Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/266

Hand-, ručnj, manualis, das Handbuch, ručnj knjžka, rukowět, manuale. 2) bráždnj, náručnj; das Handpferd, náručnj kůň. 3) k rukaum, na ruce.

Strany zdroje: I/266

Handeiſen, n. pauta na ruce, manica.

Strany zdroje: I/266

Handhaben, v. a. w ruce mjti, wládnauti. 2) fig. držeti, zachowáwati, wyplniti. 3) zaſtáwati, chrániti, hágiti. Die Handhabung, zachowánj, wyplněnj; zaſtáwánj.

Strany zdroje: I/286

Hinterlage, f. wěc k wěrné ruce daná, základ, depoſitum; im Bräuhauſe, kuſſe.

Strany zdroje: I/287

Hinterlegen, v. a. dáti, ſložiti k ſchowánj, k wěrné ruce dáti, deponere. Der Hinterleger, ſkladač, ſkladatel, depoſitor.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: II/71

Niederſinken, v. irr. n. ſpuſtiti; die Hände ſinken laſſen, ruce ſpuſtiti; im Waſſer, tonauti, potopiti ſe, vtonauti, pohřjzyti ſe, pohruzyti ſe.

Strany zdroje: I/61

Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, ( sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.

Strany zdroje: II/126, II/127

Ringen, v. irr. du ringeſt, ich rang, gerungen, du ringe. I. v. n. Mit jemanden ringen, někoho wzýti do křjžku, weypolky, zápaſyti s někým; beym Halſe erwiſchen, halten, hrdlowati ſe; zapáſyti, luctari; mit dem Tode ringen, s ſmrtj zapáſyti. 2) porážeti ſe, zápoliti, taužiti; nach Ehre ringen, taužiti, dychtiti, vſylowati po cti. II. v. a. ždjmati; die Wäſche, prádlo. 2) krautiti; ſich wie der Wurm, krautiti ſe gako čerw. 3) die Hände, rukama lomiti. 4) Seine Hände losrin 127 gen, wymnauti ſwé ruce. 5) Etwas aus der Hand, něco z ruky wykrautiti.

Strany zdroje: II/142

Sanft, adj. tichý, levis; ſanfte Stimme, tichý, zmlklý, temný hlas; ſanft gehen, potichu, zwolna gjti; ſanft ſchlafen, ticho, libě ſpáti; ein ſanfter Tod, lehká, tichá ſmrt; ein ſanfter Wind, Lüftchen, powlowný, libý wětřjček; fig. ſanfte Seele, tichá, dobrá duſſe; ſanfte Sitten, mjrné mrawy. adv. tjſſe, powlowně, zticha, zwolna. 2) měký; ſanfte Hände, měké ruce; ſanft ſchlafen, měko ſpáti; ſanft anrühren, zwolna ſe dotknauti.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.

Strany zdroje: II/172

Schlingen, v. irr. ich ſchlang, geſchlungen, v. n. et a. hltati, pohltiti, polknauti, polykati, pozřjti, deglutire. 2) v. a. wjti ſe, krautiti ſe, točiti ſe, winauti ſe; der ſich ſchlingende Bach, křiwotoký, křiwolaký potok; die Arme, ruce založiti; den Arm um Jemanden, někoho k ſobě přituliti, obegmauti.

Strany zdroje: II/184

Schooß, m. pl. die Schöße, kljn, lůno, gremium, sinus; die Hände in den Schooß legen, založiti ruce za záda; dem Glücke in dem Schooße liegen, býti miláčkem ſſtěſtj. 2) Am Kleide, ſſos.

Strany zdroje: I/68

Aufwaſchen, v. a. das Geſchirr, mýti, wymýwati; die Wäſche, práti, wyprati; ſich die Hände aufwaſchen, ruce mytjm odřjti.

Strany zdroje: II/201

Schwitzig, adj. potiwý, vpocený; ſchwitzige Hände, zapocené, vpocené ruce.

Strany zdroje: II/214

Sinken, v. irr. ich ſank, ſänke, geſunken, I. v. n. topiti ſe, potopiti ſe, ke dnu padnauti, tonauti, mergi, submergi; das Schiff, lodj. b) ſpuſtiti; demittere; die Hände ſinken laſſen, ruce dolu ſpuſtiti. c) propadnauti ſe, submergi; in den Schnee, propadnauti ſe, probořiti ſe do ſněhu. d) In Ohnmacht, omdleti, omdljwati. e) In einen tiefen Schlaf, twrdě vſnauti; bis in die ſinkende Nacht, až do ljté nocy. 2) fig. ſnjžiti ſe; tief herab, hluboko ſe ſnjžiti, padnauti. b) kleſati, kleſnauti; Muth laſſen, ſrdcem kleſnauti. 3) v. a. hlaub kopati.

