Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/276

Heiſſen, v. irr. ich hieß, geheiſſen, 1. v. a. nazwati, nazýwati, gmenowati, řjkati, appellare; Jemanden kurz und lang heiſſen, přezdjwati, nadáwati někomu; Jemanden einen Narren, Eſel heiſſen, někomu bláznů, oſlů nadáwati; Jemanden willkommen heiſſen, wjtati, přiwjtati někoho; fig. das heiß ich ſchlafen! to geſt ſpanj! Etwas gut heiſſen, něco za dobré vznati. 2) weleti, jubere; wer hat dich das geheiſſen? kdo ti to welel, poraučel? 2. v. n. prawiti ſe, řjkati ſe, dici; es heißt, wir haben Frieden, prawj ſe, že máme pokog, že prý (prey) máme pokog; es heißt für gewiß, za giſto ſe twrdj, vgiſſťuge, giſtj ſe. 2) ſlauti, nazýwati ſe, gmenowati ſe, vocari; wie heiſſeſt du, gak ſe gmenugeš, gak ti řjkagj. 3) fig. das heißt, to geſt. 4) Was ſoll das heiſſen, co to má býti, co to znamená. Das heißt nichts, to nenj nic.

Strany zdroje: I/277

Heitzen, v. a. topiti, zatopiti, calefacere; ein Zimmer, pokog, w pokogi zatopiti; einen Backofen, pec wytopiti.

Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.

Strany zdroje: II/3

Landfriede, m. obecný pokog.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: II/18

Leſezimmer, n. pokog k čjtánj, čjtárna ?

Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Strany zdroje: II/46

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden : mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě , mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.

Strany zdroje: II/66

Nebenzimmer, m. poſtrannj pokog, weyſtupek.

Strany zdroje: II/110, II/111

Rauben, v. a. dráti; der Fuchs raubt, liſſka dere. 2) fig. odnjti, odnjmati; einem das Herz rauben, něčj ſrdce odnjti, opa 111 nowati, vchwatiti; die Ruhe rauben, pokog, odpočinutj odnjti; Jemanden ſeine Ehre, někoho ze cti zlaupiti. 3) laupiti, laupežiti, objrati, ol. pleniti; Menſchen, Vieh rauben, lidi, dobytek kráſti; auf den Landſtraßen rauben, po ſylnicech laupiti, laupežiti; eine Jungfrau, vneſti, vchwatiti pannu.

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.

Strany zdroje: II/134

Ruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, quiescere; er kann nicht ruhen, nemůže ſeděti, geſt nepoſeda. 2) pokog dáti; er ruhet nicht als bis —, nedá pokoge, až — laß ihn ruhen, nech ho na pokogi. 3) auhořiti, přjložiti. 4) fig. ſpáti, odpočjwati, haben ſie wohl geruhet, dobřeli ſpali? 5) Auf etwas ruhen, na něčem ležeti.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, I. v. a. reg. zgednati, zaopatřiti, comparare; 2) způſobiti; Ruhe ſchaffen, pokog způſobiti. 3) doſtawiti; einen Menſchen herzuſchaffen, doſtawiti člowěka. 4) wypowědjti; aus dem Hauſe ſchaffen, wypowědjti z domu. 5) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen? co zde máš k pohledáwánj? co pohledáwati. 6) pořjditi; nichts ſchaffen können, nic nemocy ſwéſti, pořjditi 7) odweſti, odwezti; zu Fußewegſchaffen, zu Fuße wegſchaffen, odweſti; zu Wagen, odwezti. 8) nadělati; viel zu ſchaffen machen, mnoho nadělati brykulj, doſti hry dáti. 9) poraučeti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? 10) Rath ſchaf en, radu dáti. 11) Aus dem Wege ſchaffen, odkliditi. II. v. a. irr. ich ſchuf, geſchaffen, twořiti, ſtwořiti, creare.

Strany zdroje: II/158

Scheren, v. irr. ich ſchor, ich ſchöre, habe geſchoren, du ſchere, I. v. neut. táhnauti, odegjti, warowati; ſcher dich weg! táhni! wary! warug! pakug ſe! mor. cuky! apage. II. v. act. a) wyhnati, expellere; b) ſſiditi, ſſkádliti, teyrati, illudere; laß mich ungeſchoren! dey mi pokog! was ſchert dich das? co geſt tobě do toho, potom? c) oſtauzeti ſe! ; ich will mich damit nicht ſcheren; nechcy ſe tjm obauzeti, oſtauzeti, mezkowati, peklowati. d) holiti; tondere; den Bart, ol. břjti; ſich den Kopf kahl ſcheren laſſen, hlawu ſobě dáti oholiti. e) ſtřihati, tondere; Schafe, owce ſtřihati. f) ſnowati, naſnowati, staminare. g) poſtřiháwati (ſukno.) h) ſtřihati, dřjti; der Wirth kann ſcheren, ten hoſpodſký dře, geſt pan odřihoſti.

Strany zdroje: I/70

Ausbedingen, v. a. wygednati, wygmauti, wynjti; bey dem Verkaufe des Hauſes habe ich mir ein Zimmer ausbedungen, při prodagi domu gſem ſy geden pokog wymjnil, wygednal.

