Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.

Strany zdroje: I/275

Heilen, 1. v. a. hogiti, zahogiti, ſanare, eine Wunde heilen, ránu zahogiti, zaceliti. 2) fig. léčiti, hogiti, wyhogiti, mederi; vzdrawiti, ſanare. 2. v. n. hogiti ſe, zhogiti ſe, conſaneſcere.

Strany zdroje: I/283

Hieb, m. rána, vdeřenj, drbnutj, ſeknutj, bauchnutj, ictus; auf einen Hieb, gednau ranau, gednjm rázem; einen Hieb geben, ránu dáti, vdeřiti, ſeknauti, drbnauti. 2) Im Geſichte, ſſramowina, ſſrám, gjzwa, cicatrix. 3) fig. Einen Hieb geben, tjti, drbnauti; er hat einen Hieb, geſt chycený, ſtřelený; má opicy, macha, geſt podnapilý. 4) Ein Hau, paſeka, meyť. Hiebweiſe, auf den Hieb, ſečmo, cæſim.

Strany zdroje: II/2

Ladung, f. das Laden, nakládánj. 2) náklad, onus. 3) des Gewehrs, nabjgenj; nábitek, rána; eine Ladung Pulver, prachu s (gednu) ránu. 4) vor Gericht —, půpon půhon , obeſlánj, obſýlka, důhon, citatio. 5) zu Gaſte, zwánj, pozwánj, invitatio.

Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.

Strany zdroje: II/89

Peſt, f. mor, unter dem Vieh, pád; dobytčj pád. 2) Unter den Menſchen, morowá rána, mor, pestis; an der Peſt ſterben, na morowau ránu vmřjti.

Strany zdroje: II/103

Pulver, n. prach, pulvis; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. 2) zum Einnehmen, práſſek; dim. das Pulverchen, práſſeček. 3) prach; das Schüßpulver, ručničný prach; er iſt keinen Schuß Pulver werth, neſtogj ani za balatku, ani za ránu.

Strany zdroje: II/166

Schlag, m. pl. Schläge, vdeřenj, vhozenj, ictus, tactus; ein kalter Schlag, (des Donners), vdeřenj (hromů) na ſucho. b) bauchnutj; die Büchſe hat einen guten Schlag, ručnice dobře bauchá. c) der Wachtel, der Nachtigall, tlučenj křepelky, ſlawjka. d) bitj; des Pulſes, pulſu; mit dem Schlage ſechs da ſeyn, gak odbige ſſeſt, přigjti, tu býti. e) fig. druh, species; Leute von einem Schlage, lidé ſtegného druhu, na gedno brdo, kopyto. f) von gutem Schlage, dobrého plemene. g) rána, vdeřenj, ictus; Schlag auf Schlag, rána po ráně, rána za ránu, drey Schläge mit dem Hammer thun, třikrát kladiwem vdeřiti, tři rány dáti. g) h) weypraſk, ſpraſk, weylupek, verbera. h) i) ſſkak ſſlak, božj ruka, sl. wřed, apoplexia; der halbe Schlag, mrtwice, hemiplexia; der Schlag hat ihm getroffen, ſſlak ho trefil, mor. zlý wjtr ho obeſſel, sl. porazylo ho; wie vom Schlage gerührt, ohromený. i) k) An der Müntze, ráz, nota. k) l) am Dache, poklop, effora. l) m) im Walde, paſeka, ſeč. m) n) der Windſchlag, zálom, weywrat. n) o) an der Kutſche, dwjřka.

Strany zdroje: II/191

Schuß, m. pl. Schüſſe, běh, sběh; das Waſſer iſt im Schuſſe, woda geſt w běhu. 2) let; des Vogel, ptačj. 3) weyhon. 4) rána, ſtřelenj, wyſtřelenj, ictus; auf einen Schuß, gednau ranau, na gedno wyſtřelenj; einen Schuß thun, wyſtřeliti; einen Schuß bekommen, doſtati ránu, poſtřelenu býti; ein Schuß Pulver, s nabitj prachu; den Schuß herausziehen, wytáhnauti ránu; er iſt kein Schuß Pulver werth, neſtogj ani za balatku, ani za windru; fig. einen Schuß haben, hárawým, ztřeſſtěným býti. 2) des Geldes, wrh.

Strany zdroje: II/191

Schußwaſſer, n. wodička na ránu.

Strany zdroje: II/339

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen o činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.

Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.

Strany zdroje: II/446

Wunde, f. rána, vulnus; eine W. ſchlagen, dáti, vdělati ránu.

Strany zdroje: II/448

Wurf, m. pl. Würfe, wrh, jactus; einen Wurf thun, hoditi, wyhoditi, wrcy; gleiche Würfe im Spiele, plichta; 2) von den Hunden, oſſtěněnj, fig. 3) Einem in den Wurf kommen, někomu přjgjti přigjti whod , na harc, na ránu, nachomeytnauti ſe, namanauti, naſkytnauti ſe, in den Wurf bekommen, doſtati do klepet. 4) des Wildſchweines, rypák.

Strany zdroje: II/467

Zubrennen, v. a. připáliti; eine Wunde, ránu. 2) Einen Meiler, haldu zanjtiti.

Strany zdroje: I/131

Büchſenſchuß, m. rána, wýſtřelenj; einen Büchſenſchuß weit, na ránu wzdálj.