Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/251

Grämen, v. rec. ſich, žráti ſe, hrýzti ſe, trápiti ſe, ſaužiti ſe, kormautiti ſe; ſich zu Tode grämen, vſaužiti ſe, vžrati ſe, vhrýzti ſe.

Strany zdroje: I/252

Gränzen, v. n. mezowati, (hraničiti). 2) dotýkati ſe, ſteykati ſe, finitinum eſſe; Böhmen gränzet an Oeſſtereich, Čechy hraničj s Rakauſy; Caji Feld gränzt an meine Wieſe, Kágowo pole mezuge s mau laukau. 2) fig. gjti, ſtýkati ſe.

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/252

Graſen, v. n. páſti ſe w tráwě, pasci gra ine. 2) tráwu žjti; graſen gehen, ſtrogiti, chyſtati, na tráwu gjti, na tráwě býti; hier iſt ſchon gegraſet worden, zde giž ge wyžato. Die Graſung, das Graſen, paſenj, ſtrogenj, chyſtánj, žetj tráwy.

Strany zdroje: I/31

Anarbeiten , přidělati. Anbelangen, anbetreffen, dotýkati ſe. Anbiegen, ohnauti, přihnauti, zahnauti. Anblicken, pohleděti, popatřiti, wzezřjti, wzhlédnauti. Anbohren, nawrtati, zawrtati. Anbrüllen, na někoho řwáti, přiřwati, zařwati, zařičeti, admugire. Anbrummen, na někoho mumlati, reptati, zamumlati, zareptati, admurmurare.

Strany zdroje: I/4

Abfahren, v. a. den Weg, ceſtu vgezditi, Heu und Grummet, ſeno y otawu odwozyti. 2) v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti; a) das Schiff iſt abgefahren, lodj odplaula; b) der Hammer von dem Stiele, kladiwo ſpadlo, ſmeklo ſe s topůrka; c) ze ſwěta ſgjti, er wird bald abfahren, giž brzo ſegde, pogede, t. g. vmře.

Strany zdroje: I/252

Grätſchen, Grätſcheln, v. n. rozkročiti ſe, rozkročowati ſe, varicare. 2) hňápati ſe.

Strany zdroje: I/252

Grau, adj. ſſediwý, ſſedý, ſſerý, canus; graue Haare, ſſediny, pl. canities; graue Haare bekommen, grau werden, ſſediwěti, oſſediwěti, caneſcere; der Himmel wird ſchon grau, giž ſe ſſeřj. Das Grau, ſſediwá barwa, ſſediwoſt.

Strany zdroje: I/252

Graubart, m. ſſediwec (s ſſediwau bradau).

Strany zdroje: I/253

Grauen, v. n. ſſediwěti, oſſediwěti; der Himmel grauet, ſſeřj ſe nebe.

Strany zdroje: I/253

Grauen, v. n. imperſ. hrozyti ſe; mir grauet davor, hrozým ſe toho. Ein Grauen, hrůza, hrozenj ſe; es kam ihn ein Grauen an, hrůza ho napadla.

Strany zdroje: I/253

Grauſen, v. n. hrozyti ſe, zhrozyti ſe. Das Grauſen, hrůza, hrozenj ſe.

Strany zdroje: I/253

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.

Strany zdroje: I/253

Greinen, v. n. mit haben , vſſklebowati ſe, ſſklebiti ſe, kňaurati, sl. ſſknauřiti ſe. 2) bublati; ſ. Grunzeln. Der Greiner, plaček.

Strany zdroje: I/31

Anbauen, v. a. začjti ſtawěti, wzděláwati, sl. budowati. 2. oſaditi ſe někde. 3. přiſtawěti, adſtruere. 4. změlniti, wzdělati, sl. zbudowati, excolere.

Strany zdroje: I/254

Grieſeln, 1. v. n. rozpadati ſe, rozdrobiti ſe; es grieſelt, padagj krupky. 2. v. a. troliti, rozdrobiti.

Strany zdroje: I/254

Griesgramen, v. n. ſſkřipěti zubami, ol. rydati; mrzutým býti, hněwati ſe, ſápati ſe, frendere dentibus.

Strany zdroje: I/254

Grimaſſe, f. tiťwořenj; Grimaſſen machen, tiťwořiti ſe.

Strany zdroje: I/254

Grimmen, v. n. zůřiwěti, ſápati ſe, ſævire. 2) im Bauche, hrýzti, hryzenj, žřenj mjti; es grimmt mich, vgjmá, hryze mně w břiſſe. Das Grimmen, žřenj, hryzenj, vgjmánj, mor. žranj, mořenj.

Strany zdroje: I/254

Grimmig, adj. zůřiwý, ljtý, wzteklý, dirus; grimmig werden, ſrſſeti, rozſápati ſe, rozljtiti ſe, rozčertiti ſe, rozkatiti ſe; eine grimmige Kälte, krutá zyma, adv. —wě, —tě, —le.

Strany zdroje: I/254

Grinſen, v. n. vſſklebowati ſe, vſmjwati ſe; ſſklebiti ſe, kňaurati.

Strany zdroje: I/31

Anbeiſſen, 1. v. a. nahrýzti, nakauſnauti, přihrýzti, přikauſnauti, vhrýzti, vkauſnauti. 2. v. n. chytiti ſe, vwáznauti, gako ryba na vdicy.

Strany zdroje: I/255

Gröblich, adj. obhraubný, náhrubý, ol. holemý. 2) weliký; ſich gröblich irren, welice, tuze, hrubě ſe meyliti.

Strany zdroje: I/255

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Strany zdroje: I/31

Anbethen, v. a. klaněti ſe, wzýwati, modliti ſe, adorare. 2. přjliš milowati, w weliké vctiwoſti mjti, welmi ctjti, venerari.

Strany zdroje: I/256

Grün, adj. zelený, viridis; grün färben, na zeleno barwiti; grün werden, zelenati ſe, virescere; grün machen, zeleniti, viridare. 2) fig. ſyrowý, grünes Holz, ſyrowé dřjwj. 3) nezralý; etwas zu grün abbrechen, čaſu ſe nedočkati; za zelena čeſati.

Strany zdroje: I/31

Anbiethen, v. a. podáwati, připowjdati, deferre. 2. ſich anbiethen, obětowati ſe, offerre. 3. proceniti, zaceniti, primum liceri.

Strany zdroje: I/257

Grünen, v. n. zelenati ſe, pučiti ſe; zeleným býti, virere.

Strany zdroje: I/4

Abfall, m. ſpád, aupad, vpadek. 1) der Blätter, Früchte, odpadánj, opadáwánj. 2) des Waſſers, opadánj, ſpád, ſpadánj, vbýwánj. 3) bey Handwerkern, wſſeliké odkragky, odřezky, odſtružky, oſtřižky, bey Fleiſchern, droby. ) vom Herrn, odpadnutj, ſtrhnutj ſe; von der Religion, odpadlſtwj, apoſtaſia. 5) in Abfall der Nahrung kommen, na žiwnoſti hynauti, padati, ſcházeti.

Strany zdroje: I/32

Anbinden, v. a. přiwázati, vwázati. 2. někoho na ſwátek wázati, obdarowati, někomu dar zawázati, nawázati. 3. Kurz angebunden ſeyn, hněwiwým, prchliwým býti. Mit einem anbinden, s někým ſe hádati, potýkati, přjti.

Strany zdroje: I/258

Gunſt, f. přjzeň, přjzniwoſt, fauor; bey einem in Gunſt (Gunſten) ſtehen, w miloſti býti v někoho; zu Gunſten thun, k ljboſti dělati; mit Gunſt zu melden, s dowolenjm, s odpuſſtěnjm.

Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Strany zdroje: I/32

Anblecken, v. a. oſſklebowati ſe, zuby ſſtěřiti.

Strany zdroje: I/259, I/260

Haar, n. wlas, capillus, coll. wlaſy; im verächtlichen Verſtande, pačeſy; krauſes Haar, kudrny, kučery, kadeře; ſtarke Haare bekommen, wlaſatěti; ich möchte mir die Haare ausraufen, oberwalbych ſe; mit fliegenden Haaren, proſtowlaſý, rozproſtowlaſý; die Haare fliegen laſſen, rozproſtowlaſyti ſe. 2) fig. auf ein Haar, 260 na wlas; bey einem Haare, bezmála, málem; Haar laſſen müſſen, prohrati; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy. 2) chlup, pilus; collect. alle an einem Thiere befindlichen Haare, ſrſt; ſtarkes Haar bekommen, am Leibe, chlupatěti; von Thieren, ſrſtnatěti. Dim. das Härchen, Härlein, a) wláſek. b) chlaupek. c) an den Wurzeln, čmeyřj, wláſſenj, wláſſenjčko.

Strany zdroje: I/260

Haaren, 1. v. a. holiti, chlupy ſrážeti. 2. v. n. ſich haaren, ſich hären, ljnati, mor. leniti, wyleniti ſe, pilos amittere. Das Haaren, ljnánj, lezenj wlaſů.

Strany zdroje: I/32

Anbrechen, 1. v. a. nalomiti; načjti, načnauti; ein Brod, chléb načjti, nakrogiti; ein angebrochener Käſe, načatý seyr; ein Faß, eine Flaſche anbrechen, ſud, lahwicy načjti. 2. v. n. a) začjti ſe kazyti; vom Obſte, nahniti, hniličeti; vom Holze, práchniti, prachniwěti; vom Biere, zkyſeliti ſe, zoctowatěti. b) začjti powſtáwati; der Tag bricht an, dnj ſe, rozednjwá ſe, ſwitá, zaſwitáwá; mit anbrechendem Tage, na vſwitě, na ſwitánj, při ſwitánj, ſednem. Die Nach bricht an, připozdjwá ſe, noc připadá, tmj ſe, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, sl. zmrkáwá ſe, zwečeřjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, s nocý, w ſmrknutj, w ſaumrak. Der Abend will anbrechen, k wečeru, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe.

Strany zdroje: I/4

Abfallen, v. a. er hat ſich die Naſe abgefallen, nos ſy pádem rozrazyl, vrazyl. 2) v. n. odpadnauti, opadnauti, ſpadnauti; decidere; a) das Obſt fällt ab, owoce padá, opadá; b) der Hut, klobauk mi ſpadl; c) das Waſſer, woda opadla, ſpadla; d) von jemanden abfallen, odpadnauti od někoho, ſtrhnauti ſe někoho.

Strany zdroje: I/32

Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hra icy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/261

Habhaft, adj. aučaſten, habhaft werden, doſtati, doſtihnauti, zmocniti ſe.

Strany zdroje: I/261

Hadern, v. n. waditi ſe, hadrowati ſe, hrncowati ſe, haſſteřiti ſe.

Strany zdroje: I/262

Haften, v. n. wězeti, hærere; da haftet es, zde to wězý. 2) držeti. 3) fig. haften bleiben, pozaſtawowati ſe; bey ihm haftet nichts, nic ſobě nepamatuge; für jemanden haften, za někoho ſtáti, práw býti.

Strany zdroje: I/33

Anbrüchig, adj. nakažený, poruſſený, potuchlý, shnilý, ſtuchlý, zpráchniwělý, corruptus, putridus. Anbrüchig werden, kazyti ſe, hnjti, tuchnauti, potuchnauti, práchniwěti.

Strany zdroje: I/33

Ander, der, die, das andere, giný, á, é, druhý, alter, alius. Einem gefällt dieß, dem andern jenes, gednomu ſe ljbj toto, druhému onono. 2) die Andern oſtatnj, ceteri, reliqui. Ein anderes Mal, gindy, gindá, giným čaſem, podruhé; die andere Seite des Tuchs, rub ſukna.

Strany zdroje: I/33

Aendern, v. a. ginačiti, měniti, mutare, ſeinen Vorſatz ändern, ſwé předſewzetj změniti, proměniti; ein Buch, knihu předělati, přeginačiti; das Haus ändern laſſen, dům dáti přeſtawěti; die Woh ung ändern, přeſtěhowati ſe; die Kleider ändern, přewlécy ſe.

Strany zdroje: I/263

Hallen, v. n. znjti, zwučeti, rozljhati ſe.

Strany zdroje: I/264

Hals, m. pl. Hälſe, krk, collum; dim. das Hälschen, Hälslein, krček; einen langen Hals machen, krk natáhnauti; den Hals brechen, krk ſrazyti; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti. 2) hrdlo, guttur; er ſchreyet aus vollem Halſe, křičj, co má hrdla; in den Hals lügen, w hrdlo lháti; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš; über Hals und Kopf, pádem, vprkem, klopotem; über den Hals kommen, přepadnauti; das wird dir den Hals koſten, běžj ti o žiwot, o hrdlo. 3) der Hals der Violine, krk; des Kellers, ſſjge.

Strany zdroje: I/33

Anders, anderſt, 1. adv. gináč, gináče, ginák, aliter, ſecus. Anders, als, gináč, nežli, ſecus, ac; aliter, atque. 2. conj. ſyc, ſyce, quidem; wenn anders, geſtliže, pokudž, ſiquidem. 3. adj. giný, á, é, ginačegſſj, alius, diuerſus. Er wird mit den Jahren ſchon anders werden, wſſak on bude ginačegſſj, až bude ſtarſſj. Das iſt etwas anders, to geſt něco giného, to geſt giná wěc, hoc eſt aliud. Anders machen, ſ. ändern. Anders werden, proměniti ſe.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/266

Handarbeit, f. djlo, geſſto ſe rukama koná.

Strany zdroje: I/266

Handeln, v. n. kupčiti, handlowati, mercari; mit Holz, prodáwati dřjwj, handlowati w dřjwj. 2) um etwas, gednati o cenu. 3) von etwas, gednati o něčem, tractare. 4) mit Jemanden, nakládati s někým, mor. naráběti s někým. 5) gednati, činiti, agere.

Strany zdroje: I/266

Handgemein werden, dáti ſe do ſebe, ſetkati ſe, ſpeřiti ſe; ſſawlemi, rukama ſe bjti.

Strany zdroje: I/33

Andrängen, v. a. přitiſknauti, přitlačiti, přimačkati; ſich, k někomu ſe třjti, přitřjti, přitrhnauti, přiwaliti.

Strany zdroje: I/33

Andringen, v. n. dotjrati, tiſknauti ſe, tlačiti ſe na někoho, třjti ſe, wtjrati ſe do něčeho.

Strany zdroje: I/267, I/268

Hangen, hängen, v. n. irr. ich hing, gehangen, wiſeti, pendere; am Kreuze hangen, pnjti na křjži; der Baum hängt 268 voller Früchte, na ſtromě wiſý plno owoce; hinab hangende Ohren, ochljpené vſſi. 2) den Kopf hängen laſſen, hlawu ſklopiti. 3) an einer Perſon hangen, přjdržeti ſe někoho. 4) hangen bleiben, zůſtati wiſeti; wězeti, wáznauti, vwjznauti, vwáznauti.

Strany zdroje: I/268

Hängen, v. a. ſwěſyti; der Eſel hängt die Ohren, oſel ſwěſý, ochlipuge vſſi, den Kopf hängen, ſklopiti hlawu; das Maul, čpuliti, očpulowati hubu. 2) wěſſeti, powěſyti, zawěſyti, přiwěſyti. 3) Einen Dieb, zloděge oběſyti, wěſſeti, ſuſpendere. 4) v. rec. chytati ſe; die Kletten hängen ſich an die Kleider, řepjcy ſe chytagj na ſſaty. 5) fig. Sich an Jemanden hängen, někoho ſe přjdržeti, wěſſeti ſe na někoho.

Strany zdroje: I/34

Andringen, n. —gung, f. dotjránj, wtjránj ſe.

Strany zdroje: I/268

Härmen, ſich, v. rec. hoře mjti, ſaužiti ſe, trápiti ſe; ſich zu Tode härmen, vtrápiti ſe, vſaužiti ſe.

Strany zdroje: I/268

Harniſch, m. brněnj, oděnj, ol. pláty, lorica. 2) fig. Einen in den Harniſch jagen, rozhněwati, rozlobiti, rozhořčiti koho; in Harniſch gerathen, rozhněwati ſe.

Strany zdroje: I/268

Harnkraut, n. keylowá bylina, Herniaria. 2) wrať ſe zaſe, Antirrhinum Linaria, Lin. 3) ſtozrnjčko, millegrana.

Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.

Strany zdroje: I/34

Aneinander, k ſobě, na ſebe, ſpolu, w hromadu. Aneinander fügen, ſpolu, w hromadu ſpogiti, coniungere; — hangen, na ſobě wiſeti, ſpolu ſe držeti, cohærere; — ſetzen, k ſobě, gedno k druhému pokláſti, ſpolu ſkláſti, componere; — ſtoßen, ſpolu mezowati, dotýkati ſe, ſpolu ſe ſrážeti.

Strany zdroje: I/269

Haſenpanier, n. ſ. Panier; das Haſenpanier ergreifen, na autěk ſe dáti, s rychljkem ſe poraditi.

Strany zdroje: I/270

Haſſen, v. a. nenáwiděti, w nenáwiſti mjti; newražiti, newřjti na někoho, w záſſtj s někým býti, odiſſe.

Strany zdroje: I/270

Hätſcheln, v. a. heyčkati, honkati, koneyſſiti, mor. hogkati, mazati ſe s kým.

Strany zdroje: I/34

Anerkennen, v. a. 1) ſ. Erkennen. 2) rozeznati, s zřegmým rozſudkem poznati, ſeznati. 3) vznati, vznáwati, přiznáwati ſe, znáti ſe k něčemu. Anerkenntniß, f. rozeznánj, rozhodnutj, zřetedlné poznánj, ſeznánj. Anerkennung, f. vznánj, agnitio.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.

Strany zdroje: I/271

Haufen, m. Haufe, hromada, kopec, fig. množſtwj, acervus, cumulus; dim. das Häufchen, das Häuflein, hromádka; ein Haufen Volkes, hluk, záſtup, turba; ein Haufen Reuter, hauf, ol. pluk; Vögel, heyno, mor. & sl. krdel; ein Haufen Holz, halda, hranice; es liegt alles über einen Haufen, wſſe ležj na hromadě; über den Haufen fallen, překotiti ſe; über den Haufen werfen, překotiti, přewrhnauti, přewrátiti, wywrátiti.

Strany zdroje: I/271, I/272

Haus, n. pl. Häuſer, dům, domus; dim. das Häuschen, Häuslein, domek, domeček; hayzljk, chyſſka, záchod, von Haus zu Hauſe gehen; dům od domu, po domjch choditi; zu Hauſe ſeyn, doma býti; nach Hauſe gehen, domu gjti; einen Brief von Hauſe bekommen, pſanj doſtati z do 272 mowa; ein Schalk von Hauſe aus, wybraná feryna; fig. bleiben ſie damit zu Hauſe, ſchowegte ſe s tjm. Wo gehört ihr zu Hauſe? odkuď gſte? ich bin von Prag zu Hauſe, gſem bytem, zůſtáwám w Praze. 2) fig. rod, rodina, čeleď, Haus halten, hoſpodařiti.

Strany zdroje: I/34

Anfahren, 1. v. a. přiwézti, aduehere; obořiti ſe, ſápati ſe, oſapiti ſe na někoho, increpare aliquem, invehi in aliquem. 2. v. n. začjti geti; laßt uns anfahren, pogeďme. 2) ku prácy gjti, zwláſſtě mezy hor jky, odkudž Anfahrſchacht, m. ſſachta začátečná; Anfahrgeld, n. začátečné. 3) přigeti, advehi. 4) připlawiti ſe, připlauti, připlynauti, navi advehi. 5) do něčeho wrazyti, k něčemu přirazyti, o něco zawaditi, illidi, impingere.

Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.

Strany zdroje: I/34

Anfahren, n. Anfahrung, f. přiwezenj, advectio; obořenj ſe, ſápánj, oſapenj ſe, invectio. 2) začátek getj, neb práce; přigetj; připlawenj, připlynutj.

Strany zdroje: I/273

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Strany zdroje: I/34

Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.

Strany zdroje: I/274

Hecken, v. n. ljhnauti, plemeniti, ſſkřečeti, pářiti ſe, roditi ſe, fetificare; die Vögel hecken im Frühlinge, ptácy hnjzdj z gara. 2) Zähne hecken, doſtáwati zaubky.

Strany zdroje: I/34

Anfang, m. počátek, začátek, počinek, initium, principium. Den Anfang nehmen, začjti ſe; — machen, začjti.

Strany zdroje: I/34

Anfangen, 1. v. a. počjti, počjnati, začjti, incipere; 2. v. n. počjnati, začjnati, začjti ſe, incipere, initium capere. Es fängt an warm zu werden, počjná teplo býti. Das Spiel hat ſich erſt angefangen, hra ſe teprw začala.

Strany zdroje: I/274

Heftig, adj. prudký, přeſylný, přjliſſný, náramný, vehemens; eine heftige Kälte, náramná, krutá zyma; der Wind wird heftig, wjtr ſe tužj. adv. prudce, náramně; zu heftig, přjliſſně.

Strany zdroje: I/275

Heil, adj. celý, zahogený; die Wunde iſt ſchon heil, rána ſe giž zacelila, zahogila. 2) fig. zdrawý, zdráw.

Strany zdroje: I/275

Heilen, 1. v. a. hogiti, zahogiti, ſanare, eine Wunde heilen, ránu zahogiti, zaceliti. 2) fig. léčiti, hogiti, wyhogiti, mederi; vzdrawiti, ſanare. 2. v. n. hogiti ſe, zhogiti ſe, conſaneſcere.

Strany zdroje: I/276

Heiſſen, v. irr. ich hieß, geheiſſen, 1. v. a. nazwati, nazýwati, gmenowati, řjkati, appellare; Jemanden kurz und lang heiſſen, přezdjwati, nadáwati někomu; Jemanden einen Narren, Eſel heiſſen, někomu bláznů, oſlů nadáwati; Jemanden willkommen heiſſen, wjtati, přiwjtati někoho; fig. das heiß ich ſchlafen! to geſt ſpanj! Etwas gut heiſſen, něco za dobré vznati. 2) weleti, jubere; wer hat dich das geheiſſen? kdo ti to welel, poraučel? 2. v. n. prawiti ſe, řjkati ſe, dici; es heißt, wir haben Frieden, prawj ſe, že máme pokog, že prý (prey) máme pokog; es heißt für gewiß, za giſto ſe twrdj, vgiſſťuge, giſtj ſe. 2) ſlauti, nazýwati ſe, gmenowati ſe, vocari; wie heiſſeſt du, gak ſe gmenugeš, gak ti řjkagj. 3) fig. das heißt, to geſt. 4) Was ſoll das heiſſen, co to má býti, co to znamená. Das heißt nichts, to nenj nic.

Strany zdroje: I/276

Heiter, adj. gaſný, ſerenus; ein heiteres Wetter, gaſno, gaſný čas; es wird heiter, gaſnj ſe, wygaſňuge ſe, wyčaſuge ſe, wybjrá ſe. 2) fig. weſelý, vtěſſený; ein heiteres Geſicht, weſelá twář. 3) Eine heitere Stimme, gaſný, čiſtý hlas. adv. gaſně; weſele.

Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.

Strany zdroje: I/278

Henker, m. kat, carnifex. 2) Nachrichter, popráwce; die —inn, katowka; ſein eigener Henker ſeyn, katowati ſe, mučiti ſe; was zum Henker! kýho čerta! gehe zum Henker! gdi k raſu!

Strany zdroje: I/278

Her, adv. ſem, huc: komm her, poď ſem; her die Hand, ſem ruku; verſammelt euch um mich her, obſtupte mne; von oben her, shůry; von unten her, zdůlu, zdůly; hin und her, ſem y tam, ſemotam, ſem a tam; von dort her, odtamtud; von außen her, zwenku; weit her, zdaleka. 2) Ueber etwas her fallen, něčeho ſe chopiti, dáti ſe do něčeho; ſie ſtanden alle um mich her, wſſickni okolo mne ſtáli; er ging neben mir her, ſſel okolo mne; er ging nahe vor mir her, bljzko předemnau ſſel. 3) fig. ich habe die Tage her viel zu thun gehabt, několik dnj (tyto dni) ſem tu měl mnoho práce; von Alters her, od ſtarodáwna; von Ewigkeit her, od wěčnoſti; er iſt nicht weit her, neſtogj hrubě za mnoho.

Strany zdroje: I/278

Herab, adv. dolů; herab von dem Berge, dolů s wrchu.

Strany zdroje: I/278

Herab, vor den Zeitwörtern, s, de; herabfahren, ſgeti; herabfallen, ſpadnauti; herabheben, sſaditi; herabſteigen, ſlezti. Herabhangen laſſen, ochljpiti, sl. ochlápiti.

Strany zdroje: I/278

Herab laſſen, v. a. ſpuſtiti, ſpauſſtěti. 2) fig. v. rec. ſich herab laſſen, ſnjžiti ſe k někomu. Die Herablaſſung, ſnjženj, ſnjženoſt.

Strany zdroje: I/278

Herab würdigen, v. a. pokořiti, ſnjžiti. 2) v. rec. pokořiti ſe, ſnjžiti ſe.

Strany zdroje: I/278

Heran-, při; heran nahen, bljžiti ſe, přibljžiti ſe; heran fließen, přitecy, přitýkati; heran rücken, bljžiti ſe, bljže přicházeti.

Strany zdroje: I/278

Heraus arbeiten, ſich, v. rec. dobyti ſe wen.

Strany zdroje: I/278

Heraus kommen, v. n. wygjti, wycházeti; wen gjti, exire. 2) fig. Es kommt auf eines heraus, přigde na gedno, gedno geſt; das käme ſchön heraus! toby bylo pěkné! toby pěkně wypadalo! wenn es heraus kömmt, proneſeli ſe to? dabey kommt nichts heraus, z toho nic newygde, nepogde žádný vžitek.

Strany zdroje: I/279

Heraus ziehen, v. a. wytáhnauti; den Faden aus dem Nadelöhr, nit z gehly wywljknauti; das Schwert aus der Scheide, meč z poſſwy dobyti, wytaſyti; ſich heraus ziehen, wypleſti ſe.

Strany zdroje: I/35

Anfliegen, v. n. přiletěti, přilétati, advolare. 2) růſti, zotawiti ſe. Das Holz fliegt an, ſtromowé leſnj ſami od ſebe roſtau. 3) wletěti, wletu wrazyti, vhoditi do něčeho. Der Vogel flog an das Haus an, pták wrazyl na dům, vdeřil ſebau o dům.

Strany zdroje: I/279

Hereinbrechen, 1. v. a. dobyti ſe ſem. 2. v. n. Die Nacht brach über uns herein, noc nás přepadla, překwačila, zachwátila.

Strany zdroje: I/279

Hergehen, v. n. ſem gjti, gehe her! poď ſem! 2) fig. noſyti ſe, néſti ſe. 3) Es ging luſtig her, bylo tam weſelo; jetzt ſoll es darüber hergehen, nynj ſe dáme do toho.

Strany zdroje: I/279

Hermachen, ſich, v. rec. bráti ſe ſem, přibrati ſe; über etwas, dáti ſe do něčeho.

Strany zdroje: I/280

Herr, m. pán, dominus; dim. das Herrchen, panáček, panauſſek, páně, paňátko; Gott der Herr, Hoſpodin, Pán Bůh; der Tempel des Herrn, chrám Páně; der Herr Vetter, pan ſtreyc; Herr ſeyn, panowati, wládnauti, pánem býti; den Herrn ſpielen, pánem ſe dělati, na pány hráti.

Strany zdroje: I/35

Anfragen, v. a. dotazowati ſe, optati ſe, otázati ſe, ptáti ſe po něčem, tázati ſe na něco, zeptati ſe, percontari, quærere.

Strany zdroje: I/280

Herſeyn, v. n. odněkud býti, wo ſeyd ihr her? odkud gſte? 2) Ueber Jemanden her ſeyn, do někoho ſe dáti.

Strany zdroje: I/35

Anfreſſen, v. a. nahrýzti, obežrati, ohrýzti, okauſati. Der Roſt hat das Eiſen angefreſſen, rez železo žráti začala. Sich anfreſſen, nažrati ſe, ožrati ſe, obežrati ſe.

Strany zdroje: I/280, I/281

Herum, adv. okolo, wůkol, circa, circum; ſich im Kreiſe herum drehen, do kola ſe točiti; Rings herum, kolem okolo; herum trinken, kolem pjti; herum ſitzen, kolem ſeděti; in dem ganzen Hauſe herum gehen, po celém domě choditi; etwas mit ſich herum tragen, něco s ſebau noſyti. 2) mit Zeitwörtern für um, o-, ob-, drehe es herum, otoč to; ſich herum drehen, do kola ſe točiti; kehre es herum, 281 obrať to. 3) den ganzen Tag müßig herumgehen, celý den přechoditi. 4) Er muß da herum wohnen, tu někde muſý zůſtáwati.

Strany zdroje: I/281

Herum beißen, ſich mit Jemanden, v. rec. hrýzti ſe, waditi ſe, haſſteřiti ſe s někým.

Strany zdroje: I/281

Herum blättern, v. n. im Buche, w knjze ſe přebjrati, liſty přemjtati, obraceti.

Strany zdroje: I/281

Herum blicken, v. n. ohljžeti ſe.

Strany zdroje: I/281

Herum fahren, v. n. gezditi, obgjžděti, progjžděti ſe.

Strany zdroje: I/281

Herum fragen, v. a. poptáwati ſe.

Strany zdroje: I/281

Herum gehen, v. n. obcházeti; procházeti ſe; das geht mir ſehr im Kopfe herum, to ſe w hlawě kolácý, kolotá; to mne welmi hněte. 2) ſtraſſiti. ſ. Umgehen.

Strany zdroje: I/281

Herum irren, v. n. blauditi; potulowati ſe.

Strany zdroje: I/281

Herum reiten, v. n. obgjžděti, progjžděti ſe.

Strany zdroje: I/281

Herum ſchlagen, ſich, v. rec. práti ſe, bjti ſe s mnohými, oháněti ſe.

Strany zdroje: I/281

Herum ſchleudern, ſchlenkern, herum ſchweifen, ſtreichen, v. n. cykanowati ſe, pla očiti ſe, taulati ſe, potlaukati ſe, powalowati ſe, mor. pobaučeti ſe, blaukati ſe.

Strany zdroje: I/281

Herum ziehen, v. n. potulowati ſe, plahočiti ſe; er iſt ſchon in der ganzen Stadt herum gezogen, celé giž měſto obraubil; 2. v. a. Einen herum ziehen, něčj wěcy prodlužowati, protahowati.

Strany zdroje: I/281

Herunter, adv. dolů, deorſum; herunter von dem Pferde, dolů s koně. 2) Vor Zeitwörtern, s: herunter fallen, spadnauti: herunter kriechen, ſlezti. 3) fig. herunter kommen, chudnauti, na mizynu přicházeti, tratiti ſe; herunter machen, zpeſkowati, zpljſniti. 4) ich laſſe keinen Dreyer herunter, ani tronjku neſlewjm.

Strany zdroje: I/281

Hervorleuchten, v. n. ſwjtiti; fig. ſwětle ſe vkazowati, wynikati, ſtkwjti ſe.

Strany zdroje: I/281

Hervor quellen, v. n. wypreyſſtiti ſe, prameniti ſe; wypleywati.

Strany zdroje: I/281

Hervor ragen, v. n. wyſkytati ſe, čnjti, wynikati, ſtrmiti, wykukowati, mor. krpěti, prominere. Hervorragend, wypuklý.

Strany zdroje: I/281

Hervor ſtechen, v. n. proſkakowati, vkazowati ſe; der Bart ſticht hervor, brada ſe ſpe.

Strany zdroje: I/282

Herz, n. ſrdce, cor; dim. das Herzchen, Herzlein, ſrdéčko, ſrdýčko; von Herzen gern, od ſrdce, ze ſrdce rád; zu Herzen gehen, nehmen, k ſrdcy gjti, wzýti; wie iſt dir ums Herz? gak geſt ti k ſrdcy? ich kanns nicht übers Herz bringen, nemohu ſe přemocy. 2) ſrdnatá myſl; Herz faſſen, zſrdnatěti, ſrdce nabyti; Jemanden Herz machen, ſrdce, myſli přidati někomu. 3) proſtředek, medium. 4) An den Pflanzen, mačiſſtě, mačinka, mor. běl, ſrdce.

