Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/261

Hacke, f. das Hacken, kopánj, ſſintowka, pastinatio; die zweyte Hacke im Weinbaue, kopánj pod zeleno, repastinatio. 2) eine Axt, ſekera, ſekyra, ſecuris; dim. das Häckchen, Häcklein, ſekýrka; die Hacke der Wallachen in Mähren, obuch, obuſſek; die Felgenhacke, laukotnice. 3) krace, motyka, ligo; ſ. auch Radehacke, Spitzhacke, Feilhacke, u. ſ. w.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/271

Häufeln, v. a. na hromadu dáwati; das Heu, kopiti. 2) mit Karten, pod hromádky hráti.

Strany zdroje: I/271

Häufelſpiel, n. das Häufeln, hra pod hromádky.

Strany zdroje: I/305

Jedoch, conj. ale, wſſak; wſſak ale; alebrž; předce wſſak; es ſchmeckt bitter, jedoch es iſt nichts Böſes, hořce to chutná, ale nic to zlého nenj; ich erlaube es dir, jedoch unter der Bedingung, dowolugi ti to, wſſak pod tau (s tau) wýminkau.

Strany zdroje: I/339

Krümeln, v. a. Krummen, drobiti; in die Suppe, pod poljwku nadrobiti.

Strany zdroje: I/339

Krummbeinig, adj. křiwonohý, ſſantawý, paťhawý, paťchawý, belhýňawý, ſſmaťhawý, varus; der die Beine einwärts krumm hat, klečatý, pod ſe křiwonohý, rozlezlonohý, vatius.

Strany zdroje: II/8

Lauberhütte, f. ſtánek pod zelenau.

Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.

Strany zdroje: II/65

Naſe, f. nos, nasus; dim. das Näschen, noſek, noſýček; eine große, chrapáč, frňak; eine große Naſe bekommen, noſatěti; der eine große N. hat, noſál, noſáč; durch die Naſe reden, huhňati, ňuhňati; der Naſe nach, za noſem; das ſticht ihm in die Naſe, to mu gde pod nos, pod fauſy; laß die Naſe davon, čuc macku, nepleť ſe do toho.

Strany zdroje: II/77

Obhut, f. ochrana; in Obhut nehmen, pod ochranu wzýti.

Strany zdroje: II/80

Ohr, n. vcho, auris; dim. das Oehrchen, auſſko; der lange Ohren hat, vſſatý, vſſáč, vcháč; die Ohren klingen, w vſſjch znj. fig. hinter die Ohren ſchlagen, závſſek dáti; das Fell über die Ohren ziehen, odřjti, odřihoſtem býti; bis über die Ohren in Schulden ſtecken, až pod vſſi w dluzých wězeti; Jemanden bey den Ohren kriegen, za vſſi, za počeſy popadnauti; die Ohren hängen laſſen, vſſi ſchljpiti; die Ohren ſpitzen, vſſima ſtřihati, vſſj naſtawiti; daß die Ohren gällen, křičeti až vſſi brnj; in die Ohren blaſen, do vſſj napjſkati, nadýmati; zu Ohren kommen, doſlechnauti, naſlechnauti, zaſlechnauti; geneigtes Ohr leihen, laſkawého vcha propůgčiti, nakloniti, nachýliti; Alles war Ohr, každý naſtawil vſſj. 2) Im Buche, Eſelsohr, warhánky.

Strany zdroje: II/99

Polſter, m. polſſtář. dim. das Polſterchen, polſſtářjk, polſſtářjček; der Kopfpolſter, polſſtář pod hlawu.

Strany zdroje: II/115

Rechtsſtändig, adj. pod prawomocnoſt náležegjcý.

Strany zdroje: II/122

Rente, f. Renten, pl. důchod, reditus; ein Kapital auf Renten legen, penjze pod aurok dáti.

Strany zdroje: II/130

Roſe, f. růže, Eryspelas. 2) růže, rosa Lin. etwas unter der Roſe anvertrauen, něco pod pokličkau ſwěřiti, sub rosa. 3) Am Hirſchgeweihe, růže. 4) Die Roſe von Jericho, jerichowá růže ? Anastatica Lin. dim. das Röschen, růžička.

Strany zdroje: II/136

Rüſtbock, m. koza pod leſſenj.

