Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) dů 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Strany zdroje: I/257

Gründen, v. a. ġrunt kláſti, zakládati, založiti, ol. oſnowati, fundare. 2) ġruntowati, ġrunt dělati. 3) fig. gegründet, vtwrzen, založen; důwodný, prawdiwý; worauf gründen ſie ſich? gaké máte důwody? das iſt gegründet, to ge prawda.

Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.

Strany zdroje: I/320, I/321

Klar, adj. tenký, tenuis; klare Leinwand, tenké platno; klare Stimme, pozorný, tenký hlas. 2) gaſný, clarus; klares Wetter, gaſné powětřj; der Himmel wird klar, 321 gaſnj ſe, wygaſňuge ſe. 3) čiſtý, clarus, limpidus; klares Waſſer, čiſtá woda; der Wein wird klar, wjno ſe čiſtj. 4) drobný, minutus; klare Schrift, drobné pjſmo. 5) ryzý; klares Gold, ryzý zlato. 6) ein klarer Beweis, ſwětlý, zřegmý, patrný důwod; eine klare Wahrheit, čiſtá , holá, prawdiwá prawda; die Sache iſt klar, wěc geſt patrná; adv. tence, gaſně, čiſtě, drobně.

Strany zdroje: II/10

Lauter, adj. čiſtý, čirý, ſamočiſtý, ( mor. ljtý,) purus putus; lauteres Gold, ryzý, ſamočiſté zlato; lauteres Salz, holá ſůl. 2) fig. pauhý, ſamý, die lautere Wahrheit, pauhá prawda; lauter Lügen, ſamé lži.

Strany zdroje: II/69

Nicht, ne, non; subst. zu Nichte machen, w nic, w niweč obrátiti; mit Nichten, nikoli. 2) adv. ne, non; ich ſehe nicht, newidjm; nicht ein Mann, ani geden muž; er kann nicht einmal ſchreiben, nevmj ani pſáti; nicht einmal, ſondern oft, ne gednau, ale čaſto; gar nicht, nikoli; durchaus nicht, nikoliwěk; nicht mehr, nikdý wjce; nicht nur, ne gen; der Himmel wolle es nicht, vchoweyž Bůh! Iſt es nicht wahr? nenjliž prawda? iſt nicht, nenj, non est; wo nicht, geſtli, zdali ne; wie ſchlau ein alter Kaufmann nicht iſt, gakž chytrý geſt ſtarý kupec! wie matt bin ich nicht, gakž gſem mdlý.

Strany zdroje: II/79

Offenbar, adj. zgewný, zřegmý, manifestus; eine offenbare Lüge, makawá lež; die offenbare Weisheit, prawdiwá, prawdaucý prawda; werden, na gewo přigjti; machen, wygewiti, na gewo, na ſwětlo, wyneſti; adv. —wě; mě. —mě.

Strany zdroje: II/97

Platt, adj. plochý, ploſký, planus; das platte (flache) Land, krag; platt ſchlagen, na plocho, na ploſko tlaucy; ein platter Spiegel, ploché zrcadlo; eine platte Naſe, ploſký nos; eine platte Schüſſel, mělká mjſa. 2) fig. Plattes Deutſch, dolnoſaſký gazyk; ein platter Ausdruck, galowé, ploché wygádřenj. 3) platte Wahrheit, ſproſtá, čiſtá prawda; etwas platt abſchlagen, zproſta, zhola odepřjti; er iſt ſehr platt, nedělá mnoho cáru, okolků.

Strany zdroje: II/136

Rund, adj. okrauhlý; rotundus; wie eine Kugel, kulatý, zakulatělý, clobosus globosus ; länglicht rund, oblý, teres; rund machen, kulatiti, okrauhliti. adv. okrauhle, kulatě; die Haare rund herum abſchneiden, wlaſy do kola oſtřjhati; um das Haus rund herum gehen, kolem okolo domu gjti, choditi. 2) fig. Ein rundes Mädchen, baubelaté děwče. 3) vpřjmný, čiſtý; runde Wahrheit, prawda prawdaucý; rundes Bekenntniß, vpřjmné wyznánj; etwas rund heraus ſagen, něco zrowna, zpřjma řjcy; das iſt mir zu rund, to geſt mi tůze wyſoko.

Strany zdroje: II/322

Unläugbar, adj. nezapřitedlný; adv. —ně; es iſt unläugbar, nenj k zapřenj, unläugbare Wahrheit, prawda prawdaucý; die —keit, noſt.

