Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/62

Auflaſſen, v. a. otewřeno nechati. 2) opuſtiti, rozpuſtiti, zanechati. 3) popuſtiti, poſtaupiti.

Strany zdroje: I/63

Auflöſen, v. a. odwázati, rozpárati, rozpogiti, rozpuſtiti, rozwázati, ſoluere. 2) aufgelöſet werden, rozlaučenu býti, zproſſtěnu býti, t. g. vmřjti, mori, ſolui. 3) die Ehe, manželſtwj rozlaučiti, rozpogiti. 4) ein Räthſel, pohádku vhodnauti, wypléſti. 5) Metalle, kowy přeháněti, rozpuſtiti, sl. roztopiti. 6) ſich auflöſen, rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe.

Strany zdroje: II/169

Schleichen, v. irr. ich ſchlich, bin geſchlichen. I. v. n. plazyti ſe, repere; ſchleichend, plazywý; ein ſchleichendes Thier, zeměplaz. 2) kráſti ſe, laudati ſe; die Katze, kočka; er iſt davon geſchlichen, pryč ſe odkradl; geſchlichen kommen, přikraſti ſe; ſich in ein Haus, do domu ſe wkráſti. 3) pljžiti ſe; die Schnecke, hlemeyžď. 4) fig. ein ſchleichendes Fieber, mořiwá zymnice. 5) ein Stück Butter zerſchleichen laſſen, kus máſla nechati rozpuſtiti. 6) Einen Schleichen laſſen, vbzditi ſe. II. v. a. Waaren, paſſowati.

Strany zdroje: II/176

Schmelzen, v. irr. du ſchmilzeſt, ich ſchmolz, ich ſchmölze, ſchmilz, geſchmolzen, I. v. n. ſeyn, rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe, liquescere, solvi; vor Liebe, láſkau; die Butter ſchmilzt, máſlo ſe rozpauſſtj. 2) táti; solvi; der Schnee ſchmilzt, ſnjh táge, gihne. 3) pláknauti, plawiti ſe, die Kerze ſchmilzt, ſwjčka plákne, plawj ſe. 4) rozpliznauti ſe; die Birn im Munde, hruſſka w hubě. II. v. a. přeháněti, rozpuſtiti, přepalowati, přepauſſtěti, liquefacere; Erz, rudu. 2) ſſkwařiti, sl. topiti; Fett, ſádlo. 3) v. reg. leſſtiti, emailler.

Strany zdroje: I/68

Aufthauen, 1. v. a. rozpuſtiti, roztopiti; liquefacere. 2. v. n. odmrznauti, rozmrazyti ſe, rozmrznauti, odgihnauti, rozpuſtiti ſe, táti, roztáti, roztopiti ſe, liquefieri. Das Aufthauen, die Aufthauung, gih, ( sl. guh, odměk,) odgihnutj, odgiženj, tánj, roztánj, roztáwánj.

Strany zdroje: I/76

Auslaſſen, v. a. omittere, wynechati, dimittere, wypuſtiti; ein Kleid, rozpuſtiti, popuſtiti; den Zorn auslaſſen, zloſt wyliti; die Butter, přepauſſtěti; er iſt ganz ausgelaſſen, geſt zaufalý, celý rozpuſtilý. Die Auslaſſung, wynechánj, wypuſſtěnj. @.

Strany zdroje: I/80

Ausſchmelzen, 1. v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti, přepauſſtěti; das Fett, ſádlo wyſſkwařiti; Erz, rudy rozpauſſtěti, přeháněti. 2. v. n. rozpuſtiti ſe.

Strany zdroje: I/81

Ausſeigern, v. a. rudy rozpauſſtěti, rozpuſtiti.

Strany zdroje: II/337

Verabſchieden, v. a. propuſtiti, rozpuſtiti; Truppen, wogſko; einen Bedienten, ſlaužjcýho puſtiti, propuſtiti.

Strany zdroje: II/359

Verquicken, v. a. rtutj rozpuſtiti, zartutiti.

Strany zdroje: II/363

Verſchmelzen, v. n. rozpuſtiti ſe, rozpauſſtěti. b) ſpogiti; die Farben, barwy.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/457

Zerfließen, v. irr. n. rozpuſtiti ſe, rozplynauti ſe, rozplýwati ſe, roztáti; wie Wachs, rozpuſtiti ſe, wie Schnee, roztáti; wie Butter auf der Zunge, rozplyznauti ſe; fig. in Thränen, zaliti ſe ſlzami; in Wolluſt, rozkoſſj rozplynauti.

Strany zdroje: II/457

Zergehen, v. a. n. rozpauſſtěti ſe, rozpuſtiti ſe, rozplynauti ſe; der Zucker, cukr.

Strany zdroje: II/457

Zerlaſſen, v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti.

Strany zdroje: II/458

Zerſchmelzen, v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti. 2) v. n. rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe, táti.

Strany zdroje: I/2

Abdanken, v. a. poděkowati; die Soldaten, propuſtiti, rozpuſtiti, wyhoſtiti, wýhoſt dáti. 2) v. n. auřad ſložiti, auřadu ſe zhoſtiti; der Welt, ſwětu wýhoſt dáti.

Strany zdroje: I/166

Einſchmelzen, v. a. rozpuſtiti. Die Einſchmelzung, rozpuſſtěnj.

Strany zdroje: I/190

Erweitern, v. a. roztáhnauti, rozſſjřiti, zweličiti; ein Kleid, ſſirſſj vdělati, popuſtiti, rozpuſtiti, naſtawiti. Die Erweiterung, rozſſjřenj, rozſſiřowánj.