Strany zdroje: I/282

Herzu, adv. ſem, ſemto. 2) Mit Zeitwörtern, při: Herzu bringen, přineſti; herzu nahen, přibljžiti ſe; herzu treten, přiſtaupiti, přikročiti, ſ. Herbey.

Strany zdroje: I/4

Abfinden, ſpokogiti někoho; ſich mit jemanden, s někým ſe porownati, shodnauti.

Strany zdroje: I/282

Herzwurm, m. kauka, (had, čerw); der Herzwurm beſeicht ihn, had ſe w něm pohnul.

Strany zdroje: I/283

Heucheln, v. n. lichotiti ſe, pochlebowati. 2) na oko ſe ſtawěti; poſſmuřowati ſe, přetwařowati ſe; pokrytcem býti.

Strany zdroje: I/36

Anfüllen, v. a. naplniti, nacpati, nadjwati, implere, fareire farcire ; ſich anfüllen, přeplniti ſe, přecpati ſe, přegjſti ſe. Anfüllung, f. nacpánj, naplněnj, přeplněnj, nadjwánj.

Strany zdroje: I/283

Heurathen, v. a. von Mannsperſonen, ženiti ſe, oženiti ſe, manželku pogjti, ducere; von Weibsperſonen, wdáwati ſe, wdáti ſe za muže, nubere; ſie wollen einander heurathen, chtěgj ſe wzýti.

Strany zdroje: I/284

Hiermit, adv. tjm, tjmto; s tjm.

Strany zdroje: I/284

Hierüber, adv. přes to, o tom; hierüber geht nichts, nad to nic nenj; verwunderts du dich hierüber? diwjš ſe tomu?

Strany zdroje: I/284

Himmel-, nebeſký: Das Himmelreich, králowſtwj nebeſké. 2) do nebe: himmelſchreyend, adj. do nebe wolagjcý. 3) Himmelan, Himmelwärts, k nebi, k nebeſům. 4) Himmelbett, poſtel s nebeſy.

Strany zdroje: I/284

Himmeln, v. n. bleyſkati ſe. 2) vmřjti.

Strany zdroje: I/285

Hinab, adv. tam dolů, deorſum; hinablaufen, dolů běžeti; hinab ſehen, dolů hleděti. 2) s: hinab ſtürzen, swrcy, shoditi.

Strany zdroje: I/285

Hinaus, adv. wen, foras; hinaus mit ihm, wen s njm! das gehet auf eins hinaus, to ge gedno; ich merke, wo ſie hinaus wollen, rozumjm, kam bigj, co tjm chtěgj; über etwas hinaus ſeyn, gehen, nedbati na něco, newſſjmati ſobě něčeho. 2) vor Zeitwörtern: wen, wy: hinaus fahren, wen geti, wygeti; hinaus werfen, wen hoditi, wyhoditi, wen wyhoditi; ſ. Aus.

Strany zdroje: I/36

Angeblich, adj. tak řečený, domnělý, prawený, adv. angeblicher Maßen, gakž ſe prawj.

Strany zdroje: I/285

Hinein, adv. do, tam; bis in die Stadt hinein, až do ſamého měſta; es gehet nicht alles hinein, newegde tam wſſecko. Etwas in den Tag hinein ſchreiben, ledacos, bez rozumu pſáti; in den Tag hinein leben, o nic ſe neſtarati. 2) vor den Zeitwörtern, w, we: hinein drängen, wtlačiti; hinein dringen, wedrati ſe, wtlačiti ſe; hinein fallen, wpadnauti; hinein, (ins Haus) kommen, přigjti do domu; hinein kriechen, wlezti do—, wplazyti ſe.

Strany zdroje: I/286

Hinhelfen, v. n. pomáhati, dopomocy; ſich kümmerlich hinhelfen, pracně ſe oháněti.

Strany zdroje: I/286

Hinken, v. n. kulhati, napadati, mor. belhýněti ſe, připadati, claudicare. Das Hinken, kulhánj.

Strany zdroje: I/286

Hinkommen, v. n. přigjti tam. 2) podjti ſe, octnauti ſe.

Strany zdroje: I/286

Hinlangen, 1. v. a. podati, porrigere. 2. v. n. ſtačiti, ſufficere; dazu langen meine Kräfte nicht, s to negſem.

Strany zdroje: I/286

Hinreichen, 1. v. a. podati. 2. v. n. doſáhnauti; ſtačiti, poſtačiti, doſtačiti, doſtáwati ſe, ſufficere; hinreichend, doſtatečný.

Strany zdroje: I/286

Hinſtürzen, v. n. ſwaliti ſe, překotiti ſe.

Strany zdroje: I/286

Hinter, præp. za, poſt; hinter dem Ofen, za kamny; hinter mir, za mnau; hinter einander, po ſobě, za ſebau; er kann weder hinter ſich, noch vor ſich, nemůže ani před ſe ani za ſe, to geſt, nikam; hinter etwas kommen, něčeho ſe domakati, dowěděti, doſkaumati; einen hinter das Licht führen, omámiti, oſſiditi někoho; ich will es mir hinter das Ohr ſchreiben, budu ſy to pamatowati; hinter her, po, po někom, potom, du wirſt es hinter her bedauern, pak toho budeš pykati.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/36

Angehend, adj. naſtáwagjcý, začjnagjcý ſe, incipiens; bey angehendem Abend, před ſamým wečerem; ein agehender Schüler, nowáček, tiro.

Strany zdroje: I/287

Hinunter-, vor den Zeitwörtern, s; hinunter fallen, spadnauti; hinunter werfen, shoditi; hinunter ſchlucken, požřjti, polknauti; 2) dolů; laufe hinunter, běž dolů.

Strany zdroje: I/287

Hinziehen, 1. v. a. zu ſich, přitáhnauti k ſobě. 2. v. n. přeſtěhowati ſe někam.

Strany zdroje: I/288

Hitze, f. horko, horkoſt, calor; der Sonne, wedro, parno, æſtus; des Waſſers, wřeloſt, feruor; im Leibe, pálčiwoſt; des Ofens, weyhřew, weyhřewnoſt; in der Hitze trinken, z horka pjti; man möchte vor Hitze vergehen, horkem, parnem ſe může člowěk zalknauti. 2) fig. horliwoſt, prudkoſt, wraucnoſt, roznjcenj, ohniwoſt, feruor. 3) zloſt, hněw, prchliwoſt, in die Hitze gerathen, rozpáliti ſe hněwem, rozzlobiti ſe; in die Hitze bringen, k hněwu popuditi.

Strany zdroje: I/36

Angelegen, ſ. Anliegen. Sich etwas angelegen ſeyn laſſen, o něco dbáti, pečowati, ſtarati ſe.

Strany zdroje: I/289

Hochtrabend, adj. wypjnagjcý ſe, wyſokomluwný, ſpupný.

Strany zdroje: I/290

Hoffärtig, adj. pyſſný, ſuperbus; adv. pyſſně; hoffärtig thun, peychati, hrditi ſe, pyſſně ſobě počjnati, ſuperbire; hoffärtig werden, zpyſſněti; ein hoffärtiger Menſch, hrdopýſſka, peyſſka, hrdopeyſſek, pýſſek.

Strany zdroje: I/290

Hoffen, n. v. v. n. daufati, ( ol. vfati,) ſperare. Auf Gott hoffen, daufati w Boha. 2) nadjti ſe, nadjwati ſe, ſuſpicari, opinari; das hätte ich nicht gehofft, tohobych ſe nebyl nadál. 3) očekáwati, expectare.

Strany zdroje: I/290

Hoffnung, f. naděge, čáka, ſpes, expectatio; die Frau iſt in der Hoffnung, panj ſe čeká (do kauta); hoffnungslos, bez naděge; hoffnungsvoll, pln naděge.

Strany zdroje: I/290

Hoffieren, 1. v. a. dworem býti; dwořiti; ſlaužiti; chlácholiti, pochlebowati. 2. v. n. vnečiſtiti ſe; in die Hoſen, podělati ſe do kalhot.

Strany zdroje: I/37

Angeloben, v. a. připowjdati, přiřjcy, přiſljbiti, rukogmjm býti, ſlibowati, zamlauwati ſe, zaſlibowati, ſpondere.

Strany zdroje: I/290

Höhe, f. weyſſka ( ol. wýſſka), wyſokoſt, wýſoſt, weyš, (wýš), altitudo; wrch; von der Höhe des Himmels, s wýſoſti nebeſké; in die Höhe, wzhůru, do weyſſky.

Strany zdroje: I/291

Hohnecken, v. a. poſmjwati ſe, na zub bráti, natahowati.

Strany zdroje: I/291

Höhnen, v. a. haněti, pohaněti; poſſpjleti; vſſkljbati ſe, wyſmjwati ſe komu. Die Höhnerey, haněnj, weyſměſſky.

Strany zdroje: I/291

Hohnlächeln, v. n. vſmjwati ſe, vſſkljbati ſe. Das Hohnlächeln, vſmjwánj.

Strany zdroje: I/291

Hohnlachen, v. n. vſſkljbati ſe, rauhawě ſe ſmáti.

Strany zdroje: I/293

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.

Strany zdroje: I/293

Horn, n. pl. Hörner, roh, cornu; dim. das Hörnchen, Hörnlein, růžek; Hörner bekommen, rohatěti; zu Horne werden, zrohowatěti. 2) fig. ſich die Hörner ablaufen, mudřeti, zmudřeti; in ein Horn blaſen, ſpolu držeti, ſpiknauti ſe.

Strany zdroje: I/37

Anglimmen, v. n. chytiti ſe, oheň chytiti, wznjtiti ſe, zažhnauti ſe, ignem concipere.

Strany zdroje: I/294

Horſten, v. n. hnjzditi ſe.

Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.

Strany zdroje: I/294

Hudeln, v. a. hudlowati, břiditi, ledabylo (hala bala) dělati, odbýwati. 2) fig. teyrati, zle nakládati, moleſtare; laß mich ungehudelt, netrap mne, nech mne na pokogi, s pokogem.

Strany zdroje: I/296

Hündiſch, adj. peſký, pſowſký, caninus, adv. —ſky; hündiſch werden, opſeti ſe.

Strany zdroje: I/296

Hunger, m. hlad, hladowitoſt, fames; Hunger haben, hlad mjti, lačněti; den Hunger ſtillen, nagjſti ſe, naſytiti ſe; Hungers ſterben, hladem vmřjti. 2) fig. hladowitoſt.

Strany zdroje: I/296

Hungerig, hungrig, adj. hladowý, hladowitý, mor. hladný, famelicus; ich bin hungrig, chce ſe mi gjſti, lačnjm, eſurio; hungrig werden, wyhladowěti, zlačněti; adv. —wě, —tě.

Strany zdroje: I/296

Hungern, v. n. lačněti; hladowěti, hlad mjti; mich hungert, chce ſe mi gjſti. 2) hlad trpěti; ſich reich hungern wollen, bohatſtwj hladem odemřjti; er ſoll hungern, nechť ſe poſtj, ať nic negj; er läßt ſeine Leute hungern, nedá ſe lidem ſwým nagjſti, hladem ge mořj.

Strany zdroje: I/297

Hure, f. kurwa, dim. kurwice, meretrix; newěſtka, běhna, zběhlice, ſmilnice, sl. ſajha, ſuka, impudica; öffentliche Hure ums Geld, popeněžnice, haldecká kurwa, proſtibulum; Soldatenhure, woganka, woganda, laryně, ſcortum; zur Hure machen, zkurwiti, zmrhati; zur Hure werden, zkurwiti ſe, zmrhati ſe.

Strany zdroje: I/297

Huren, v. n. kurwiti ſe; ſmilniti, ( ol. wiliti), čubčiti ſe, pſýti ſe.

Strany zdroje: I/38

Anhalten, 1. v. a. přjdržeti, vdržeti, zadržeti, zaſtawiti, zatknauti, zdržeti, zdržowati, cohibere, ſiſtere. 2) chytiti, gjti, lapiti, polapiti, ſewřjti, ſwjrati, adſtringere, comprehendere. 3) doháněti, nabádati, nabjzeti, přidržowati někoho k něčemu, impellere. 4) naléhati, naſtaupati, naſtupowati, vſylowati, žádati o něco, petere. 5) ſich an etwas, něčeho ſe držeti, ſe přichytiti, ſe zachytiti. 2. v. n. dodržeti, dodržowati, trwati, ſetrwati, durare; eine anhaltende Krankheit, trwanliwá nemoc. 2) ſtáti, vcházeti ſe, vſylowati o něco, nepřeſtati, žádati. 3) zaſtawiti ſe, zůſtati ſtát, pobyti, morari.

Strany zdroje: I/297

Huſchen, 1. v. a. faňoru dáti, wytjti, wyflinknauti. 2. v. n. hrknauti, auprnkem, hrkem, ſpěſſně ſe hrnauti, tihnauti.

Strany zdroje: I/297

Hut, f. ochrana, ſtráž, pozor; auf ſeiner Hut ſeyn, mjti ſe na pozoru. 2) paſtwa, paſenj. 3) paſtwiſſtě, paſtwina, paſtwiſko, pascuum; eine gemeine Hut, občizna, občina.

Strany zdroje: I/297

Hüten, v. a. páſti, páſati, paſcere. 2) hljdati, tueri, cuſtodire; ich kann ihn nicht immer (genug) hüten, nemohu ſe ho dohljdati. 3) fig. das Bett hüten müſſen, nemocy z poſtele, ležeti w poſteli pro nemoc. 4) v. rec. ſich hüten, na pozoru ſe mjti, warowati ſe, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe; hüte dich, daß du nicht fällſt, dey pozor, abys nevpadl; hüte dich, ſtřez ſe! hleď ſe!

Strany zdroje: I/38

Anhalten, n. Anhaltung, f. getj, polapenj, zadrženj, zaſtawenj, zatknutj, comprehenſio, retentio; přjdrženj, zadrženj ſe, adprehenſio; naléhánj, naſtupowánj, žádánj, zádoſt žádoſt , petitio.

Strany zdroje: I/298

Hutſchen, v. n. klauznauti. 2) haupati ſe, ſ. Schaukeln.

Strany zdroje: I/38

nhangen, v. n. ſ. hangen, an etwas hangen, bljzko něčeho, neb při něčem wiſeti. 2) držeti ſe, přjdržeti ſe něčeho, neb někoho, lnauti, přilnauti, připnauti, ſe připnauti ſe , přiwinauti ſe k někomu, adhærere.

Strany zdroje: I/299

Immer, adv. wždy, wždycky; ich dachte immer, er würde —, měl ſem wždy za to, že —. 2) pokaždé; ich erſchrecke immer, pokaždé ſe leknu. 3) ſtále, pořád; man höret immer etwas Neues, pořád ſe něco nowého ſlyſſj; es regnet doch immer, wždyť pak pořád prſſj. 4) ť, ž; dennoch iſt er immer klüger, als du, předceť geſt rozumněgſſj než ty; wo mag er doch immer ſeyn, kdež pak geſt; legen ſie immer noch zu, geſſtěť něco přidagj; er mag es immer behalten, nechť ſy to nechá, ať ſy to nechá; er kann immer gehen, ať gde. 5) gakkoli, byť, ačkoli; ſo arg du immer biſt; ačkoli zlý gſy. 6) zatjm; ich will immer gehen, zatjm půgdu.

Strany zdroje: I/38

Anhängen, v. a. ſ. hängen, 1) přiwěſyti, powěſyti, zawěſyti, appendere, ſuspendere. 2) chytati ſe, lepiti ſe, přilepowati ſe, přilnauti, adhæreſcere. 3) přidati, připogiti, addere, adiungere, přihoditi, přiwěſyti, adiicere. 4) ſich an jemanden anhängen, někoho ſe přichytiti, k někomu ſe připnauti, přiwěſyti, přiwinauti. 5) einem einen Schimpf, einen Schandflecken anhängen, někomu hanbu způſobiti; einem eine Krankheit anhängen, někoho nemocý nakazyti; einem die Krätze anhängen, někoho naſwrabiti, ſwrabem nakazyti. 6) er hänget ſeinen Freunden alles an, wſſecko přátelům ſwým zawěſſuge.

