Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/281

Herum reiſen, v. n. po ſwětě putowati, pracowati přes ſwět.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/318

Kindesnöthe, pl. pracowánj ku porodu, sl. bůle; in Kindesnöthen liegen, pracowati ku porodu, partu laborare.

Strany zdroje: I/337

Kreiſſen, v. a. hekati, ſkuhrati, wzdychati 2) fig. pracowati ku porodu, sl. wogetiti ſe. Das Kreiſſen, hekánj.

Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.

Strany zdroje: II/52

Mühen, v. a. zanepraždňowati, zaměſtknáwati. 2) v. rec. vſylowati, ſnažiti ſe, pracowati.

Strany zdroje: II/57

Nach-, pozdněgſſj; die Nacharbeit, pozdněgſſj práce. 2) In Zeitw., a) po někom; nachähren, po někom klaſy zbjrati; nacharbeiten, po někom pracowati. b) za někým, nachbringen, za někým přineſti; nacheilen, za někým poſpjcháti poſpjchati , nachführen, za někým wezti.

Strany zdroje: II/61

Nacht, f. pl. die Nächte, noc, nox; gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; bey der Nacht, w nocy; bey ſtockfinſterer Nacht, w ljté, čjré nocy; es wird Nacht, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, ſaumrká ſe, připozdjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, k nocy; Tag und Nacht arbeiten, dnem y nocý, we dne w nocy pracowati; die Nacht hindurch, celau noc; Nachts, w nocy; zu Nachteſſen, wečeřeti.

Strany zdroje: I/53

Arbeiten, v. reg. 1. act. dělati, pracowati, sl. robiti, laborare, opus facere. 2) ein Pferd zu Tode arbeiten, koně pracý vmořiti, až k ſmrti vpracowati. 2. neut. dělati, pracowati. 2) hýbati ſe, moveri; der Wein arbeitet, wjno kyſſe, wře.

Strany zdroje: II/120

Reiſe, f. ceſta, iter. eine Reiſe thun, ceſtu konati; ſich auf die Reiſe begeben, na ceſtu ſe wydati, wyprawiti; wo gehet die Reiſe hin? kam ge ceſta? auf die Reiſe gehen, pracowati přes ſwět; er hat viele Reiſen gehabt, mnoho zemj progel, zgezdil, proſſel, ſeſſel.

Strany zdroje: II/152

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.

Strany zdroje: II/258

Strenge, adj. přjſný, severus; ein ſtrenger Richter, přjſný ſaudce. b) krutý, tuhý, asper; ein ſtrenger Winter, tuhá, krutá, třeſkutá zyma. c) ſtrenger Herr! ſtatečný, wzácný, vrozený pane! d) trpký, ſtrenge Weintrauben, trpké hrozny. e) tuhý; ſtrenge Faſten, tuhý půſt; ein ſtrenger Orden, tuhý řad; adv. přjſně, krutě; ſtrenge arbeiten, ſylně pracowati; ſtrenge beo achten, ztuha, zoſtra pozorowati; ſtrenge leben, ztuha žiwu býti.

Strany zdroje: II/261

Stückwerken, v. n. podělkowati, z kuſu pracowati.

Strany zdroje: II/268

Tagelohn, m. dennj mzda; um Tagelohn arbeiten, z dennj mzdy, z dennjho platu pracowati.

Strany zdroje: II/270

Tapfer, adj. ſtatečný, strenuus; tapfer arbeiten, ſtatečně pracowati. 2) ſtatečný, vdatný, zmužilý, fortis; ſich tapfer halten, zmužile, vdatně ſobě počjnati; tapfer eſſen, notně gjſti; adv. —ně, le.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/356

Vermögen, n. moc, možnoſt, ſýla; nach Vermögen, dle možnoſti; über ſein Vermögen arbeiten, trinken, laufen, přes moc pracowati, pjti, běžeti; das Pferd hat viel V., kůň má mnoho ſýly. 2) mohowitoſt, mohutnoſt, ſtatek, gměnj, zámožnoſt; viel, wenig in V. haben, mnoho, málo mjti na mnohowitoſti mohowitoſti .

Strany zdroje: II/388

Vorarbeiten, v. a. Jemanden, někoho, předpracowati, předſtihnauti. 2) před někým pracowati. 3) napřed pracowati.

Strany zdroje: II/407

Wandern, v. n. pracowati; in der Welt herum, přes ſwět. 2) Als Geſell, wandrowati. 3) fig. a) odebrati ſe, kliditi ſe, ſtěhowati ſe; wohin, někam. b) aus dieſem Leben, zhynauti. c) das muß wandern, to muſý táhnauti.

Strany zdroje: II/415

Weh, Wehe, n. boleſt, bolenj; das Kopfweh, bolenj hlawy. b) Plur. boleſti, porodu, sl. bůle; in die Wehen kommen, k porodu pracowati. c) Wohl und Wehe, ſſtěſtj y neſſtěſtj.

Strany zdroje: I/91

Bearbeiten, v. a. wypracowati, na něčem pracowati; das Eiſen, železo kowati; das Feld bearbeiten, pole orati, wzdělati; das Bauholz, dřjwj kſtawěnj teſati. 2) ſich bearbeiten, přičniti, poſtarati ſe. Bearbeitung, f. práce, wypracowánj, wzděláwánj, přičiněnj.

Strany zdroje: II/467

Zu-, pořád; zuarbeiten, zulaufen, zufahren, pořád pracowati, běžeti, geti.

Strany zdroje: II/469, II/470

Zug, m. pl. die Züge, taženj; der Truppen, wogſka. b) in den letzten Zügen liegen, w poſlednjm taženj ležeti, k ſmrti pracowati, k poſlednj hodince ſe bráti. 2) tah; des Windes, Feder, des Geſichtes, im Rohre, der Menſchen, im Bretſpiele, wětru, 470 péra, twáři, w tažnicy, lidj, w dámě. 3) zataženj, zatáhnutj, zahrnutj; mit dem Netze, ſytj. 4) dauſſek; einen guten Zug thun, nahnauti ſy; auf einen Zug austrinken, gednjm dauſſkem wypiti; einen Zug thun, připiti ſy. 5) Zug für Zug handeln, handlowati z ruky do ruky. 6) ſpřež, ſpřeženj, potah; Pferde, Ochſen, konj, wolů.

Strany zdroje: I/129

Brunnen, Brunn, m. ſtudnice, ſtudně, ſtudna, puteus, fons, dim. das Brünnlein, ſtudnička, ſtudánka. Waſſer in den Brunnen tragen, do leſa dřjwj, do řeky wodu noſyti, bez vžitku pracowati. 2) Der Heilbrunnen, dobrá woda; den Brunnen brauchen, dobré wody vžjwati.

Strany zdroje: I/186

Ernſtlich, adj. oprawdowý, ſnažný; ernſtlich arbeiten, ſnažně, bedliwě pracowati. 2) přjſný, adv. přjſně; sl. ozag, naozag, ozagſt.

Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.

Strany zdroje: I/226

Geburt, f. porod, rozenj, partus; in der Geburt begriffen ſeyn, ku porodu pracowati. 2) narozenj, nativitas; das Feſt der Geburt Chriſti, ſwátek narozenj Kryſtowa. 3) fig. rod, ſtirps; von vornehmer Geburt, wzácného rodu; ein Edelmann von Geburt, rozený, rodem ſſlechtic, zeman. 4) počátek, wzeſſtj; die böſen Begierden in der Geburt erſticken, zlé žádoſti hned z počátku vduſyti. 5) plod, fetus; eine unzeitige Geburt, nedochůdče, nedoſſlý plod.