Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/268

Harſch, adj. zatwrdlý; harſches Brod, okoralý chléb; harſche Haut, drſnatá kůže; fig. harſche Luft, nepřjwětiwé powětřj.

Strany zdroje: I/320, I/321

Klar, adj. tenký, tenuis; klare Leinwand, tenké platno; klare Stimme, pozorný, tenký hlas. 2) gaſný, clarus; klares Wetter, gaſné powětřj; der Himmel wird klar, 321 gaſnj ſe, wygaſňuge ſe. 3) čiſtý, clarus, limpidus; klares Waſſer, čiſtá woda; der Wein wird klar, wjno ſe čiſtj. 4) drobný, minutus; klare Schrift, drobné pjſmo. 5) ryzý; klares Gold, ryzý zlato. 6) ein klarer Beweis, ſwětlý, zřegmý, patrný důwod; eine klare Wahrheit, čiſtá , holá, prawdiwá prawda; die Sache iſt klar, wěc geſt patrná; adv. tence, gaſně, čiſtě, drobně.

Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.

Strany zdroje: II/25

Luft-, powětrný; die Luftgeſchwulſt, powětrný otok; der Lufthimmel, powětrné nebe. 2) powětřj, die Luftſchwere, tjže, těžkoſt powětřj.

Strany zdroje: II/25

Lüften, v. a. na powětřj wyložiti, prowětrati, prowětrowati, prowětřiti, wywětrati; das Getreide —, obilj prohazowati; die Bäume —, ſtromowj okopáwati, okopati; ein Faß —, ſud nahnauti; einen Stein —, kamene pozdwjhnauti. Das Lüften, die Lüftung, prowětránj, wywětránj.

Strany zdroje: II/25

Lufterſcheinung, f. zázrak, vkaz w powětřj, phoenomenon.

Strany zdroje: II/25

Luftleer, adj. bezwětrný, bez powětřj.

Strany zdroje: II/25

Luftſtreich, m. vdeřenj do powětřj.

Strany zdroje: II/44

Mine, f. podkop; Mine graben, podkopy dělati; eine Mine ſprengen laſſen, do powětřj wyhoditi.

Strany zdroje: I/56

Aether, m. tenké powětřj, powětrné nebe.

Strany zdroje: II/112

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý , raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.

Strany zdroje: II/184

Schöpfen, I. v. n. a) técy, fluere; das Schiff ſchöpft Waſſer, lodj teče. b) pjti; Der Falke ſchöpft, ſokol pige. c) oſeypati ſe; der Hopfen ſchöpft, chmel ſe oſeypá. II. v. a. a) čerpati, wážiti, nabjrati, sl. čřjti, začřjti, haurire; Waſſer, wodu; leer ſchöpfen, wywážiti. b) das Fett oben abſchöpfen, maſtnotu ſeshora ſebrati. c) Friſche Luft, čerſtwého powětřj požjwati, na čerſtwé powětřj wygjti. b) Athem, oddychnauti ſobě. e) Hoffnung, naděge nabyti. f) Argwohn, w podezřenj bráti, wzýti. g) Nutzen, vžitek mjti, doſáhnauti. h) Muth, ſrdce ſobě dodati.

Strany zdroje: II/200

Schwingen, v. irr. ich ſchwang, habe geſchwungen, I. v. neut. klátititi klátiti ſe, wiklati ſe; der Pendul ſchwingt ſich, zawěſſadlo ſe keykle, klátj. 2) Sich an einem Seile, na prowaze ſe klátiti, haupati, zmjtati. 3) Sich auf das Pferd, wzſkočiti, wyſkočiti, wymrſſtiti ſe na koně. 4) wznéſti ſe, wznáſſeti ſe, der Adler ſchwingt ſich in die Luft, orel ſe wznáſſj do powětřj. 5) fig. zmocy ſe; ſich auf den Thron, trůnu ſe zmocy. II. v. act. die Flügel, zatřepetati křjdly, zdwjhati křjdla. 2) máchati; die Fahne ſchwingen, máchati, plápolati, zatáčeti praporcem. 3) wznéſti, wznáſſeti; das ſchwingt mich hinauf, to mne wznáſſj, mrſſtj wzhůru. 4) Eine Lanze, zabodnauti kopj. 5) potjrati; den Flachs, len potjrati.