Strany zdroje: I/299

Immerhin, adv. ſ. Immerfort. 2) wždy; wer böſe iſt, der ſey immerhin böſe, kdo geſt zlý, ať geſt wždy. 3) meinetwegen, pro mne; es kann immerhin geſchehen, pro mne, nechť ſe to ſtane.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/300

Ingber-, zázworowý; s zázworem.

Strany zdroje: I/300

Inne werden, dozwěděti ſe, wyzwěděti, poznati; znamenati; sl. obadati, zbadati.

Strany zdroje: I/301

Inſtrument, n. ſtrog, náſtrog, nádobj; die Inſtrumental-Muſik, hudebnj muzyka; muzyka s náſtrogi. 2) pjſemnoſt, ſpis, hamfeſſt, documentum.

Strany zdroje: I/301

Intereſſiren, v. n. týkati ſe; záležeti; intereſſirt, ſ. Eigennützig.

Strany zdroje: I/38, I/39

Anhäufen, v. a. nahrnauti, rozmnožowati, ſhrnauti, ſhromážďowati, wrſſiti, zawrſſiti, accumulare; ſich, množiti ſe, 39 rozmnožowati ſe, ſhromážďowati ſe, accummulari, augeri. Anhäufung, f. rozmnožowánj, ſhrnutj, ſhromážďowánj.

Strany zdroje: I/39

Anheben, ſ. heben, 1. v. a. pozdwihnauti, přizdwihnauti; začjti, začjnati; einen Krieg anheben, wognu pozdwihnauti, začjti. v. rec. es hob ſich ein Donnern und Blitzen an, ſtrhlo ſe hřjmánj a blýſkánj, začalo hřjmati a blýſkati ſe. 2. v. n. začjti ſe, powſtati, pozdwihnauti ſe, ſtrhnauti ſe, initium capere.

Strany zdroje: I/301

Irgend, adv. někde, kdeſy; irgend wo, někde, alicubi; irgend wohin, někam, aliquo. 2) někdy, kdy. 3) ſnad; wenn es irgend nöthig ſeyn ſollte, kdyby toho ſnad potřebj bylo. 4) as, er iſt irgend vor einer halben Stunde hier geweſen, byl zde as před půl hodinau. 5) irgend ein, který, gaký, něgaký; irgend etwas, něco; haſt du irgend was Böſes begangen, dopuſtillis ſe čeho (něgakého) zlého; iſt irgend ein Schmerz, geli která boleſt; irgend jemanden nichts abſchlagen können, nemocy žádnému ničehož (nic) odepřjti.

Strany zdroje: I/301

Irre werden, meyliti ſe, máſti ſe, rozpačiti ſe; ich bin an ihnen irre, o nich gſem mylen; ich bin ihn irre gegangen, pohřeſſil gſem ho, byl ſem ho mylný.

Strany zdroje: I/302

Irren, 1. v. a. irre machen, turbare, meyliti, máſti, zaweſti, ſwéſti. 2) překážeti. 2. v. n. errare, blauditi, zablauditi, taulati ſe; ein irrendes Schaf, bludná owce. 3) v. rec. ſich irren, meyliti ſe, klamati ſe; chybiti, chybowati; bludně, ſceſtně ſmeyſſleti; darin haben ſie geirret, w tom pochybili.

Strany zdroje: I/39

Anheilen, 1. v. a. přihogiti, ol. přiceliti. 2. v. n. přihogiti ſe.

Strany zdroje: I/302

Ja, adv. ano, tak; haben ſie ihn geſehen? Ja, widěli ho? ano. Sie wiſſen es ja, wždyť (dyť) to wědj; mor. weť; ja, es iſt ſo, tak geſt. 2) wſſak; ich habe dich ja geſehen, wſſak (gak) gſem tě widěl; ale, utique; mich dürſtet ja nicht, ale mně ſe nechce pjti. 3) ſage es ja Niemand, neřjkeyž to žádnému; verliere es ja nicht, neztratiž toho; wenn er ja nicht bleiben will, ſo mag er gehen; nechceli zůſtati, ať gde; ja was wollt’ ich ſagen, medle co pak ſem chtěl řjcy; ja wohl, ba, ano, arcyť, owſſem; ja ſogar, nýbrž, alebrž, anobrž, quin imo.

Strany zdroje: I/302

Jachern, v. n. nadjrati ſe, dowáděti.

Strany zdroje: I/302

Jacobsblume, f. kwět ſ. Jakuba, přjmětné kořenj, ſtarček wětſſj, ſenecio Jacobæa, L.

Strany zdroje: I/302

Jacobsſtab, m. pautnická hůl. 2) S. Jakuba hůl, cingulum Orionis.

Strany zdroje: I/39

Anheim, adv. domů, domum; anheim fallen, doſtati ſe, připadnauti, anheim ſtellen, aneb geben, w moc dáti, odewzdati, něčjmu rozſudku zanechati.

Strany zdroje: I/302

Jagd, f. low, honba, hon, doſpěloſt k honěnj, myſliwoſt; naháňka, venatio. 2) der Jagdbezirk, lowiſſtě. 3) ſhon; Jagd auf etwas machen, ſtjhati, honiti, ſháněti ſe po něčem. 4) fig. hegno, množſtwj.

Strany zdroje: I/39

Anheiſchig, zu etwas machen, podwoliti ſe, zaſlibowati, zawázati ſe, ol. přiceletj přiceleti .

Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Strany zdroje: I/303

Jahren, Jähren, v. rec. es jährt ſich heute, dnes ge tomu rok, ročj ſe.

Strany zdroje: I/304

Jäſchen, v. n. pěniti ſe, ſyčeti. 2) kyſati, ſ. Gäſchen.

Strany zdroje: I/304

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.

Strany zdroje: I/305

Jedoch, conj. ale, wſſak; wſſak ale; alebrž; předce wſſak; es ſchmeckt bitter, jedoch es iſt nichts Böſes, hořce to chutná, ale nic to zlého nenj; ich erlaube es dir, jedoch unter der Bedingung, dowolugi ti to, wſſak pod tau (s tau) wýminkau.

Strany zdroje: I/305

Jiſchen, v. n. pěniti ſe, ſyčeti, ſ. Gäſchen.

Strany zdroje: I/305

Jubel, m. pleſánj, weſelenj ſe, radowánky.

Strany zdroje: I/306

Jubeln, v. n. pléſati, radowati ſe, radoſtj poſkakowati. Das Jubeln, pleſánj, radowánj ſe, radoſtj poſkakowánj.

Strany zdroje: I/306

Jude, m. žid, židák, židauš; dim. žjdě, sl. žiďátko, židáček, židauſſek; die —inn, židowka; ein Jude werden, zžiditi ſe.

Strany zdroje: I/306

Jung, adj. mladý, mladiſtwý, comp. jünger, mladſſj, ſuperl. jüngſte, neymladſſj; ein junger Wein, mladé wjno; junge Pflanzen, mladiſtwé zroſtliny; er iſt noch ſehr jung, geſſtě geſt mladičký; jung und alt, die Jungen und die Alten, mladj a ſtařj. 2) ein junges, das Junge, mladé; ein junges Thier, mladé zwjře; für die meiſten jungen Thiere haben die Böhmen eigene Nahmen und Formen: Ein junger Vogel, ptáče, mladý pták; ein junger Hund, ſſtěně; ein junges Schwein, praſe; eine junge Gans, hauſe; eine junge Katze, kůtě; ein junger Stier, gunec; ein junger Haſe, mladý zagjc, mladjk; ſ. die dim. bey den Thieren; ein junges Frauenzimmer, mladice; ein junger Wald, mláz; Junge werfen, mladé mjti, házeti, roditi; von Kühen, oteliti ſe; von Stutten, ohřebiti ſe; von Schweinen, opraſyti ſe; von Katzen, okotiti ſe. 3) jung werden, mladnauti, omladnauti. 4) fig. jung werden, naroditi ſe 5) die junge Gans, drobečky, huſý kaltaun; der jüngſte Tag, poſlednj den, das jüngſte Schreiben, poſlednj pſanj.

Strany zdroje: I/308

Kaiſer, m. cýſař, cæſar, imperator; der Ruſſiſche, čár, ( beſſer car); die —inn, cýſařowna; die Ruſſiſche, čárowna, (cárowna); regieren, als Kaiſer, cýſařowati; imperare; über des Kaiſers Bart ſtreiten, o pſý kot ſe tahati, o komárowé ſádlo, o žabj wlaſy ſe hádati.

Strany zdroje: I/308

Kalb, n. tele, týle, vitulus; dim. das Kälbchen, Kälblein, telátko; ein Ochſenkalb, telec, beyček; ein Kuhkalb, galůwka, sl. telička. fig. die Kuh mit dem Kalbe bekommen, pogmauti ženu s přjchowkem; ein Kalb machen, s kantorem ſe práti, bljti ſe.

Strany zdroje: I/308

Kalben, v. n. teliti ſe, oteliti ſe, parere vitulum; aufhören zu kalben, wyteliti ſe.

Strany zdroje: I/308

Kälbern, v. n. teliti ſe. 2) klackowati ſe, ſtřečkowati.

Strany zdroje: I/309

Kalk, m. wápno, calx; der Kalk fällt ab, wápno (malta) ſe prýſká.

Strany zdroje: I/309

Kalkig, adj. wápenný, calcarius. 2) powápeněný; ſich kalkig machen, powápeniti ſe, zawápeniti ſe.

Strany zdroje: I/309

Kalt, adj. kälter, kälteſte, ſtudený, frigidus; abs. ſtudeno, chladno, zyma, zymawo; es wird kalt, dělá ſe zyma; mir iſt kalt, ge mi zyma; fig. kalte Liebe, vſtydlá, ſtudená láſka; das kalte Fieber, ſtudená, mrazywá zymnice, pſotnice, ſtudenka. 2) adv. ſtudeně, frigide; za ſtudena, za chladna.

Strany zdroje: I/39

Anketten, v. a. řetězy ſwázati, vkowati; ſich an einen anketten, k někomu ſe připnauti, připogiti.

Strany zdroje: I/39

Anklammern, v. a. ſkobau ſepnauti, ſklamrowati, přiklamrowati; ſich, připnauti ſe, adhæreſcere.

Strany zdroje: I/310

Kampeln, 1. v. a. čeſati. 2) fig. drbati, čeſati. 2. v. n. waditi ſe, haſſteřiti ſe.

Strany zdroje: I/310

Kämpfen, v. a. bogowati, potykati ſe, bjti ſe, certare, dimicare. 2) fig. mit dem Tode, s ſmrtj zápaſyti.

Strany zdroje: I/39

Ankleben, 1. v. n. chytati ſe, držeti ſe, lepiti ſe, ljpnauti, lnauti, přilepenu býti, přilnauti, adhærere, adhæreſcere. (2.) v. a. ſ. Ankleiben. Anklebend, lepký.

Strany zdroje: I/311

Kargen, v. n. ſkrbiti, ſkaupiti, (ſſkudliti ſe, ſſkwjřiti ſe).

Strany zdroje: I/312

Kaſcheln, v. n. ſklauzati ſe. Die Kaſchel, klauzačka.

Strany zdroje: I/312

Käſen, 1. v. n. & rec. ſich käſen, ſyřiti ſe, ſrážeti ſe, coagulari. 2. v. a. ſyřiti, coagulare.

Strany zdroje: I/5

Abfragen, otazowánjm wyzwjdati, wytazowati ſe.

Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.

Strany zdroje: I/312

Katzbalgen ſich, v. rec. kočkowati ſe, haſſtěřiti ſe, vitilitigare.

Strany zdroje: I/312

Katze, f. kočka. sl. mačka, felis; eine graue Katze, maurek, maurowá, (maurowatá) kočka; junge Katzen werfen, kotiti ſe, okotiti ſe; eine junge Katze, kotě, koťátko; dim. das Kätzchen, Kätzlein, kočička. 2) Die Hüttenkatze, percoch, duſſnoſt, hutnj nemoc. 3) Ein Spiel, kot, mjč. 4) Die Sturmkatze, beran, kočky. 5) Die Geldkatze, opaſek. 6) Die Kätzchen an Bäumen, koťata, kočičky, koťátka, gehnědy, mor. baruſſky, an den Haſelnüſſen, řaſa, amentum, Lin.

Strany zdroje: I/313

Kauf, m. pl. Käufe, kaupě, mor. kup, emtio; einen guten Kauf thun, dobře kaupiti; etwas zu Kauf haben, prodáwati, na prodey mjti; einem in den Kauf fallen, překupowati, překaupiti. 2) trh, mercatura, (venditio & emtio); den Kauf ſchließen, trh zawřjti; auf den Kauf geben, zawdati; der Kauf gehet zurück, trh ſe rozcházý. 3) fig. Etwas gutes Kaufes geben, lacyno dáti, prodáwati.

Strany zdroje: I/40

Anlächeln, v. a. někomu ſe přiſmjwati, na někoho ſe vſmjwati, arridere; .

Strany zdroje: I/40

Anlachen, v. a. ſmáti ſe na někoho, přiſmjwati ſe, adridere. 2) ljbiti ſe, adridere; das Anlachen, n. přiſmjwánj, adriſio; zaljbenj, adriſio.

Strany zdroje: I/314

Kehren, v. a. mit der Bürſte, wyčeſati, wypráſſiti. 2) mit dem Beſen, méſti, wymeſti, verrere; die Spinneweben von der Wand, pawučiny ſe ſtěny ſmetati; ſmeyčiti. 3) den Ofen, wymetati. 4) obraceti, obrátiti; die Augen gen Himmel, očj k nebi pozdwjhnauti; zurück kehren, nawrátiti ſe; das Unterſte zu Oberſt, wſſechno přewrátiti. 5) fig. dbáti, ohljžeti ſe; er kehret ſich an Niemanden, na žádného nic nedbá, žádného ſy newſſjmá. Die Kehrung, metenj, obracenj.

Strany zdroje: I/314

Keichen, v. n. deychati, duſſněti, ſupati, ſupěti, těžce oddychati, mor. dyſſeti, zypati, sl. zadychčeti ſe, anhelare. Das Keichen, deychánj; deychawičnoſt, duſſnota, anhelitus.

Strany zdroje: I/5

Abfreſſen, obežrati, požjrati. 2) ſich, freſowati ſe, vžrati ſe.

Strany zdroje: I/314

Keifen, v. n. imp. ich kiff, part. gekiffen, bublati, hubowati, waditi ſe.

Strany zdroje: I/314

Keimen, v. n. kljčiti ſe, ( mor. & sl. kljti), germinare. 2) pučiti ſe, wzniknauti.

Strany zdroje: I/40

Anlanden, anländen, v. n. k břehu, k zemi ſe připlawiti, připlauti, přiſtati, přiſtawiti, adpellere.

Strany zdroje: I/315

Kennen, v. a. imp. kannte, part. gekannt, znáti, poznati, agnoſcere, noſcere; ich kenne ihn, znám ho; ich kannte ihn an ſeiner Stimme, poznal gſem ho po geho hlaſu. 2) wěděti; in Afrika kennet man weder Kälte noch Schnee, w Afryce newědj nic ani o zymě ani o ſněhu; er kennet keine Gefahr, newj o žádném nebezpečenſtwj. 3) Wir haben einander erſt neulich kennen gelernt, teprw onehdy ſme ſe ſeznámili. 4) znáti ſe na něco, w něčem rozuměti, intelligere; er kennet Gemälde, zná ſe na obrazy.

Strany zdroje: I/40

Anlangen, 1. v. n. přibrati ſe, přigjti, advenire; —gung, f. přjchod, přigitj. 2. v. a. týkati ſe, adtinere; was mich anlanget, co ſe mne tkne, týče. Anlangend, týkagjcý ſe; die Sache anlangend, co ſe té wěcy týče, týkage ſe té wěcy; um etwas, proſyti, požádati.

Strany zdroje: I/315

Kenntlich, adj. co ſe znáti dá, poznatedlný ? patrný, mor. značný; adv. —ně.

Strany zdroje: I/40

Anlaß, m. plur. Anläſſe, přjčina, přjležitoſt. 2) podoba, podobenj, ſ. Anſchein. Es hat allen Anſchein dazu, wſſecko ſe k tomu podobá.

Strany zdroje: I/316

Kernobſt, m. owoce s gádry, gadernj. 2) der Baum, gadernjk.

Strany zdroje: I/40, I/41

Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.

