Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/251
Gottſelig, adj. pobožný, nábožný, pius; 2) nebožtjk; mein gottſeliger Vater, nebožtjk můg otec; meine gottſelige Mutter, nebožka má matka. adv. —ně.
Strany zdroje: I/33
Andächtig, adj. nábožný, pobožný, zbožný, pius, religioſus; adv. nábožně, pobožně.
Strany zdroje: II/36
Maul-, hubau; der Maulchriſt, křeſťan hubau; der Maulfreund, přjtel hubau; Maulfromm, pobožný hubau, na oko.
Strany zdroje: II/44
Milde, mild, adj. měký, měkký, lenis: mildes Leder, měká kůže: 2) fig. lahodný; milder Wein, lahodné wjno. 3) powlowný, tichý; milder Regen, powlowný déſſť; ein milder Vater, powlowný, laſkawý otec. 4) nábožný, pobožný, pius; milde Stiftungen, ſſtědré nadánj, pobožné odkazy, záduſſj, adv. lahodně, miloſtně, laſkawě, tjſſe.
Strany zdroje: II/156
Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle po oby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.
Strany zdroje: II/216, II/217
So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.
Strany zdroje: II/362
Verſchlingen, v. a. zamáſti, zapleſti, zamotati. 2) pohltiti; polknauti; deglutire; mehrmahl, polykati. 3) fig. prožrati; ſein Gut mit Huren, ſtatek ſwůg s kurwami. b) ſehltiti, ſehlcowati; der Gottlosſe den Frommen, bezbožný pobožného. c) pozřjti; eine Sylbe, ſlabyku, ſlowo. d) polknauti, polykati; etwas mit Augen, něco očima.