Strany zdroje: II/204

Segnen, v. a. žehnati, požehnati, benedicere; ſich kreuzigen und ſegnen, křižowati ſe a žehnati. 2) žehnati, zakljnati, devovere , exorcizare; das Wetter ſegnen, powětřj, zažehnáwati powětřj zažehnáwati . 3) rozžehnati ſe, valedicere; die Welt ſegnen, s ſwětem ſe rozžehnati. 4) fig. dobrořečiti, požehnati, benedicere; Gott ſegne, požehneyž, naděl, mor. obroď pán bůh. 5) Geſegneten Leibes ſeyn, s autěžkem býti.

Strany zdroje: II/226

Spielen, v. n. et act. hráti, ludere; mit einem Hunde, s pſem zahráwati, pohráwati; b) auf der Violine, na hauſle hráti, hauſti; die Flöte, na fletnu pjſkati. c) eine Miene ſpielen laſſen, podkop do powětřj wyhoditi; mit Mörſern auf die Feſtung, z moždjřů do pewnoſti ſtřjleti. d) die Fahne ſpielen laſſen, praporcem máchati, nechati ho plápolati. e) fig. Jemanden etwas in die Hände, někomu něco podſtrčiti. f) Verſteckens, na mžjtek, na ſchowáwanu hráti. g) Karten, Kegel, Schach, w karty, w kuželky, w ſſachy hráti; Ball, na mjč hráti; im Glückshafen, karbaniti. h) ſich arm, hrau znuzeti, na mizynu přigjti; ſich reich, zbohatnauti hrau. i) eine Komödie ſpielen, komedii předſtawowati, hráti. k) fig. den Herren, na pána hráti. 2) Etwas ins Weite, něco na dlauhé lokte odkládati, protahowati. 3) Jemanden einen böſen Streich, někoho opařiti, čjſnauti, opáliti, opentliti. 4) Er ſucht es dahin zu ſpielen, tam to vſyluge přiweſti. 5) Ver chiedene Streiche ſpielen, reyry, rozličné kuſy prodáwati. 6) Eine Sache ſo zu ſpielen wiſſen, vměti wěc tak nawljknauti, naſtrogiti. 7) Bankrott, bankrot vdělati.

Strany zdroje: II/231

Sprengen, v. a. ſypati, poſypati; Salz auf das Fleiſch, maſo ſolj poſypati, potrauſyti; den Ruß gen Himmel, ſáze ſaze , popel k nebi 2) kropiti, spargere; pohnogiti, aspergere; es regnet nicht, es ſprengt nur, neprſſj, gen pokrápá, poprcháwá. 3) wyrazyti, wymrſſtiti; ein Regiment, rozrazyti pluk; etwas von einander, něco roztrhnauti, rozpáčiti; eine Billiardkugel ſpielen, wyrazyti kauli; ein Stück von einem Steine, kus od kamene odrazyti, vrazyti; die Thür auf, wyrazyti, wypáčiti dwéře. 4) wyhoditi; einen Felſen, eine Feſtung in die Luft, ſkálu, pewnoſt do powětřj wyhoditi. 5) die Saiten, ztrhati ſtruny. 6) die Bank, banku wyhnati. 7) Jemanden herum, někoho ſſtwáti, honiti, ſem a tam poſýlati. 8) Etwas unter die Leute, něco mezy lidi roztrauſyti. 9) die Ader, žilau puſtiti.

Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.

Strany zdroje: II/263

Sturm, m. pl. Stürme, bauře, bauřka, tempestas; es erhob ſich ein Sturm, bauře ſe ztrhla. 2) Des Windes, wichr, wichřice, chumel, powětřj, turbo. 3) Mehrer Menſchen, ſſturem, cawyk, hluk. 4) Des Feindes, ztek, ztečenj, ſſturem, autok; Sturm laufen, autokem, ſſturmem hnáti na měſto; eine Stadt mit Sturm einehmen einnehmen , ztécy měſto. 5) Sturm läuten, ſſturmowati.

