Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 12 skupin hesel.

Strany zdroje: II/126

Rieth, n. rákos, coll. rákoſý arundo. 2) Der Weber, brdo, paprſlek, růr. 3) temniſſtě.



Strany zdroje: II/128, II/129

Rohr, n. an der Tobakspfeife, beym Dudelſack, trubka, huk. 2) Am Gewehre, hlaweň, hlawně; ein gezogenes Rohr, tažnice. 3) treſt, třtina, rákos, mor. palach. coll. třtj, mor. ſſáſſj, třťowj, rákoſý; mit Rohr decken, rákoſým poſſiti, rákoſyti. 129 4) rákoſka; ein Spaniſches Rohr, ſſpaňhelka, ſpaňhelſká hůl. dim. das Röhrchen, trubka, treſtka, rákoſka.



Strany zdroje: II/129

Rohrbuſch, m. třtj, třťowj, rákoſý.



Strany zdroje: II/129

Rohren, v. a. rákoſý ſekati. 2) rákoſýti.



Strany zdroje: II/129

Rohrflöte, f. pjſſťalka z rákoſý.



Strany zdroje: II/136

Ruſch, m. třtj, rákoſý; über Ruſch und Buſch, přes hory doly.



Strany zdroje: II/163

Schilf, m. und n. rákos, třtina, mor. palach, ſſáſſina, arundo; coll. třtj, rákoſý, mor. ſſáſſj, ſſáchořj; wo viel Schilf wächſt, třťowj, třťowiſſtě, třtinowiſſtě, arundinetum. 2) ſſkřjpj, scirpus Lin. 3) ſcharfer Schilf, oſtřice, acra canesceus canescens Lin.



Strany zdroje: II/163

Schilfrohr, n. třtina, rákoſý.



Strany zdroje: II/208

Semſe, f. rákoſý, mor. ſſáſſj, Scirpus Lin.



Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.



Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.



Strany zdroje: I/115

Binſe, f. die Binſen, ſytj, juncus. 2) rákoſý, scirpus, mor. ſſáſſj, ſſáchor.