Strany zdroje: II/156

Schein, m. der gedritte Schein, třjhranjk; der gevierte, čtwerhranjk, geſechſte, ſſeſtihranjk. 2) ſwětloſt; der Märzſchein, březnowá ſwětloſt. 3) záře; Ein Schein am Himmel, záře na nebi; der Mondſchein, záře půlnočnj; der rothe Schein, čerwánky; der weiße bey der Nacht, blikawa, záplawa. 4) fig. podoba, twárnoſt, species; nápodobnoſt, apparentia; er hat den Schein eines ehrlichen Mannes, má podobu poctiwého muže. 5) zámyſl, oko, barwa, praetextus; zum Schein, gen na oko, na pohled, na bjlo; unter dem Scheine, pod zámyſlem, pod fochem. 6) wěnec; der Schein eines Heiligen, paprſſlky. , wěnec okolo hlawy Swatých. 7) liſt, wyſwědčenj, pjſemnoſt, vpſánj; der Taufſchein, křticý liſt; Jemanden einen Schein geben, někomu dáti pjſemnoſt, vpſánj, wyſwědčenj.

Strany zdroje: II/159

Scherz, m. žert, ſſprým, jocus; dim. Scherzchen, n. žertjk, žertjček, ſſprýmek; ohne Scherz, obežert, bez žertu; aus Scherz, z žertu, im Scherz, pod žertem.

Strany zdroje: II/181

Schnellen, v. n. ſeyn, ſpuſtiti ſe, odſkočiti. 2) Feder ſchnellen laſſen, péro ſpuſtiti. 2) II) v. a. tláſkati; mit den Fingern, tláſkati, luſkati prſtami. b) ſſňupkati; vor die Naſe, ſſňupkati, ſſňupnauti pod nos. c) wyhoditi, wymrſſtiti; in die Höhe, wzhůru. d) ſtřjkati, pljſkati; Koth in den Wagen, bláto do wozu. e) fig. Jemanden, oſſiditi, opentliti, oſſauſtnauti, očiſnauti, podſkočiti; um zehn Thaler, o deſet tolarů.

Strany zdroje: II/192

Schutz, m. pl. Schütze, obrana, ochrana, praesidium, tutela; in Schutz aufnehmen, přigmauti pod ochranu. 2) ſtawidlo, okenice. 3) zákampj; der Baum ſteht im Schutze, ſtrom ſtogj w zákampj.

Strany zdroje: II/192

Schutzjude, m. žid pod ochranau.

Strany zdroje: II/192

Schutzſtadt, f. měſto pod ochranau.

Strany zdroje: II/194

Schwanz, m. pl. Schwänze, ocas, sl. chwoſt, cauda; ein langer, buſchichter, oháňka, (im Scherze) oměták; des Fuchſes, prut; des Hirſches, péro; Jemanden den Schwanz ſtreichen, ljſati ſe, přimjleti ſe k někomu; auf den Schwanz treten, někoho vrazyti; Geld auf den Schwanz ſchlagen, něco ſobě vſſkrábnauti, pod palec ſchowati; dim. Schwänzchen, n. ocáſek. 2) Der Zopf, culjk, ruljk, wrkoč, nodus capillorum.

Strany zdroje: II/194

Schwänzen, v. n. mrdati. fig. wykračowati ſobě. 2) v. a. ocas, ocáſek přidělati. 3) geſchwänzte Note, wázané noty, die Schule, proplahočiti, proběhati ſſkolu. 3) Beym Einkaufen, něco ſobě přiſſkrábnauti, pod palec ſchowati.

Strany zdroje: I/70

Augenzahn, m. ſſpičatý zub pod okem, kel.

Strany zdroje: II/217

Soldat, m. wogák, wálečnjk, miles; ein freywilliger, dobrowolnjk, voluntarius; ein gemeiner, ſproſtý, obecný, gregarius; ein alter, ſtarý, veteranus; ein junger, Recrut, nowáček, tiro; ein abgedankter, Invalide, wyſlauženec; die Soldaten, collect. wogačina; Soldat werden, dáti ſe na wognu, pod wogáky, za wogáka.

Strany zdroje: II/234, II/235

Stab, m. pl. Stäbe, hůl, baculus; der Weber, čink; fig. ſeinen Stab weiter ſetzen, dále gjti; an einem Stabe gehen, o holi choditi; ein Stab Eiſen, hůl železa; Stab, eine Faßdaube, duha, duhowina. 2) fig. Regimentsſtab, ſſtáb v reġymentu; Generalſtab, wrchnj ſſtáb; der Krumſtab, berle, pedum; der Stab iſt ſchon gebrochen, hůl giž geſt wywržena; unter Jemanden Stabe ſtehen, pod něčj mocý, wládau 235 ſtáti; dim. das Stäbchen, n. hůlčička; daužka.

