Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/280

Herſtammen, v. n. pocházeti, pogjti. Die Herſtammung, pogitj, pocházenj; půwod.

Strany zdroje: I/283

Heurathen, v. a. von Mannsperſonen, ženiti ſe, oženiti ſe, manželku pogjti, ducere; von Weibsperſonen, wdáwati ſe, wdáti ſe za muže, nubere; ſie wollen einander heurathen, chtěgj ſe wzýti.

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: I/60

Aufgehen, v. n. powſtáwati, wſtupowati, wyſtupowati, ſurſum ferri, im Rauche, w dýmě ſe rozplinauti. 2) wycházeti, wygjti, wzcházeti, wzgjti, wznikati, wzniknauti, exoriri; der Teig geht auf, těſto kyne, kyſá, kyſſe; 3) otewřjti ſe, aperiri; es gehen mir die Augen auf, oči ſe mi otwjragj, t. g. lépe porozumjwám; das Eis, led ſe pauſſtj, rozpauſſtj, led tage; das Wetter, geſt gih, gihne, odtepljwá ſe, tage; das Geſchwür, die Wunde ging auf, wřed ſe propukl, rána ſe otewřela, zgitřila; Knoten ging auf, vzel ſe rozwázal; die Naht, ſſew ſe rozpáral; von Blüthen und Knoſpen, pučiti ſe, pupeněti, rozwjgeti ſe, rozkwetati, wyrážeti. 4) pocházeti, pogjti, ſcházeti, ſgjti, wycházeti, wygjti, t. g. mizeti, pomjgeti, tráwiti ſe, vtráceti ſe, abſumi, conſumi; er läßt viel Geld aufgehen, mnoho peněz vtrácý, wydáwá; es geht gerade auf, práwě pogde, wygde, nezůſtane nic.

Strany zdroje: II/130

Roſt, m. roſſt, crates, 2) rez, der Eiſenroſt, rez na železe; Roſt ſetzen oder anſetzen, rzywěti, zrzawěti, rzý pogjti. 3) Am Getreide, ſnět, ſmět, rubigo.

Strany zdroje: II/174

Schmachten, v. n. ol. nýti, mřjti, ſchnauti po něčem, languere; vor Durſt, Hitze, žjžnj, horkem pogjti, ſe zalknauti. 2) fig. vor Liebe, láſkau mřjti, amore deperire; vor Verlangen, bažiti wyſoce po něčem; ſchmachtende Augen, bažiwé, zamilowané oči.

Strany zdroje: I/69

Aufzäumen, v. a. w vzdu pogjti, ocaňkowati, sl. zaklznati, mor. ocanowati.

Strany zdroje: I/7

bkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.

Strany zdroje: II/298

Uibergehen, v. n. přetýkati, přeljwati ſe, přetápěti, der Fluß, řeka, pocházeti, pogjti. 2) Die Augen gehen ihn über, ſlze ho poljwagj, ſlze ho pocházegj. 3) přegjti; zum Feinde, k nepřjteli; zu einer andern Partey, k giné ſtraně. 3) přeſtaupiti; zu einer andern Religion, k ginému náboženſtwj překročiti, přegjti, přeſtaupiti. 4) poddati ſe, wydati; die Stadt ging über, měſto ſe wydalo. 5) In die Fäulniß, zhnjti; ins Geblüt, do krwe ſe wrazyti. 6) přegjti; ein Feld, pole; eine Rechnung, počet. 7) pominauti; mit Stillſchweigen, mlčenjm. 8) promeſſkati; das Aderlaſſen, Eſſen, das Fieber, den Schlaf, žilau pauſſtěnj, oběd, zymnicy, ſpanj. 9) Sich, von vielem Gehen, vgjti ſe.

Strany zdroje: II/299, II/300

Uiberlaufen, v. n. a) přetýkati, přeljwati ſe; das Glas, der Brunnen, ſklenice, ſtudnice. b) kypěti; der Topf, hrnec. c) zdwjhati ſe; die Galle, žluč. d) politi, pocházeti, pogjti; die Augen, ſlzy ho poljwagj, pocházegj. e) přeběhnauti; zum Feinde, einer andern Partey, Religion, . f) nepřjteli, giné ſtraně, náboženſtwj; täglich liefen viele über, denně gich mnoho přebjhalo. 2) a) přeběhnauti, zaběhnauti; ein Kind, djtě. b) přikročiti, přiběhnauti; Jemanden mit dem Degen, na někoho mečem. c) fig. nabjhati; mit Bitten, Fragen, proſſenjm, otázkami. d) přeběhnauti; ein Buch, eine Rech 300 nung, knihu, počet. e) napadati, lauſſtiti, pocházeti; es überläuft mich ein Schauer, Angſt, hrůza, auzkoſt mne napadá, obcházý. f) předběhnauti, přeběhnauti; der Hund den Haſen, pes zagjce. g) ſich müde laufen, vběhati ſe.