Strany zdroje: I/41

Anlauf, m. auprk, běh, náběh, naběhnutj; sběh, incurſus, impetus; einen Anlauf nehmen, rozběhnauti ſe, pochop bráti; der Anlauf des Waſſers, přibýwánj, přitekánj, ſtekánj wody, rozwodněnj; des Feindes, autok nepřátelſký; einen großen Anlauf haben, weliké nabjhánj mjti; das Haus liegt im Anlaufe, ten dům geſt na ráně.

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: I/5

Abfrieren, v. n. ozábnauti, odzábnauti, vmrznauti, zmrznauti, oznobiti ſe.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/317

Kichern, v. n. chechtati ſe, cachinnari.

Strany zdroje: I/317

Kielen, 1. v. n. opeřiti ſe, peřiti ſe, brky pauſſtěti. 2. v. a. opeřiti, brkem opatřiti.

Strany zdroje: I/318

Kippen, 1. v. n. ſwézti ſe, ſwážeti ſe, nakloniti ſe. 2. v. a. Mit Oſtereyern, ťukati (cykati) weyce. 2) ſwéſti, nakloniti. 3) Kippen und wippen, das Geld, obřezáwati penjze; ſſantročiti s penězy.

Strany zdroje: I/318

Kirchdorf, n. wes s koſtelem, ( Ruſs. ſelo .)

Strany zdroje: I/319

Klaffen, v. n. pukati ſe, padati ſe, die Erde klaffet, země padá ſe, puká ſe. 2) klapati, crepitare. 3) odewſtáwati, odſtáwati; die Thüre klaffet, dwéře odewſtáwagj. 4) klaboſyti, garrire.

Strany zdroje: I/320, I/321

Klar, adj. tenký, tenuis; klare Leinwand, tenké platno; klare Stimme, pozorný, tenký hlas. 2) gaſný, clarus; klares Wetter, gaſné powětřj; der Himmel wird klar, 321 gaſnj ſe, wygaſňuge ſe. 3) čiſtý, clarus, limpidus; klares Waſſer, čiſtá woda; der Wein wird klar, wjno ſe čiſtj. 4) drobný, minutus; klare Schrift, drobné pjſmo. 5) ryzý; klares Gold, ryzý zlato. 6) ein klarer Beweis, ſwětlý, zřegmý, patrný důwod; eine klare Wahrheit, čiſtá , holá, prawdiwá prawda; die Sache iſt klar, wěc geſt patrná; adv. tence, gaſně, čiſtě, drobně.

Strany zdroje: I/321

Klären, v. a. čiſtiti; ſich, čiſtiti ſe, gaſniti ſe, vſaditi ſe.

Strany zdroje: I/42

Anmelden, v. a. ohláſyti, opowědjti, oznámiti, wzkázati, nuntiare, ſignificare; ſich zu etwas, k něčemu ſe hláſyti, přihláſyti.

Strany zdroje: I/321

Klauben, v. a. přebrati, přebjrati, purgare. 2) fig. an einem Beine, objrati koſt; in der Naſe, ďaubati, reypati, párati ſe w noſe. 3) Grübeln, hlaubati.

Strany zdroje: I/321

Kleben, 1. v. n. lepiti ſe, přiljpati ſe, lnauti, lepnauti, adhæreſcere. 2) chytati ſe; die Kletten kleben, řepjky ſe chytagj. 3) fig. a) Irgendwo kleben bleiben, někde vwjznauti. b) Die Hände kleben laſſen, klebrige Hände haben, lipawé prſty mjti. c) wiſeti, přidržeti ſe; er klebt daran, lne k tomu, na to. 2. v. a. lepiti, přilepiti.

Strany zdroje: I/322

Kleiben, 1. v. n. lepnauti, přiljpati ſe. 2. v. a. lepiti, přilepiti; eine Wand, lepiti, mazati; im Bergbaue, klabowati.

Strany zdroje: I/323

Klemmen, v. a. hnjſti, premere; der Schuh klemmt mich, ſtřewjc mne hněte. 2) přiſſkřipnauti; ſich klemmen, přiſſkřipnauti ſe, přiſkřipnauti ſe.

Strany zdroje: I/323

Klettern, v. n. lezti, mor. ſſplhati, lamozyti ſe; auf den Baum klettern, na ſtrom lézti, wyſaukati ſe; der Kletterer, lézák; das Klettern, lezenj.

Strany zdroje: I/5

Abführen, v. a. odwéſti. 2) mit Pferden, odwézeti. 3) mit Arzneymittel, počiſtiti, počiſſťowati ſe.

Strany zdroje: I/323

Klieben, v. irr. ich klob, gekloben, 1. v. n. rozſſtjpati ſe, rozpukati ſe. 2. v. a. ſſtjpati, kálati, findere.

Strany zdroje: I/323

Klingen, v. irr. n. ich klang, geklungen, znjti, tinnire, zwučeti, clangere; die Ohren klingen mir, znj mi w vſſjch; das Geld klinget, penjze cynkagj; mit klingendem Spiele, s zwučnau hudbau; klingende Münze, penjze ražené, bité.

Strany zdroje: I/42

Annahen, annähern, v. n. bljžiti ſe, přibližowati ſe, adpropinguare.

Strany zdroje: I/323

Klippkanne, f. konwice s wjkem.

Strany zdroje: I/324

Klopfen, 1. v. n. klepati, tlaucy; an die Thüre, na dwéře klepati; ans Thor, na wrata tlaucy; auf die Achſel, potřepati na ramena; das Herz klopft, ſrdce ſe háže, ſrdce bige, tluče, lupá; mit dem Schnabel klopfen, kliwati. 2. v. a. in die Hände klopfen, rukama pleſkati; den Staub aus dem Kleide, wypráſſiti ſſaty; den Flachs, len tlaucy; die Wäſche, práti, (pjſtem); fig. Einem auf die Finger klopfen, klepati (vhoditi) přes prſty. Das Klopfen, klepánj, tlučenj.

Strany zdroje: I/325

Klümpern, ſich, v. rec. drobiti ſe na kuſy. 2) Der Brey klümpert ſich, w kaſſi ſe dělagj chuchwalce.

Strany zdroje: I/42

Annehmen, v. a. bráti, přigjti, přigjmati, wzýti, acceptare, accipere, ſumere; die Farbe annehmen, barwu chytiti; für Scherz, za žert pokládati. 2) ſich einer Sache annehmen, něčeho ſe vgjmati, vgjti.

Strany zdroje: I/326

Knaupeln, v. n. žmauliti; hrýzti; chraumati, chraupati, chrauſtati. 2) fig. opletati ſe.

Strany zdroje: I/326

Knicken, 1. v. n. praſknauti; das Glas hat geknickt, ſklenice praſkla. 2) kleceti, kleſati. 3) ſkrbiti, ſſkudliti ſe, ſſkwjřiti ſe. 2. v. a. Läufe knicken, wſſi bjti, lauſkati; einen Haſen knicken, zagjce zamrſſtiti; einen Vogel, ptáka zamačkati.

Strany zdroje: I/326

Knicks, m. machen, pokloniti ſe. 2) Knick, praſkot.

Strany zdroje: I/43

Anpacken, v. a. pochytiti, popadnauti, adprehendere; vchopiti, vchwátiti, arripere; mit Worten, oſapiti ſe, dáti ſe do někoho, aggredi.

Strany zdroje: I/5

Abfüllen, v. n. ohřebiti ſe.

Strany zdroje: I/327

Knoſpen, v. n. pupeniti ſe, pučiti ſe, gemmaſcere.

Strany zdroje: I/43

Anpaſſen, 1. v. n. anpaſſend ſeyn, ſſikowati ſe, ſrownáwati ſe, trefowati ſe, congruere, quadrare. 2. v. a. anpaſſend machen, přiměřiti, přiſſikowati, přirownáwati, ſrownáwati, accommodare, aptare.

Strany zdroje: I/327

Knüpfen, v. a. ſpjnati, ſpogiti, wázati, ſwázati, vzliti; einen Knoten, vzel vdělati, zavzliti. fig. Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, ſpolčiti ſe.

Strany zdroje: I/328

Kochen, 1. v. a. wařiti, coquere; ſchlecht, kuchtiti, mor. klohniti. 2) ſtrogiti, kuchařiti; bey Hofe kochen, ſtrogiti, kuchařiti v dwora. 3) fig. wařiti, zažiti, zažjwati; der Machen kocht, žaludek wařj, zažjwá. 2. v. n. wařiti ſe, wřjti, fervere; das Waſſer kocht, woda ſe wařj, wře. 2) fig. das Blut kocht, krew wře. 3) die Trauben kochen, hroznowé zragj.

Strany zdroje: I/329

Köken, v. n. kuckati ſe. 2) fig. tlachati.

Strany zdroje: I/329

Kollern, 1. v. a. kotáleti, kultiti, volvere. 2. v. n. kuliti ſe, kauleti ſe, volvi. 2) im Bauche, baukati. 3) von Pferden, miſſiti ſe, gankowati ſe. 4) von Menſchen, plaſſiti ſe, wztekati ſe, ſrſſeti; den Koller haben, wzteka mjti.

Strany zdroje: I/329

Komet, m. kometa, hwězda s ocaſem.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/330

Kopf, m. pl. Köpfe, hlawa, caput; niedrig, kotrba; dim. das Köpfchen, Köpflein, hlawička; einer ohne Kopf, bezhlawý. Der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; fig. über Hals und Kopf, pádem, ſkokem; vor den Kopf ſtoßen, vrazyti; den Kopf waſchen, weytopek dáti; er iſt im Kopfe nicht richtig, nemá wſſech doma, pohromadě; ſich einander bey den Köpfen kriegen, za pačeſy ſe popadnauti; der Kopf ſteht darauf, běžj o hrdlo, o hlawu; ſich etwas in den Kopf ſetzen, něco ſobě wzýti do hlawy; auf ſeinem Kopfe beſtehen, na ſwém ſtáti; den Kopf hängen, oſſkapěti; Köpfe ſetzen, baňky ſázeti.

Strany zdroje: I/43

nregen, v. a. pohnauti, pohybowati, popuditi, powzbuzowati, incitare. 2) připomenauti, zpomenauti, zmjniti ſe, memorare, mentionem facere; angeregt, připomenutý, zpomenutý , zmjněný, memoratus, .

Strany zdroje: I/332

Kornhandel, m. kupčenj, obchod w obilj; handl s obiljm.

Strany zdroje: I/332

Koſen, v. n. přátelſky rozpráwěti; milkowati ſe.

Strany zdroje: I/332

Koſt, f. ſtrawa, victus; die Koſt geben, ſtrawowati; in die Koſt gehen, ſtrawowati ſe.

Strany zdroje: I/332

Koſten, pl. náklad, ſumtus; die Koſten tragen, náklad wéſti; auf ſeine Köſten, na ſwůg náklad. 2) autrata, pl. autraty, expensæ. 3) fig. ſſkoda; vgma; auf Koſten eines andern loben, někoho chwáliti s ſſkodau giného.

Strany zdroje: I/333

Koth, m. bláto, lutum; im Kothe herumlaufen, cachati, ceplichati ſe; ſich mit Koth beſudeln, vkydati ſe blátem, poblátiti ſe, vblátiti ſe; an den Schuhen, náſſlapek.

Strany zdroje: I/333

Kothig, adj. blatiwý, blatitý, blatnatý, lutoſus; ſich kothig machen, poblátiti ſe; heute iſt es kothig, dnes geſt bláto, blatiwo. adv. —wě, tě.

Strany zdroje: I/333

Kotzen, v. n. kuckati ſe, dáwiti ſe.

Strany zdroje: I/333

Krabbeln, 1. v. n. drápati ſe, ſſkrabati ſe, ſſaukati ſe. 2. v. n. drbati, čmeyrati, ſſimrati, mor. ſſmýrati.

Strany zdroje: I/333

Krackſeln, v. n. lezti, drápati ſe; mor. ſſplhati.

Strany zdroje: I/333

Kraft, f. die Kräfte, ſýla, mor. wláda, vis, robur, vires; er iſt noch bey Kräften, geſſtě ge při ſýle; von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften kommen, zotawiti ſe. 2) mocnoſt, moc, der Kräuter, der Seele, mocnoſt bylin, duſſe. 3) kraft meines Amtes, mocý ſwého auřadu.

Strany zdroje: I/334

Krakeelen, v. n. cawykowati, haſſteřiti ſe. Der Krakeeler, wadiwý člowěk, wadil.

Strany zdroje: I/334

Kramen, v. a. přebjrati ſe, kutiti. 2) Auskramen, wykládati. 3) fig. kramařiti.

Strany zdroje: I/43

Anrennen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, incurrere. 2. v. a. autok včiniti, dorazyti, přiběhnauti, přihnati, připadnauti, wrazyti, řjtiti ſe na někoho, invadere, impetum facere.

Strany zdroje: I/334

Krank, kränker, kränkſte, adj. bolawý, malus, male ſe habens; ein kranker Fuß, bolawá noha; der kranke Füſſe hat, bolnohý. 2) nemocný, nedužiwý, chorý, ægrotus, æger; krank ſeyn, ſtonati; er iſt tödtlich krank, ſtůně na ſmrt; krank von etwas werden, odležeti, něčeho odſtonati; krank werden, znemocněti, roznemocy ſe, roztonati ſe, znedužiwěti. Man möchte ſich krank lachen, ſmjchy by člowěk pukl.

Strany zdroje: I/335

Kratzen, v a. v. a. ſſkrabati, ſſkrábati, drápati, scabere; von den Hühnern, hrabati, ſ. Scharren; die Katzen kratzen, kočky ſſkrábj, 2) drbati; ſich in den Kopf, drbati ſe w hlawě. 3) Wolle, wlnu čeſati, kramplo ati. 4) fig. mit der Feder, ſſkrabati; ſſkrtati; auf der Geige, ſſkřjpati. Das Kratzen, ſſkrabánj; drapánj; čeſánj; ſſkřjpánj.

Strany zdroje: I/335

Kräuſeln, v. a. kadeřiti, kudrniti, kučeřiti, crispare. 2) Das Meer kräuſelt ſich, moře ſe čeřj, řeřabj; gegräuſelt, řeřabatý.

Strany zdroje: I/44

Anrücken, 1. v. a. přiſaditi, přiſtawiti, přitáhnauti, přiſtrčiti k něčenu něčemu , admovere. 2. v. n. přibližowati ſe, přicházeti, přitáhnauti, táhnauti, přitrhnauti, adpropinquare; rücken ſie doch näher an, pomknau pak ſe bljže, přiſednau pak bljže, t. g. k ſtolu.

Strany zdroje: I/44

Anrückung, f. přiſtawenj, přiſtrčenj. 2) přibližowánj ſe, přicházenj, přitáhnutj, přitrhnutj, taženj.

Strany zdroje: I/336

Kreiſchen, v. n. ſſkwařiti ſe, prſkati, frigere, cruscire. 2) ſkučeti, ſkuhrati. 3) wřeſſtěti; das Kreiſchen, ſkuhránj, wřeſſtěnj.

Strany zdroje: I/337

Kreiſeln, v. n. točiti ſe do kola, wrtěti ſe.

Strany zdroje: I/337

Kreiſſen, v. a. hekati, ſkuhrati, wzdychati 2) fig. pracowati ku porodu, sl. wogetiti ſe. Das Kreiſſen, hekánj.

Strany zdroje: I/337

Kreuz, n. křjž, crux; dim. das Kreuzchen, Kreuzlein, Kreuzel, křjžek, křjžjk, křjžjček; etwas ins Kreuz, übers Kreuz legen, něco křjžem, přes křjž, křižmo položiti; zum Kreuze kriechen, pokořiti ſe.

Strany zdroje: I/44

Anrühren, v. a. dotknauti ſe, dotýkati ſe, týkati ſe, attingere. 2) ſmjſyti, zadělati.

Strany zdroje: I/337

Kreuzen, 1. v. n. in der See, moře křjžem a křjžem, na křjž progjžděti; 2) ſich kreuzen, gjti křjžem, křižowati ſe. 2. v. a. ſich, křjžem ſe žehnati, křjž dělati, křižowati.

Strany zdroje: I/5

Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt ei en Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.

Strany zdroje: I/44

Anrührung, f. dotknutj, dotýkánj, týkánj ſe. 2) ſmjſenj, zadělánj.

