Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/34
Anerkennen, v. a. 1) ſ. Erkennen. 2) rozeznati, s zřegmým rozſudkem poznati, ſeznati. 3) vznati, vznáwati, přiznáwati ſe, znáti ſe k něčemu. Anerkenntniß, f. rozeznánj, rozhodnutj, zřetedlné poznánj, ſeznánj. Anerkennung, f. vznánj, agnitio.
Strany zdroje: I/315
Kennbar, adj. znatedlný ? ſnadný k poznánj.
Strany zdroje: II/41
Merklich, adj. znamenitý, notabilis; merklicher Schaden, znamenitá ſſkoda. 2) znalý, co ge znáti; patrný; es iſt kaum merklich, ſotwa znáti; um ein Merkliches, o poznánj; adv. znamenitě; znale, patrně.
Strany zdroje: II/322
Unmerklich, adj. nepoznalý, adv. bez poznánj; der Bach fließt unmerklich dahin, potok teče bez poznánj; unmerklich zunehmen, bez poznánj růſti, přibýwati.
Strany zdroje: II/333
Unvermerkt, adj. nemerčený; adv. newědomky, newidomky, bez poznánj.
Strany zdroje: I/184
Erkenntniß, f. poznánj, poznáwánj, vznánj. 2) známoſt, poznánj. 3) Das Erkenntniß, rozſudek, rozſauzenj, nález.