Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/270

Haſpelhorn, n. rohy, pl.

Strany zdroje: I/283

Hiefhorn, n. myſliwecký roh, lowecká trubka.

Strany zdroje: I/287

Hirſchgeweih, n. gelenj rohy, parohy; koruna.

Strany zdroje: I/293

Horn, n. pl. Hörner, roh, cornu; dim. das Hörnchen, Hörnlein, růžek; Hörner bekommen, rohatěti; zu Horne werden, zrohowatěti. 2) fig. ſich die Hörner ablaufen, mudřeti, zmudřeti; in ein Horn blaſen, ſpolu držeti, ſpiknauti ſe.

Strany zdroje: I/293

Hörnern, hörnen, adj. rohowý, z rohu.

Strany zdroje: I/294

Hornicht, adj. twrdý co roh, rohowitý. 2) lubowatý.

Strany zdroje: I/297

Hut-, na klobauk: das Hutband, pentle na klobauk; die Hutſpitze, tytljk, (roh, ſſpice) v klobauku; der Hutſtock, palice na klobauk.

Strany zdroje: II/34

Maſchnagel, m. roh k okům.

Strany zdroje: I/7

Abhufen, v. a. koně odkowati. 2) kopyta ſrážeti, roh z kopyt wyřezáwati.

Strany zdroje: I/66, I/67

Aufſetzen, 1. v. a. poſtawiti, ſtawěti, kláſti, nakláſti, položiti, naſázeti, poſaditi, ſázeti; den Hut, klobauk na hlawu dáti. die Haube der Braut, die Braut, očepiti, zawigeti. 2) ſich aufſetzen, poſaditi ſe; ſich wider Jemanden, poſtawiti ſe proti někomu. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot wſaditi, wynaložiti. 4) ſeinen Kopf aufſetzen, něco ſobě do hlawy zawzýti, ſwéwolným býti. 5) oklamati, oſſiditi, ſwéſti. 6) ſepſati, w ſpis vwéſti. 2. v. n. der Hirſch ſetzt auf, gelen doſtáwá nowé 67 rohy. 2) das Pferd ſetzt auf, kůň ſe ſmyſſil, má myš, geſſtěra, ſ. Koppen.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: I/8

Ablaufen, v. n. odběhnauti, sběhnauti, vbjhati, dolů técy, ſpadati; a) die Uhr iſt abgelaufen, hodiny doběhly, doſſly; b) bis die Zeit abgelaufen ſeyn wird, až čas přeběhne, vteče, wyběhne; c) der Wechſel iſt noch nicht abgel. ſměna geſſtě nepropadla; d) die Sache iſt übel abgelaufen, ta wěc zle wypadla; e) es mag mit uns ablaufen wie es will, děg ſe co děg s námi. 2) v. a. odběhati, vběhati; a) ſich die Hörner ablaufen, rohy ſy odběhati, t. g. nezbednoſt ſwau wlaſtnj ſſkodau ſtratiti, zkuſſenjm zmaudřeti, ſkrotnauti; b) in Wettläufen den Preis, das Kleinod ablaufen, w záwodech základ, klénot ſobě wyběhati, geho doſáhnauti, k němu doběhnauti, giného předběhnauti; c) ſich, vběhati ſe, ſchwátiti ſe.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/463

Zipfel, m. roh, cýp; dim. das Zipfelchen, cýpek; etwas bey allen vier Zipfeln anfaſſen, něco hodně popadnauti, vchopiti.

Strany zdroje: II/479

Zwanghufig, adj. když koni roh w hromadu gde.

Strany zdroje: I/120

Bockshorn, n. kozlowý, kozý roh. Einen ins Bockshorn jagen, vſtraſſiti někoho, ſtraſſáka nahnati někomu 2) řecké ſeno, bylina, trigonella, foenum Graecum. 3) Bockshörnlein, ſwatojanſký chleb, Johannisbrod.

Strany zdroje: I/16

Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, ( sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.

Strany zdroje: I/19

Abwerfen, 1. v. a. shoditi, ſmetati, ſtrhnauti, ſwrhnauti. Birnen vom Baume abwerfen, hruſſky ſe ſtromu ſrážeti. Das Joch abwerfen, gho ſwrcy, gha zniknauti. Der Hirſch wirft jährlich ſein Gehörn ab, gelen každoročně rohy ſwrhuge. Dieſe Arbeit wirft wenig ab, tato práce málo wynáſſj, málo vžitku přináſſj. 2. v. n. obahniti ſe, okotiti ſe.

Strany zdroje: I/152

Ecke, f. die äußere ſcharfe Fläche, roh, vhel, krag, hrana. 2) der innere Winkel, kaut, angulus. 3) fig. konec, vhel, ceyp. 4) eine kleine Ecke, ein Eckchen, kauſek ceſty.

Strany zdroje: I/152

Eckſchaft, f. roh od zdi, kragnj kus zdi.

Strany zdroje: I/160, I/161

Einhorn, n. gednorožec, vnicornu. 2) Der 161 Narwall, mořſká ryba, gednozubec ? Monodon, L. 3) roh toho zwjřete.

Strany zdroje: I/209

Forkeln, v. a. von Hirſchen, napjchnauti na rohy, rohama trkati.

Strany zdroje: I/230

Gehörn, n. rohy, parohy, cornua.

Strany zdroje: I/243

Geweih, n. gelenj rohy, parohy, pl. koruna.