Strany zdroje: II/366

Verſichern, v. a. giſtiti, vgiſtiti, pogiſtiti, vgiſſťowati; ich verſichere dir, gá tě vgiſſťugi; ich bin ſeiner Treue verſichert, gá gſem o geho wěrnoſti giſt, vgiſſtěn; verſichert wahr, giſtotná prawda, prawda prawdaucý. 2) vbezpečiti, vbezpečowati, pogiſtiti; ein Gut, ſtatek; ein Capital, giſtinu. b) zmocniti ſe, pogiſſtěnj wzýti; ſich Jemandes, einer Sache, někoho, něčeho, něco. c) ſich des Beyfalles eines andern, o něčj pochwale ſe vgiſtiti, vbezpečiti.

Strany zdroje: II/403

Wahr, adj. prawý, verus; ein wahrer Freund, prawý přjtel. 2) prawdiwý; eine wahre Begebenheit, prawdiwý přjběh; ein wahres Portrait, prawdiwá podobizna; das Wahre, prawoſt, prawo a; adv. práwě; etwas für wahr halten, něco za prawé mjti, držeti; das iſt wahr, to ge prawda; nicht wahr? nenjli prawda? es iſt nicht wahr, nenj prawda; etwas wahr machen, w prawdě wyplniti; es iſt wahr geworden, w prawdě ſe naplnilo; für wahr ausgeben, za prawdu wydáwati; ſo wahr ich lebe! oprawdu, gak ſem žiw! ſo wahr Gott iſt! oprawdu, gak ge Bůh!

Strany zdroje: II/403

Wahrheit, f. prawda; veritas; hinter die W. kommen, prawdy ſe dopjditi; die W. zu ſagen, abych prawdu řekl; in Wahrheit, oprawdu, w prawdě.

Strany zdroje: I/141

Derb, adj. hmotný, tuhý, hrubý; der Erdboden iſt ſehr derb, země geſt welmi tuhá. 2) fig. hodný, notný; jemanden derbe Schläge geben, někoho hodně, notně zbjti; ein derber Rauſch, hodný rauš; derbe und trockene Wahrheit, hmotná a holá prawda. 3) ſylný, celiſtwý, čerſtwý; adv. hmotně, hrubě, tuze.

Strany zdroje: I/151

Dürre, adj. ſuchý, wyprahlý; dürre werden, wyprahnauti, ſchnauti; dürres Obſt, ſucháry; dürre Reiſer, ſuſſj, ſauš. 2) hubený; ein dürres, mageres Frauenzimmer, ſuſſka. 3) fig. die dürre Wahrheit, holá, ſproſtá prawda; mit dürren Worten, zrowna, ſproſtě.

Strany zdroje: I/183, I/184

Erkennen, v. a. znáti, poznati, poznáwati, ſeznati, rozeznati, cognoſcere. Einem etwas zu erkennen geben, někomu něco nawrcy. Die erkannte Wahrheit, poznalá prawda. Jemanden an ſeiner Stimme, an ſeinem Gange erkennen, někoho po hlaſu, po chůzy poznati. 2) vznati, vznáwati, agnoſcere, perſpicere. Mit Danke erkennen, wděčně vznati, jemanden für ſeinen Freund, někoho za 184 ſwého přjtele vznáwati; etwas für billig, něco za ſluſſné. 3) gerichtlich erkennen, práwně rozeznati, za práwo nalezti, rozſauditi. 4) daraus kann man erkennen, z toho ſe může poznati, wyrozuměti.

Strany zdroje: I/194, I/195

Falſch, adj. faleſſný, neprawý, křiwý, falſus. Ein falſcher Spieler, podwodný hráč; ein falſcher Weg, neprawá, bludná 195 ceſta. Falſcher Eid, křiwá přjſaha, falſches Zeugniß, křiwé ſwědectwj; falſche Götter, lžiwj, neprawdiwj, ſmyſſlenj bohowé. Es iſt falſch, geſt lež, nenj prawda. Adv. faleſſně, nepráwě, lžiwě; falſch ſchwören, křiwě přiſahati. Das Falſch, faleš; in welchem kein Falſch iſt, w němžto lſti nenj, Joh. 1, 47.

Strany zdroje: I/244

Gewiß, adj. giſtý, giſtotný, certus; gewiſſes Einkommen haben, giſté mjti důchody, přjgmy; das iſt gewiſſe Wahrheit, to geſt prawdiwá prawda; einer Sache gewiß ſeyn, vbezpečenu býti o něčem. 2) gakýſy, gakýs, quidam; ein gewiſſer Damon, gakýſy Damon; zu gewiſſer Zeit, kdyſy, kdys, quondam; es gibt gewiſſe Leute, gſau někteřj lidé. adv. giſtě, giſtotně, dogiſta, dozagiſta, zagiſté, wlaſtně; er kommt gewiß, dozagiſta přigde; er hat es ihm gewiß geſagt, wlaſtně mu to řekl; etwas für gewiß behaupten, něco za prawdu twrditi, giſtiti.