Strany zdroje: II/310

Umkommen, v. n. zahynauti, pogjti, zagjti, ſegjti; vor Kälte, vor Hunger, zymau, hladem; in der Schlacht, w bitwě; durchs Schwert, mečem. 2) fig. zhynauti; nichts unkommen laſſen, nic nenechati zhynauti.

Strany zdroje: II/327

Untergehen, v. n. zapadati, zagjti; die Sonne, ſlunce. 2) vtonauti, potopiti ſe; ein Schiff, lodj. 3) pogjti, zagjti; die Welt, ſwět.

Strany zdroje: II/343

Verehlichen, v. a. als Mannsp. ženiti ſe, oženiti ſe, za manželku pogjti, ducere; als Frauensp. wdáti ſe, wdáwati ſe, za muže ſe wdáti, nubere; Maria Kruh, verehelichte Koch, Marye Kruhowá, wdaná Kochowá; Verehelicht, ženatý; foem. wdaná.

Strany zdroje: II/350

Verheirathen, v. a. von Mannsperſ., ženiti, oženiti, maritare; ſich, oženiti ſe, pogjti, pogimati ženu. b) von Frauensp., wdáti, prowdati ( ol. za muž gjti); ſich, ſe; alle Söhne, poženiti, rozženiti; alle Töchter, powdati; hie und da, rozewdati; verheurathet, ženatý, wdaná; verheurathete Kinder, ženaté nebo wdané děti. c) podwěniti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/414

Wegſeyn, v. n. pryč býti; von Hauſe, od domowa. 2) pominauti, pogjti; die Zeit iſt weg, čas pominul, poſſel. 3) dogjti, wygjti, pryč býti; das Bier, der Wein, die Waare, piwo, wjno, zbožj. 4) Uiber etwas weg ſeyn, něco vděláno, přeſkočeno mjti. 5) Uiber einen Ort, přegjti.

Strany zdroje: II/416

Weib, n. žena, ženſká, mulier; ſich als ein Weib verkleiden, přewlecy ſe za ženſkau. 2) žena, uxor; ein Weib nehmen, oženiti ſe, za ženu wzýti, ženu pogjti; zum Weibe geben, za ženu dáti, prowdati. 3) Ein altes Weib, ſtařena, ſtařice, bába; verachtl. baba, babice, babizna; fig. eine Memme, baba; ein männliches Weib, mužice, virago (mužatka); zum alten Weibe werden, zbaběti, zbabiněti; ein Bauerweib, ſedlka; Soldatenweib, wogačka; Bettelweib, žebračka; dim. das Weibchen, ženka, ženuſſka. 2) Die Sie, bey den Thieren, ſamice; dim. ſamička.

Strany zdroje: II/453

Zaum, m. vzda; das Gebiß an Zaum, caňk; den Zaum anlegen, w vzdu pogjti, vzdu dáti; im Zaume halten, na vzdě držeti; dim. das Zäumchen, vzdička.

Strany zdroje: II/453

Zäumen, v. a. vzdu dáti, vzditi, w vzdu pogjti, sl. klznati, oklznati. 2) einen Kapaunen, ſſpeylowati.

Strany zdroje: II/458

Zerſchlagen, v. a. ztlaucy, zbjti, ztřjſkati; ich bin wie zerſchlagen, gſem jakby mne ztřjſkal, ztlaukl, zlámal; fig. ein zerſchlagenes Herz, zkrauſſené ſrdce. 2) roztlaucy, rozbiti, rozrazyti, roztřjſkati; ein Gefäß, nádobu. 3) fig. zmařiti ſe, pogjti, zněčeho rozegjti ſe, ſgjti, na zmar, w niweč přigjti; der Kauf, kaupě.

