniſch, adj. dwaumužný; pro dwě oſoby; ein zweymänniſches Bett, poſtel pro dwě oſoby.

Strany zdroje: II/481

Zweyſpännig, adj. o dwau konjch, dwogſpřežný; ein Wagen, wůz. 2) pro dwě oſoby; ein Bett, poſtel.

Strany zdroje: I/109

Bett, n. lože, lůže, dim. Bettchen, lůžko. 2) das Bettgeſtelle, poſtel; dim. poſtýlka. 3) das Federbett, peřina; das Oberbett, ſwrchnice, Unterbett, ſpodnice. 4) eines Fluſſes, řečiſſtě.

Strany zdroje: I/109

Bettgeſtelle, n. poſtel.

Strany zdroje: I/163

Einmänniſch, adj. ein einmänniſches Bett, poſtel na gednoho muže, pro gednu oſobu.

Strany zdroje: I/197

Faulbett, n. polednj lůžko, poſtel k zahálenj, ſcinipodium.

Strany zdroje: I/225

Gebett, n. poſtlánj, poſtel.

Strany zdroje: I/232

Gelinde, adj. měký, hladký; gelinde Haut, hladká kůže; gelindes Bett, měká poſtel; ein gelinder Regen, tichý deſſtjček; gelinde Wärme, mjrné teplo; gelinder Wein, lahodné wjno; gelindes Lüftchen, powlowný wětřjček; gelinde Strafe, malá, mjrná pokuta; Gelindes Wetter, lewné powětřj; gelinde Arzeney, lehké lékařſtwj; ſie ſind zu gelinde gegen ihn, tuze mu howjte, powolugete. adv. hladce, měkce.