Strany zdroje: II/237

Stand, m. pl. Stände, ſtaw, status; der Bürgerſtand, měſtſký ſtaw; die Landſtände, zemſſtj ſtawowé; der ledige Stand, děwogný ſtaw, děwognoſt, bezženſtwj, caelibatus. 2) eines Krämers, ſtánj, ſtawadlo, statio, locus. 3) Für die Pferde, ſtánj. 4) fig. Stand halten, oſtáti, doſtáti, stare usque ad —; der Stand hält, doſtogný; zu Stande kommen, bringen, k mjſtu přigjti, přiweſti; außer Stand ſetzen etwas zu thun, překazyti někomu něco; ich bin es nicht im Stande, negſem s to. 5) Das Ständchen, Ständerlein, zaſtawenjčko, ſſtandrle, wečernj hudba pod okny.

Strany zdroje: II/254

Strafe, f. pokuta, treſt, poena; Geldſtrafe, peněžitá pokuta, mulcta numularia nummularia ; etwas unter Lebensſtrafe verbiethen, zapowědjti něco pod pokutau ztracenj hrdla.

Strany zdroje: II/258

Streitſache, f. pře, ſpor, wěc o kterau geſt rozepře; währender Streitſache, pod zaſſlau přj.

Strany zdroje: II/258

Streuen, v. a. ſypati; Blumen auf den Weg ſtreuen, kwjtj ſypati na ceſtu; Zucker auf etwas, cukr na něco ſypati, cukrem něco poſypati. 2) házeti; Geld unter das Volk, penjze mezy lidi házeti. b) roztrauſyti; etwas unter die Leute ſtreuen, roztrauſyti něco mezy lidi, hin und her ſtreuen, verſtreuen, trauſyti, vtrauſyti. c) ſtláti; Stroh dem Viehe ſtreuen, ſtláti ſlámu pod dobytek, podeſtlati. d) das Getreide ſtreuet gut, obilj geſt dobré na ſlámu. e) fig. Gerüche, wůni wydawati wydáwati , wůni wanauti; das Streuen, ſtlánj.

Strany zdroje: II/271

Tauchen, v. a. potápěti, potopiti, nořiti, pohřjzyti; ſich in das Waſſer, potápěti ſe pod wodu. 2) ſtrčiti; in die Brühe, omočiti; auf den Schiffen, tlačiti.

Strany zdroje: II/280

Todesſtrafe, f. hrdelnj treſt, treſt ſmrti; unter Todesſtrafe, pod pokutau ſmrti.

Strany zdroje: II/281

Tollwurm, m. čerw v pſa pod gazykem.

Strany zdroje: II/299

Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně . 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu .

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/326

Unter-, mit Zeitwörtern, pod; unterackern, podorati; unterarbeiten, poddělati. 2) dolnj, dolegſſj; Unter-Italien, Unter-Elbe, dolnj Wlachy, dolnj Labe; Unter-pautzen, dolnj Bauſow. 3) ſpodnj; der Unterkiefer, ſpodnj čeliſt; Kleid, ſſpodnj ſſaty. 4) nižſſj; die Unterſtelle, nižſſj mj to; das Unteramt, nižſſj auřad. 5) pod; S. Unterleib, Unterkämmerer @.

Strany zdroje: II/327

Unterhaben, v. a. mjti pod ſebau; eine unterhabende Sache, wěc w rukau pozůſtáwagjcý.

Strany zdroje: II/327

nterhalb, adv. dole, pod; unterhalb der Stadt, pod měſtem.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/328

Unterjochen, v. a. pod gho, podmaniti, podrobiti, w porobu přiweſti.

Strany zdroje: II/328

Unterjochung, f. vwedenj pod gho, podmaněnj.

Strany zdroje: II/328

Unterlaufen, v. n. podběhnauti, podbjhati; unter etwas, pod něčjm. b) Mit unter laufen, mezy tjm, s tjm proběhnauti. 2) v. a. zaliti ſe, podgjti; mit Blut, krwj; unterlaufen, podeſſlý, zalitý.