Strany zdroje: II/242, II/243

Steif, adj. tuhý, korawý; ſteife Hände, tuhé, ztuhlé ruce; ſteif werden, tuhnauti, ztuhnauti; ſteifer Metz, twaroh. 2) Vor Kälte, zkřehlý, rigidus. 3) Steife Lein 243 wand, kljžené plátno. 4) fig. ſteif auf etwas ſehen, na něco wypauliti, wytřeſſtiti oči; ſteif und feſt auf etwas beharren, pewně na ſwém ſtáti; ein ſteifer Vorſatz, ſylné předſewzetj; ein ſteifer Sinn, vrputiloſt, vrputilá, ſwemyſlná hlawa, kotrba; ſteifes Compliment, nucená poklona; adv. ztuha; fig. der Glieder, nuceně. 2) vrputile.

Strany zdroje: II/288, II/289

Trocken, adj. ſuchý, siccus; trockene Witterung, Hände, Weg, Sommer, Huſten, ſuché powětřj, ruce, ceſta, léto, kaſſel; ein trockener, dürrer Boden, ſuchopár. 2) wyprahlý; ein trockener Mund, Hals, wypráhlá huba, wypráhlý krk; trocken werden, oſchnauti, oſýchati, vſchnauti, wy 289 ſchnauti, ſáknauti; ein trockener nur vom Waſſer befreyter Ort, oſáklina. b) wyprahnauti. 3) fig. galowý; trockenes Vieh, galowý dobytek; Kuh, kráwa.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: I/83

Ausſtrecken, v. a. rozepnauti, roztáhnauti, protáhnauti, rozeſtřjti; die Hände ausſtrecken, zpjnati, wypjnati ruce; mit ausgeſtreckten Händen, rozpatýma ruka a; die Zunge ausſtrecken, gazyk wyplazyti.

Strany zdroje: II/409

Waſchen, v. irr. du wäſcheſt, ich wuſch, ich wüſche, gewaſchen, v. n. třepati, pljſkati, tlachati, žwáti. 3) v. a. a) mýti; ſich, ſe, lavare; die Hände, ruce; das Küchengeſchirr, nádobj mýti, vmyti. b) práti, lavare; die Wäſche, prádlo; den Waitzen, Obſt, Schafe, pſſenicy, owoce, owce; zu Ende, domyti, doprati; von neuen, přemyti, přeprati; ein nach dem Waſchen übrig gebliebenes Stückchen Seife, zpěrek. c) drbati, peſkowati, zpeſkowati; einen, někoho; einem den Kopf, čeſati, řezati; Waſch mir den Platz und mach ihn nicht naß, tintiry wantiry, kočička brauk, pleſky třeſky.

Strany zdroje: I/181

Erfrieren, v. n. zmrznauti, pomrznauti, ozábnauti, mor. ozýbnauti; ſich Hände und Füße, oznobiti ſy ruce a nohy, oznobiti ſe. Erfroren, zmrzlý, pomrzlý; oznobený, ozáblý, zymau zkřehlý.

Strany zdroje: I/195

Falten, v. a. faldowati, nabjrati, ſložiti, zakládati, karbowati, plicare. 2) Die Stirn, čelo krčiti, ſwraſſtiti, ſwraſkati, corrugare. 3) Die Hände, ruce ſepnauti, ſpjnati; mit gefaltenen Händen, ſpiatýma rukama. Das Falten, faldowánj, nabjránj.

Strany zdroje: I/197

Fauſt, f. pěſt, pugnus, dim. das Fäuſtchen, Fäuſtlein, pěſtka; eine geballte Fauſt, zaťatá pěſt. 2) ruka; mit dem Degen in der Fauſt, kordem w ruce.

Strany zdroje: I/201

Fettig, adj. fettige Hände, maſtné ruce, ſ. Fett.

Strany zdroje: I/213

Frieren, v. n. ich fror, habe gefroren, mrznauti, zymu trpěti, mrazyti ſe; zábſti, mor. ozýbati, frigere. Es fror mich, záblo mne. Es friert mich an den Händen, zebe mne w ruce. 2) Imp. mrznauti, vmrznauti, omrznauti, zmrznauti, zamrznauti. Es wird frieren, bude mrznauti. Es hat gefroren, mrzlo. 3) congelari, die Erde iſt gefroren, země zmrzla, ſ. Gefrieren. Das Frieren, mrznutj, mrazenj.