Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/285

Hingehen, v. n. tam gjti; dogjti; gehe hin, gdi, dogdi tam; ich will morgen hingehen, zeytra tam dogdu, půgdu. 2) fig. a) progjti; das gehet noch hin, to geſſtě progde; b) vtécy, vgjti, minauti; darüber gehet die Zeit hin, tjm čas vteče; c) etwas hingehen laſſen, něco prominauti.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: II/47

Mitgehen, v. n. s někým gjti; wollen ſie mitgehen? chceteli ſe mnau (s námi) gjti? 2) progjti; es gehet noch mit, geſſtě progde.

Strany zdroje: I/71

Ausblättern, v. a. ein Buch, knihu progjti, čerſtwě přečjſti.

Strany zdroje: II/223

Spatzieren, v. n. progjti ſe, procházeti ſe, ſpatzieren führen, wéſti na procházku; ſpatzieren reiten, progjžděti ſe, geti na progjžďku.

Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/344

Verfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; in Sünde, do hřjchu; in Strafe, do pokuty. b) přigjti, připadnauti, rozpomenauti; wie verfällſt du darauf? gak na to přicházýš? gak ti to připadlo? c) bořiti ſe, obořiti ſe; das Haus iſt verfallen, dům ſe bořj, geſt na zbořenj; obořil ſe; eine verfallene Mauer, zbořená, obořená zeď. d) hynauti; das Chriſtenthum verfällt; křeſťanſtwj hyne. e) zapadnauti, zaneſti ſe; das Schiff iſt verfallen, lodj zapadla, zaneſla ſe. f) proběhnauti, progjti; die Zeit, čas. g) propadnauti; der Wechſel, ſměna; die Waare, zbožj. h) proſtogjm; das Pfand, záſtawu. i) ſcházeti, podati ſe, přepadnauti ſe, padnauti ſe; macrescere; am Leibe, na těle. k) zahynauti, vmřjti, mori; des Todes, vmřjti.

Strany zdroje: I/101

Bereiſen, v. a. progjti, progeti, ſgezditi.

Strany zdroje: I/148

Durchbetteln, v. a. das Land, žebrotau zem progjti. 2) ſich, žebrotau ſe přežiwiti, wyžiwiti.

Strany zdroje: I/149

Durchgehen, 1. v. n. přegjti, progjti, naſkrz progjti, procházeti; der Schuß ging nicht durch, rána neprorazyla, neproběhla; das Waſſer geht durch, woda prorážj. 2) vtecy. 2. v. a. progjti; ein Buch, přeběhnauti, běžně přečjſti; Rechnungen, přehljdnauti aučty; die Schuhe, ſtřewjce prochoditi, protrhati.

Strany zdroje: I/149

Durchkommen, v. n. progjti, přegjti, prodrati ſe. 2) vgjti, vtecy. 3) wywáznauti.

Strany zdroje: I/149

Durchreiſen, 1. v. n. gjti, geti ſkrze. 2. v. a. progeti, progjžděti, progjti, procházeti. Bey meiner Durchreiſe, když pogedu naſkrz, když gſem gel naſkrz.

Strany zdroje: I/150

Durchwandeln, v. a. progjti, prochoditi.

Strany zdroje: I/150

Durchwandern, 1. v. n. progjti. 2. v. a. wandrem prochoditi.

Strany zdroje: I/150

Durchziehen, 1. v. a. protáhnauti: einen Faden, prowljknauti; Jemanden, natahowati, přetřepati. 2. v. n. progjti, progeti, táhnauti ſkrze —.

Strany zdroje: I/181, I/182

Ergehen, 1. v. a. obſ. dogjti; ſich ergehen, progjti ſe, wygjti ſe. 2. v. n. wygjti. Der Befehl iſt ergangen, poručenj wyſſlo; ergehen laſſen, wydati, wyneſti. 2) über ſich ergehen laſſen, z. B. einen Schaden, ſſkodu poneſti, tr 182 pěti. 3) ſtáti ſe, djti ſe. 4) es wird dir übel ergehen, zle ſe ti powede.