Strany zdroje: II/263

Stürmiſch, adj. bauřliwý; ſtürmiſches Wetter, bauřliwé powětřj, bauře.

Strany zdroje: II/288

Triegen, v. irr. ich trog, ich tröge, getrogen, triege, v. n. klamati, oklamati; fallere; das Eis, die Hoffnung, das Wetter, led, naděge, powětřj klame, meylj; triegend, klamawý, mylný, fallax. 2) v. a. meyliti, klamati, ſſáliti.

Strany zdroje: II/288, II/289

Trocken, adj. ſuchý, siccus; trockene Witterung, Hände, Weg, Sommer, Huſten, ſuché powětřj, ruce, ceſta, léto, kaſſel; ein trockener, dürrer Boden, ſuchopár. 2) wyprahlý; ein trockener Mund, Hals, wypráhlá huba, wypráhlý krk; trocken werden, oſchnauti, oſýchati, vſchnauti, wy 289 ſchnauti, ſáknauti; ein trockener nur vom Waſſer befreyter Ort, oſáklina. b) wyprahnauti. 3) fig. galowý; trockenes Vieh, galowý dobytek; Kuh, kráwa.

Strany zdroje: II/298

Uiberhin, adv. pře; das Wetter geht überhin, powětřj přecházý; laß es überhin, nech toho. 2) fig. běžně; etwas überhin thun, něco běžně, lecgaks, halabala dělati.

Strany zdroje: II/311

Umſchlag, m. proměnina; des Windes, des Wetters, wětru, powětřj; in Umſchlag gerathen, nagednau ſe změniti; des Biers, der Milch, zwrhnutj piwa, mléka. c) nedochodilý porod, abortus. d) obrácenj; der Karte, karty. e) obchod; ſein Umſchlag hat nicht viel auf ſich, geho obchod nenj hrubě walný. f. ) trh, jarmark; der Güſtrowſche Umſchlag, kyſtrowſký jarmark. g) weyložek; am Rocke, v kabátu. h) beym Teiche, přjhrázka. i) beym Tuche, pokragek ? pláſſť ? k) obálka; eines Journals, dennjka. l) ſſupina; an der Nuß, na ořechu. m) okla ek, obložek; an ein krankes Glied, na nemocný aud; warmer, ohřiwka.

Strany zdroje: II/311

Umſchlagen, v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrátiti, překotiti ſe, přewaliti ſe; der Wagen, der Menſch, wůz, člowěk. 2) obrátiti ſe; der Wind, Wetter, wjtr, powětřj. 3) lepſſiti nebo horſſiti ſe; eine Krankheit, nemoc. 4) zwrhnauti ſe, zwrcy ſe; das Bier, die Milch, piwo, mléko; der Kauf ſchlug um, kaupě ſe zwrhla. 5) nepodařiti ſe, odroliti ſe; die Kinder, děti. 6) potratiti; eine Schwangere, obtjžná, oſoba s autěžkem. II. v. a. ohnauti, ohybati; einen Nagel, hřeb. 2) založiti; ein Kleid, kabát. 3) obrátiti; ein Blatt, eine Karte, liſt, kartu. 4) obaliti, zaobaliti; Leinwand um etwas, něco do plátna. 5) hoditi; einen Mantel, pláſſť na ſe. 6) obkládati, obložiti; warmen Wein, Kraupen, teplé wjno, krupky. 7) wybubnowati; einen Diebſtahl, krádež; das Umſchlagen, obalenj, ohnutj, založenj, obrácenj, obkládánj, obloženj.

Strany zdroje: II/318

nfreundlich, adj. nelaſkawý, nepřjwětiwý, neweſelý; unfreundliches Wetter, nepřjgemné powětřj; die —keit, woſt, loſt.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/343

Verdünnen, v. a. zřediti; die Luft, den Wein, powětřj, wjno. 2) ztenčiti; den Faden, das Brett, nit, prkno; die —nung, zředěnj, ztenčenj.

