Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/319

Klaffen, v. n. pukati ſe, padati ſe, die Erde klaffet, země padá ſe, puká ſe. 2) klapati, crepitare. 3) odewſtáwati, odſtáwati; die Thüre klaffet, dwéře odewſtáwagj. 4) klaboſyti, garrire.

Strany zdroje: II/12

Lechzen, v. n. pukati ſe, rumpi; die Erde lechzet, země ſe puká. 2) welmi taužiti, dychtěti, žjžniti po něčem.

Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.

Strany zdroje: II/221

Spalten, v. n. rozſſtjpiti ſe, rozpuknauti ſe, puknauti, scindi; er prügelte ihn, bis das Rohr ſpaltete, bil ho až hůl o něho roztřjſkal; das Holz will nicht ſpalten, dřjwj ſe nedá ſſtjpati, kálati. 2) v. a. ſſtjpati, kálati, findere; Holz, dřjwj ſſtjpati, kálati; eine Feder, rozſſtjpnauti péro; das Holz ſpaltet ſich, dřjwj ſe puká. 2) fig. Den Kopf, hlawu roztjti, rozwrátiti, rozkoliti; geſpaltene Klauen, ſſpáry, rozdwogná kopeytka; rozdwogiti, rozděliti; die Stadt, měſto.

Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.

Strany zdroje: I/125

• Brechen, 2. v. rec. ſich brechen, von Lichtſtrahlen, Wellen, obrážeti ſe; das Wetter bricht ſich, powětřj, čas ſe měnj; die Kälte hat ſich gebrochen, zyma ſe přetrhla, t. g. vlewila. 2) zwraceti, kuckati, bljti, dáwiti ſe.
• Brechen, 3. v. n. lámati ſe, zlámati ſe, zlomiti ſe; der Baum iſt gebrochen, ſtrom ſe zlámal; bořiti ſe, praſknauti, pukati; das Eis bricht, led ſe puká, bořj ſe. Fig. Dieß Haus muß brechen, ten dům muſý praſknauti, t. g. zhynauti, na zkázu přigjti; es muß biegen oder brechen, muſý ſe to podati, anebo puknauti. 2) Pukati ſe, puknauti, das Herz brach mir, da ich ihn ſah, diw mi ſrdce nepuklo, když ſem ho widěl. 3) In ein Haus, do domu ſe dobyti; in das Lager des Feindes, do nepřátelſkého leženj wpadnauti. 4) das Licht bricht durch die Wolken, ſwětlo prorážj, (ſwjtj) ſkrze oblaky. 5) Die Augen brechen hm, zrak ſe mu trhá; gebrochene Sprache, ſtrhnutá řeč. 6) Der Wein iſt gebrochen, wjno ſe zwrhlo.