Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/287

Hinüber, adv. na druhau ſtranu; přes, mit dem Subſtantiv: hinüber (über die Brücke) přes moſt, über den Bach, přes potok.

Strany zdroje: I/57

Aue, f. olim, potok, řeka. 2) luh, palauk, pořečj, pořičj, tráwnjk, sl. pažit, f. locus graminoſus. 3) paſtwina, paſtwiſſtě, sl. paſynek, paſcuum.

Strany zdroje: II/113

Rauſchen, v. n. ſſuſtěti, stupere; das Laub, die Kleider, der Bach rauſchet, liſtj, ſſat, potok ſſuſtj; rauſchende Muſik, hlučná hudba. 2) fig. chramoſtiti ſe, chřeſtěti; ohne etwas zu ſagen, rauſchte ſie bey mir vorbey, neřjkagjc nic, zachramoſtila, zaſſuſtla okolo mne. 3) chrauti ſe, baukati ſe; die Schweine rauſchen, ſwině ſe chrugj. 4) opogjti; rauſchendes Getränke, opogný, opogliwý nápog.

Strany zdroje: II/116, II/117

Regen-, deſſťowý! ; der Regenbach, deſſťowý 117 potok ol. byſtřina. 2) pro déſſť; das Regenkleid, kabát pro déſſť.

Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.

Strany zdroje: II/172

Schlingen, v. irr. ich ſchlang, geſchlungen, v. n. et a. hltati, pohltiti, polknauti, polykati, pozřjti, deglutire. 2) v. a. wjti ſe, krautiti ſe, točiti ſe, winauti ſe; der ſich ſchlingende Bach, křiwotoký, křiwolaký potok; die Arme, ruce založiti; den Arm um Jemanden, někoho k ſobě přituliti, obegmauti.

Strany zdroje: II/225

Spiegeln, v. n. blyſſtěti ſe; třpytěti ſe, leſknauti ſe, corruscare coruscare ; es ſpiegelt alles in dieſem Hauſe, wſſe ſe třpytj w tom domě. 2) v. act. wzhljdati ſe, inspicere in speculum; ſie ſpiegelt ſich im Bache, wzhljdá ſe w potoce. 2) fig. ſich an Jemanden, přjklad ſobě na někom bráti, wzhljdati ſe na někom.

Strany zdroje: II/276

Thränenbach, Thränenſtrom, m. potok ſlzý.

Strany zdroje: II/322

Unmerklich, adj. nepoznalý, adv. bez poznánj; der Bach fließt unmerklich dahin, potok teče bez poznánj; unmerklich zunehmen, bez poznánj růſti, přibýwati.

Strany zdroje: II/372

Vertrocknen, v. n. oſchnauti, oſáknauti, oſychati; der Bach, die Thränen, potok, ſlze. 2) wyprahnauti, wyſchnauti; der Brunnen, die Milch in der Bruſt, ſtudnice, mléko w prſých. c) vſchnauti; der Baum, ſtrom; vertrocknet, oſáklý, oſchlý, zaſchlý.

Strany zdroje: I/86

ach, m. pl. Bäche, potok, rivus, dim. das Bächlein, potůček.

Strany zdroje: II/430

Wetterwendiſch, adj. wletořjčný ? Bach, potok. 2) Wetterläunich Wetterläuniſch , mlizywý; Menſch, člowěk. 3) kam wjtr tam pláſſť, fifidlo, inconstans.

Strany zdroje: II/469

Zufließen, v. n. přitékati, přitecy; der Bach, potok. 2) připlýwati; ein Stück Holz, kus dřewa. 3) fig. přitěkati; Worte, ſlowa. b) Einem etwas zufließen laſſen, někomu něčjm poſkytnauti.

Strany zdroje: I/206

Fließ, n. das goldene Fließ, zlaté rauno, aureum vellus. 2) ſtrauha, potok.

Strany zdroje: I/208, I/209

Forelle, f. pſtruh, trutta, ſalmo foria. Lin. 209 Der Forellenbach, pſtružnj potok. Der Forellenſallat, ſalát pſtruhowý.

Strany zdroje: I/245

Gießbach, m. deſſťowý potok, diwoká woda, ol. byſtřina.