Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 18 skupin hesel.

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.



Strany zdroje: II/134

Ruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, quiescere; er kann nicht ruhen, nemůže ſeděti, geſt nepoſeda. 2) pokog dáti; er ruhet nicht als bis —, nedá pokoge, až — laß ihn ruhen, nech ho na pokogi. 3) auhořiti, přjložiti. 4) fig. ſpáti, odpočjwati, haben ſie wohl geruhet, dobřeli ſpali? 5) Auf etwas ruhen, na něčem ležeti.



Strany zdroje: II/253

Stören, v. a. ſſťárati, dlaubati ſe, rýti ſe; in Büchern herumſtören, ſſťárati, přebjrati ſe w kněhách. 2) v. a. den Frieden ſtören, ruſſiti pokog; Jemanden ſtören, nepokogiti někoho, nedati někomu pokoge; das Geräuſch ſtört mich im Schlafe, ſſuſtot, powyk, chramoſtěnj bauřj mne ze ſpánj; er ſtöhrt ihn im Schreiben, meylj ho we pſánj; ein Neſt ſtören, baurati, rozbaurati hnjzdo.



Strany zdroje: II/253

Störer, m. buřič; des Friedens, ruſſitel pokoge, turbator, violator pacis.



Strany zdroje: II/264

Stürzen, v. n. překotiti ſe; das Pferd ſtürzt, kůň ſe překotil. b) ſpadnauti; von dem Pferde, ſpadnauti, ſwaliti ſe, ſkotiti ſe, s koně. c) er ſtürzte hin, překotil ſe. d) das Waſſer ſtürzt von Felſen herab, woda ſe walj, kácý ſe ſkály. e) er ſtürzte in das Zimmer, wrazyl do pokoge. f) das Blut ſtürzt aus der Wunde, krew ſe kácý z rány. 2) v. a. ſwrcy, ſwrhnauti, ſkáceti, ſrazyti; dejicere; Jemanden aus dem Fenſter, ſwrcy, ſkáceti, shoditi někoho s okna. b) fig. von dem Throne ſtürzen, s trůnu ſwrcy. c) ins Unglück, do neſſtěſſtj neſſtěſtj vwrcy; ſich in Irrthum, vwaliti ſe w blud. d) in die Armuth, na mizynu přiweſti. e) er ſtürzt alles vor ſich hin, wſſe před ſebau porážj, potjrá, kácý. f) eine Tonne, přewaliti, překlopiti káď. g) fig. Gläſer, ſklenice wyprazdňowati, klopiti, ſkleničkowati. h) den Acker, podworati, podmjtati pole, rolj. i) das Getreide, přehazowati, obraceti obilj. k) den Deckel über den Topf, pokličku dáti, položiti na hrnec.



Strany zdroje: II/325

nter, der Untere, adj. ſpodnj, inferior; die untern Zimmer, ſpodnj pokoge; der untere Mühlſtein, ſpodek. 2) dolnj, dolegſſj, inferior; das untere Thor, dolegſſj brána; die untere Welt, dolegſſj ſwět; Unter-Oeſterreich, dolnj Rakauſy; das oberſte zu unterſt kehren, wſſe zwrub na ljc obrátiti; zu unterſt auf dem Boden, neydolegi na dně. 3) fig. nižſſj; die untern Schulen, nižſſj ſſkoly; die untern Klaſſen in den Schulen, nižſſj třjdy we ſſkolách; die unterſte Stelle bekleiden, nejnižſſj mjſto, ſlužbu mjti; die untern Götter, nižſſj Bohowé; die Untern, nižſſj; der Untere im Kartenſpiele, ſpodek.



Strany zdroje: I/82

Ausſperren, v. a. před někým wrata, dwéře zawřjti, do domu, do pokoge nepuſtiti.



Strany zdroje: II/354

Verleihen, v. a. půgčiti, zapůgčiti; Geld auf Intereſſe, penjze na auroky. b) poddati, propůgčiti; ein Gut, ſtatek. c) propůgčiti, vděliti; Hülfe, Gnade, Frieden, Gaben, ein Amt, pomocy, miloſti, pokoge, daru, auřadu; die —hung, zapůgčenj, propůgčenj, vdělenj.



Strany zdroje: II/471, II/472

Zulaſſen, v. a. zawřené nechati; eine Büchſe, ſſkatuli. 2) puſtiti; in das Zimmer, 472 do pokoge připuſtiti; zu Jemanden, k někomu. 3) pauſſtěti, připuſtiti; den Ochſen, k beyku. 4) dopuſtiti, dopauſſtěti; Gott, Bůh.



Strany zdroje: I/128

Bruch, m. plur. Brüche, eines Gliedes, zlámánj, nalomenj, fractura; in der Erde, lom, prolom, rozpuklina, rozſedlina; in einem Damme, ſtrž; in der Arithmetik, lámaný počet, zlomek; an einem Gefäße, djra, ſſtěrbina. 2) fig. des Friedens, zruſſenj pokoge; der Freundſchaft, rozdwogenj, ſ. Brechen. 3) průtrž, keyla, hernia; der einen Bruch hat, keylowatý, mor. namožený, namohlý.



Strany zdroje: I/213

Friede, m. pokog, mjr, pax, ; laß mich mit Frieden, zufrieden, nech mne na pokogi, s pokogem, dey mi pokog. In Frieden, w pokogi. Es iſt Friede, geſt pokog, ol. mjr. Friedelos, Friedlos, bez pokoge, bezpokogný.



Strany zdroje: I/213

Friedensbrecher, m. ruſſitel pokoge.



Strany zdroje: I/213

Friedensbruch, m. ruſſenj pokoge.



Strany zdroje: I/213

Friedensſchluß, m. zawřenj pokoge.



Strany zdroje: I/213

Friedensſtifter, m. gednatel pokoge; mjřitel, ſmjrce.



Strany zdroje: I/213

Friedliebend, adj. pokoge milowný.



Strany zdroje: I/235

Genießen, v. a. irr. ich genoß, genoſſen, požiti, požjwati, vžiti, vžjwati, frui; die Ruhe genießen, pokoge požjwati; du haſt das erſt künftig zu genießen, teprw budaucně toho vžigeš; Unterricht genießen, wycwičenu, wyvčenu býti; das heil. Abendmahl genießen, wečeři Páně přigjmati; ich habe heute noch nichts genoſſen, dnes geſſtě ſem ničehož negedl; einem etwas für genoſſen hingehen; laſſen, někomu něco prominauti. Die Genießung, vžjwánj, požjwánj, ſ. Genuß.



Strany zdroje: I/241

Geſtatten, v. a. powoliti, připuſtiti, permittere; ſich keine Ruhe geſtatten, nedati ſobě pokoge, odpočinutj.