Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/293

Hopfen-, chmelowý, chmelničný; die Hopfenſtange, chmelowá tyč; der Hopfenſack, chmelničný pytel; der Hopfenzapfen, hlawička chmelowá.

Strany zdroje: II/38

Mehl, n. mauka, farina, dim. maučka; das weiße feinſte Mehl, běl. Mehl-, maučný , na mauku, z mauky, maučnj, farinaceus; der Mehlbeutel, maučný pytljk. 2) incerniculum; der Mehlſack, pytel na mauku. 3) die Mehlſpeiſe, gjdlo z mauky; der Mehlkloß, knedljk z mauky. 4) farinarius; das Mehlſieb, maučnj řjčice.

Strany zdroje: II/137

Rütteln, v. a. kutiti ſe, třáſti, potřáſati; Getreide in den Sack rütteln, obilj do pytle wtřáſti; Jemanden ſtark rütteln, někým lomcowati, klátiti; gerütteltes Maß, natřeſaná mjra.

Strany zdroje: II/138

Sack, m. pl. Säcke, a) pytel, žok, mor. měch, sl. wřeco, saccus. b) lederner, koženec; c) die Taſche, kapſa, wak, sl. waček, wřecko, mor. tlumok, tlumoček. d) der Geldſack, měſſec, pytljk. e) Im Bergwerke, knechtowice, calowka. f) Im Fiſchbäre, ſakowina. g) der Vogelhändler, braſſna. h) bibl. žjně; mit Sack und Pack abziehen, ſe wſſjm odegjti, odeſtěhowati ſe; fig. Jemanden in den Sack ſtecken, někoho do kapſy ſchowati; ſo voll wie ein Sack ſeyn, na mol ſpitý býti; i) fig. terbuch, pandero, ſeinen Sack füllen, terbuch, ſtřewo naprati, nacpati pandero; dim. das Säckchen, pytljk, pytljček, kapſyčka; S. Mehl-, Schieb-, Woll-Sack @.

Strany zdroje: II/138

Sack-, v pytle; das Sackband, auwazek v pytle, motauz.

Strany zdroje: II/138

Sacken, v. rec. ſléhati ſe; das Haus hat ſich geſackt, dům ſe ſlehl. 2) Vom Waſſer, opadati, wody vbýwati. 2) 3) v. a. do pytlů, žoků měřiti, ſypati, naſeypati. 2) 4) cpáti.

Strany zdroje: II/138

Säcken, v. a. do pytle zaſſiti.

Strany zdroje: II/138

Sackträger, m. noſyč pytlů, fig. oſel.

Strany zdroje: II/247

Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.

Strany zdroje: II/251

Stock-, pauhý; der Stockböhme, pauhý Čech; der Stockdeutſche, pauhý, kowaný, klepaný, litý Němec. 2) pra; Stockblind, adj. praſlepý; Stockfinſter, pratmawý, tma gak w pytli; Stockfremd, adj. praneznámý, prachnepowědomý. 3) pařezowý; der Stockkien, pařežowá pařezowá lauč.

Strany zdroje: II/311

Umſacken, v. a. přeſypati z pytle do pytle.

Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Strany zdroje: I/164

Einſacken, v. a. žokowati, do pytlů dáti, do kapſy wſtrčiti.

Strany zdroje: I/164

Einſackung, f. žokowánj, cpánj do pytlů.

Strany zdroje: I/180

Erdſack, m. pytel zemj nacpaný.

Strany zdroje: I/196

Faſſen, v. a. wzýti, vchytiti, vchopiti, popadnauti. Jemanden bey der Hand, někoho za ruku wzýti; was man mit drey Fingern faſſen kann, co ſe do třj prſtů nabrati může. 2) Bier faſſen, ſpjlati, piwo do ſudu ljti; Korn, žjto do pytlů ſypati. 3) Einen Stein in Gold, kámen do zlata wſadit, zaſadit, ſ. Einfaſſen. 4) držeti w ſobě, obſahowati; das Gefäß wird den Wein nicht faſſen, do nádoby wjno newegde. 5) fig. Jemanden bey ſeinem Worte, někoho za ſlowo wzýti. 6) kurz faſſen, krátce obſahnauti; ſich kurz faſſen, krátce powědjti. 7) Etwas in die Augen, na něco bedliwě patřiti. 8) pochopiti, pamatowati ſobě, rozuměti. 9) Einen Entſchluß faſſen, vmjniti ſobě. Muth faſſen, ſrdce nabyti. 10) Einen Haß wider Jemand, wzýti někoho w nenáwiſt. 11) ſich faſſen, k ſobě přigjti, vpokogiti ſe, ſpamatowati ſe, vpamatowati ſe. 12) Gefaßt, hotow, připrawen; ſich auf etwas gefaßt machen, k něčemu ſe ſtrogiti, chyſtati, hotowiti.

Strany zdroje: I/217

Füllen, v. a. naplniti, doplniti, wyplniti, complere; implere; ein Küſſen mit Federn, poduſſku peřjm nacpati, wycpati; die Säcke mit Getraide, obilj do pytlů naſypati; den Bauch füllen, nacpati ſe, naprati ſe. 2) naljwati, infundere; das Bier füllen, ſpjlati. 3) nadjti, nadjwati; ein gefülltes Kraut, nadjwané zelj. Gefüllte Blumen, plné kwětiny, flores pleni.