Strany zdroje: II/328, II/329

Unterliegen, v. n. podſpod ležeti. 2) fig. padnauti, prohnati prohrati , succumbere; die Franzoſen unterliegen, Francauzy prohráli. b) podroben, potlačen býti; dem Feinde, od nepřjtele. c) padnauti; der Strafe, w pokutu, do pokuty. d) podléhati; dem Geſetze, práwu, zákonu. e) kleſnauti, kleſati; unter der Laſt des 329 Unglückes, der Betrübniß, der Plagen, pod břemenem neſſtěſtj, zármutku, trápenj. f) podſkočen, zachwacen býti; der Argliſt, lſtj.

Strany zdroje: II/330

Unterſchlagen, I. v. a. přepažiti, přehraditi, přetyniti; ein Zimmer, pokog; fig. a) zachytiti, přegjmati, intercipere; einen Brief, pſanj. b) zaſſantročiti, rozſſantročiti; ein Pfand, záſtawu; eine Erbſchaft, dědictwj. c) pod palec ſchowati; (Geld, penjze). 2) podrazyti, supplantare; ein Bein, nohu; fig. podſkočiti, opentliti, oſſiditi.

Strany zdroje: II/330

Unterſtecken, v. a. podſtrčiti, podſtrkowati; unter den Keſſel, pod kotel. b) unter die Soldaten, pod wogáky.

Strany zdroje: II/331

Unterthan, adv. machen, podmaniti; ſeyn, pod mocý, poddán býti.

Strany zdroje: II/331

Untertreten, v. n. wſtaupiti, wkročiti; unter das Dach, pod ſtřechu. 2) v. a. poſſlapati, conculcare; Jemanden, někoho.

Strany zdroje: II/331

Unterziehen, v. a. podtáhnauti; Pferde, koně pod ſtřechu. 2) podwljknauti; eine Schwelle, práh; ein Kleid, ſſat. 3) fig. v. rec. podwoliti ſe; ſich einer Sache, ſe něčemu.

Strany zdroje: II/339

Verbergen, v. a. zakryti; ſein Angeſicht, twář ſwau. 2) ſkrýti, ſchowati, abscondere; ſich unter die Treppe, ſe pod ſchody; ſich hie und da, pokrýwati ſe, ſchowáwati ſe. 3) ſkrýti, ſkrýwáti ſkrýwati , vkryti; ſeine Fehler, ſwé chyby; hie und da, rozkryti. 4) tagiti, zatagiti; nichts dem Arzte, nic lekaři netagiti. Verborgen, ſchowaný, ſkrytý, zatagený; ſich verborgen halten, tagiti ſe, ſchowáwati ſe; verborgener Ort, ſkreyš; die —gung, ſchowánj, ſchowáwánj, ſkrytj, ſkrýwánj, tagenj.

Strany zdroje: II/340

Verblümen, v. a. zakwjtkowati. 2) Etwas verblümt ſagen, něco pod pokličkau, pod barwau řjcy.

Strany zdroje: II/343

Vereiden, v. a. pod přjſahu wzýti, přjſahau zawázati.

Strany zdroje: II/355

Verluſt, m. ztráta; des Vermögens, gměnj. 2) pozbytj; der Sinne, des Verſtandes, ſmyſlů, rozumu. 4) 3) ztracenj; bey Verluſt des Lebens und der Ehre, pod ztracenjm hrdla a cti. 4) ſſkoda, ztráta; einen V. leiden, ſſkodu wzýti, trpěti; in V. gerathen, k ztracenj, w ztrátu přigjti. 5) Im Handel, prodělek.

Strany zdroje: II/358

Verpflichten, v. a. (powinnoſtj) zawázati, powinen, sl. podlužen býti; er iſt dazu verpflichtet, geſt k tomu powinnowán, powinnen; dein Amt verpflichtet dich dazu, auřad twůg tě k tomu zawazuge. 2) na záwazek, pod přjſahu wzýti; einen Beamten, auřednjka.

Strany zdroje: II/358

Verpönen, v. a. pod pokutau, treſtem zapowědjti.

Strany zdroje: II/373

Verwahrung, f. ſchowánj; Geld in V. geben, penjze dáti k ſchowánj. b) opatrowánj, opatřenj; einen Kranken, nemocného dáti k opatrowánj, pod ochranu. c) wězenj; einen Gefangenen, wězně do wězenj dáti.

Strany zdroje: I/85

Auszapfen, v. a. wytočiti, pod čepem prodáwati.