Strany zdroje: II/347

Vergiften, v. a. otráwiti, gedu dáti, dodati; einen Menſchen, člowěka. b) gedem napuſtiti, nakazyti, zgizwiti, veneno inficere; die Luft, das Schwert, Getränk, powětřj, meč, nápog. c) fig. zahorčiti; Jemandes Tage, něčj žiwot. Vergiftet, otráwený, gedem napuſſtěný, zgjzwený.

Strany zdroje: II/429, II/430

Wetter, n. powětřj, počaſý; heiteres, pohoda, gaſno; übles, regneriſches, nečas, nehoda, ſlota, mokro; trübes, poſſmaurné powětřj, poſſmaurnoſt, poſſmaurno; ſchönes Wetter werden, wyčaſyti ſe, wy 430 gaſniti ſe, na čas ſe dáti. 2) mračna; es zieht ein Wetter auf, mračna ſe ſtahugj, kabonj ſe, mračj ſe. 2) hrom; das Wetter hat eingeſchlagen, hrom vhodil, vdeřil, vdeřilo; er wurde von dem Wetter getroffen, hrom ho zabil. 4) bauře; fig. es entſtand ein Wetter, ſtrhla ſe bauřka.

Strany zdroje: II/430

Wetterglocke, f. zwoněnj proti powětřj.

Strany zdroje: II/430

Wetterläuten, n. zwoněnj proti powětřj.

Strany zdroje: II/430

Wetterſchaden, m. ſſkoda od powětřj, bauřky.

Strany zdroje: II/430

Wetterſegen, n. zažehnáwánj powětřj.

Strany zdroje: II/432

Widerſtehen, v. n. odpjrati, odporowati , na odpor ſe ſtawěti, poſtawiti; einem in einer Sache, někomu o něčem. b) odporowati; der Witterung, powětřj. c) odpjrati, oddolati, odoláwati; der Verſuchung, der Reitzung, dem Feinde, pokuſſenj, podnětu, nepřjteli. d) zprotiwowati ſe, odporowati ſe; die Speiſe, gjdlo.

Strany zdroje: II/441

Witterung, f. počaſý, powětřj, tempestas; ſchöne W., pohoda; üble W. nečas, nehoda, nechwjle. 2) čich, čuch; haben, mjti, wětřiti. 3) für wilde Thiere, wnada.

Strany zdroje: II/441

Witterungslehre, f. včenj o powětřj.

Strany zdroje: I/15

Abſprengen, v. a. odrazyti, poodrážeti, zodrážeti. 2) mit Pulver, prachem rozhoditi, rozmrſſtiti, do powětřj wyhoditi. 3) die Krebſe pflegen ſich die Scheren abzuſprengen, racy klepeta pauſſtjwagj.

Strany zdroje: I/121, I/122

Böſe, adj. ärger, horſſj, der ärgſte, neyhorſſj; böſer, böſeſte, zlý, nedobrý, malus; das Böſe, zlé, malum. Der böſe Feind, zlý duch, zloboch, čert; ein böſer Bezahler, ſſpatný plátce. 2) pokažený; böſes Geblüt, pokažená krew; 122 böſe Augen, bolawé oči; böſe Luft, zlé, nezdrawé powětřj; böſes Wetter, nečas, ſlota, plůta, das böſe Weſen, padaucý nemoc. 3) hněwiwý, zlobiwý, popudliwý, iratus; böſe machen, rozhněwati, rozlobiti někoho; böſe ſeyn, zlobiti ſe, mrzeti ſe; böſe werden, rozhněwati ſe, rozlobiti ſe. 4) hanebný, neſſlechetný, adv. zle, ſſpatně, hanebně.