Strany zdroje: II/240

Stäuben, v. a. práſſiti, pulverem ciere; ein Zimmer ſtäuben, opráſſiti, wypráſſiti pokog.

Strany zdroje: II/249

Stiften, v. a. ženkličku nawljknauti; fig. založiti, nadati, condere, constituere; eine Univerſität, wyſoké ſſkoly založiti, zarazyti. 2) zaſwětiti; einen Feyertag, ſwátek. 4) zgednati; Frieden, zgednati, zawřjti pokog. 5) Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, přátelſtwj včiniti. 6) ploditi, tropiti; viel Unheil, Unglück, mnoho neſſtěſtj natropiti, naploditi, ztřápati, ſpjlati. 7) přináſſeti; Nutzen ſtiften; vžitek způſobiti, přineſti. 8) zaweſti; was haſt du wieder geſtiftet, což ſy zaſe zawedl, zakauſl, dokázal.

Strany zdroje: II/253

Stören, v. a. ſſťárati, dlaubati ſe, rýti ſe; in Büchern herumſtören, ſſťárati, přebjrati ſe w kněhách. 2) v. a. den Frieden ſtören, ruſſiti pokog; Jemanden ſtören, nepokogiti někoho, nedati někomu pokoge; das Geräuſch ſtört mich im Schlafe, ſſuſtot, powyk, chramoſtěnj bauřj mne ze ſpánj; er ſtöhrt ihn im Schreiben, meylj ho we pſánj; ein Neſt ſtören, baurati, rozbaurati hnjzdo.

Strany zdroje: II/262

Studierſtube, f. ſwětnice, pokog k včenj, včjrna.

Strany zdroje: II/267

Tafel-, tabulowý; das Tafelglas, tabulowé ſklo; das Tafellicht, tabulowé ſwjčky. 2) tabulnj; das Tafelzimmer, tabulnj pokog; das Tafelzeug, tabulnj nářadj. 3) při, na tabuli; die Tafelmuſik, hudba při tabuli; das Tafel-Serwieß, ſerwjs na tabuli.

Strany zdroje: II/282

Tractat, m. pogednánj . 2) ſmlauwa. 3) gednánj; die Friedenstractaten, gednánj o pokog.

Strany zdroje: II/299

Uiberkehren, v. a. přemeſti; ein Zimmer, pokog.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: I/79

Ausſchlagen, 1. v. a. wybiti, wytřjſkati, wytlaucy, wyrazyti; einen Zahn, zub wyrazyti; ein Zimmer ſchwarz ausſchlagen, pokog na černo wyſtrogiti; ein Amt ausſchlagen, auřadu nepřigjti, nepřigjmati; das Pferd ſchlägt aus, kůň házý, bige; der Vogel ſchlägt nicht aus, pták nezpjwá až do konce.

Strany zdroje: II/327

Unterhandeln, v. n. gednati, rokowati, ſmlauwati; einen Frieden, einen Waffenſtillſtand, o pokog, o přjměřj.

Strany zdroje: II/328

Unterhandlung, f. gednánj, ſmlauwánj; pflegen, gednati; ſich in Unterhandlungen über etwas einlaſſen, puſtiti ſe w rokowánj o něco; die Unterhandlungen haben zerſchlagen, z rokowánj ſeſſlo; Friedensunterhandlungen, gednánj, rokowánj o pokog.

Strany zdroje: II/330

Unterſchlagen, I. v. a. přepažiti, přehraditi, přetyniti; ein Zimmer, pokog; fig. a) zachytiti, přegjmati, intercipere; einen Brief, pſanj. b) zaſſantročiti, rozſſantročiti; ein Pfand, záſtawu; eine Erbſchaft, dědictwj. c) pod palec ſchowati; (Geld, penjze). 2) podrazyti, supplantare; ein Bein, nohu; fig. podſkočiti, opentliti, oſſiditi.

Strany zdroje: II/349

Verhandeln, v. a. pogednati, gednati; einen Frieden, o pokog. b) prohandlowati, přepuſtiti; die —lung, gednánj, pogednánj, přepuſſtěnj.

Strany zdroje: I/83

Austapeziren, v. a. ein Zimmer, pokog čalauny, kobercy wyſtrogiti.