Strany zdroje: II/397

Vorſitz, m. předek, přednj mjſto, ſeděnj, wláda; den Vorſitz haben, přednj mjſto, wládu mjti; unter Jemandes Vorſitze, disputiren, pod něčj wládau, řjzenjm ſe hádati.

Strany zdroje: II/399

Vorwand, m. zámyſl, záminka, záſtěra, barwa, foch; unter dem Vorwande der Gaſtfreundſchaft, des Waffenſtillſtandes, pod zámyſlem, fochem pohoſtinſtwj, přjměřj; nur zum Vorwand, gen na oko, na bjlo; zum Vorwande haben, zameyſſleti, záminku mjti.

Strany zdroje: II/399

Vorziehen, v. a. wytáhnauti; etwas unter dem Bette, něco z pod poſtele. 2) zaſtřjti; den Vorhang, oponau zaſtřjti. 3) obehnati; einen Graben, Zaun, přjkopem, plotem. 4) přednoſt dáti, wjce wážiti; ich ziehe ihn ſeinem Bruder vor, gá ho předkládám geho bratrowi, wjce wážjm než geho bratra, přednoſt mu dáwám před geho bratrem.

Strany zdroje: II/400

Wache, f. bděnj; — halten, ſeyn, bdjti. 2) ſtráž, hljdka; auf der W. ſtehen, na ſtráži ſtáti, býti; auf die W. ziehen, na ſtráž táhnauti; die W. ablöſen, ſtráž zawáděti; Wachen ausſtellen, ſtráže rozſtawěti; Jemanden die W. geben, někoho pod ſtráž dáti; Leibw., žiwotnj ſtráž; Hauptw., hlawnj ſtráž. 3) ſtrážnice.

Strany zdroje: II/407

Wandeln, v. a. et n. měniti, proměniti, zaměniti; handeln und wandeln, kupectwj prowozowati, ſſantročiti. 2) gjti; choditi, procházeti ſe; gehe auf und wandle! powſtaň a choď! unter Bäumen, procházeti ſe pod ſtromowjm; den Weg der Tugend, po ceſtě ctnoſti kráčeti. 3) fig. pokračowati, kráčeti, choditi; in der Wahrheit, vor Gott, w prawdě, před bohem.

Strany zdroje: II/426

Werben, v. irr. du wirbſt, ich warb, daß ich würbe, geworben, v. n. um eine Perſon, namlauwati ſy, na ſlužbu hleděti někomu, fregowati; für einen andern, ginému namlauwati; für ſeinen Sohn um jemandes Tochter, o něčj dceru pro ſyna žádati, požádati. b) um ein Amt, um einen Dienſt, ſtáti o auřad, o ſlužbu, dychtěti po auřadu, po ſlužbě. 2) v. a. těžiti; viel Heu, mnoho ſena skliditi, stěžiti. b) nagjmati; Soldaten, na wognu nagjmati, werbowati; mit Gewalt, bráti, wzýti na wognu; ſich anwerben laſſen, dáti ſe pod wogáky, na wognu.

Strany zdroje: II/446

Worunter, part. pod čjm, mezy čjm.

Strany zdroje: II/451, II/452

Zapfen, m. čep; Wein am Zapfen haben, wjno mjti pod obručjm, pod čepem; dim. das Zäpfchen, čjpek; im Halſe, čjpek, epiglottis; das Zäpfen iſt ihm geſchoſſen, čjpek mu ſpadl; 2) am Teiche, 452 čep v rybnjka. 3) fig. am Baume, ſſjſſka ſſiſſka . b) Ein voller Zapfen, molek, bratr z mokré čtwrti.

Strany zdroje: II/463

Zinſe, f. aurok; Geld auf Zinſen geben, penjze pod aurok dáti.

Strany zdroje: II/473

Zungenband, n. vzdička pod gazykem.

Strany zdroje: I/110

Bewachen, v. a. hljdati, oſtřjhati, mjti pod ſtrážj.

Strany zdroje: I/111

Bey, præp. v; bey Prag, v Prahy; bey ihm, v něho; bey Hofe, v dwora. 2) při; bey Lichte ſchreiben, při ſwjčce pſáti; bey ſeinem Tode, při geho ſmrti; bey Verſtand, při rozumu. 3) na; bey meiner Seele, na mau duſſi; bey meiner Treue, na mau prawdu, wěru. 4) pod; bey Strafe, pod treſtem. 5) w, za, z; bey Tage, we dne, za dne; bey frühem Morgen, hned z rána. 6) za; bey der Hand halten, za ruku držeti. 7) bey hundert Mann, okolo, aſy ſto mužů. 8) einen bey ſeinem Namen nennen, někoho wlaſtnjm gménem gmenowati; bey Zeiten, čaſně; er iſt noch bey Leben, geſt geſſtě žiw.