Strany zdroje: I/337

Kreuzgang, m. průwod s křjžem. 2) ambjt.

Strany zdroje: I/337

Kreuzigen, v. a. vkřižowati, crucifigere; ſich kreuzigen, křjžem ſe žehnati, křižowati ſe. Der Kreuziger, křižownjk, křižugjcý.

Strany zdroje: I/337

Kriebeln, 1. v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe, čmýrati ſe. 2. v. a. čmýrati, ſſimrati; Impers. es kriebelt mich in der Naſe, čmeyrá , ſſimrá mi coſy w noſe. 3) fig. čpjti; das kriebelt ihn im Kopfe, to ho čpj.

Strany zdroje: I/337, I/338

Kriechen, v. n. irr. ich kroch, bin gekrochen, lézti, sl. lazyti, plazyti ſe, repere; auf allen vieren, čtwermo lézti; gekrochen kommen, přilezti; ein kriechendes Thier, zeměplaz, reptile. 2) von Schnecken, plj 338 žiti ſe. 3) Aus dem Eye, ljhnauti ſe. 4) fig. das Tuch kriecht ein, ſukno ſe ſrážj. 5) vor einem kriechen, kořiti ſe před někým; eine kriechende Seele, ein Kriecher, podlezáček.

Strany zdroje: I/338

Krieg, m. wálka, wogna, bellum; Krieg führen, wálčiti, bogowati; in den Krieg ziehen, do pole táhnauti; Krieg verurſachen, wálku pozdwjhnauti; ein Land mit Krieg überziehen, wálku na zemi vwaliti; in den Krieg gehen, na wognu, za wogáka ſe dáti.

Strany zdroje: I/338

Krimpen, 1. v. n. ſrazyti ſe, ſrážeti ſe. 2. v. a. das Tuch, ſukno do wody, do preſu dáti.

Strany zdroje: I/339

Kröſchen, v. a. ſſkwařiti. 2) v. n. ſſkwařiti ſe.

Strany zdroje: I/339

Krumm, adj. krümmer, krümſte, křiwý, křiwolaký, curvus; krumm biegen, zkřiwiti, nakřiwiti, ohnauti; einwärts krumm, klikatý, aduncus; krumme Finger machen, kráſti. 2) chromý, claudus; ol. belhawý, klecawý; krumme Finger, chromé prſty. 3) krumme Gänge, pletichy, pl. adv. křiwě; mit etwas krumm herumkommen, okolkowati, okolků vžjwati; krumm und lahm ſchlagen, na žmoch ztřjſkati; krumm ſchlieſſen, do kozla ſwázati. Krum Krumm gehen, paťchati ſe; das Krummgehen, paťchawoſt, belhýňawoſt; kulhánj. Adv. křiwě, chromě.

Strany zdroje: I/339

Krummbeinig, adj. křiwonohý, ſſantawý, paťhawý, paťchawý, belhýňawý, ſſmaťhawý, varus; der die Beine einwärts krumm hat, klečatý, pod ſe křiwonohý, rozlezlonohý, vatius.

Strany zdroje: I/339

Krümmen, v. a. křiwiti, zkřiwiti, ohnauti, curvare. 2) krautiti, točiti; der Fluß krümmet ſich, řeka ſe krautj, točj; der Wurm, čerw ſe krautj. 3) ſich vor Jemanden, klaněti ſe někomu, kořiti ſe.

Strany zdroje: I/341

Kugeln, v. n. kuliti ſe, kotáleti ſe.

Strany zdroje: I/44

Anſchein, m. podoba, pohled, twárnoſt, způſoba, ſpecies; den Anſchein haben, podobati ſe, zdáti ſe.

Strany zdroje: I/341

Kühl, adj. chladný; der Tag wird kühl, dělá ſe chladno: kühl werden, chladnau i; im Kühlen ſitzen, ſeděti w chládku. adv. —ně.

Strany zdroje: I/44

Anſcheinen, 1. v. a. oſwěcowati, přiſwěcowati, ſwjtiti na něco, adfulgere, adlucere. 2. neut. podobati ſe, zdáti ſe, anſcheinend, co ſe toliko zdá.

Strany zdroje: I/341

Kühlen, v. a. chladiti, ochlazowati; das Wetter kühlt ſich, oblaka ſe chladj. 2) fig. ſein Müthchen kühlen, zloſt, laſkominy ſetřjti, žáhu ſy ſehnati, explere animum. Die Kühlung, chlazenj, ochlazowánj. 2) chladný wětřjk.

Strany zdroje: I/341

Kühn, adj. ſmělý, audax. 2) odwážliwý, opowážliwý, temerarius; kühn ſeyn, oſměliti, oſmělowati ſe, opowažowati ſe. adv. —le; —wě.

Strany zdroje: I/341

Kühnheit, f. ſměloſt, audacia. 2) opowážliwoſt, přiwážčiwoſt, temeritas: ſich die Kühnheit nehmen, opowážiti ſe.

Strany zdroje: I/341, I/342

Kümmel-, kmjnowý; sl. raſcowý; der Küm 342 melbrantwein, kmjnowá kořalka, das Kümmelöhl, kmjnowý oleg. 2) Die Kümmelſuppe, poljwka s kmjnem, z kmjnu; der Kümmelkäſe, ſeyr s kmjnem.

Strany zdroje: I/342

Kummer, m. zřjceniny, rum, ruinæ. 2) přjpowěd, ſtawuňk. Jemandes Güter mit Kummer belegen, ſtawowati něčj zbožj; Kummer ſuchen, připowědjti ſe.

Strany zdroje: I/342

Kümmerlich, adj. nuzný, lopotný; kümmerliches Auskommen haben, nuzně ſe oháněti, nuzowoti nuzowati ſe, lopotowati ſe, lopotiti ſe to, lopotiti se, adv. —ně.

Strany zdroje: I/342

Kümmern, 1. v. a. ſtawowati. 2. v. n. kormautiti; das kümmert mich ſehr, to mne tuze kormautj; was kümmert dich das? co ge tobě do toho? 3. v. rec. kormautiti ſe, dolore affici, ſich zu Tode kümmern, vtrápiti ſe, vſaužiti ſe, ſtarati ſe; laß dich das nicht kümmern, nekormuť ſe pro to. S. Bekümmern.

Strany zdroje: I/342

Kummervoll, adj. wſſecek ſkormaucený, přelopotný, ſtaroſtliwý; adv. s welikau ſtaroſti ſtaroſtj , žaloſtně.

Strany zdroje: I/342

Kummkarren, m. Kippkarren, kára s korbau, kolečko.

Strany zdroje: I/342

Kund, adv. známo; kund machen, oznámiti , zpráwu dáti; ſich kund geben, wygewiti ſe, prohláſyti ſe , kund werden, na gewo přigjti.

Strany zdroje: I/342

Kundbar, adj. známý, zgewný, manifeſtus; etwas kundbar machen, ohláſyti, prohláſyti; kundbar werden, proneſti ſe.

Strany zdroje: I/342

Künftig, adj. budaucý, potomnj, přjſſtj, futurus; die künftige Woche, s neděle, adv. budaucně.

Strany zdroje: I/342, I/343

Künſteln, v. a. tiplati ſe s něčjm. 2) den Wein, ſtrogiti wjno. 3) ljčiti; das iſt 343 zu gekünſtelt, to geſt přjliš wyljčeno, krauceno.

Strany zdroje: I/44, I/45

Anſchießen, 1. v. a. naſtřeliti, poſtřeliti; ein Gewehr anſchießen, zbraň průbowati; ein Gebäude an das andere anſchießen, ſtawenj k druhému připogiti, přiſtawěti; den Aermel an den Rock anſchießen, rukaw ke kabátu přiſſiti; ein Brod an das andere anſchießen, chléb huſtě poſázeti. Er iſt angeſchoſſen, geſt poſtřelený, wětrem podſſitý. 2. neutr. přiběhnauti, přihrnauti ſe, přiſtřeliti, přiwaliti 45 ſe; das Waſſer ſchießt an, woda ſem běžj, ſem ſe walj; er kam wie ein Pfeil angeſchoſſen, přiſtřelil gako ſſjp, přiletěl gako ſtřela. 2) naběhnauti na něco, wrazyti do něčeho. 3) mezowati, týkati ſe, wedlé býti.

Strany zdroje: I/45

Anſchiffen, v. n. připlauti, připlawiti ſe.

Strany zdroje: I/45

Anſchlag, m. Anſchlagen, n. Anſchlagung, f. bitj, tlučenj, vdeřenj, vhozenj, zatlučenj. 2) přibitj; prohláſſenj, wyhláſſenj. 3) počjtánj, ſečtenj, wypočtenj, computatio; ceněnj, proceněnj. 4) důmyſl, nález, obmyſl, přemýſſlenj, rada, vkládánj, vloženj, vſmyſſlenj, conſilium; einen Anſchlag machen, nález wymyſliti; — faſſen, domyſliti ſe, obmýſſleti, přemýſſleti, vkládati, vložiti, vraditi ſe, vſmyſliti ſobě; ein Mann voller Anſchläge, důmyſlný, obmyſlný člowěk. 5) prohláſſenj, prowolánj, proſcriptio.

Strany zdroje: I/344

Küſſen, v. a. poljbiti, ljbati, celowati, sl. božkati, boſkati, božkáwati; die Hand küſſen, přitauliti, mor. obtauliti ruku, ſich küſſen, viele Küſſe geben, hubičkowati ſe. Das Küſſen, poljbenj, pocelowánj, obtaulenj.

Strany zdroje: I/45

Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen reiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.

Strany zdroje: I/1

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

Strany zdroje: II/1

Laben, läben, v. a. ſyřiti, sl. zaklaġati, coagulare; gelabte Milch, ſyřánj; das Laben, ſyřenj. 2) v. rec. ſich laben, ſrážeti ſe, coagulari. 3) v. a. občerſtwiti, očerſtwiti, poſylniti, okřepiti, křjſyti, reficere; ſich an etwas laben, pochutnati ſobě na něčem, potěſſiti ſe něčjm.

Strany zdroje: II/1

Lächeln, v. n. vſmjwati ſe; pozaſmáti ſe, zaſmáti ſe, vliſnauti ſe, zubitj ſe zubiti ſe ; höhniſch —, vſſkljbati ſe, vſſklebiti ſe; gezwungen, zaſſkeřiti ſe. Das Lächeln, vſměch; vſmjwánj, zubenj; zaſſkeřenj.

Strany zdroje: II/1

Lachen, v. n. ſmáti ſe, ridere; über etwas lachen, nečemu něčemu ſe ſmáti; überlaut —; chechtati ſe, cachinnari; unanſtändig —, řehtati ſe; die unanſtändig lachet, řehtna; Jemanden lachen machen, rozeſmáti, rozſmjſſiti, k ſmjchu přiweſti někoho; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchy bých bych mohl puknauti; praſknauti; ſich ſatt lachen, naſmáti ſe; ins Lachen kommen, rozeſmáti ſe; fig. lachende Ausſicht, rozkoſſná, ljbezná kragina, wyhljdka.

Strany zdroje: II/1

Lachen, n. ſmjch, ſmánj, risus; lautes Lachen, chechtánj, řehtánj. Er konnte ſich des Lachens nicht enthalten, nemohl ſe ſmjchy zdržeti.

Strany zdroje: II/1

Lacher, m. ſměgjcý ſe. 2) der gerne oder oft lachet, ſmjſſek.

Strany zdroje: I/45

Anſchließen, v. irr. 1. act. přiložiti, připogiti, přimknauti; ſich anſchließen, připogiti ſe, ſrazyti ſe w hromadu. 2) přiwázati, ſewřjti, ſwázati někoho řetězy, do okowů, do paut dáti, vincire. 2. neut. přilehati, ſwjrati ſe, coniungi.

Strany zdroje: I/45

Anſchmeicheln, v. recip. ſich bei einem, někomu ſe liſati, přiliſati ſe, auliſně ſe k někomu mjti.

Strany zdroje: II/2

Ladung, f. das Laden, nakládánj. 2) náklad, onus. 3) des Gewehrs, nabjgenj; nábitek, rána; eine Ladung Pulver, prachu s (gednu) ránu. 4) vor Gericht —, půpon půhon , obeſlánj, obſýlka, důhon, citatio. 5) zu Gaſte, zwánj, pozwánj, invitatio.

Strany zdroje: II/2

Läffeln, v. n. ſſmaurati, ſſmaurati ſe.

Strany zdroje: II/2

Lage, f. leženj, položenj; der Stein hat keine gute Lage, kamen neležj dobře; abhängige Lage, aupad, declivitas. fig. ſtaw, okoličnoſti, přjpadnoſti; in der Lage meiner jetzigen Umſtände, w mých nyněgſjch nyněgſſjch přjpadnoſtech, gak to nynj ſe nnau mnau ſtogj. 2) wrſtwa, stratum; 3) auf dem Schiffe, řada děl. 4) die Schichten im Steine, ſlug.

Strany zdroje: II/2

Lager, adv. das Getreide wird lager, obilj ſe klade.

Strany zdroje: I/45

Anſchmettern, v. reg. 1. act. přirazyti, wrazyti, praſſtiti, zatřjſkati. 2. neut. praſſtiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco s welikau prudkoſtj.

Strany zdroje: II/2

Lagern, v. a. položiti, kláſti; ſich lagern, položiti ſe, rozhoſtiti ſe. Das Kriegsvolk hat ſich gelagert, wogſko ſé ſe položilo polem.

Strany zdroje: II/3

Lammen- Lammen , v. a. bahniti ſe, obahniti ſe.

Strany zdroje: I/45

Anſchmiegen, v. a. přiložiti, přitiſknauti; — ſich, přichauliti, přitauliti, přiwinauti ſe.

Strany zdroje: II/4

Landläufig, adj. plahočiwý; Landläufig werden, plahočiti ſe krag od krage, zběhat krag země. 2) běžný , berný. ku př. penjze.

Strany zdroje: I/45

Anſchnarchen, Anſchnauben, Anſchnautzen, v. a. ofrknauti ſe, oſapiti ſe, ſápati ſe, zabraukati na někoho, mor. ofukowati.

Strany zdroje: II/5

Länge, f. dýlka, dýl, f. longitudo; ein Stück Holz in die Länge ſpalten, kus dřewa na dlauho ſſtjpati. 2) dlauhoſt; die Länge der Zeit, dlauhoſt čaſu; In die Länge wird man der Sache überdrüſſig, trwáli co dlauho, omrzý to; in die Länge ziehen, na dlauhý loket wzýti. Die Sache zieht ſich in die Länge, prodlužuge ſe to. 3) In meiner Länge, w mé weyſſce.

Strany zdroje: II/5

Längſt, adj. po, wedlé, podlé; längſt der Mauer, wedlé, při ſamé zdi; längſt dem Lande hinſchiffen, při ſamém kragi ſe plawiti. 2) dáwno; das weiß ich längſt, to dáwno wjm.

Strany zdroje: II/6

Laß, adj. vſtalý; liknawý, negápný, rozmařilý, wáhawý; — werden, vna iti ſe, vpachtowati ſe, vſtati; chuť a ſýlu ztratiti. adv. —le, —wě, —ně.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: II/8

Läſtern, v. a. láti, vtrhati, pomlauwati, zlořečiti, conviciari. Gott läſtern, rauhati ſe, blasphemare. Das Läſtern, lánj; rauhánj.

Strany zdroje: II/8

Latſchen, v. n. vulg. paťhati ſe. Der Latſcher, paťha.

Strany zdroje: II/9

Laubſtreifen, n. ſmjtanj ljſtj s ſtromu.

Strany zdroje: I/46

Anſchuß, m. naſtřelenj, poſtřelenj, začátek ſtřjlenj. 2) přiběhnutj, přihrnutj ſe, přiwalenj ſe. 3) naběhnutj, wraženj. 4) wyraženj, wyſtaupenj, ſ. Anſchießen.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/9

Läufig, adj. těkawý, běhawý, gezdiwý; ſeyn, běhati ſe, těkati ſe, honiti ſe.

Strany zdroje: II/10

Laut, adj. hlaſytý, sonorus; adv. mit lauter Stimme, na hlas, hlaſytě, hlaſem; laut leſen, na hlas čjſti. fig. Die Sache wird laut, rozhlaſſuge ſe to.

