Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/133, II/134
Ruf, m. ſſkralaup, ſtrup. 2) zawolánj; ich höre einen Ruf, ſlyſſjm, kdoſy zawolal. 3) fig. hlas; der Ruf der Natur, hlas přirozenj. 4) powěſt; es gehet ein Ruf, gde powěſt, powjdá ſe; guter böſer Ruf, 134 dobrá zlá powěſt; in üblen Ruf bringen, rozkřičeti; im guten Rufe ſeyn, w dobré býti powěſti; in Ruf kommen, do powěſti přigjti; er kommt in Ruf, béře ſe na slowo; der Ruf hat ſich verbreitet, powěſt ſe rozhláſyla, rozneſla; der im guten Rufe ſteht, dobropowěſtný; im üblen, zlopowěſtný, nařčený. 5) der Lockvogel, wolawec.
Strany zdroje: II/187
Schreyen, v. irr. n. ich ſchrie, conj. ich ſchrie, habe geſchrien, du ſchreye, křičeti, clamare; von Haſen, wřeſſtěti; ſehr ſchreyen, haukati, hulákati, biřicowati, naparowati ſe, nabjrati ſe, rozkřikowati, vociferari; zu ſchreyen anfangen, dáti ſe do křiku; aus vollem Halſe, křičeti, co mjti hlaſu; laut, na hlas křičeti; ſich außer Athem, vkřičeti ſe; Ins Schreyen kommen, rozkřičeti ſe; vor Schmerzen, boleſtj křičeti; um Hilfe, o pomoc wolati; zu Gott, k bohu wolati; fig. er ſchreyt darüber, nařjká ſobě na to, křičj na to; ſie ſchrien ſchrecklich, hrozně ſe křičeli, křičeli ſe až hrůza; himmelſchreyende Sünde, hřjch do nebe wolagjcý.
Strany zdroje: I/80
usſchreyen, v. a. wykřičeti, einen in der Stadt ausſchreyen, po měſtě rozkřičeti koho; ausſchreyen, kund machen, wywolati, rozkřičeti. 2) přeſtati křičeti, wykřičeti ſe.
Strany zdroje: I/84
Austragen, a. v. v. a. wyneſti, wynáſſeti; ein Geheimniß austragen, tagemſtwj wygewiti, wyzraditi; einen austragen, nachreden, rozkřičeti koho.
Strany zdroje: II/360
Verrufen, v. a. rozkřičeti; ein verrufener Dieb, rozkřičený, zlopowěſtný zloděg . 2) zapowědjti, odwolati; Geld, penjze; die —fung, zapowěděnj, odwolánj.
Strany zdroje: II/364
Verſchreyen, v. a. rozkřičeti.
Strany zdroje: I/103
Berüchtigen, v. a. rozkřičeti, rozneſti, zhaněti někoho; berüchtigt, zlopowěſtný, rozneſſený, rozhláſſený.
Strany zdroje: I/104
Beſchreyen, v. a. rozkřičeti, rozneſti někoho. 2) vřknauti, obhljdnauti, vhranauti.
Strany zdroje: I/237
Gerücht, n. powěſt, sl. ſlych, fama, fig. dobré neb zlé gméno; in ein böſes Gerücht bringen, rozkřičeti, rozneſti, roznáſſeti, diffamare.
Strany zdroje: I/239
Geſchrey, n. křik, pokřik, clamor, ein klägliches Geſchrey, vpěnj; ein Geſchrey erheben, dáti ſe do křiku; es erhob ſich ein Geſchrey, ſtal ſe křik; viel Geſchrey, und wenig Wolle, mnoho wřeſku, a málo wlny; mnoho wřeſku, málo zyſku. 2) fig. powyk, hluk; viel Geſchrey machen, mnoho hluku (cárů) nadělati. 3) zlá powěſt; in das Geſchrey bringen, rozkřičeti, rozneſti; ins Geſchrey kommen, do křiku přigjti.