Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/43

Anordnen, v. a. pořádati, pořjditi, ſpořádati, zřjditi, diſponere, ordinare. 2) nařjditi, poručiti, vložiti, vrčiti, conſtituere, iubere. Anordnen, n. Anordnung, f. ſpořádánj, zřjzenj, nařjzenj, poručenj.

Strany zdroje: I/51

Anvertraut, adj. poručený, ſwěřený.

Strany zdroje: I/51

Anweiſung, f. povkázánj, wýkaz, wykázánj, adſignatio. 2) odhádánj, odhodlánj, per criptio. 3) poručenj, přjkaz, rozkaz, præceptio. 4) cwičenj, povčenj, vwedenj, inſtitutio.

Strany zdroje: I/68

Auftrag, m. nařjzenj, poručenj, vloženj; einem einen Auftrag thun, poručenj dáti.

Strany zdroje: II/319

Ungeheißen, adj. newelený; adv. bez poručenj, bez welenj, bez rozkazu; thun, činiti.

Strany zdroje: II/345

Verfügen, v. a. nařjditi, poručenj vſtanowiti; daß etwas geſchehe, by ſe něco ſtalo, wykonalo. 2) ſich, odebrati ſe, gjti; ſich auf das Land, do krage; in die Kirche, gjti do koſtela.

Strany zdroje: II/384

Vollbringen, v. irr. a. dokonati; eine Reiſe, ceſtu; ein Geſchäft, djlo. b) wyplniti; ſein Wort, ſwé ſlowo. c) wyweſti, proweſti, wykonati; eine That, čin, ſkutek. d) wyřjditi; einen Auftrag, nařjzenj, poručenj.

Strany zdroje: II/385

Vollziehen, v. a. wyplniti; Jemandes Willen, Befehl, něčj wůli, rozkaz. b) wyřjditi; J. Auftrag, něčj poručenj. c) wykonati; ein Teſtament, kſſaft; ein Urtheil, odſudek, vſudek. d) ſtrogiti, wyſtrogiti; eine Heirath, ſwadbu. e) die Schifffahrt, přeplawiti ſe, doplawiti ſe.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: I/93

Befehl, m. rozkaz, poručenj, přikázanj, nařjzenj; Gerichtsbefehl, práwnj rozkaz. 2) ſpráwa, moc, poručenſtwj. 3) wůle, ljboſt.

Strany zdroje: I/165

Einſchärfen, v. a. přjſně, oſtře poručiti, přikázati. Die Einſchärfung, přjſné poručenj, oſtré přikazowánj.

Strany zdroje: I/172

Empfehlen, v. a. poručiti, poraučeti, ſchwáliti; ſich, poraučeti ſe, laučiti ſe. Die Empfehlung, poručenj, poraučenj, pozdrawenj; ſchwálenj. Das Empfehlungsſchreiben, ſchwalugjcý pſanj.

Strany zdroje: I/181, I/182

Ergehen, 1. v. a. obſ. dogjti; ſich ergehen, progjti ſe, wygjti ſe. 2. v. n. wygjti. Der Befehl iſt ergangen, poručenj wyſſlo; ergehen laſſen, wydati, wyneſti. 2) über ſich ergehen laſſen, z. B. einen Schaden, ſſkodu poneſti, tr 182 pěti. 3) ſtáti ſe, djti ſe. 4) es wird dir übel ergehen, zle ſe ti powede.

Strany zdroje: I/184

Erlaſſen, v. a. einen Befehl, wydati poručenj; ein Schreiben, odeſlati, wyſlati. 2) nachlaſſen, propuſtiti, propauſſtěti, prominauti, odpuſtiti, remittere. 3) des Dienſtes, puſtiti ze ſlužby, ſ. Entlaſſen. Die Erlaſſung, propuſſtěnj.

Strany zdroje: I/229

Geheiß, n. rozkaz, poručenj, juſſum.