Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/287

Hinweg, adv. pryč, preč; gehe hinweg, gdi poſweych; über das Gute hinweg ſehen, dobrého ſobě newſſjmati; ſich über etwas hinweg ſetzen, nedbati.

Strany zdroje: I/1

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

Strany zdroje: II/169

Schleichen, v. irr. ich ſchlich, bin geſchlichen. I. v. n. plazyti ſe, repere; ſchleichend, plazywý; ein ſchleichendes Thier, zeměplaz. 2) kráſti ſe, laudati ſe; die Katze, kočka; er iſt davon geſchlichen, pryč ſe odkradl; geſchlichen kommen, přikraſti ſe; ſich in ein Haus, do domu ſe wkráſti. 3) pljžiti ſe; die Schnecke, hlemeyžď. 4) fig. ein ſchleichendes Fieber, mořiwá zymnice. 5) ein Stück Butter zerſchleichen laſſen, kus máſla nechati rozpuſtiti. 6) Einen Schleichen laſſen, vbzditi ſe. II. v. a. Waaren, paſſowati.

Strany zdroje: II/217, II/218

Sollen, v. n. irr. mjti, debere, oportere; ich ſoll gehen, mám gjti; was ſoll ich? co 218 mám činiti? er ſoll hinaus, fort, má gjti wen, pryč. 2) Wie ſoll man ihm helfen? gak geſt mu k pomoženj? ſie ſollen es ſchon bekommen, wſſak to doſtanete. 3) was ſoll mir die Erſtgeburt? k čemuž mi bude to prworozenſtwj? wem ſoll denn dieſer Strauß? čj má býti tato kytka? er ſoll warten, nechť čeká. 4) fig. Sie ſollen wiſſen, wězte; ſie ſollen Recht haben, laſſen ſie mich nur in Ruhe, měgte prawdu, dobře, gen mne nechte na pokogi. 5) Wie, wenn er morgen ſterben ſollte? co, kdyby zegtra vmřel? ſollte er ihnen begegnen, potkáli wás; ſollte es möglich ſeyn? byloliby možná? 6) Was ſoll aber dieſer? což pak tento? bald ſollte ich glauben, málem bych wěřil; man ſoll darauf ſchwören, člowěkby na to přiſahal. 7) ich hoffe, er ſoll mir nicht wieder kommen, mám za to, že mi nepřigde wjce. 8) Es ſoll ſtark regnen, tuze prey prſſj; es ſollen die Türken geſchlagen ſeyn, Turcy prý (prey) byli biti. 9) dlužen, debere; er ſoll hundert Thaler, ſto tolaru tolarů geſt dlužen.

Strany zdroje: II/411

Weg, interj. pryč; weg mit ihm! pryč s njm! er iſt ſchon weg, giž geſt pryč; gehe weg! hybay, haydy, cuky, wary, gdi pryč! ten tam; weg iſt weg, co tam, to tam. 2) adv. ſchlecht weg, zrowna, přjmo.

Strany zdroje: II/412

Wegeilen, v. n. pryč poſpjchati, chwátati, vháněti.

Strany zdroje: II/412

Weggeben, v. a. pryč, od ſebe dáti; eine Tochter, prowdati dceru; alles, wſſe rozdati.

Strany zdroje: II/412

Weggehen, v. n. odegjti, odcházeti, pryč gjti; ein wenig, poodgjti; wie die Zeit, vgjti, vcházeti, minauti; wie ein Fleck, puſtiti, pauſſtěti, wygjti; wie die Waaren, na odbyt gjti, odcházeti.

Strany zdroje: II/412

Weghalten, v. a. pryč držeti.

Strany zdroje: II/413

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.

Strany zdroje: II/413

Wegkönnen, v. n. pryč mocy.

Strany zdroje: II/413

Wegkriechen, v. n. odlezti, pryč odlezti.

Strany zdroje: II/413

Wegmüſſen, v. n. pryč muſyti.

Strany zdroje: II/413

Wegnehmen, v. a. pryč wzýti, bráti; ein Buch von dem Tiſche, knihu ſe ſtola. b) vgmauti, vgjmati, vbrati, vbjrati; einem etwas, někomu něco. c) vieles, pobrati, rozebrati; vieles, alles, mnoho , wſſecko. d) hin und wieder, hin und her, probrati. e) wzýti; ein Schiff, eine Stadt, Jemanden etwas vor dem Maule, lodj, měſto, někomu od huby něco pryč wzýti. f) etwas Contrabandes, pobrati, rozebrati.

