Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 19 skupin hesel.

Strany zdroje: I/285

Hinein, adv. do, tam; bis in die Stadt hinein, až do ſamého měſta; es gehet nicht alles hinein, newegde tam wſſecko. Etwas in den Tag hinein ſchreiben, ledacos, bez rozumu pſáti; in den Tag hinein leben, o nic ſe neſtarati. 2) vor den Zeitwörtern, w, we: hinein drängen, wtlačiti; hinein dringen, wedrati ſe, wtlačiti ſe; hinein fallen, wpadnauti; hinein, (ins Haus) kommen, přigjti do domu; hinein kriechen, wlezti do—, wplazyti ſe.



Strany zdroje: I/344

Kurzſichtig, adj. krátkého zraku, přiſtrkawý, mhaurawý, mhaurán. 2) fig. krátkého rozumu, newtipný, newtipa.



Strany zdroje: I/344

Kurzſichtigkeit, f. krátkoſt zraku, fig. krátkoſt rozumu.



Strany zdroje: II/119

Reife, f. zraloſt, vzraloſt, dozraloſt, maturitas; zur R. kommen, dozráti. 2) doſpěloſt; wenn ſein Verſtand mehr R. erhalten wird, když lépe k rozumu přigde.



Strany zdroje: I/7

bkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.



Strany zdroje: II/306

Uibung, f. cwičenj; cwik; des Verſtandes, rozumu.



Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.



Strany zdroje: II/355

Verluſt, m. ztráta; des Vermögens, gměnj. 2) pozbytj; der Sinne, des Verſtandes, ſmyſlů, rozumu. 4) 3) ztracenj; bey Verluſt des Lebens und der Ehre, pod ztracenjm hrdla a cti. 4) ſſkoda, ztráta; einen V. leiden, ſſkodu wzýti, trpěti; in V. gerathen, k ztracenj, w ztrátu přigjti. 5) Im Handel, prodělek.



Strany zdroje: II/357

Vernunft, f. rozum, ratio; der V. gemäß, podlé rozumu.



Strany zdroje: II/358

Vernunftlos, adj. nerozumný, bezrozumný; adv. —ně, bez rozumu.



Strany zdroje: II/400

Wachſen, v. n. růſti, roſti; Thiere, Pflanzen, zwjřata, roſtliny roſtau; wohl gewachſen, vortheilhaft gewachſen ſeyn, dobře, pěkně zroſtlý býti. 2) fig. a) růſti, přibýwati; das Waſſer iſt ſehr gewachſen, woda welmi přiroſtla, wody welmi přibylo; der Mond wächſt, měſýce přibýwá. b) nabýwati; ihm wächſt der Muth, nabýwá ſrdce. c) proſpjwati; an Tugend, an Einſicht, an Verſtand wachſen, w ctnoſti, prozřetedlnoſti, rozumu. d) einem, einer Sache gewachſen ſeyn, s někoho, s to býti.



Strany zdroje: II/442

Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť , ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? gakaž pak geſt aſy přjčina? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .



Strany zdroje: I/101

Berauben, v. a. laupiti, zlaupiti, oblaupiti, wylaupati, obrati. 2) jemanden ſeiner Vernunft, ſeiner Hoffnung, ſeines Vermögens, ſeines Lebens berauben, někoho rozumu zbawiti, naděgi mu odnjti, o gměnj, o žiwot připrawiti, přiſtrogiti. Die Beraubung, oblaupenj, wylaupánj, zbawenj.



Strany zdroje: I/111

Bey, præp. v; bey Prag, v Prahy; bey ihm, v něho; bey Hofe, v dwora. 2) při; bey Lichte ſchreiben, při ſwjčce pſáti; bey ſeinem Tode, při geho ſmrti; bey Verſtand, při rozumu. 3) na; bey meiner Seele, na mau duſſi; bey meiner Treue, na mau prawdu, wěru. 4) pod; bey Strafe, pod treſtem. 5) w, za, z; bey Tage, we dne, za dne; bey frühem Morgen, hned z rána. 6) za; bey der Hand halten, za ruku držeti. 7) bey hundert Mann, okolo, aſy ſto mužů. 8) einen bey ſeinem Namen nennen, někoho wlaſtnjm gménem gmenowati; bey Zeiten, čaſně; er iſt noch bey Leben, geſt geſſtě žiw.



Strany zdroje: I/118

Blindlings, adv. ſlepě, ſlepýma očima, newidomě, bez vwáženj, bez rozumu.



Strany zdroje: I/118

lödſinn, m. Blödſinnigkeit, f. ſlaboſt, tupoſt rozumu.



Strany zdroje: I/208

Folgen, v. n. náſledowati, za někým gjti, naſtupowati, poſtupowati, ſequi; einem auf dem Fuße, w patách (w zápětj) za někým gjti. Ein Unglück folgt auf das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. Folgender Maßen, náſledugjcým způſobem, takto. 2) poſlauchati, poſlechnauti, obedire; anderer Rathe folgen, po radě giných poſtupowati; der Vernunft, podlé rozumu pokračowati, rozumem ſe řjditi.



Strany zdroje: I/231

Geiſt, m. duch, ſpiritus. 2) žiwotnj mocy, ſýly. 3) ljh; Seifengeiſt, meydlowý ljh. 4) der Kern, gádro. 5) Geiſt, rozum, wtip, duch; ol. vm. Ein Mann von vielem Geiſte, muž welikého ducha, rozumu. 6) der böſe Geiſt, zleyduch, raráſſek. 7) die Geiſter der Verſtorbenen, duſſe zemřelých; er hat den Geiſt aufgegeben, wypuſtil duſſi. 8) ſtraſſidlo, obluda, ſpectrum.



Strany zdroje: I/4

Aberwitz, poſſetiloſt, ſſjlenoſt, ztřeſſtěnj, dementia; in Aberwitz gerathen, poſſetiti ſe, ſmyſlem ſe pominauti, o rozum přigjti, rozumu pozbyti, ztřeſſtiti ſe, inſanire, mente captum eſſe.