Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/31

Anarbeiten , přidělati. Anbelangen, anbetreffen, dotýkati ſe. Anbiegen, ohnauti, přihnauti, zahnauti. Anblicken, pohleděti, popatřiti, wzezřjti, wzhlédnauti. Anbohren, nawrtati, zawrtati. Anbrüllen, na někoho řwáti, přiřwati, zařwati, zařičeti, admugire. Anbrummen, na někoho mumlati, reptati, zamumlati, zareptati, admurmurare.

Strany zdroje: I/44

Anſchauen, v. a. patřiti, pohleděti, popatřiti, ſhlédnauti, wzezřjti, adſpicere.

Strany zdroje: I/44

Anſchielen, v. a. ſſilhawě na někoho pohleděti, zaſſilhati, limis intueri.

Strany zdroje: I/46

nſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?

Strany zdroje: I/65

Aufſchauen, v. n. pohleděti, popatřiti, prohlédnauti, prozřjti, wzhůru hleděti, patřiti, wzhlédnauti, ſuspicere. 2) pozorowati, adtendere.

Strany zdroje: I/66

Aufſehen, v. n. wzezřjti, wzhlédati, wzhlédnauti, wzhůru pohleděti. 2) dohlédati, dohljžeti, dozýrati, opatřiti, opatrowati, pozorowati, přihljdati.

Strany zdroje: II/207

Seitenblick, m. poſtrannj wzezřenj; ein Seitenblick werfen, ſſikau, po oku, po očku, pohleděti.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: I/117

Blicken, 1. v. n. blýſkati ſe, blyſſtěti ſe. Die Sonne blickt durch die Wolken, ſlunce blyſſtj ſe, ſwjtj ſkze oblaky; das Silber blickt, ſtřjbro leſkne ſe. 2) fig. vkázati ſe, wyſkytnauti ſe; laß dich nicht vor mir blicken, nechoď mi na oči. 2. v. a. pohleděti, wzezřjti; nach etwas blicken, po něčem očima mrſkati, mit den Augen, mjhati, mžjknauti, pokynauti.

Strany zdroje: I/240

Geſicht, n. zrak, viſus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; ein kurzes Geſicht haben, mjti krátký zrak. 2) oči, aus dem Ge ichte gehen, s očj gjti; zu Geſichte bekommen, ſpatřiti, shljdnauti; ins Geſicht ſagen, do očj řjcy; ſich aus dem Geſichte verlieren, zmizeti s očj. 3) obljčeg, twář, facies, dim. das Geſichtchen, Geſichtlein (Geſichtel), twářička, twářka; einem ein freundliches Geſicht machen, přjgemně pohleděti, hleděti na někoho; ich kenne ihn vom Geſichte, od widěnj , z pohledu ho znám. 4) fig. Geſichter machen, dwořiti ſe; ſaure Geſichter machen, zakrněle hleděti, ſſkarediti ſe; Geſichter ſchneiden, oſſkljbati ſe, ſſkaredě hleděti. 5) das Geſichte, widěnj, vkaz, visum.