Strany zdroje: II/470

Zügel, m. (vzda) otěž, ſtjhlo; den Zügel anziehen, w vzdu pogjti; ihn ſchießen laſſen, vzdu puſtiti; in den Zügel fallen, popadnauti za vzdu.

Strany zdroje: II/473, II/474

Zurecht, adv. etwas zurecht machen, něco oprawiti, přioprawiti, zprawiti; das Eſſen, gjdlo připrawiti, přiſtrogiti; etwas zurecht ſetzen, něco dobře, na prawé mjſto položiti, vmjſtiti; einem den Kopf zurecht rücken, někomu hlawu zprawiti; zurecht kommen, přigjti w hod; mit etwas, něčemu wyhowěti, wygjti, s někým obſtáti; wie kommt er zurecht? gak wychá 474 zý? gak ſe mu wede, děge? ſchlecht zurecht kommen, zlé zle pochoditi, pogjti; zu recht bringen, na prawau ceſtu vweſti; einen Kranken —, wzkřjſyti, zotawiti; Zurecht weiſen, zprawiti, vkázati.

Strany zdroje: I/93

Befallen, v. a. přepadnauti. 2) napadnauti, pogjti, na něco dolehnauti.

Strany zdroje: I/112

Bezähmen, v. a. vkrotiti, ſkrotiti, na vzdu pogjti.

Strany zdroje: I/153

Ehelichen, v. a. za muže, za ženu wzýti, pogjti, ſ. Heurathen.

Strany zdroje: I/163

Einnehmen, v. a. wzýti z wenku ſem, do—; die Segel, plachty ſtáhnauti. 2) bráti, přigjmati; Geld, wybjrati; Arzney, vžjwati; die Mahlzeit, obědwati, wečeřeti; eine Sache, dobře ſlyſſeti, pogjmati, porozuměti. 3) in Beſitz nehmen, vwázati ſe; eine Stadt, mocý wzýti, dobyti, wybogowati. 4) einen Platz, mjſto zaměſtknati; fig. wyplniti, naplniti. 5) pogjti (pogmauti), pogjmati, k ſobě přitáhnauti. Von Freude eingenommen, radoſtj pogat; einnehmend, gemný, přjgemný, wábjcý.

Strany zdroje: I/176

Entſpinnen, v. a. ſtropiti, zdwihnauti; ſich, pogjti, začátek wzýti.

Strany zdroje: I/176, I/177

Entſtehen, v. n. naſtati, powſtati, powſtáwati, pogjti, pocházeti, wzniknauti, wznikati, exoriri. 2) Es entſtand ein Feuer, oheň ſe zňal, ſtrhl; ein Wind, wjtr ſe ſtrhl. Der entſtandene, 177 poſſlý, powſtalý, naſtalý, wzniklý. 2) deficere, ſcházeti, nedoſtáwati ſe. Die Entſtehung, pogitj, powſtánj, wzniknutj; von Entſtehung der Welt, od počátku ſwěta. 2) nedoſtatek; in Entſtehung des Rathes, když rada ſcházela, rady nebylo.

Strany zdroje: I/183

Erhungern, v. n. hladem pogjti, vmřjti; ſich erhungern, hladem ſe vmořiti.

Strany zdroje: I/188

Erſterben, v. n. vmjrati, až do ſmrti zůſtáwati. 2) fig. zmrtwěti, zahynauti; von Bäumen, pogjti. Ein erſtorbenes Glied, zmrtwělý aud; erſtorbene Liebe, zaſſlá láſka.

Strany zdroje: I/189

Erwachſen, v. n. wzrůſti, wyrůſti, wyroſtati; 2) fig. zrůſt bráti, rozmnožiti ſe, rozmocy, rozmáhati ſe. 3) daraus, pogjti, pocházeti. Ein erwachſener Menſch, wyroſtlý, zroſtlý, doſpělý člowěk.

Strany zdroje: I/195

Fangen, v. a. du fängſt, ich fing, habe gefangen, gjti, fut. gmu, gjmati, mor. chmatnauti, capere. 2) gefangen nehmen, zagjti, zagjmati. 3) Fiſche, Vögel , ryby, ptáky chytati, chytiti, lapati, polapiti. Fig. jemanden, někoho lapiti, durch Schönheit, kráſau pogjti. 4) Einen Hirſch, gelena zabiti. 4) Feuer fangen, oheň chytiti; fig. zapáliti ſe , rozzlobiti ſe.