Strany zdroje: I/122

Bothmäßigkeit, f. moc, panowánj, potestas; unter ſeine Bothmäßigkeit bringen, podmaniti ſobě, pod ſwau moc přiweſti.

Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.

Strany zdroje: I/129

Bruſtbild, Bruſtſtück, n. obraz pod pás.

Strany zdroje: I/138, I/139

Darunter, adv. unter dieſes, pod to, pod ně; unter dieſem, pod tjm, pod njm. 2) fig. při tom, w tom, ſkrze to. 3) minus, méň; darüber oder darunter, wjce 139 neb méň. 4) dazwiſchen, mezy tjm; Es iſt ein großer Unterſchied darunter, geſt weliký rozdjl mezy tjm.

Strany zdroje: I/155

Eidlich, adj. přjſežný; adv. s přjſahau, pod přjſahau.

Strany zdroje: I/21

Achſel, f. rámě, rameno, ol. & sl. plece, humerus; paždj, sl. paže, pazucha, ala, axilla. Auf die Achſel nehmen, na rameno, na plece wzýti, unter der Achſel, pod paždjm, pažj; über die Achſel anſehen, někým pohrdati, deſpicere; auf beyden Achſeln tragen, na obau ramenách noſyti, na obě ſtraně býti; auf die leichte Achſel nehmen, nepozorně, lehkomyſně činiti, newſſjmati ſobě něčeho; die Achſeln zucken, ramena krčiti.

Strany zdroje: I/21

Achſelgeſtank, m. prk, ſmrad pod páždj.

Strany zdroje: I/185

Erliegen, v. n. ležeti. 2) fig. zeſpod, na zemi ležeti; unter der Laſt, pod břemenem kleſnauti, padnauti, ſuccumbere.

Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.

Strany zdroje: I/219

Fußbank, f. podnož, ſtolička pod nohy, ſ. Fußſchämel.

Strany zdroje: I/222

Gang, m. pl. Gänge, chod, chůze, inceſſus; vergebliche Gänge thun, nadarmo choditi. 2) běh; der Gang der Natur, běh přirozenj. 3) beym Weber, chod. 4) der Speiſen, ſtawenj, dánj gjdel. 5) in der Mühle, ſloženj; drey Gänge, troge ſloženj. 6) zum Spazieren, procházka. 7) im Hauſe, podſynj, porticus. 8) ein unterirdiſcher, průchod podzemnj. 9) im Bergbaue, ſloženj, wěc, cauk; ein ſchwebender Gang, cauk do pole; ein ſchneller Gang in die Tiefe, tenká wěc pod ſe; ein breiter Gang in die Tiefe, mocná wěc pod ſe; ein krummer Gang, ſſarowá wěc; ein gerader, prawá; Gänge ausrichten, hažowati.

Strany zdroje: I/241

Geſtern, adv. wčera, heri; ſeit geſtern, von geſtern her, od wčeregſſka; geſtern Abends, wčera v wečjr, pod wečer.

Strany zdroje: I/242

Gewahrſame, f. bezpečné mjſto; ochrana; wězenj; in ſeine Gewahrſame nehmen, pod ſwau ochranu wzýti.

Strany zdroje: I/30

Am, mjſto an dem , k. p. am Thore, při bráně, v brány, ad, apud, iuxta; krank am Leibe, nemocný na těle; am Abende, v wečer, pod wečer, veſperi; am Feſte, we ſwátek; am Sonntage, w neděli; am beſten, neylépe; am ſchönſten, neykráſněgi.

Strany zdroje: I/242

Gewalt, f. moc, vis; mocnoſt, poteſtas; unter ſeine Gewalt bringen, pod ſwau moc, mocnoſt připrawiti. 2) fig. moc, náſylj, violentia; Gewalt brauchen, mocý a náſyljm ſahnauti; Gewalt anthun, náſylj včiniti; ſich ſelbſt Gewalt anthun, zabiti ſe; ſich Gewalt anthun, přemáhati ſe; mit Gewalt, kwaltem. 3) aus aller Gewalt lachen, wſſj mocý ſe ſmáti. 4) in ſeiner Gewalt haben, wládnauti něčjm.