Strany zdroje: II/11

Lavieren, v. a. na moři, wyhybowati ſe. 2) wyhowěti něčemu.

Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.

Strany zdroje: I/46

Anſchwellen, v. n. dmauti ſe, nadmauti ſe, otécy, otekati, intumeſcere. 2) přibýwati, augeri. —len, n. —lung, f. dmutj, nadmutj, otečenj, přibýwánj.

Strany zdroje: II/12

Lechzen, v. n. pukati ſe, rumpi; die Erde lechzet, země ſe puká. 2) welmi taužiti, dychtěti, žjžniti po něčem.

Strany zdroje: II/12

Leck, adj. rozeſchlý, rozſedlý, rimosus; leck werden, rozeſchnauti ſe, rozſuſſiti ſe, dehiscere.

Strany zdroje: I/46

nſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?

Strany zdroje: II/12

Lecken, 1. v. n. técy; vom Dache, kapati; die Lichter lecken, ſwjčky ſe plawj. 2. v. a. ljzati, mlznauti, mlſati, lambere; die Finger, oblizowati. 2) fig. ljbati; lecke mich —, polib mne w panj mandu. Das Lecken, ljzánj, ljbánj.

Strany zdroje: I/46

Anſehen, n. hleděnj, patřenj, podjwánj, pohled, wzezřenj, adſpectus. 2) ohled, reſpectus; ohne Anſehen der Perſon, bez přigjmánj oſob, bez ſſetřenj. 3) rozſauzenj, zdánj; allem menſchlichen Anſehen nach, podlé wſſeho lidſkého zdánj. 4) zewnitřnj powaha, neb způſoba, pohled, wzezřenj, ſpecies. 5) podoba, podobánj; es hat das Anſehen, podobá ſe k tomu, es hat kein Anſehen, nepodobá ſe k tomu, allem Anſehen nach, gak geſt widěti. 5) 6) ſlowautnoſt, wážnoſt, wzácnoſt, wzneſſenoſt, zřenj, zřetel, moc, auctoritas.

Strany zdroje: II/12

Leer, adj. prázdný, wyprázdněný, vacuus; etwas leer machen, něco wyprázdniti; den Tiſch leer machen, ſe ſtolu ſkliditi; leer ausgehen, s prázdnau (rukau) odegjti; 2) fig. ničemný, daremný, holý, galowý; leere Worte, galowá, holá ſlowa. adv. na prázdno.

Strany zdroje: I/46

Anſehung, f. ſ. Anſehen, 1. 2) Anſehung der Perſonen, přigjmánj oſob, ſſetrnoſt; in Anſehung, co ſe dotýče, z ohledu. 2) pro, zſtrany, propter, ob.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: I/46, I/47

Anſetzen, v. reg. 1. act. přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; die Klauen anſetzen, pazaury wrazyti, zatjti, die Feder anſetzen, pérem trhnauti, pſáti; recip. ſich anſetzen, ſaditi ſe, vſa 47 diti ſe. 2) připogiti, einen Ermel, naſtawiti, přiſtehnauti, přiſſjti. 3) Bäume, Eſſig, naſaditi, naſázeti, Bauern, oſaditi. 4) eine Zeit, vložiti, vrčiti, vſtanowiti, vſtawiti. 5) počjtati, ſſacowati, hoch anſetzen, wyſoko položiti. 6) oklamati, oſſiditi, decipere. 2. neut. doléhati, dotjrati, dotřjti. 2) pokuſyti ſe o něco, vſylowati. 3) das Erz ſetzt an, ruda dodržuge, trwá. 4) das Maſtſchwein ſetzt gut an, krmnice, krmná ſwině dobře zakládá, tučnj. 5) die Stutte, die Kuh hat angeſetzet, kliſna oſtala hřebná, kráwa zůſtala ſtelná.

Strany zdroje: II/14

Lehnen, v. a. podepřjti, opřjti, kláſti ſe, niti, inniti, S. Anlehnen. 2) půgčiti, půgčowati, zapůgčiti; wypůgčiti, mutuare. Das Lehnen, podepřenj. 2) půgčowánj. Die Lehnung, půgčka. S. Leihen.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: I/47

Anſiedel, n. lhota, oſada, vſedloſt; ſich anſiedeln, recipr. oſaditi ſe, oſazowati ſe.

Strany zdroje: II/14

Leib, m. tělo, corpus; dim. Das Leibchen, tjlko; ſeinem Leibe gutes thun, tělu ſwému howěti; bey Leibe nicht, nikoliwěk, na žádný způſob; an Leib und Leben ſtrafen, na hrdle treſtati; vom Leibe fallen, churawěti, hubnauti, padnauti ſe; einem zu Leibe gehen, na někoho dorážeti, na tělo gjti; wohl bey Leibe, tělnatý, tluſtý při těle. 2) Ein Kleidungsſtück, fig. das Leibchen, tjlko, žiwůtek, der Frauenzimmer, mor. kordulka, frytka, kazagka. 3) břicho, žiwot; Jemanden um den Leib faſſen, někoho w půly obeknauti, obegmauti; geſegneten Leibes, s autěžkem; von Mutterleibe an, od narozenj; das Reiſſen im Leibe, žřenj w břiſſe, vgjmánj. 4) der Rumpf, traup, mor. ſnět, truncus. Brod, pecen, bochnjk, libo; dim. pecnjk, bochnjček.

Strany zdroje: II/15

Leichen, v. n. ſich ſtreichen, třjti ſe; das Leichen der Fiſche, třenj ryb.

Strany zdroje: II/15

Leid, n. ljtoſt, hoře, n. žaloſt, zármutek, dolor, mœror; einem ein Leid thun, někomu vbljžiti, vſſkoditi; ſich ein Leides thun, zabiti ſe, o žiwot ſe připrawiti; Leid tragen, žaloſtiti, rmautiti ſe, žaloſt mjti; vor Leid ſterben, ljtoſtj, hořem vmřjti; im Leide gehen, in der Trauer, ſmutek néſti.

Strany zdroje: II/16

Leihen, v. a. ich lieh, habe geliehen, půgčiti, půgčowati, vwěřiti, ſwěřiti, zapůgčiti, sl. požičiti ( ol. pogičiti), commodare. 2) wypůgčiti ſe, mutuari. Das Leihen, půgčenj, půgčowánj; zapůgčenj; vwěřenj; půgčka.

Strany zdroje: II/17

Leiſten, v. a. dokázati, konati, wykonati, doweſti, způſobiti; Hülfe leiſten, ku pomocy přiſpěti; die Huldigung — poddanoſt ſljbiti; einen Eid — přjſahu ſkládati; Bürgſchaft —, rukogmjm býti; Gewähr — ſpráwau ſe zawázati; Widerſtand —, odoláwati, odporowati; Geſellſchaft —, prowázeti, towaryſſem býti na ceſtě; Pflicht —, powinnoſt prokázati, činiti; Frohndienſte — robotu wybýwati; das Verſprochene — k přjpowědi ſtáti, přjpowěd ſplniti.

Strany zdroje: II/17

Lenken, v. a. obraceti, obrátiti; řjditi, zprawowati; ſich lenken laſſen, dáti ſebau wládnauti; das Schiff lenken, reydowati; fig. der Menſch denkts, Gott lenkts, člowěk mjnj, Bůh měnj; ſich rechter Hand lenken, vhnauti ſe w prawo.

Strany zdroje: II/18

Lernen, v. n. včiti ſe, navčiti ſe něčemu, discere; eine Sprache —, gazyku ſe včiti; das lernt ſich bald, tomu ſe brzy navčj; anfangen etwas zu lernen, zavčowati ſe. Das Lernen, včenj.

Strany zdroje: II/18

Letzen, v. a. weſeliti ſe; ſich an etwas —, pochutnati ſy na něčem. 2) v. rec. ſich letzen, laučiti ſe, rozžehnáwati ſe.

Strany zdroje: I/47

Anſprechen, v. a. k někomu promluwiti. 2) einen um etwas anſprechen, s někým o něco mluwiti, někoho za něco proſyti, žádati. 3) einen anſprechen, někoho pozdrawiti, přiwjtati; ku práwu pohnati, v práwa obžalowati. 4) bey jemanden anſprechen, v někoho ſe zaſtawiti.

Strany zdroje: II/18

Leuchten, 1. v. n. ſwjtiti, splendere. 2) ſtkwjti ſe, třpytěti ſe, coruscare. 3) bleyſkati ſe, fulgurare. 4) fig. ſpatřowati ſe.

Strany zdroje: I/47

Anſprengen, v. a. ein Pferd, koně pobůſti, popichnauti; mit dem Pferde einen andern anſprengen, na koni aneb s koněm na někoho dorážeti, ſkočiti. 2) pokropiti, nakropiti, poprſkati, poſtřjkati.

Strany zdroje: II/19

Leyern, v. n. na kolowrátek hráti, 2) fig. kňaurati. 3) laudati ſe. Das Leyern, hránj na kolowrátek; laudánj.

Strany zdroje: II/19

Licht, n. ſwětlo, lux; ſwětloſt, claritas; dim. das Lichtchen, ſwětýlko; es wird Licht, ſwitá, ſwitá ſe; das ſteht mir im Lichte, to mi zaclánj, zacloňuge; gehe aus dem Lichte, odſloň! mit dem Lichte ſchöckern, žáhati; fig. Hinter das Licht führen, oſſáliti, opentliti, podſkočiti někoho. 2) Licht, pl. Lichter, ſwjce, ſwjčka, candela, dim. Lichtlein, Lichtel, ſwjčička.

Strany zdroje: I/47

Anſpruch, m. nářek, narčenj, nařknutj, potahowánj ſe na něco, požádánj něčeho, práwo k něčemu, petitio, ius; Anſpruch machen, oſobiti ſobě.

Strany zdroje: II/19

Liebeln, v. n. milkowati, ſſmaurati ſe, ſſiſſmati ſe. Die Liebeley, milkowánj.

Strany zdroje: II/20

Liebkoſen, v. a. lahoditi, ljſati ſe, vmjleti ſe; lichotiti.

Strany zdroje: II/20

Liebkoſung, f. auliſnoſt, lahozenj, milkowánj, vmjlenj ſe.

Strany zdroje: I/48

Anſtämmen, v. a. opřjti, podepřjti, podpjrati, zpodpjrati, zpoléhati na něco, adniti, inniti. 2) ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, niti. Anſtämmung, f. ſnaženj, ſnažnoſt, wynaſnažowánj, niſus.

Strany zdroje: II/20, II/21

Liegen, v. n. irr. ich lag; habe (bin) gelegen, ležeti, jacere; ein wenig — poležeti, oft —, ljhati; den ganzen Tag, die ganze Nacht hindurch liegen, celý den, celau noc přeležeti; durchs Liegen verlieren, proležeti; ſich wund liegen, proležeti ſe; krank liegen, w nemocy ležeti, ſtonati; 21 in den letzten Zügen —, w poſlednjm taženj býti, vmjrati; auf der Bärenhaut —, zaháleti. 2) fig. záležeti; es liegt viel daran, mnoho na tom záležj. b) Auf deu den Knieen liegen, klečeti. c) Im Anſchlage liegen, do ljce wzýti, w ljcy býti. d) Am Halſe —, na krku býti, hrdliti někoho. e) Einander in den Haaren liegen, rwáti ſe; fig. hadrowati ſe, na ſſtjru ſobě býti. f) Vor Anker —, na kotwicy ſtáti. g) Unter einer Decke —, ſrozuměti ſobě. h) Es liegt am Tage, toť geſt zřegmé, patrné. i) Liegende Güter, nemohowité ſtatky. Das Liegen, leženj, ljhánj.

Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Strany zdroje: I/48

Anſtaunen, v. a. s vžaſnutjm, s podiwenjm hleděti na něco.

Strany zdroje: II/23

Löffel, m. lžjce, sl. ližice, cochlear; dim. Das Löffelchen, lžička. S. auch Koch-, Schaum-, Schöpf-, Vorleglöffel; einen Löffelvoll, ſe lžjcy. 2) beym Haſen, die Ohren, ſluchy.

Strany zdroje: II/23

Löffel-, lžičnj; die Löffelſpeiſe, lžičnj gjdlo, co ſe lžjcý gj; der Löffelſtiel, držadlo lžičnj, v lžjce.

Strany zdroje: II/23

Löffeln, v. n. ſſmaurati ſe, ſſiſſmati ſe, S. Läffeln. 2) lžicý gjſti.

Strany zdroje: I/48

Anſtehen, v. n. irreg. přiſtáti, ſtáti při něčem, adſtare. 2) dobře ſtáti, přiſluſſeti, ſwědčiti, ſluſſeti, aptum eſſe, decere. 3) ljbiti ſe, whod býti, placere, probari. 4) čekati, poſečkati, prodliti, prodljwati, expectare, morari; es iſt lange genug angeſtanden, doſti dlauho ſe s tjm prodljwalo. 5) anſtehen laſſen, odložiti, opominauti, ponechati, puſtiti mjmo ſebe, differre, intermittere. 6) pochybowati, rozpakowati ſe, hæſitare.

Strany zdroje: I/48

Anſtellen, v. a. poſtawiti, přiſtawiti, adponere. 2) poſtawiti, vſtanowiti, conſtituere. 3) naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, způſobiti, zřjditi, ſubornare. 4) dokázati, dowéſti, ſpáchati, ſtropiti, wywéſti, patrare. 5) doſaditi, oſaditi, poſaditi, vſtawiti, inſtituere. 6) ſich anſtellen, a) poſtawiti ſe, na čekanau gjti; b) chowati ſe, zprawowati ſe, ſe gerere; c) dělati ſe, ſtawěti ſe, ſimulare.

Strany zdroje: II/23, II/24

• Los binden, odwázati, rozwázati.
• - bitten, wyproſyti.
• - brechen, odlomiti.
• - drucken, den Bogen, luk ſpuſtiti.
• - geben, propuſtiti, wyhoſtiti.
• - gürten, rozpáſati.
• - gehen, das Gewähr ging los, zbraň ſe ſpuſtila.
• - hauen, vtjti, odtjti.
• - kaufen, wykaupiti.
• - kommen, wywáznauti, propuſſtěnu býti.
• - lassen, puſtiti; einen Gefangenen, wězně, gatého propuſtiti; einen Unterthan, poddaného wyhoſtiti.
• - lügen, ſich, wylhati ſe.
• - machen, ſich, von jemanden, zbawi 24 ti ſe, zproſtiti ſe, ſtrhnuuti ſtrhnauti ſe někoho; von Geſchäften, vprázdniti ſe,
• Los platzen, probleknauti.
• - ſagen, ſich, odřjcy ſe.
• - ſchießen, wyſtřeliti, ſpuſtiti.
• - ſchneiden, odřjznauti.
• - ſpannen, wypřáhnauti.
• - ſprechen, von Sünden, rozhřeſſiti, rozhřjſſiti. Die Losſprechung, rozhřeſſenj.
• - werden, zbýti, zhoſtiti, zproſtiti ſe, zproſſtěnu býti.
• - zählen, oſwoboditi, zproſtiti.

Strany zdroje: II/24

3) do, na: los gehen, nun geht es los, teď ge mela; los ziehen, na někoho dorážeti, tuze haněti; auf den Feind, na nepřjtele táhnauti; auf einen losfahren, ſápati ſe na někoho; nur darauf los, gen do toho.

Strany zdroje: II/25

Ludern, v. n. pſý žiwot wéſti, pſýti ſe; čubčiti ſe.

Strany zdroje: I/1

• bächzen, ſich, vlkati, vwzdychati, zbědowati ſe.
• Abackern, odorati, doorati.
• Abändern, změniti, zginačiti.
• Abänderung, f. změna, změněnj.
• Abärgern, v. a. & rec. nazlobiti, nahněwati, pohněwati, pohorſſiti, zhorſſiti; mrzeti ſe, namrzeti ſe.
• Abärnten, požjti, ſežjti, ſ. abernten.

Strany zdroje: II/26

Lümmeln, ſich, v. rec. kláſti ſe, podpjrati ſe, loktem, v př. na ſtůl, klackowati.

Strany zdroje: II/26

Lumpen, v. a. s někým hanebně nakládati, za darebu mjti.

Strany zdroje: II/26

Lungenſucht, f. ſauchotiny, ( mor. ſauchoty), nedužiwé pljce; phthisis pulmonalis; er kriegt die Lungenſucht, chytagj ſe ho ſauchotiny.