Strany zdroje: II/362

Verſchlagen, v. a. wytlaucy, wybiti; alle Nägel, wſſecky hřebjky. b) zabedniti; ein Faß, ſud; eine Kiſte, kyſtnu. c) přepažiti, přehraditi, přetyniti; eine Kammer, ein Zimmer, komoru, pokog. d) otlaucy, obiti; einen Hund, pſa. e) zarazyti, zarážeti; den Ball, mjč; verſchlagene Winde, zaražené wětry. f) zaneſti; der Sturm verſchlug das Schiff, bauře zaneſla lodj; der Schuß verſchlägt ſich, rána ſe zanáſſj. g) fig. odrážeti, odrazyti; ein verwundetes Wild hat ſich verſchlagen, raněné zwjře zaběhlo; der Kaufman Kaufmann ſeine Kunten, kupec odrazyl ſwé kupowače. h) zlehčiti, odwolati; eine Münze, mincy. 2) v. n. odtlaucy; der Hirſch hat ſich verſchlagen, gelenu ſe odlaupali parohy. b) odrazyti; das Bier, verſchlagen laſſen, piwo nechati odrazyti. c) zchwátiti ſe; ein Pferd verſchlägt, kůň ſe zchwátj. d) ſpomáhati, aučinkowati, proſpěti; die Arzeney will nichts verſchlagen, ljky nic nechtěgj proſpjwati. e) waditi; es verſchlägt nichts, nic newadj, neſſkodj, nedělá, na tom nezáležj; viel, wadj, ſſkodj, dělá, záležj mnoho na tom; das verſchlägt mir nichts, na tom mi nic neſegde; verſchlagen, zchytralý, lſtiwý, liſſkau podſſitý; ein verſchlagener Menſch, zchytralec, feryna.

Strany zdroje: II/366

Verſitzen, v. irr. n. ſeyn, newzcházeti, nekljčiti ſe; die Gerſte, gečmen. b) auf etwas verſeſſen ſeyn, nedočkawý býti; sl. ſladčiti po něčem. 2) v. a. ſich, zaſeděti ſe. b) proſeděti; die Ruhe, pokog; die Zeit, čas. c) odſeděti; eine Schuld, dluh.

Strany zdroje: II/375

Verwildern, v. n. diwočeti, zdiwočeti. b) ein zahmes Thier, zdiwočeti, zwlčeti, pitomé zwjře; ein Junger Menſch, mladý člowěk. c) zpuſtnauti, zapuſtěti; ein Acker, Zimmer, pole, pokog . d) zplaněti; ein Baum , Strom, verwildert, zdiwočelý, zwlčený, zpluſtlý zpuſtlý , zapuſtlý, zapuſſtěný, zplanělý. 2) v. a. zdiwočiti, zwlčiti, zpuſtiti, zapuſtiti.

Strany zdroje: II/391

Vorgemach, n. přednj pokog.

Strany zdroje: II/399

Vorzimmer, n. přednj pokog.

Strany zdroje: II/421

Weißen, v. a. bjliti; ein Zimmer, pokog.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: II/443

Wohnzimmer, n. ſwětnice, pokog.

Strany zdroje: II/462

Zimmer, n. ſorok. 2) pokog, ſwětnice, cubile; dim. das kleine, pokogjk; dim. das Zimmerchen, pokogjček, ſwětnička; das Zimmer hüthen, doma dřepěti, nemocen býti.

Strany zdroje: I/125

Brechen, 1. v. a. du brichſt, er bricht, ich brach, habe gebrochen, lámati, zlámati, zlomiti, přelomiti, rozlomiti, vlomiti, frangere; Erz, rudy lámati, rud dobýwati. Den Hals, krk zlomiti, ſrazyti; Flachs, Hanf brechen, třjti. 2) trhati, vtrhnauti, zbjrati, čeſati; Roſen, růže trhati; Obſt, owoce čeſati, carpere; 3) Ein Schloß von der Thüre, zámek odrazyti. 4) Die Bahn, ceſtu prorazyti, prodělati. 5) Die Zähne, von Pferden, zuby ſwrcy, ſwrhowati. 6) Einen Bogen Papier, arch papjru ſložiti, ſkládati. 7) Die Farben, ſmjſyti, promjchati barwy. 8) Den Willen, wůli ſkrotiti, přemocy. 9) ruſſiti; den Frieden, pokog zruſſiti; ſein Wort, ſlowa ſwého nedržeti; die Freundſchaft, přátelſtwj zruſſiti, přetrhnauti; mit jemanden brechen, ſtrhnauti ſe někoho, rozhoſtiti ſe, rozkmotřiti ſe. 10) gebrochene Worte, neſrozumitedlná ſlowa; er ſpricht gebrochen, zatrhuge w řeči.

Strany zdroje: I/211

Frauenzimmer, n. ženſký pokog, (fraucymer), gynæceum. 2) pohlawj ženſké. 3) ženſká, fœmina.

Strany zdroje: I/213

Friede, m. pokog, mjr, pax, ; laß mich mit Frieden, zufrieden, nech mne na pokogi, s pokogem, dey mi pokog. In Frieden, w pokogi. Es iſt Friede, geſt pokog, ol. mjr. Friedelos, Friedlos, bez pokoge, bezpokogný.

Strany zdroje: I/213

Friedensbrüchig, adj. pokog ruſſjcý.

Strany zdroje: I/213

Friedenshandlung, f. gednánj o pokog, ſneſſenj o pokog.

Strany zdroje: I/224

Gaſt-, hoſtinſký; Gaſtzimmer, hoſtinſký pokog.

Strany zdroje: I/224

Gaſtzimmer, n. hoſtinice, hoſtinſký pokog.

Strany zdroje: I/233

Gemach, n. pl. Gemächer, pokog; ol. komňata; das heimliche Gemach, záchod.