Strany zdroje: II/413

Wegreiſen, v. n. zu Fuß, odgjti, odcházeti; zu Pferde, Wagen, odgeti, odgjžděti, vgjžděti; er reiſet weg, odbjrá ſe pryč, odcházý, odgjždj , vgjždj.

Strany zdroje: II/414

Wegſchauen, v. n. pryč hleděti, kaukati.

Strany zdroje: II/414

Wegſchenken, v. a. pryč darowati; alles, rozdarowati, rozdati.

Strany zdroje: II/414

Wegſchicken, v. a. pryč poſlati, odeſlati.

Strany zdroje: II/414

Wegſehen, v. n. pryč hleděti, kaukati.

Strany zdroje: II/414

Wegſenden, v. a. pryč poſlati, zaſlati.

Strany zdroje: II/414

Wegſeyn, v. n. pryč býti; von Hauſe, od domowa. 2) pominauti, pogjti; die Zeit iſt weg, čas pominul, poſſel. 3) dogjti, wygjti, pryč býti; das Bier, der Wein, die Waare, piwo, wjno, zbožj. 4) Uiber etwas weg ſeyn, něco vděláno, přeſkočeno mjti. 5) Uiber einen Ort, přegjti.

Strany zdroje: II/415

Wegtrachten, v. n. pryč myſliti, hodlati.

Strany zdroje: II/415

Wegwenden, v. a. pryč odwrátiti, obrátiti; ſich, ſe; die Augen, oči odwrátiti.

Strany zdroje: II/415

Wegwerfen, v. a. pryč odhoditi, zahoditi, odwrcy, pohoditi, zahazowati; ſich, zawrhnauti ſe, zahazowati ſe.

Strany zdroje: II/415

Wegwünſchen, v. a. winſſowati, žádati by něco bylo pryč; ſich, ſobě pryč winſſowati.

Strany zdroje: II/426

Wenn, adv. kdy; quando; komm wenn du willſt, přiď kdy chceš; es ſey, wenn es wolle, buď kdy buď; wenn wirſt du kommen? kdy přigdeš? wenn ſoll ich das Geld bekommen? kdy doſtanu penjze? II. conj. když, cum; wenn ich daran denke, ſo grauet mir davor, hrozým ſe, když na to pomyſljm. b) by, kdyby; wenn du da geweſen wäreſt, ſo hätteſt du auch etwas bekommen, kdybys tu byl byl, takébys byl něčeho doſtal; wenn ich nun thäte, was würdeſt du ſagen? co bys řekl, kdybych to včinil? wenn ich an deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau. c) li, geſtli, geſtliže, pakli, pakliže; wenn es ſeyn kann, ſo thue es, můželi to býti, včiň to. Wenn man dich fragt, ſo antworte, geſtli ſe tě optagj, odpowěz. d) ačkoli; wenn du gleich reich biſt, ſo biſt du doch nicht weiſe, ačkolis bohatý, negſy předce maudrý, gſy bohatý, negſy wſſak maudrý. e) gakoby; er ſchmeichelt mir, als wenn ich ein Fürſt wäre, pochlebuge mi, gakobych knjžetem byl. f) wenn auch, třebas, byťby; wenn nur, kyž, kýž; wenn er doch ſchon wegginge, kyž gde giž pryč.

Strany zdroje: II/442

Wogegen, part. rel. zač; wogegen haſt du es hingegeben? začs to dal pryč? 2) začež. 3) někde; er muß doch wogegen wohnen, předceť někde muſý bydliti.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: I/14

Abſeyn, nepřitomným býti, pryč býti, chyběti.

Strany zdroje: I/139

Davon, adv. von deiſem, z toho, z něhož, do toho, od něhož, o tom, o němž de. S. Von. Vor Zeitwörtern, v, od: davon fliegen, vletěti, avolare; davon gehen, vgjti, abire; davon laufen, vtecy, aufugere; davon reiten, fahren, vgeti. 2) pryč: davon eilen, pryč poſpjſſiti; davon jagen, pryč odehnati.

Strany zdroje: I/176

Entrücken, v. a. pryč wzýti, wytrhnauti.

Strany zdroje: I/209

Fort, adv. dále, porro. 2) fort mit dir, pryč s tebau, apage. 3) fort und fort, pořád, napořád. 4) ſo fort, hned, řjzem, mox.

Strany zdroje: I/209

Fort-, in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, dále, pořád, před ſe. 2) preč, pryč, v, od, za.

Strany zdroje: I/210

Fortſchicken, v. a. pryč poſlati, zaſlati.