Strany zdroje: I/125

• Brechen, 2. v. rec. ſich brechen, von Lichtſtrahlen, Wellen, obrážeti ſe; das Wetter bricht ſich, powětřj, čas ſe měnj; die Kälte hat ſich gebrochen, zyma ſe přetrhla, t. g. vlewila. 2) zwraceti, kuckati, bljti, dáwiti ſe.
• Brechen, 3. v. n. lámati ſe, zlámati ſe, zlomiti ſe; der Baum iſt gebrochen, ſtrom ſe zlámal; bořiti ſe, praſknauti, pukati; das Eis bricht, led ſe puká, bořj ſe. Fig. Dieß Haus muß brechen, ten dům muſý praſknauti, t. g. zhynauti, na zkázu přigjti; es muß biegen oder brechen, muſý ſe to podati, anebo puknauti. 2) Pukati ſe, puknauti, das Herz brach mir, da ich ihn ſah, diw mi ſrdce nepuklo, když ſem ho widěl. 3) In ein Haus, do domu ſe dobyti; in das Lager des Feindes, do nepřátelſkého leženj wpadnauti. 4) das Licht bricht durch die Wolken, ſwětlo prorážj, (ſwjtj) ſkrze oblaky. 5) Die Augen brechen hm, zrak ſe mu trhá; gebrochene Sprache, ſtrhnutá řeč. 6) Der Wein iſt gebrochen, wjno ſe zwrhlo.

Strany zdroje: I/147

Dunſtkreis, m. parnatý obor, powětřj, atmoſphæra.

Strany zdroje: I/187

Erſcheinung, f. vkázánj ſe; Gottes, eines Engels, zgewenj, apparitio; das Feſt der Erſcheinung, ſwátek třj králů, epiphania; vor Gericht, ſtánj před práwem. 2) widěnj, viſum; obluda, ol. přelud, phantasma. 3) Lufterſcheinung, vkaz w powětřj, ol. zázrak, phoenomenon. 4) nenadalá přjhoda.

Strany zdroje: I/207

Flüchtig, adj. prchlý, vtjkagjcý, na vtjká j, vtjkawý, zběhlý, poběhlý, poběhlec, fugax. 2) rychle pomjgegjcý, pominutedlný, rychlý. 3) kwapný, běžný, adv. —ně. 4) letawý, do powětřj ljtagjcý.

Strany zdroje: I/215

Frühlings-, garnj, garý, vernus: Die Frühlingsluft, garnj powětřj; der Frühlingsſaffran, Frühſaffran, garnj ſſaffrán.

Strany zdroje: I/216

Führen, v. a. wezti, wozyti, vehere; über einen Fluß, přewážeti. 2) weſti, woditi, ducere. Einen bey der Hand, za ruku weſti, woditi; auf den rechten Weg, na prawau ceſtu přiweſti. 3) fig. den Degen geſchickt führen, s kordem dobře zacházeti; Geld bey ſich, penjze noſyti; der Weg führt nach der Stadt, ceſta gde do měſta; der Fluß führt Eis, řekau gde led; der Teich führt Karpfen, rybnjk má kapry, w rybnice gſau kapři; Reden führen, mluwiti, řečj mjti; ein Amt führen, auřad zaſtáwati; im Sinne führen, něco mjniti, myſliti; zu Gemüthe, na myſl přiwáděti, připomjnati; hinter das Licht, někomu poſwjtiti, oſſiditi; der Wind führt den Staub in die Luft, wjtr bére bere prach ſebau do powětřj, žene prach —; die Bienen führen Honig, wčely med ſnáſſegj, zbjragj; einen Namen, gméno mjti, gmenowánu býti, nazýwati ſe, ſlauti; einen Adler im Wappen führen, orla w ſſtjtu (erbu) mjti; im Schilde, aumyſl mjti, obmeyſſleti; im Munde, w vſtech mjti; ein elendes Leben führen, bjdně žiwu býti; ein heiliges Leben, ſwatý žiwot weſti.

Strany zdroje: I/232

Gelinde, adj. měký, hladký; gelinde Haut, hladká kůže; gelindes Bett, měká poſtel; ein gelinder Regen, tichý deſſtjček; gelinde Wärme, mjrné teplo; gelinder Wein, lahodné wjno; gelindes Lüftchen, powlowný wětřjček; gelinde Strafe, malá, mjrná pokuta; Gelindes Wetter, lewné powětřj; gelinde Arzeney, lehké lékařſtwj; ſie ſind zu gelinde gegen ihn, tuze mu howjte, powolugete. adv. hladce, měkce.

Strany zdroje: I/244

Gewitter, n. powětřj, bauřka, bauře, tempeſtas; das Gewitter ſchlägt ein, hrom bige; das Gewitter gehet vorbey, bauřka ſe přehánj.