Strany zdroje: II/26, II/27

Luſt, f. ljboſt, potěſſenj, radoſt. Luſt an Tanzen, Reiten haben, rád tancowati, 27 gezditi; daß es eine Luſt war, až bylo mjlo; ich ſehe meine Luſt daran, mjlo mi na to patřiti; ſich eine Luſt machen, weſelj ſobě včiniti. 2) chut, chuť; dim. das Lüſtchen, chautka; ich habe Luſt zum Eſſen, Trinken, chce ſe mi gjſti, pjti; Luſt bekommen, chuť doſtati, zachutnati ſobě; die Luſt verlieren, odchutiti ſe, odnechtjti ſe; ſeine Luſt büßen, laſkominy ſetřiti; 3) pl. die Lüſte, rozkoſſe, žádoſti; den Lüſten dienen, rozkoſſj hleděti.

Strany zdroje: I/49

Anſtoßen, v. irr. 1. act. vdeřiti, vhoditi, zawaditi o něco, ſtrčiti, wrazyti do něčeho, vſtrčiti, impingere, offendere. 2) mit der Zunge, breptati, zagjkati ſe, balbutire. 3) napěchowati, pjchem přirážeti. 4) ein Gebäude an das andere, dům k domu přiſtawěti, připogiti, přirazyti, ſrazyti; mit den Weingläſern, ſkleničky přiſtrkowati, collidere. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, potknauti ſe, vrazyti ſe, vſtrčiti ſe, wrazyti do něčeho, zawaditi o něco; das Pferd ſtößt an, kůň kleſá, kůň ſe potýká, vrážj. 2) chybiti, pochybiti, kleſati, omýliti ſe, poblauditi. 3) napadnauti, přigjti, k. p. es ſtößt ihn ein Fieber an, napadá ho, přicházý na něho zymnice. 4) ležeti, ſtáti při něčem, dotýkati ſe, mezowati. 5) pohorſſowati ſe, vrážeti ſe na něčem.

Strany zdroje: II/27

Lüſten, Lüſtern, v. n. dychtěti, chtjti ſe, wzechtjti ſe, zachtjti ſe, bažiti po něčem; das lüſtert mich nicht, toho ſe mi nechce.

Strany zdroje: II/27

Lüſtern, adj. chtiwý, žádoſtiwý, mor. bažný; — werden, wzechtjti ſe, zachtěti ſe.

Strany zdroje: II/27

Luſtig, adj. weſel, weſelý, laetus; adv. —le; ſich luſtig machen, weſelu býti, obweſelowati ſe; Jemanden —, rozweſeliti někoho; ſich über jemand —, poſměch ſobě z někoho ſtrogiti; ein luſtiger Kopf, weſelý člowěk, weſelka.

Strany zdroje: II/27

Luſtwandeln, v. n. procházeti ſe. Das Luſtwandeln, procházenj vtěſſené.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/28, II/29

Mächtig, adj. mocný, potens; ſehr mächtig, 29 přemocný; mächtig werden, zmocniti ſe, k mocy přigjti; ſeiner ſelbſt nicht mächtig ſeyn, nemocy ſebe přemocy; einer Sprache mächtig ſeyn, dobře gazyku rozuměti, geg vměti; adv. —ně.

Strany zdroje: II/29

Made, f. čerw, mor. chrobák; der Käſe bekommt Maden, čerwi ſe dáwagj do ſeyra.

Strany zdroje: I/49

Anſtrahlen, v. a. paprſſlkowati, paprſſlky oſwěcowati, zaſtkwjwati ſe, adfulgere.

Strany zdroje: II/29

Mager, adj. hubený, wyzáblý, ſucholupý, ſuchý, churawý, wychřadlý, přepadlý, chudý, zchudlý, wychrtlý, zaſſkudlý, macer; mager werden, ſchnauti, hubeněti, chrtnauti, churawěti, chudnauti ſe, padnauti ſe; mageres Vieh, hubený, zaſſkudlý dobytek; ſchlechtes Fleiſch, raſowina; mageres Frauenzimmer, ſuſſka; mag. Mannsbild, ſuchaun, ſuchánek, mor. ſuchar. 2) fig. chatrný; eine magere Mahlzeit, chatrný, ſkrowný oběd; magere Predigt, chatrné kázanj; die Saat ſteht ſehr mager, oſenj ge welmi řjdké; magere Zeit, zlj čaſowé; adv. —ně, —le.

Strany zdroje: I/49

Anſtreichen, v. a. namazati, pomazati, přimazati, adlinere, illinere. 2) zabjliti, sl. naljčiti, zaljčiti; ſich anſtreichen, ljčiti ſe, naljčiti ſe, sl. barwiti ſe, zabarwiti ſe, fucare, infucare. 3) poznamenati, zaznamenati, sl. naznačiti, poznačiti, notare. 4) kárati, treſtati, caſtigare. 5) ſ. Anſtreifen.

Strany zdroje: I/49

Anſtreifen, v. n. přitřjti ſe, zawaditi, ſtringere.

Strany zdroje: I/49

Anſtrengen, v. a. namáhati, přičiniti, ſnažiti ſe, vſylowati, contendere. 2) doháněti, přjdržeti, přitahowati k něčemu.

Strany zdroje: II/30

Mähren, v. n. im Naſſen, ſſpljchati ſe, máchati ſe, bryndati ſe; im Trockenen, kuti ſe kutiti ſe .

Strany zdroje: II/31

Malz, n. ſlad, polenta; das Malz wächſet, ſlad preychuge; — ſchießt, ſtřelčj; es iſt Malz und Hopfen verlohren, darmo s njm ſwětlo pálj.

Strany zdroje: I/49

Anſuchen, v. a. pohledáwati, wyhledáwati něčeho, vcházeti ſe, proſyti, žádati o něco, petere. Anſuchen, n. —chung, f. pohledáwánj, wyhledáwánj; proſba, proſſenj, žádoſt, žádánj.

Strany zdroje: II/31

Man, pron. indefin. kann nur 1) durch ſe, mit einem Zeitworte gegeben werden: Oder 2) durch das verſchwiegene lidé, Leute; man ſpricht, powjdá ſe; man ſchreibt, pjſſe ſe; man hat es mir geſagt, powjdali mi to; man findet allerley Leute auf der Welt, na ſwětě gſau, wſſeligacý gſau wſſeligacý lidé. Auch 3) durch eine andere Perſon, man findet, nalezáme —.

Strany zdroje: II/32

Mangeln, v. n. nedoſtáwati ſe, deficere. 2) mrhati; es mangelt mir nichts, nic mi nemrhá. 3) fig. An mir ſoll es nicht mangeln, na mně nebude chyběti.

Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.

Strany zdroje: II/33

Manntoll, adj. po mužſkém ſe wztěkagjcý.

Strany zdroje: II/33

Manſchen, v. n. máchati ſe, ſſpljchati ſe, ſſplechtati ſe, čmjrati ſe, bryndati ſe.

Strany zdroje: II/33

Mantel, u. n. pláſſť, pallium; dim. das Mäntelchen, pláſſtěk, pláſſtjček, den Mantel nach dem Winde hängen, howěti, propůgčowati ſe čaſu, kam wjtr tam pláſſť. 2) fig. zámyſl, foch, záſtěra, bárwa, pláſſť, pretextum.

Strany zdroje: II/33

Mark, n. morek, tuk, čjžek, mozek w koſtech , ſſpik. 2) in Pflanzen, dřeň, ſtržeň, duſſe, medulla . Marksklöße, knedljky s morkem, morkowé.

Strany zdroje: II/33

Markſcheide, Markſcheidung, f. hranice, kde ſe hranice dělj, rozehranj, rozhranj, marſſeyd.

Strany zdroje: I/50

Anthun, v. a. včiniti, vdělati. 2) oblécy, obljkati, vſtrogiti ſe, induere. 3) einem Ehre anthun, někomu čeſt prokázati; Schande, někomu hanbu vdělati, způſobiti. 4) včarowati, incantare. Es iſt ihm angethan, má vděláno, sl. porobili mu.

Strany zdroje: II/35

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.

Strany zdroje: II/36

Maul, n. pl. Mäuler, huba, os; loſes Maul, paſſtěka; großes, tlama; dim. das Mäulchen, auch in der Bedeutung eines Kuſſes, hubička, osculum; das Maul aufſperren, hubu rozedřjti; das Maul wäſſert ihm darnach, má na to laſkominy; Maul machen, hubowati, hubau tlaucy; ſchiefes Maul machen, vſſkljbati ſe; ſſpauliti, ſſklebiti ſe; er redet, wie es ihm in das Maul kommt, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe.

Strany zdroje: I/50

Antrag, m. plur. Anträge, podánj, předloženj, předneſſenj, conditio, propoſitio; — thun, podati, předložiti, přednéſti. 2) otázka, potaz, zeptánj, interrogatio; thun, otázati ſe, potazowati ſe. 3) požádánj, žádoſt, poſtulatio.

Strany zdroje: II/37

Mauſen ſich, v. rec. von Vögeln, pelichati; von Krebſen, ſwljkati ſe. Das Mauſen, S. die Mauſe.

Strany zdroje: I/50

Antreffen, v. a. nagjti, naleznauti, popadnauti, připadnauti, přiſtihnauti, zaſtihnauti, inuenire, offendere; zu Hauſe, doma zaſtati. 2) dotýkati ſe, ſ. betreffen.

Strany zdroje: II/37

Mauſig, adj. roztahowačný; ſich mauſig machen, roztahowati ſe, rozdjrati ſe, wypjnati ſe.

Strany zdroje: II/37

Mauthbar, adj. od čeho ſe meyto platj.

Strany zdroje: I/50

Antreiben, v. irr. 1. act. doháněti, dohnati, poháněti, přiháněti, přihnati, adpellere. 2) nabádati, nabjzeti, pobádati, pobjzeti, ponaukati, popauzeti, popuzowati, impellere. 2) 2. neut. hnáti ſe, hrnauti ſe, přihnati ſe.

Strany zdroje: I/50

Antreten, v. irr. 1. act. naſſlapati, přiſſlapati. 2) vcházeti ſe, žádati. 3) přikročiti, wkročiti, začjti; eine Reiſe, na ceſtu ſe wydati; ein neues Jahr, nowý rok začjti. 2. neut. přiſtaupiti, accedere.

Strany zdroje: II/39

Mehr, adv. wjce, wjc. adj. wětſſj; mit mehrerer Aufmerkſamkeit, s wětſſj pozornoſtj. 2) ein mehreres, wjce, wjc, plus; mehrere, wjce gich, wětſſj počet gich. Der Mehrſte, S. der Meiſte.

Strany zdroje: II/39

Meiden, v. n. irr. ich mied, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe, warowati ſe, ſtraniti ſe, ſſtjtiti ſe, vitare; leide, was du nicht meiden kannſt, kde nemůžes nemůžeš přeſkočiti, podlez. Das Meiden, die Meidung, wyſtřjhánj, warowánj.

Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.

Strany zdroje: II/39

Meinen, v. n. mjniti, mnjti, myſliti, zato mjti, domnjwati ſe, putare, existimare; mein ich, trwám, tuſſjm.

Strany zdroje: II/40

Meiſter, m. miſtr, magister; die —inn, die Ehefrau, miſtrowá; die Meiſterin, in einer Kunſt, myſtryně miſtryně ; ſich von einer Stadt Meiſter machen, zmocniti ſe měſta; den Meiſter ſpielen, na wrchu býti; ſeiner ſelbſt nicht Meiſter ſeyn, nebyti ſebau mocen. Meiſter-Hand, miſtrowſká ruka. 2) ein junger Geiſtlicher der noch nicht Prieſter iſt, magſtr. 3) ras, miſtr, podhodný.

Strany zdroje: II/40

Melden, v. a. et rec. ozýwati ſe, ozwati ſe, respondere, sonum edere; der Hirſch meldet ſich, gelen ſe ozýwá. 2) ohláſyti, hláſyti, opowědjti, opowjdati; ſich melden laſſen, dáti ſe opowědjti. 3) oznámiti, nuntiare. 4) zmjniti ſe, připomenauti; Hagek meldet, Hágek vwodj, připomjná. 5) Ohne Ruhm zu melden, nechlubě ſe; mit Ehren zu melden, z dowolenj, krom dobrých lidj; die oben gemeldete Sache, wěc ſwrchu zmjněná, dotčena dotčená . Das Melden, ozwánj, opowěděnj, oznámenj.

Strany zdroje: II/40

Meldung, f. zmjnka, zmjněnj; — thun, zmjniti ſe.

Strany zdroje: II/41

Mengen, v. a. mjchati, mjſyti, miscere; dem Pferde das Futter mengen, koňowi obroku namjchati. 2) fig. ſich in alles mengen, do wſſeho ſe mjchati, pléſti ſe, plichtiti ſe, mor. plantati ſe.

Strany zdroje: II/41

Menſch, m. člowěk, homo; die Menſchen, lidé; dim. člowjček; Menſchwerden, wtěliti ſe, incarnari; es iſt kein Menſch zu Hauſe, žiwá duſſe nenj doma, ani křjſtka (ſſkřjtka) nenj doma.

Strany zdroje: I/51

Anvettern, ſich, přikmotřiti ſe, připřáteliti ſe, t. g. přilichotiti ſe, přiliſati ſe.

Strany zdroje: I/51

Anwachſen, v. n. an etwas, k něčemu přirůſti, s něčjm ſe ſroſti, ſrůſti, accreſcere, agnaſci. 2) zroſtati, zrůſti, zrůſt bráti, creſcere. 3) přibýwati, rozmáhati ſe.

Strany zdroje: II/42

Meſſerſpitze, f. ſſpice, ſſpička v nože; eine Meſſerſpitze voll, ſe ſſpic nože.

Strany zdroje: II/43

Mich, acc. mne, mě; ich habe mich —, gá ſem ſe —.

Strany zdroje: II/43

Miene, f. podoba; Miene machen, ſtrogiti ſe, chyſtati, ſtawěti ſe. 2) wzhled, pohled, wzezřenj.

Strany zdroje: I/51

Anwandeln, v. n. napadnauti, pochytiti, inceſſere; die Krankenheit wandelt ihm an, nemoc ſe ho chytá.

Strany zdroje: II/43

Milch-, mljčný, lacteus; die Milchader, mljčná žjla; Milchfarben, mljčné barwy. 2) z mljka; der Milchbrey, kaſſe z mljka; die Milchſuppe, poljwka z mljka. 3) na mljko; die Milchkanne, konwice na mljko; der Milchtopf, hrnec na mljko 4) s mljkem; der Milchkaffee, kafé s mljkem 5) za mljko; das Milchgeld, penjze za mljko. 6) Milchweiß, bjlý gako mléko.

Strany zdroje: I/51

Anwedeln, v. a. oháněti, přiwjwati, ocaſem ſe někomu liſati.

Strany zdroje: II/44, II/45

Miſchen, v. a. mjchati, mjſyti, miscere; ein gemiſchter Zeug, (von Leingarn und Wolle, der Duredey) paučawanka, paučowanina; gemiſchtes Getreide, ſměſyce, ſměſka; — Flößholz, mjſſenina. 2) beym Becker, ſtjrati. 3) fig. ſich in etwas mi 45 ſchen, mjſyti ſe, mjchati, ſe mjchati ſe , pléſti ſe, plichtiti ſe w něco.

Strany zdroje: II/45

Mißarten, v. n. znezdařiti ſe, nepodařiti ſe.

Strany zdroje: I/51

Anwendbar, adj. wynaložitedlný, co ſe dá k něčemu obrátiti, vžiti.

Strany zdroje: II/45

Mißfalllen, v. n. irr. neljbiti ſe, zaneljbiti ſe, omrzeti, mrzeti; das Haus mißfällt mir eben nicht, dům by ſe mi ſkoro ljbil.

Strany zdroje: II/45

Mißglücken, v. n. nepoweſti ſe, nepoſſtěſtiti ſe.

Strany zdroje: II/45

Mißgreifen, v. n. přehmátnauti ſe.

Strany zdroje: II/45

Mißhällig, adj. nehlaſný, rozhlaſný. 2) fig. neſworný; —ſeyn, neſnadniti ſe, ſſkorpiti ſe.

Strany zdroje: II/45